5
Dvoulázňové vývojky pro umělce
4-zář 07 14:53:00 |
bzencak
v Články
Dvoulázňové vývojky pro "umělce"...
Taky vás ve fotografickém uměleckém rozletu brzdí mnoho technických a technologických prkotin, kterým vlastně ani nechcete rozumět? Natož si je pamatovat? NEMUSÍTE!
Pro nás, technické antitalenty s uměleckými sklony, existují totiž negativní vývojky, které nám umožní přímo bohémský fotografický život. Nemusíme si pamatovat, jaký máme založený film. Nemusíme měřit světlo! Stačí intuitivní odhad expozice. Čas při volání můžeme strávit při kafíčku či cigárku bez teploměru a hodinek v ruce. Klidně můžete strčit do tanku stovku spolu se čtyřstovkou. Výsledky budou excelentní! V některých případech vás přímo ohromí ona nevysvětlitelná souhra šťastných náhod, které zhodnotí a zhmotní váš umělecký záměr do negativu výjimečných kvalit.
Ano, řeč bude o dvoulázňových negativních vývojkách!
Nebojte se, jsou to ověřené věci. Začal to Heinrich Stoëckler v třicátých letech minulého století. Tyto vývojky používal i Ansel Adams. Velkou zásluhu na popularizaci těchto vývojek má Barry Thornton.
U nás jsou jako konfekční vývojky dostupné dvě: DIAFINE a EMOFIN.
Princip fungování je geniálně prostý: vývojku rozdělíme na dvě části. V té první je vyvolávací látka a antioxidant. V té druhé pak zásada. Když film namočíme do první, emulze nabobtná a nasaje určité množství vyvolávací látky. V druhé lázni pak dojde k samotnému vývoji. Ve světlech se vývojka za krátký čas spotřebuje a proces se zastaví. Ve stínech se vyvolávací látka spotřebovává méně a pomaleji, a proto se stíny krásně provolají. Tento proces neovlivňuje čas, teplota ani pohyb. Stačí na začátku ťuknout a po nějaké době ještě jednou drcnout nebo překlopit.
Tyto vývojky jsou přímo požehnáním pro záběry v kostelích, katedrálách, tmavých interiérech zámků a jiných tmavých prostor s průhledy přes okna do zahrad atd. Stačí dát kameru na stativ, odhadnout šero, přidat „šváru“ a ještě něco navrch. Otevřít závěrku! Zamknout za sebou dveře a zajít ven na cigáro nebo na pivo...
Já s dvoulázňovkama velmi rád fotograficky odpočívám. Když na mě přijde únava, vezmu starého Zorkije, strčím do něho nějakou prošlou kazetu filmu a jdu se toulat. Mačkám jen tak bez velkého přemýšlení všechny možné blbosti co potkám. Pak to v klidu u kafíčka dvoulázňově vyvolám. To byste nevěřili, co je tam někdy za nápady!
Principiálně by šla rozdělit vlastně každá vývojka. Tak, jak to udělal A. Adams s D23.
Zde je: A. ADAMS D 23
Roztok A:
Dest. voda 750ml
Metol 7,5g
Siřičitan sodný 100g
Dest. voda do 1000ml
Roztok B:
Dest. voda 750ml
Metaboritan sodný 10g
Dest. voda do 1000ml
Původní Stoëcklerka:
Roztok A:
Dest. voda 750ml
Metol 5g
Siřičitan sodný 100g
Dest voda do 1000ml
Roztok B:
Dest. voda 750ml
Borax 10g
Dest. voda do 1000ml
Tyto dvě vývojky dobře fungují s klasickými filmy silnějších emulzí.
Pro novější tenké emulze s placatými krystaly zmodernizoval dvoušichtovku pan Barry Thornton
Roztok A:
Dest. voda 750ml
Metol 6,25g
Siřičitan sodný 85g
Dest. voda do 1000ml
Roztok B:
Dest. voda 750ml
Metaboritan sodný 12g
Dest. voda do 1000ml
Dále tu máme něco podobného Diafine:
Roztok A:
Dest. voda 750ml
Siřičitan sodný 35g
Hydrochinon 6g
Fenidon 0,2g
Pyrosiřičitan sodný 6g
Dest voda do 1000ml
Roztok B:
Dest. voda 750ml
Siřičitan sodný 65g ( já dávám 35g a stačí to)
Metaboritan sodný 20g (méně energická verze/ Borax 20g)
Dest. voda do 1000ml
Schválně nepíši žádné rady, jak který film exponovat. Na to jistě přijdete sami. S jedním filmem projeďte všechny časy, vyvolejte a hned uvidíte, jaké je to vaše správné ISO.
Několik poznámek:
V každém roztoku máčet minimálně 3 minuty.
Kdo nevěří, že se za tak krátký čas může vyvolat film, nechť si udělá malý testík: do skleněných štamprlí nalijte roztoky. Malý odstřižek filmu namočte (na světle) nejdřív do Áčka a po třech minutách do Béčka. V Béčku změřte čas do ztmavnutí
.
Trvanlivost je téměř neomezená (roky).
Vydatnost 15 filmů z litru. Poté vylít Béčko, namíchat nové a klidně pokračovat!
Pro vás, co rádi experimentujete mám jeden návrh:
Vezměte vaši nejoblíbenější konvenční vývojku a jeden zkušebně exponovaný film. Založte jej do tanku. Do litrovky s vodou nasypejte dvě čajové lžičky boraxu nebo metaboritanu sodného a počkejte malou chvilku, než se rozpustí. Nalijte vývojku a nechejte pár minut nabobtnat emulzi. Slijte vývojku a nalijte namíchanou zásadu a po čtyřech minutách slijte a normálně ustalte. Po ustálení si to prohlédněte a napište ostatním vaše dojmy z vynalézání nové vývojky.
Metaboritan sodný (Kodalk) si klidně namícháte doma. Je to velmi jednoduché. Dejte do porcelánové misky 69g boraxu (koupíte v potřebách pro zahrádkáře) a 14,5g hydroxidu sodného (z drogerky). Zakápněte vodou (4-10 kapek) a míchejte a míchejte. Nejdřív se to rozmatlá a pak to začne tuhnout. Nakonec to umělohmotnou lžičkou podrtíte na prášek.
Zdarec! S úctou váš Bzenčák
Taky vás ve fotografickém uměleckém rozletu brzdí mnoho technických a technologických prkotin, kterým vlastně ani nechcete rozumět? Natož si je pamatovat? NEMUSÍTE!
Pro nás, technické antitalenty s uměleckými sklony, existují totiž negativní vývojky, které nám umožní přímo bohémský fotografický život. Nemusíme si pamatovat, jaký máme založený film. Nemusíme měřit světlo! Stačí intuitivní odhad expozice. Čas při volání můžeme strávit při kafíčku či cigárku bez teploměru a hodinek v ruce. Klidně můžete strčit do tanku stovku spolu se čtyřstovkou. Výsledky budou excelentní! V některých případech vás přímo ohromí ona nevysvětlitelná souhra šťastných náhod, které zhodnotí a zhmotní váš umělecký záměr do negativu výjimečných kvalit.
Ano, řeč bude o dvoulázňových negativních vývojkách!
Nebojte se, jsou to ověřené věci. Začal to Heinrich Stoëckler v třicátých letech minulého století. Tyto vývojky používal i Ansel Adams. Velkou zásluhu na popularizaci těchto vývojek má Barry Thornton.
U nás jsou jako konfekční vývojky dostupné dvě: DIAFINE a EMOFIN.
Princip fungování je geniálně prostý: vývojku rozdělíme na dvě části. V té první je vyvolávací látka a antioxidant. V té druhé pak zásada. Když film namočíme do první, emulze nabobtná a nasaje určité množství vyvolávací látky. V druhé lázni pak dojde k samotnému vývoji. Ve světlech se vývojka za krátký čas spotřebuje a proces se zastaví. Ve stínech se vyvolávací látka spotřebovává méně a pomaleji, a proto se stíny krásně provolají. Tento proces neovlivňuje čas, teplota ani pohyb. Stačí na začátku ťuknout a po nějaké době ještě jednou drcnout nebo překlopit.
Tyto vývojky jsou přímo požehnáním pro záběry v kostelích, katedrálách, tmavých interiérech zámků a jiných tmavých prostor s průhledy přes okna do zahrad atd. Stačí dát kameru na stativ, odhadnout šero, přidat „šváru“ a ještě něco navrch. Otevřít závěrku! Zamknout za sebou dveře a zajít ven na cigáro nebo na pivo...
Já s dvoulázňovkama velmi rád fotograficky odpočívám. Když na mě přijde únava, vezmu starého Zorkije, strčím do něho nějakou prošlou kazetu filmu a jdu se toulat. Mačkám jen tak bez velkého přemýšlení všechny možné blbosti co potkám. Pak to v klidu u kafíčka dvoulázňově vyvolám. To byste nevěřili, co je tam někdy za nápady!
Principiálně by šla rozdělit vlastně každá vývojka. Tak, jak to udělal A. Adams s D23.
Zde je: A. ADAMS D 23
Roztok A:
Dest. voda 750ml
Metol 7,5g
Siřičitan sodný 100g
Dest. voda do 1000ml
Roztok B:
Dest. voda 750ml
Metaboritan sodný 10g
Dest. voda do 1000ml
Původní Stoëcklerka:
Roztok A:
Dest. voda 750ml
Metol 5g
Siřičitan sodný 100g
Dest voda do 1000ml
Roztok B:
Dest. voda 750ml
Borax 10g
Dest. voda do 1000ml
Tyto dvě vývojky dobře fungují s klasickými filmy silnějších emulzí.
Pro novější tenké emulze s placatými krystaly zmodernizoval dvoušichtovku pan Barry Thornton
Roztok A:
Dest. voda 750ml
Metol 6,25g
Siřičitan sodný 85g
Dest. voda do 1000ml
Roztok B:
Dest. voda 750ml
Metaboritan sodný 12g
Dest. voda do 1000ml
Dále tu máme něco podobného Diafine:
Roztok A:
Dest. voda 750ml
Siřičitan sodný 35g
Hydrochinon 6g
Fenidon 0,2g
Pyrosiřičitan sodný 6g
Dest voda do 1000ml
Roztok B:
Dest. voda 750ml
Siřičitan sodný 65g ( já dávám 35g a stačí to)
Metaboritan sodný 20g (méně energická verze/ Borax 20g)
Dest. voda do 1000ml
Schválně nepíši žádné rady, jak který film exponovat. Na to jistě přijdete sami. S jedním filmem projeďte všechny časy, vyvolejte a hned uvidíte, jaké je to vaše správné ISO.
Několik poznámek:
V každém roztoku máčet minimálně 3 minuty.
Kdo nevěří, že se za tak krátký čas může vyvolat film, nechť si udělá malý testík: do skleněných štamprlí nalijte roztoky. Malý odstřižek filmu namočte (na světle) nejdřív do Áčka a po třech minutách do Béčka. V Béčku změřte čas do ztmavnutí
.
Trvanlivost je téměř neomezená (roky).
Vydatnost 15 filmů z litru. Poté vylít Béčko, namíchat nové a klidně pokračovat!
Pro vás, co rádi experimentujete mám jeden návrh:
Vezměte vaši nejoblíbenější konvenční vývojku a jeden zkušebně exponovaný film. Založte jej do tanku. Do litrovky s vodou nasypejte dvě čajové lžičky boraxu nebo metaboritanu sodného a počkejte malou chvilku, než se rozpustí. Nalijte vývojku a nechejte pár minut nabobtnat emulzi. Slijte vývojku a nalijte namíchanou zásadu a po čtyřech minutách slijte a normálně ustalte. Po ustálení si to prohlédněte a napište ostatním vaše dojmy z vynalézání nové vývojky.
Metaboritan sodný (Kodalk) si klidně namícháte doma. Je to velmi jednoduché. Dejte do porcelánové misky 69g boraxu (koupíte v potřebách pro zahrádkáře) a 14,5g hydroxidu sodného (z drogerky). Zakápněte vodou (4-10 kapek) a míchejte a míchejte. Nejdřív se to rozmatlá a pak to začne tuhnout. Nakonec to umělohmotnou lžičkou podrtíte na prášek.
Zdarec! S úctou váš Bzenčák
149 Comments
Stala sa zvláštna vec:
Začiatkom júna som namiešal novú várku Diafine (v poradi 9) a vyvolal v nej Fomu T200/120, potom 2x Ilford P3 a Kodak Plus X, filmy boli OK, a dnes Fomu T200/120 a film je svetlý. Môj dotaz teda je, či má niekto skúsenosť s tým, že by ten zelený sajrajt z Fomy mal vplyv na životnosť Diafinky. Už sa mi stalo, že som várku spracovával štyri mesiace a bola v pohode.
Bol to skúšobný film z Pentagona Sixa po prerábke na formát 6x4,5, merané originál hranolom na P Six. Musím ešte preveriť aj tento, ale zdá sa mi, že aj popis na filme je svetlejší ako obvykle. Po usušení filmu musím porovnať s inými, dobre vyvolanými Fomami T200.
Napodiv, roztok "B" v miesanych vyvojkach ma kratku zivotnost. Kedze cena je zanedbatelna, tolerancia vysoka, miesa sa vzdy cerstva.
Ani roztok "A" nie je nekonecny, Dochadza ku kontaminacii, svoje spravi oxidacia vzdusnym kyslikom hlavne vplyvom ubytku roztoku, ktory sa vynesie z vyvojnice filmom ... Preto je vhodne doplnat pracovny roztok po rysku (predom stanovenu) cerstvym roztokom.
Ak vyvojky svoje problemy oznamuju vopred podvyvolanim filmu, tak je to fajn. Taky X-Tol bez regeneracie umre medzi dvoma vyvolavaniami, ostanu iba oci pre plac.
V 565ml roztokov (také mám fľaše) s chemikáliami pre 600ml vyvolávam 6 ks filmov a vylejem, robím nové roztoky-obidva. Ako som písal, stalo sa mi, že som 6 filmov vyvolal za štyri mesiace a všetko bolo OK. Teraz sú to dva mesiace. Po každom vyvolaní dolievam do fliaš destilku až po hrdlo. Nakoľko som už v navážke vyvolal aj osem filmov, viem, že je počítané s tým, že pri každom vyvolaní sa z roztoku niečo vynesie, takže to nemá vplyv na funkčnosť vývojky.
Len som asi prišiel na chybu, hranol na P Sixe mi ukazuje o dva clony viac (porovnávané s Pentaxom MZ3). Mám rozfotený druhý taký istý film, snáď ho zajtra dofotím a vyvolám v tej istej vývojke (6 film), len tak. Film exponujem s upravenou clonou. Uvidíme.
OK, ale chyba v merani nema nic spolocne s popiskami na kraji filmu. Vzdy, ked posudzujem film, kontrolujem pomer zcernania popisiek a policok samotnych. Ak su popisky OK a policka svetle, je film podexponovany. Ak je sveyle jedno i druhe, ide o podvolany film. Ak je jedno i druhe OK, mohlo by byt vsetko OK. Ale aj nemuselo.
Diel "A" je v pravych dvojroztkovych vyvojkach miesto, kde film nasaje potrebne rozpustene zluceniny, k vyvolavaniu vsak nedochadza a preto v spravne navrhnutych vyvojkach nedochadza v tomto roztoku k zmene pH, k relativnemu ubytku vyvoavacej latky, k vzniku reakcnych splodin. A tak by mala byt dlhoveka. 600 ml by teoreticky malo stacit na vyvolanie cca 120 filmov. 600ml v citateli a 5ml, ktore kinofilm/svitok vynesie v menovateli dava toto teoreticke cislo. Kedze ale vyssie uvedene okolnosti odlisuju realitu od teorie, ako vhodna naprava je doplnenie vyneseneho roztoku roztokom cerstvym zo zasobnej flase. Destilovanou vodou sa zvykne doplnat z roztoku odparene mnozstvo vody. Bezne sa automaticky doplnaju vodou velke regeneracne systemy vo farebnej fotografii. Este pred spustenim vyvolavania a doplnanim regeneratormi/doplnovacmi/replenisher.
"A" roztok by som preto po 6-tich filmoch nevylieval.
Po porovnani starších filmov vyvolaných v Diafine, ale aj v iných vývojkách začínam mať pocit, že Diafine (teda aspoň tá vážená ktorú používam) a Foma T200 si spolu nerozumejú. Mám vyvolané Fomy T200 v iných vývojkách, a filmy sú vyvolané dobre. V Diafine sú všetky svetlejšie, akoby podexponované (aj popisky). Keď sa k tomu ešte pripojila podexpozícia o 2 clony, tak sa ani nedivím. Kodak Plus X exponovaný ako 200, Double X ako 400, Foma 100 exp. ako 200 (kino), Ilford P3 exp. ako 400, Agfa APX100 vychádzajú parádne.
Čo sa týka Diafinky, ak sa dobre pamätám, tak v 1 litri vývojky by sa malo dať vyvolať 15 filmov. Takže v 600ml vyvolať 6 filmov je asi skutočne málo. Len ja mám zafixované, že v litry vývojky môžem vyvolať 10 filmov (klasické vývojky). Existujú samozrejme aj také, ktoré vyvolajú len 5 filmov a pod. To už zväčša sú špecialitky. Ak by som bral v potaz aj cenu, tak tá nehraje veľkú rolu. Všetkej chémie mám dostatok do konca života a zväčša za babku alebo za odvoz, takže cenu ani neriešim. Jedine čo by mi mohlo dôjsť je metaboritan, ktorý si však viem vyrobiť, respektíve prejsť na variantu s boraxom, ktorého mám okolo 2kg, takže nie je čo riešiť.
Pravda, "náhlá smrt" Xtol-u je hodně nepříjemná věc... Poté, co jsem chemii na Mytol a Instant Mytol namíchal do propylenglykolu (s výjimkou siřičitanu), je po problému. Voda - paklíček se siřičitanem - stříkačkou odměřit "koncentrát"- zamíchat - temperovat - vyvolávat. Flaštička zatím drží 4 měsíce, změny aktivity jsem nepozoroval.
P.S. A když se k ředěným roztokům 1+1 a 1+2 přidá Rodinal 1+200, dá se říct, že obrázky jsou "šťavnatější". Možná je o vhodné pro můj zvětšovák s difusním světlem, třeba pro kondenzor je to jinak.
Diafine konfekční (tudíž poněkud drahá...), namíchána v roce 2012. Mám v láhvi základně 1,25 litru, jak klesnu v "A" na litr, odleju "B" na stejnou výsku v lahvi a do obou doplním chybějících 250 ml z v roce 2012 namíchaného zásobního roztoku. Před půl rokem když jsem s ní dělal napsoledy, jela. Vyvolaných zatím cca 60 filmů. Obzvláště vhodné (dle mého) na volání Fomapanu 400, který je 400 snad jen v tomto....
Ahoj,
mozna budu za blbce, ze se to uz probiralo, ale nejak jsem nenasel ...
Jak to vypada pri pouziti Diafine s Fomapan 120? Myslim tim antihalacni vrstvu. Kdyz to namacim ve vode, tak je to jak brcal ... Co Diafine roztok A? Nekontaminuje se tim? Muzu to pouzivat v pohode dal? Neudela neco to barvivo s vyvojkou?
Diky
ano, roztoky se občas hezky barví antihalačkou. většinou to po chvíli trochu zbledne, ale barevné to je samozřejmě dál. negativní vliv nepozorován.
Tak som to dnes riskol a vyvolal v poradí 6 film v 0,6litri váženej Diafine. Prečo riskol. Po vyvolaní dvoch Foma F200/120 bol diel A pekne sfarbený do azúrova celkom husto. Výsledok však je OK a myslím si, že to sfarbenie z antihalačky nijako neovplyvnilo vyvolávacie schopnosti vývojky.
procházel jsem celé tohle vlákno a nevím jestli jsem přehlídl, ale v čem ustalujete po teto vyvojce?
A když nahradím Pyrosiřičitan sodný Disiřičitanem draselným (sodným) jak píše seydou
11-zář 14 13:02:47
má to nějaký neg. vliv?
Ustaluj ako doteraz.
Nastuduj si neutralne a zasadite ustalovace. Pokial si miesas chemiu sam, oplati sa prebehnut. Viac si lamat hlavu s disiricitanmi (co su vlastne pyrosiricitany) nebudes.
Sodny pyrosiricitan sa inak pouziva aj vo vyvojkach. Ten by sa mozno oplatil
Takže TF-2 by mohla být?
Kde se dá koupit chemie za rozumnou cenu?
Existuje nějaká brožura, kde by byly nějaké základy takovéto chemie pro normální lidi?
TF-2 je urcite vyborna.
Ja kupujem v Bratislave v Centralcheme (najcastejsie).
Poznaj svoje okolie je jedna z vyzivev mladeho fotografa
Bobrik zvedavosti.
V každé slušné městské či okresní knihovně by měli mít knihu "Fotografická chemie", SNTL 1987, autorství: Karl-Wilhelm Junge, Günter Hübner .
V antikvariátech bys mohl najít další knihy s tématem fotografického receptáře, mnohá doporučení na česky i anglicky psané zdroje vědomostí najdeš i tu na TK, hledej.
Slabá brožura nenahradí zanedbané či chybějící studium středoškolské chemie (tohle ti nemohu vyčítat, nemám už 40 let ponětí o učebních osnovách tuzemských středních škol)
A kde najít zdroje pro nákup chemie, se dá během pár vteřin vyhledat na seznamu. Takže začít receptářem, až budeš vědět, co chceš, hledej zdroje.
Ano, spravne.
BOZP na prvom mieste
Nadoby na pripravu, ci pouzitie fotografickych chemikalii nemiesat s tymi pre potraviny.
Praskovu chemiu navazovat s ruskou na nose, okuliarmi na ociach, fajn su aj modre nirilonove rukavice.
Vacsina chemikalii je v koncentrovanej podobe organizmu skodliva. Staci vsak minimalna obozretnost a riziko sa zmensi na mieru podobnu tomu, ktoremu sa vystavujeme pri prechode cez prechod pre chodcov. Staci sa obzriet do lava, do prava a ked nic nehrozi prejst.
Niektore chemikalie priam vyzyvaju k pokusom, na ktore nie su urcene. Radsej neskusat! Recepty v receptaroch su vymyslene tak, aby cloveku neublizili.
Vela stastia.
Ok, tak "Fotografická chemie", SNTL 1987, autorství: Karl-Wilhelm Junge, Günter Hübner mám. Vrhnu se tedy do studia
Ale myslím, že budu muset sehnat někoho na doučování 
Děkuji za doporučení
Chtěl bych vás zkušenější poprosit o pár rad k práci s Diafine. Budu míchat 1 gallon originálu. Do vývojnice potřebuji cca 2l vývojky. Jaký způsob použití je nejvhodnější?
a) používat jednu 2l láhev, zbytek schovat na pozdější doplňování až bude ubývat (množstvím i vydatností?)?
c) uchovávat ve velkém kanystru, vždy odlít potřebné 2l do vývojnice a vrátit zpět?
A pak ještě ohledně ustalovače:
d) mám tu skoro čerstvý Fomafix, je k Diafine vhodný? (a je nějaký problém s tím, že už ustaloval po vývojce jiného typu - Foma R09, nebo je tu úplně jedno?)
e) nejsem typ který by si doma něco namíchal, jaký kupovaný ustalovač je pro Diafine nejvhodnější?
Ahoj Pavle,
Vitaj v klube uzivatelov bezproblemovej chemie.
Kazda z troch moznosti je spravna, ja pouzivam a) .
Ustalovanie nie je az taka veda, Fomafix - fajn, neutralne a zasadite ustalovace su lepsie. Najdolezitejsia je na ustalovani jeho ucinnost a potom to nasledne pranie.
Ak si uz v pouzitom ustalovaci nieco ustaloval, na zdrany priebeh spracovania po Diafine to vplyv mat nebude.
Ak pouzivas kysly ustalovac, potom vedz, ze kupel/lazen B obsahuje ucinne zasady, a preto by mohlo dojst prenosom k poskodeniu ustalovaca skor, ako napr po D-76. Pre ochranu kysleho ustalovaca sa preto zvykne pouzivat prerusovac so slabou kyselinou. Ja osobne so presvedceny, ze prudka zmena pH uz v prerusovaci moze viest k devastacii zelatiny a nestoji to za ochranu ustalovaca, ktort po desiatom filme tak-ci-tak vylejem.
Odporucam zasadity ustalovac, pripadne tzv plain fixer - cisty tiosiran sodny. Ak by si mal pristup k chemikaliam, ustalovac sa da namiesat aj z rhodanidu (thiokyanatanu) a thiomocoviny. Samotny thiosiran sa da vsak kupit za hubicku a naco sa trapit.
Ja uz roky prerusujem cistou vodou. Z vyssie uvedenych dovodov. Ked mam viac filmov, pripadne obdobie s vyssou frekvenciou ich prisunu, pouzivam dva ustalovace za sebou. Napred ten opotrebenejsi a za nim ten cerstvejsi. Dnes uz vyhradne fixer C-41RA.
Kodak Fixer sa da kupit od predajcu, ktory zasobuje minilaby. Niekedy vsak staci zajst za spriaznenou dusou v takom minilabe a poprosit ju, nemal by mat problem objednat ho pre teba.
Dnes je vela predajcov, ktory k tomuto produktu maju pristup, ale nevyznaju sa v tom. Mozno staci poprosit o "Kodak Flexicolor RA Fixer and Replenisher". U Kodaku je to pod katalogovym cislom CAT 372 8961. Predava sa ako balenie 2x10 litrov. Su to dve 5litrove bandasky, koncentrat sa riedi s vodou 1:1. Cena je niekde okolo 25€ a v litri sa da korektne ustalit 10 filmov. Ustalenie jedneho filmu vychadza teoreticky 0,125€. Teda asi 3.50Kc. Ni eje to malo, satle menej, ako konfekcne ustalovace nemeckej proveniencie. Najlacnejsie je, samozrejme, miesat si sam.
Ja sam ho mam tak, ze ho v praci k spracovaniu bezne pouzivame.
--------------
Doplnene: TF-2 je super
Ja robim taku jeho modifikaciu - miesto metaboritanu tam sypem tetraboritan/teda borax. To ked sa mi chce. 
Keko díky za rady. Včera jsem namíchal a těším se že brzo vyzkouším v praxi...
Tá tvoja modifikácia je teda thiosiran /250g/ + siričitan /15g/ + borax? Kolko boraxu dávaš na 1l . Kodalku dávam 10g/l, nerobím suchý ale koncentrát do H2O.
Pokial tam ale dávaš len borax tak roztok aky nevydrží tolko ako s kodalkom,,, alebo sa mýlim?
thiosíran+siřičitan není TF2, ale tzv. neutrální ustalovač (siřičitan je tam pouze pro konzervaci). Pro ustalování filmů s "pyrozávojem" čím méně siřičitanu, tím lépe (nejlépe vůbec žádný, ale pak ten ustalovač nelze dlouho skladovat).
A čo je potom TF-2 ? Hmm? Zatial som na TF 2 iný racept nevidel len tento :
TF-2
Alkaline Fixer
(Bill Troop)
Due to its alkalinity, this fi xer will wash out of negative and print materials more rapidly than will an acid fixer. This fixer should be odorless.
Water, 750.0 ml
Sodium thiosulfate, 250.0 g
Sodium sulfi te, 15.0 g
Sodium metaborate, 10.0 g
Water to make 1.0 liter