Přejít na obsah


Fotka

Objektivy pro velký formát prakticky II


  • Pokud chcete vložit odpověď, přihlašte se
Žádné odpovědi

#1 PetrH

PetrH

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 68 příspěvků(y)
Reputace: 3

Publikováno 17 duben 2012 - 15:45:20

Když jsem psal první článek o objektivech pro VF, neměl jsem v úmyslu na něj dále navazovat. Jenže červík úspěšně zahlodal a převážil pocit, že některé další skutečnosti si zaslouží vlastní text, i když ty zásadní jsou popsány v prvém povídání. Komentáře k filtrovému závitu nebo k antireflexním vrstvám žádný převratný objev nepřináší, ale domnívám se, že v zájmu celistvosti zpracování tématu svoje místo mají.Rozměry objektivu(mechanical dimension): význam má sledovat především průměr zadního členu (rear element diameter). Přestože neexistuje nekompatibilita mezi značkami, může se stát, že objektiv nepůjde s danou kamerou použít kvůli nedostatečnému vnitřnímu průměru přední standardy.

Konstrukce Horsemanu VH-R (6x9) a ostatních této řady nepočítá s možným průměrem zadního členu větším než 61 mm, což teoreticky znemožňuje použití velké části současné produkce objektivů určených pro velké formáty, nehledě na případné problémy s velikostí závěrky. Kamery se standardní linhofí deskou 96x98 mm mají omezen maximální průměru zadního členu na přibližně 8 cm, přesný rozměr závisí na modelu.

Hmotnost objektivu (lens weight) je ryze praktická věc, kterou je na místě nepodceňovat. Případné opomenutí se nám buď hodně pronese, nebo může nepříjemně komplikovat práci s kamerou. Ne všechny kamery mají přední standardu tak masivní, že snese váhu každého skla, i když pro robustní studiové aparáty je tento údaj spíše nevýznamný. Samotná ohnisková vzdálenost a ani velikost obrazového kruhu s hmotností přímo nesouvisí. Váhové rozdíly mezi objektivy se stejnými ohnisky mohou být i násobné.

Při stejné ohniskové vzdálenosti a stejném obrazovém kruhu váží Nikkor W 5,6/240 mm 820 g a Fujinon A 9/240 mm 225 g, tedy více než trojnásobný rozdíl. Pouze dle názvu nelze hmotu skla odhadnout, nijak varovná charakteristika Super Angulon 8/210 mm skrývá více než tříkilogramového macka. Související věc je velikost filtrů, mamutí objektivy mívají i značný průměr filtrového závitu.

Filtrový závit (filter thread) a používání filtrů se ničím neliší od jiných formátů. Některé modernější objektivy mají i zadní filtrový závit. Kromě polarizačního lze použít všechny filtry. Ostřit je nutno s nasazeným filtrem, protože díky indexu lomu optického materiálu filtru dochází k posunu roviny zaostření. U gelových filtrů k tomuto jevu nedochází.

Optická konstrukce (optical design): počet čoček (elements) je prostý počet čoček objektivu a počet skupin (groups) značí jejich základní uspořádání. Skupinu tvoří jedna nebo více čoček. Většina novějších objektivů se skládá ze čtyř a více skupin, starší skla jsou běžně i jednodušších konstrukcí. Složitější konstrukce nejmladších skel zrcadlí snahu designerů o maximální korekci optických vad objektivů, zvláště širokoúhlých.

Častý způsob zápisu je (počet čoček/počet skupin), například Fujinon CMW 5,6/300 mm (6/5).

Apochromatická korekce (apochromatic correction): většina moderních objektivů má apochromatický design. Tuto skutečnost značí zkratka Apo nebo A v názvu objektivu, apochromatická korekce je částečně zakuklena i ve zkratce HM (High Modulation). Případně nemusí být na objektivu vůbec vyznačena, lze se jí dopátrat například ve firemní dokumentaci.

S korekcí barevné vady úzce souvisí užití nízkodisperzních skel, obvykle není nijak vyznačeno, výjimkou je Nikon (ED, Extra-low Dispersion glass).

Antireflexní vrstvy jsou taková povrchová úprava čoček, která omezuje vznik nežádoucích reflexí a zvyšuje světelnou „průchodnost“ optické soustavy. Reflexe vznikají na rozhraní sklo-vzduch a snižují kontrast objektivu, dávají vznik závoji a u konstrukčně složitějších objektivů mohou i téměř znemožnit vážnou práci. Nejstarší objektivy antireflexní vrstvy nemají, později vyráběné mají jednu antireflexní vrstvu (single coated) a novější mají napařených antireflexních vrstev více (multi coated).
U mladší optiky jedna antireflexní vrstva nebývá často vyznačena vůbec, u starších skel je situace nepřehledná (Zeiss značí červeným T, Schneider červeným trojúhelníčkem, ostatní výrobci třeba zkratkou AR a další úplně jinak nebo vůbec).
Více vrstev je vyznačeno nejobvyklejší zkratkou MC, Fujinon používá EBC (Electron Beam Coating). Není pravidlem, že všechny moderní objektivy jsou automaticky MC. Podobně jako u apochromatické korekce nemusí být přítomnost antireflexní úpravy vůbec označena (veškeré Fujinony – přítomnost EBC je tedy obtížně dohledatelná:-)
První pokusy s nanášením antireflexních vrstev byly učiněny na začátku 20. století, ale pro obtížnou reprodukovatelnost nemohla být metoda dále užita v komerční produkci. Životaschopnou se ukázala být Zeissova technologie vakuového napařování fluoridu hořečnatého z roku 1936. Dalším kvalitativním skokem jsou metody nanášení více vrstev, ty pochází až ze sedmdesátých let.

Nejstarší antireflexní vrstvy jsou velmi náchylné k poškození při necitlivém čištění optiky, zejména je nutno vyvarovat se použití i jen mírně alkalických čistících prostředků – v takovém případě by došlo doslova k umytí antireflexní ochrany.

Velice zajímavé je srovnání moderních objektivů s jednoduchými staršími. Symmar má čtyři skupiny, tedy osm přechodů sklo-vzduch a pokud každý povrch s napařenou jednou vrstvou odráží dvě procenta, je celková ztráta okolo 15 %. Protože rozhraní vzduch-sklo bez vrstev odráží asi čtyři procenta a starší Dagory (6/2) mají pouze čtyři rozhraní sklo-vzduch, bude objektiv bez vrstev odrážet asi 15 % světla, čili náskok proti mnohem modernějšímu Symmaru je vyrovnám pouhou jednodušší optickou konstrukcí.
Má-li tentýž Dagor povrchy ošetřené jednou antireflexní vrstvou, je odraženo necelých osm procent. A pokračujme dále, MC redukuje odrazy na přibližně 0,5 % na povrch a proto patří MC Dagory mezi nejkontrastnější objektivy vůbec - odráží pouze okolo dvou procent světla. Tato skutečnost je (mimo jiné) jedním z těch zásadních faktorů, proč jsou tyto postarší objektivy nadále oblíbené.


Rozdíl v kvalitě zobrazení mezi objektivy s jednou antireflexní vrstvou a MC sklem zdaleka tak výrazný není jako rozdíl mezi sklem bez vrstev a objektivem s jednou nebo více vrstvami. A rozhodně neplatí automaticky, že objektivy o více skupinách, jsou méně kontrastní než jednodušší. Vzhledem ke stále se zvyšující kvalitě antireflexních vrstev budou případné rozdíly v přenosu kontrastu objektivně zjistitelné pravděpodobně jen v laboratoři.
Dlužno dodat, že mladší objektivy podobně jednoduché konstrukce jako Dagory jsou spíše kuriozitou, kromě Imagonů (3/2) jsem objevil pouze specialitu od Schneider Kreuznach Fine Art 11/550 mm XXL: šest čoček ve dvou skupinách.


Zorný úhel (též zobrazovací úhel, angle of coverage, doslova „úhel pokrytí“) je úhel, který svírají paprsky vymezující kužel obrazového kruhu. Závisí pouze na optické konstrukci a je konstantní danému objektivu a užité cloně.
Jde vlastně o obecnější vyjádření velikosti obrazového kruhu. Zorný úhel standardních objektivů se pohybuje mezi 55º-80º, širokoúhlých skel mezi 90º-120º a teleobjektivů okolo 20º-40º.

Zorný úhel nesouvisí s ohniskovou vzdáleností ani s formátem filmu.

Obrazový úhel (angle of view) je úhel mezi objektivem a koncovými body diagonály filmového formátu. Čili u stejného objektivu se mění s použitým formátem filmu a je funkcí ohniskové vzdálenosti a velikosti filmu. Nemá žádnou spojitost s optickou konstrukcí objektivu.

V tomto případě jde exaktně o diagonální obrazový úhel (maximální možný), laskavý čtenář si analogicky nadefinuje i vertikální nebo horizontální obrazový úhel. Není-li v textu zdůrazněno jinak, jedná se vždy o diagonální obrazový úhel. Obrazový úhel standardních objektivů, tedy skel o ohniskové vzdálenosti stejné jako velikost úhlopříčky je 53°.
Aby došlo k plnému pokrytí pole filmu, je třeba, aby byl zorný úhel objektivu vždy větší, nebo alespoň roven diagonálnímu obrazovému úhlu.


Zorný a obrazový úhel jsou parametry obecně platné ve světě fotografické optiky bez ohledu na formát, i když u bajonetových kamer má smysl uvádět pouze obrazový úhel. V českojazyčných zdrojích, zejména na webu, se lze setkat s častým zaměňováním výše uvedených úhlů, přestože obsah pojmu je naprosto jiný.
Zajímavost: donedávna byl chybný popis uveden u technických specifikací na webu národního zastoupení jednoho hvězdného světového výrobce.

Do roku 2008 přeji všem dobré světlo ve fotografickém a především osobním životě.

Petr Hartvich (PetrH)

Zobrazit článek
  • 0




0 uživatel(ů) prochází toto téma

0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních