Metolové vývojky
#1
Publikováno 29 únor 2008 - 10:41:35
Dokonce i na 400 iso materiálu to není ono.
Asi se mi to jen zdá, ale ve vývojkách kde je zároveň nějaká další vyvolávací látka, jako Hydrochinon, nebo Pyrokatechin mi světla připadají mnohem zajímavější, takový plný světlejch přechodů.
Nemáte někdo takovou zkušenost, nebo snad i vysvětlení? Je fakt, že těch vývojek až tak moc vyzkoušenejch nemám, ale stejně ........
#2
Publikováno 29 únor 2008 - 11:03:30
#3
Publikováno 29 únor 2008 - 20:23:58
Netušíš co to je za látku?
#4
Publikováno 29 únor 2008 - 20:51:15
#5
Publikováno 29 únor 2008 - 21:00:37
#6
Publikováno 1 březen 2008 - 13:59:58
#7
Publikováno 1 březen 2008 - 22:01:18
protože metol způsobuje kožní problémy, používá se místo něj dnes, (především v pozitivních vývojkách) fenidon, v kombinaci fenidon - hydrochinon, fenidon sám nevyvolává vůbec. 1g metolu se nahražuje přibližně 0,1 g fenidonu.
Snad vám tahle informace k něčemu bude?
#8
Publikováno 2 březen 2008 - 21:58:23
metol a hydrochinon jsou nejběžnější vyvolávací látky. metol sám vyvolává, ale velmi měkce. Hydrochinon vyvolává špatně, dohněda a se závojem. dobré vlastnosti má jen kombinace obou látek. Tím lze také měnit vlastnosti (kontrast) vývojky. ku př. nejběžnější negativní vývojka Kodak D 76, Ilford ID11, Foma FV 3 se skládá z metolu 2g, hydrochinon 5g, (+siřičitan a borax).
protože metol způsobuje kožní problémy, používá se místo něj dnes, (především v pozitivních vývojkách) fenidon, v kombinaci fenidon - hydrochinon, fenidon sám nevyvolává vůbec. 1g metolu se nahražuje přibližně 0,1 g fenidonu.
Snad vám tahle informace k něčemu bude?
Nevyhodou je, ze pokud D76/ID11 dele skladujete a pouzijete standartni cas, tak zjistite, ze negativ ma vetsi kontrast nez negativ vyvolany stejnym zpusobem v cerstve a odstate D76/ID11. To je zpusobeno tim, ze skladovanim se meni aktivita hydrochinonu, takze se u nekterych receptur hydrochinon nahradil 0,5 g metolu, upravil se cas vyvolani a dosahovalo se stejnych vysledku i pri delsim skladovani.
#9
Publikováno 2 březen 2008 - 23:04:58
Teď jsem na pochybách zda mám vyzkoušet nějakou hodně jemnozrnnou vývojku, kde je použit jen Metol.
#10
Publikováno 3 březen 2008 - 09:19:20
#11
Publikováno 3 březen 2008 - 09:41:34
Já si namíchal takovou vodu:
Roztok A:
10g siřičitan sodný (bezvodý)
2g metol
5g pyrokatechin
0,2 KBr
dolít do 500ml vodou
RoztokB
750 g K2CO3 (uhličitan draselný neboli potaš)
dolít do 1000ml (špatně se to rozpouští, ultrazvuk tomu značně pomůže)
Ředění A:B: Voda 1:1:8
Vymáchal jsem v tom fomu 400 tak 14 minut a když z toho lezly obrázky tak jsem valil bulvy jaká to je světelná pecka. Opravdu tomu bych řekl nářez.
Velice podobné fotky jsem před tím dělal v metolové vývojce a vůbec z toho nešlo vytáhnout nic, co by mělo šmrnc. Takové rozdíly bych nečekal.
#12
Publikováno 3 březen 2008 - 10:07:34
#13
Publikováno 3 březen 2008 - 10:21:19
Ono při tom vymýšlení není až tak co zkazit, vyvolávat to bude, je to zásaditý a vyvolávací látky tam jsou, troška siřičitanu, ať se to hned nezkazí a pak jen počkat jak to bude vypadat, až to vytáhnu.
#14
Publikováno 3 březen 2008 - 10:28:15
#15
Publikováno 3 březen 2008 - 10:29:46
#16
Publikováno 3 březen 2008 - 10:34:10
Změnou poměru metol/hydrochinon nelze změnit trvanlivost, jenom kontrast. D76 má dva nedostatky, vysoké nároky na kvalitu siřičitanu a malou zásaditost. Existuje proto mnoho variant s lépe stabilizovaným pH, různé poměry alkalií: metaboritan, tetraboritan, kyselina trihydrogenboritá atd. Kupř. konfekční vývojka Foma FV3 je jedna z těchto úprav. D76a D76c já už nevím která.
Kdysi dávno byla snaha používat co nejjemnozrnější vývojky, které ale špatně využívají citlivost a rozostřují (pro moderní filmy s Tkrystaly nejsou ultrajemnozrné vývojky vůbec vhodné). Proto se pak začaly používat tzv. vyrovnávací vývojky, z nichž světově rozšířená je kodak D-76. Její podstatnou výhodou je, že když máte vyvolat nějaký neznámý exotický film utrčitě u něj bude uveden vyvolávací čas také pro D-76.
Míchal jsem si mnoho let D-76 s regenerátorem, tahle verze mi připadala nejlepší. vydržela mi déle než rok bez změny vlastností. jenže teď už taky fotografuju většinou digitálním aparátem, a pokud si jako lahůdku občas vyfotím černobílý film a nazvětšuju fotky 30x40 a obdivuju kam se na to hrabe digitál, nevyplatí se mi to míchat a koupím hotovou vývojku.
Náhodou jsem objevil tuhle stránku, nedalo mi to a musel jsem se hnedle pustit do starých diskusí, tak promiňte že se do toho pletu a vykládám tu moje stařecká fotoamatérská moudra, která asi znáte taky.
#17
Publikováno 3 březen 2008 - 10:43:46
#18
Publikováno 3 březen 2008 - 10:51:24
#19
Publikováno 3 březen 2008 - 22:37:54
Mě by spíše zajímalo jak je to s tím metolem. Když jsem se hrabal ve vývojkách FX tak kombinace metol, fenidon, hydrochinon má údajně dobře vyrovnávat a mají z toho lézt kontrastní negativy. Netroufám si rozhodnout co dokonale vyvolá stíny a co naopak světla - zda fenidon či metol.
#20
Publikováno 3 březen 2008 - 23:33:42
Už jsem to tu doporučoval: Tomášek - Fotografické chemikálie, Hruška - Fotografie na malý formát a mnoho dalších starých knížek.
#21
Publikováno 3 březen 2008 - 23:46:12
Toto je mimochodem mylná informace, kterou od sebe všichni navzájem pilně opisují. Samotný fenidon vyvolává (tedy vývojka, která mám jako jedinou vyvolávací látku právě fenidon) - zrovna jako samotný metol. Dá se to použít například na vyvolání dokumentních filmů tak, aby z toho byly polotónové fotografie. Recept tu někde mám.fenidon sám nevyvolává vůbec. 1g metolu se nahražuje přibližně 0,1 g fenidonu.
#22
Publikováno 4 březen 2008 - 08:52:18
Fenidon skutečně nevyvolává, resp. vyvolává ale s příliš malým zčernáním. Se zvyšováním zásaditosti vývojky by vyvolával lépe ale s neúnosným závojem. Proto se používá v kombinaci s hydrochinonem (glycinem, metolem).
Existují ale také nezvyklé kombinace f. s látkami které se normálně jako vyvolávací látky nepoužívají. Které nevím, ku př. myslím že kyselina askorbová.Tyhle vývojky dokonce nepotřebují ani siřičitan. Jsou to tzv. povrchové vývojky.
#23
Publikováno 4 březen 2008 - 10:06:13
#24
Publikováno 4 březen 2008 - 10:13:59
#25
Publikováno 4 březen 2008 - 10:40:14
Další věc je, že vyvolávací látky se redukují v zásaditém prostředí. Proto vývojky které se prodávají a nejsou ve dvou roztocích ale v jednom, mění svou činnost během skladování. V mírně kyselém prostředí s trochou siřičitanu vydrží vývojka klidně rok bez problému. Zásada se přidá, až když se jde vyvolávat.
Kdybych si míchal ID 11 tak ji rozdělím na dva roztoky, zásadu a zbytek a pak bych to smíchal až před vyvoláváním.
#26
Publikováno 4 březen 2008 - 10:49:30
bzencak: Tak to jsi mě uklidnil. Pyrokatechin je jiná hračka to bych uznal, hlavně kuli úžasnému vyrovnávání světel se stíny. To pak celá fotografie vypadá jinak. K té domácí vývojce od gora se děsím roztoku B 750g potaše. Chemii jsem ještě ultrazvukem nerozpouštěl Cena celé vývojky asi taky nebude malá.
Mě by spíše zajímalo jak je to s tím metolem. Když jsem se hrabal ve vývojkách FX tak kombinace metol, fenidon, hydrochinon má údajně dobře vyrovnávat a mají z toho lézt kontrastní negativy. Netroufám si rozhodnout co dokonale vyvolá stíny a co naopak světla - zda fenidon či metol.
Co se týče roztoku B tak to rozpustit jde, ten ultrazvuk to ale docela urychlil. Možná by šlo to i zahřát. Nakonec jsen to zfiltroval. Nicméně si myslím, že by šlo použít i jinou zásadu. Už jsem zkusil, jestli by tam šlo dát 3ml triethylaminu a opravdu to zase vyvolávalo. Ale to bych ještě potřeboval vychytat a nahradit triethylamin triethanolaminem, ten nesmrdí a není tak jedovatej.
#27
Publikováno 4 březen 2008 - 13:19:15
Dříve se vymýšlely neuvěřitelné věci, protože jsem starý dědek sám jsem tím vším prošel, ale dneska to skutečně není potřeba. Jakákoliv jemnozrná vyrovnávací vývojka na bázi metol/hydrochinon nebo fenidon/hydrochinon vám udělá dobrou službu.
Když si vezmete nějaký starodávný stoletý receptář, třeba Davidův rádce, nebo Zlatou pokladnici, tam je panečku receptů. Sloučeniny zlata, platiny a uranu, prudké jedy, žíraviny... dnes by vám to ani nikde neprodali. A se současným důrazem na ekologii a zdravotní nezávadnost se možnosti výrobců ještě smrskly.
Dříve jsem si míchal D76, protože byla levnější než kupovaná ale hlavně proto že jsem používal vývojku s regenerátorem. Dalo se v ní vyvolat spousta filmů bez změny vlastností. Dneska fotografuji většinou digitálně, to mě osvobodilo od ubíjejícího vyvolání rodinných a dokumentačních snímků, nutných ale málo zábavných.
Z klasických foťáků jsem si nechal jenom krásnou zrcadlovku 6x6, pro radost, ale vývojky si kupuju hotové, klidně od Fomy. Vyvolávám fotky jen ty nejzdařilejší (ostatní mi kamarád skenuje) jednou za půl roku, to by se mi roztoky zkazily. zato si s tím malým množstvím fotek 30x40 můžu pořádně pohrát a to mi připadá důležitější než rozdíly ve filmech a papírech. Ale je to 6x6, tam se ledasjaké nedostatky ztratí.
#28
Publikováno 4 březen 2008 - 14:34:51
myslim, že leckdo by tady nesouhlasil s tim, že konfekční vývojky udělaj stejně dobrou službu jako ty na míru - dobrou jo, ale stejnou a nebo dokonce výbornou určitě ne - viděl sem pár ukázek od bzenčáka, jak se různý vody popasujou se stejnym negativem a můžu zodpovědně prohlásit, že rozdíl je vohromnej
nebejt takovej chemickej nichsmochr už si mícham taky. naštěstí mam za barákem laboratoř místního chemickýho alího - gora, takže na něm asi časem zaparazituju...
co se tejče "nutnejch" rodinejch snímků, pro mě je ten filtr právě práce s klasickym procesem. jo, máme málo fotek, ale na všechny do jedný, když už nejsem vysloveně hrdej, tak se za ně aspoň nemusim stydět. což se vo digitálních výcvacích zdaleka říct nedá. žena to respektuje, oceňuje hand majd a klasickou kvalitu a tak máme spokojený manželství
jo a příjemný taky je, že to naše rodinný album si zřejmě na rozdíl vod toho digitálního prohlídnou i naše vnoučata a následující, snad
#29
Publikováno 4 březen 2008 - 15:08:38
Já vidím zásadní rozdíl mezi RC papírem a opravdickým papírovým barytovaným papírem a potom, přesto že používám konfekční vývojky na papíry, nenašel jsem zatím žádnou která by se úplně vyrovnala "věčné" vývojce Ilford ID-67 kterou jsem si míchal. Vlastně kdysi pravděpodobně ORWO Blautol, ale na to už se moc nepamatuji.
Ale nezlobte se, já nevím jakou jinou negativní vývojku bych si mohl namíchat jinak. Metol-fenidon-glycin-hydlochinon. Jaká jiná vyvolávací látka? Jiný je rodinal a atomal, ty nenamícháte. Nějaká barvotvorná vyvolávací látka ale s tím je lépe nezačínat. Smysl má namíchaná vývojka s regenerátorem, protože regenerátory se v amatérském balení neseženou. Jinak opravdu nevím.
#30
Publikováno 4 březen 2008 - 15:12:25
#31
Publikováno 4 březen 2008 - 15:16:28
A potom používám kapalný rychloustalovač, nevím jak to dneska chodí ale v minulosti mě překvapovalo že když si navážím kyselý ustalovač na jeden litr je toho pořádná hromada. Konfekčního byl jen takový malý pytlíček.
Přesvědčovat na stránce Temná komora někoho o tom že i digitální fotografie může být pěkná by nemělo smysl, s tím nechci dráždit.
#32
Publikováno 4 březen 2008 - 15:27:47
Po válce když se nic nedalo koupit (tak starej nejsem, to mám vyčtený) propagoval Ing. Přemysl Koblic pyrokatechinovou vývojku s louhem, jednak byla vhodná na prošlé materiály, ale hlavně louh a pyrokatechin byly k dostání, metol se nedal sehnat.
Tohle už mi dlouho leží v hlavě, nevíte to pokud jste chemik? k čemu se používal pyrokatechin, že byl k dostání? Sloužilo to k něčemu ve zbrojní výrobě, protože jiná než zbrojní nebyla?
#33
Publikováno 4 březen 2008 - 16:47:09
Po přechodu na listové filmy formátu 9x12 cm jsem pohled na negativní vývojky musel z gruntu přehodnotit. Ze začátku jsem fotil 6 stejných expozic a volal jsem je v různých vývojkách. Obrovské rozdíly v kvalitě negativu mě přímo ohromily! Z této mé osobní zkušenosti pramení můj zájem o negativní proces. Je to další možnost jak si vytvořit svůj nezaměnitelný styl. Vzhled vašich fotek může být, pro autory používající jen konfekci, nenapodobitelný.
#34
Publikováno 4 březen 2008 - 18:08:52
Mě jako největší rozdíl pořád připadá Planar na současném aparátu proti Biometaru na Praktisixu. A rozdíl mezi papírem Fomabromem a Fomaspeedem. mezi filmy řekl bych že se ten rozdíl projeví spíše u kinofilmu.
#35
Publikováno 4 březen 2008 - 19:42:16
Já vím, zdá se to zbytečně moc. Nesmíte ale zapomenout, že si mohu každý planfilm vykoupat samostatně, přesně podle záměru, námětu a expozice. Důležité, několikrát posychrované, záběry si mohu dovolit i několikrát pokazit špatně zvolenou vodou.
O tomto se šestatřiceti polím na kinopásu může jen zdát! Ve výsledku se pětatřicet kompromisů projevit musí!
#36
Publikováno 4 březen 2008 - 20:38:29
C6H4(OH)2, 1,2-dihydroxybenzen, o-dihydroxybenzen, organická látka vznikající při nízkotepelné destilaci hnědého uhlí. Surovina například pro výrobu léčiv, vanilinu, syntetických tříslovin.
http://clobrdik.blog...hemicka-pohadka
http://sk.wikipedia.org/wiki/Fenoly
http://dejinyalkohol...01_archive.html
http://www.chemicke-..._07_474-482.pdf
http://www.natur.cun...0708_tox_11.pdf
#37
Publikováno 4 březen 2008 - 22:41:39
Můžete najít ten recept nebo pamatujete si alespoň chemikálie obsažené v té vývojce? Zajímalo by mě to. Děkuji.
.
Tak tedy, recepty jsou tu dva (= ve štosu papírků na polici v komoře jsem našel):
P.O.T.A. aneb jednodušší to už být nemůže
Siřičitan sodný 30g
Fenidon 1,5g
voda do 1000ml
volat 12 až 15 minut, 20°C
Delagi#8
Siřičitan sodný 25g
Fenidon 1,4g
Borax 1g
Benzotriazol 0,2% roztok 15ml
voda do 1000ml
Oba předpisy jsem celkem úspěšně vyzkoušel na dokumentní filmy (Fuji Super HR, nějaký Kodak a ještě jiný Scotch), na které jsem fotil miniaturami typu Kijev-30, Minolta-16 a podobnými. Mělo by to taky fungovat na Kodak Technical Pan. Vyžaduje to určitou opatrnost při výběru motivu a přesnou expozici (nutno nazkoušet), ale výsledný obraz nemá prakticky žádné zrno. Mám jen cca. 125x zvětšující mikroskop a tam ještě žádné vidět není. Obraz je při dobré optice (taková Mamiya 16 je ještě lepší než Mikroma) také řezavě ostrý, asi díky tenké vrstvě mikrofilmu a dobré antihalaci téhož. Z negativu 10x14mm se dá udělat zvětšenina 18x24cm lepší než z leckterého kinofilmu.
Citlivost u těch mikrofilmů vychází okolo 50ASA.
Fenidon se nerozpouští moc dobře, obvykle si pomáhám rozpuštěním fenidonu v pár mililitrech lihu, případně ještě zahřátého (nezahřívat nad plamenem !)
K POTA se váže ještě historka, údajně má umožnit kopírovatelné zachycení neuvěřitelného rozsahu kontrastu a toho se mělo využívat při zpracování filmových záznamů z pokusných jaderných výbuchů...[/b]
#38
Publikováno 5 březen 2008 - 10:16:36
fenidon je tam v hodně velkém množství. benztriazol v negativní vývojce není tak obvyklý ale jinak by to mělo hrozný závoj. O té první vývojce pochybuju. To je vlastně upravená Kodak D-23, metolová vývojka bez alkalie, ale takhle jednoduše se metol fenidononem nahradit nedá.
Rád bych to vyzkoušel ale nemám už doma skoro žádné chemikálie a technické filmy nebo dokonce mikrofilmy nepoužívám, nedá se nic dělat.
Já už teď používám minimalistické vybavení, vše pro klasickou fotografii jsem prodal. Mnoho let jsem se zabýval fotografickou alchymií, včetně barevné fotografie a dnes už tězko realizovatelných "ušlechtilých tisků", před pár dny jsem našel tuhle stránku a překvapuje mě že se tím tak do hloubky ještě někdo zabývá. To je dobře.
#39
Publikováno 5 březen 2008 - 10:35:24
já už jsem línej starej dědek, dělám to dneska jenom takhle ale stejně mi to nikdo nevěří.
foťák 6x6, s objektivy 50,80,150, ruční expozimetr pro odražené a dopadající světlo, spot, blesk a kombinované denní/zábleskové světlo. Také s ním měřím pod zvětšovákem. (ten expozimetr považuji za základ).
Zvětšovák s barevnou hlavou jsem prodal, mám Magnifax I (! ) s kondenzorem, silnou žárovkou a APO-Rodagonem 80 mm. Ten drahý objektiv měl smysl pro velkoformátovou barevnou fotografii, dneska by mi nějaký objektiv Meopta jistě taky stačil.
Filmy Ilford FP4 a HP5 které exponuju jako 80 až 1600 ISO. Nejsou tak dobré jako moderní filmy s T krystaly, ale zato jsou pružné a hodně vydrží. Vývojka Fomadon Excel teplá 16 až 24 stupňů. Nejde o žádné push/pull vyvolávání ale kombinací expozice, vyvolávací doby a teploty se snažím o dosažení optimálních vlastností vyvolaného filmu. Tak abych ho mohl zvětšovat na papír normální gradace.
Papír Fomabrom 111, formát obvykle 30x40 a zřídka 50x60, gradace Speciál a Normál, univerzální vývojka Foma na 5 litrů, leštění za studena na skle s různými přípravky a postupy (poslední zbytek mé fotografické alchymie).
No a v barevné fotografii: papíry Canon Fine Art Photo Rag A3, inkousty Canon Lucia. To už se na téhle stránce nesmím ukázat
#40
Publikováno 5 březen 2008 - 11:05:18
POTA fakt funguje. Ale zkoušel jsem to jen na mikrofilmy a je to lepší, než ten podobný předpis se samotným metolem. Delagi#8 je opravdu o něco lepší.Děkuju za recepty, je to zajímavé.
O té první vývojce pochybuju. To je vlastně upravená Kodak D-23, metolová vývojka bez alkalie, ale takhle jednoduše se metol fenidononem nahradit nedá.
Zajímavé je, že "správný" vzhled negativů je takový, že vypadají jako nedovyvolané. Ale zvětšovat se to dá.
Na "normálním" filmu jsem tohle nezkoušel, snad ještě na Polypanu F.
#41
Publikováno 5 březen 2008 - 12:44:04
neví někdo?
#42
Publikováno 5 březen 2008 - 13:08:59
#43
Publikováno 5 březen 2008 - 19:46:17
Děkuju za recepty, je to zajímavé.
fenidon je tam v hodně velkém množství.
A to je asi ono, proč to tak vlastně funguje, kombinace metol nebo fenidon + hydrochinon vykazuje superaditivitu, tedy samotného metolu nebo fenidonu musí být víc, asi i víc než odpovídá redukční schopnosti součtu množství vyvíječů v kombinaci. Někde by se to dalo jistě dohledat, já jsem jen chemik rekreační, bez hlubší teoretické průpravy, takže tohle nedokážu exaktně zdůvodnit.
#44
Publikováno 5 březen 2008 - 20:09:18
a jestli (LKM) děláte se starym dobrym kondenzorem, tak to už vůbec...
#45
Publikováno 6 listopad 2018 - 08:11:37
Bzencaku,kdybych ten rozíl nevnímal markantně, tak bych se o tom snad ani nezmiňoval.
Já si namíchal takovou vodu:
Roztok A:
10g siřičitan sodný (bezvodý)
2g metol
5g pyrokatechin
0,2 KBr
dolít do 500ml vodou
RoztokB
750 g K2CO3 (uhličitan draselný neboli potaš)
dolít do 1000ml (špatně se to rozpouští, ultrazvuk tomu značně pomůže)
Ředění A:B: Voda 1:1:8
Vymáchal jsem v tom fomu 400 tak 14 minut a když z toho lezly obrázky tak jsem valil bulvy jaká to je světelná pecka. Opravdu tomu bych řekl nářez.
Velice podobné fotky jsem před tím dělal v metolové vývojce a vůbec z toho nešlo vytáhnout nic, co by mělo šmrnc. Takové rozdíly bych nečekal.
Mistře Goro, chtěl bych vyzkoušet tu tvojí vodu (pracovní název Goro Pyro), ale nezdá se mi to ředění roztoku B. Nemá to být A:B:voda 10:1:80? Ptám se pro to, že u Pyrocatu HD je stejný 75% roztok potaše a k vodě se ředí 1:100. Moc díky za vysvětlenou, doufám, že vlákno ještě ožije.
#46
Publikováno 13 listopad 2018 - 13:08:08
fenidon je tam v hodně velkém množství. benztriazol v negativní vývojce není tak obvyklý ale jinak by to mělo hrozný závoj. O té první vývojce pochybuju. To je vlastně upravená Kodak D-23, metolová vývojka bez alkalie, ale takhle jednoduše se metol fenidononem nahradit nedá.
POTA funguje, ale pouzivam na Tech-pan. Je extremne mekka, a tech-pan extremne kontrastni. predpokadam, ze jine nez micro a archivni filmy v tom nebudou dobre fungovat
0 uživatel(ů) prochází toto téma
0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních