Fotopapír jako negativ

clona je 150, časy jsou v pohodě... venku 100 ASA - od 1 s. V místnosti na 400 ASA klidně hodinka

V tom metru to tedy byl asi spíše ten druhý případ, že ? 

A čím lze s dostatečnou přesností vyrobit dírku odpovídajícího průměru ?

 

... Vinětace tam byla - šíře pásu kinofilmu 115 mm, ale dalo se to částečně vykrýt pod zvětšovákem. U expozice přímo na papír samozřejmě vykrytí nepřipadá v úvahu...

 
Čistě teoreticky - "vykrýt" to při expozici nějakým ND přechodovým filtrem s nejvyšší hustotou u středu.

Ona se nabízí otázka, proč to vlastně vykrávat... já myslím, že to často může snímku dodat zajímavější atmosféru i celkové vyznění.

Stepan2: Ano, bylo to o neco rozmazanejsi nez pri idealni dirce. Ale u formatu 30x40cm to docela zaniklo. Fotil jsem to tehdy v zime a to moc svetla neni, tak se mi nechtelo vzdy hodinu postavat u dirkovky. Po zvetseni dirky jsem se dostal do max 15 min expozic. Fomaspeed ma citlivost zhruba 5-10 ASA, spise tech pet, z moji zkusenosti.

mickael: díky, zkusím to s tím 6 ASA

 

jirin_ol: ještě mne napadlo, že by se vývojka dala rošmudlat velkým kulatým malířským štětcem - ten co pojme hodně barvy. Chlupy by nevadily, odplavý se vodou a papír se určitě nepoškrábe.

 

Darksome: nejjednodušší je dírku vyvrtat

A čím lze s dostatečnou přesností vyrobit dírku odpovídajícího průměru ?

 

Predevsim trpelivosti Smirkovy papir, spendlik a hodinka casu a mas dirku jak vino...

Přátelé, po dobu mé nepřítomnosti se nic nezměnilo stran inverzního vyvolání fotopapíru? Jakože habych to nacpal do dírkokredence a následně vyvolal pozitivně? Občasu tu do toho někdo ťukne, ale výsledek jsem nějak nezaznamenal.

Ano, je to přesně tak. Než jsem přešel na film, tak jsem roky fotil výhradně na papír. Po pozitivním vyvolání vznikne papírový negativ.

Následně je možné skenovat a invertovat v PC, nebo prosvítit klasickou cestou a získat kontaktní kopii pod zvětšovákem.

(existuje ještě "ilford direct positive paper" ze kterého rovnou leze pozitiv, ale o něm jsem kvůli ceně nikdy ani nepřemýšlel...)

Tak šlo mi o to, že pokud je možné vyvolat klasický černobílý film jako inverzi (což tedy ano), pak by mohlo být použitelné aplikovat obdobný proces i na fotopapír (použitý jako negativ). Asi si to budu muset trochu nastudovat a začít experimentovat, pinhole 40x30 s výstupem v papírovém pozitivu by mne docela lákala.

Tak šlo mi o to, že pokud je možné vyvolat klasický černobílý film jako inverzi (což tedy ano), pak by mohlo být použitelné aplikovat obdobný proces i na fotopapír (použitý jako negativ). Asi si to budu muset trochu nastudovat a začít experimentovat, pinhole 40x30 s výstupem v papírovém pozitivu by mne docela lákala.

Áno, dá sa, skúšala som. Postup je presne ten istý ako pri inverznom filme. Len tá chémia výjde dosť draho.

tak na poprvé jsem to s inverzí úplně nevstřebal...

úplně mě ta myšlenka nadchla.

příležitostně nakoupím chemii a otestuju to. jestli vše klapne tak bych zkusil nějaký větší formát.

díky za tip!

Pěkný den!

Rád bych se zeptal, jestli jste někdo z "papírových negativistů" zkoušel v dírkovce multigradační papír, konkrétně třeba Fomaspeed Variant. Jak jsem se tak díval na spektrální charakteristiky, měl by být výrazně příznivější, než u papíru s pevnou gradací, speciálně předpokládám vyšší citlivost kolem zelené a nižší u modré, takže by zeleň nemusela vyjít úplně černá a v obloze by se mohla objevit nějaká kresba... Zkoušel to tu někdo?

Přidám zkušenost s inverzním vyvoláním fotopapíru:

Včera jsem experimentoval - krabice od bot, utěsněná krepovaným papírem, vzdálenost papíru cca. 15cm (formát papíru 13x18), dírka v pivním víčku jehlou. Prostě děs, ale funguje. Žádné měření, oblačnost kolísavá, expozice 5,5 minuty na FOMASPEED 311 N.

Inverzní chemie byla samodomo - bělič: 500ml vody, 15ml kyseliny sírové (akumulátorová), větší špetka hypermanganu (baj očko); čistič: 500ml vody, sáček (10g) přípravku ke konzervaci zeleniny, ovoce a vín (pyrosiřičitan draselný) (hnědý obal, hlávka zelí na něm).

Postup: 1. vyvolání (univ. vývojka), bělení (do 2 minut), čistič (1 minuta), voda, osvit pod žárovkou, 2. vyvolání (za světla), voda, ustálení, etc....

Náklady: kyselina 1l - 38 Kč, konzervační cosi 10g - 12 Kč, hypermangan 10g (lékárna) - 33 Kč, vývojka, ustalovač

Výsledek: v příloze, umělecká hodnota nulová (motivem je kupa hnoje), expozice nic moc.

 

Netuším zda někde není chyba, ale obraz je zatím stabilní. Vůbec je to celé spartánské, takže prosím, nekamenovat 

 

PS.: hlavní nevýhodou je zrcadlové převrácení...

prosím, nekamenovat 

 

PS.: hlavní nevýhodou je zrcadlové převrácení...

... Naopak, je to vynikajuce. Komu vadi zrkadlove prevratenie, nesmie byt zubarom.

 

P.S: Toto je tvrda rana zasadena digitalnym imeprialistom

prosím, nekamenovat   
PS.: hlavní nevýhodou je zrcadlové převrácení...

... Naopak, je to vynikajuce. Komu vadi zrkadlove prevratenie, nesmie byt zubarom.
 
P.S: Toto je tvrda rana zasadena digitalnym imeprialistom

Díky
Tvrdá rána prohnilým imperialistům to je, jen ti to nikdy nepřiznají a budou vás nazývat šílencem
Co to příště vyvolat v caffenolu a ustálit v solném roztoku? (Když v drogerii, tak komplet)

V tomto vlákně:  http://www.temnakomo...rzschilduv-jev/  je velmi podrobně popsána problematika Schwarzschildova jevu pro filmy.

Pro první pokusy s pinhole je vhodné použití fotopapíru místo negativu, ale expoziční časy vycházejí velmi dlouhé, takže započítání korekce oproti naměřené expozici je nezbytné. 

Dají se někde najít potřebné parametry, doporučení, tabulky, koeficienty, grafy nebo cokoliv, čeho by se dalo chytit pro fotopapír Fomaspeed N311 ?

Právě pro začátek bych spíš použil "prošlapanou cestu", čili film s ověřeným koeficientem. Neopan Acros 100 je na to jako stavený. Pokud a) průměr dírky sedí, vzdálenost od filmu je, jak má být, c) základní citlivost filmu je skutečná, d) nejde se do extrému, např. focení při svíčce - tak tam není co zkazit, případné expoziční chyby bude možno kompenzovat při zvětšování na multigradační papír. V rámci pokusu fotil jsem na Velvii 50 a výsledek je v pořádku.

 

Na druhou stranu, běžná expozice papíru při zvětšování jsou desítky vteřin, myslím, že ani v případě, že z nějakého důvodu jde to menším desítkám minut, není třeba se trápit slavným astronomem a jeho jevem. Naopak, některé papíry dost ztrácí citlivost při krátkých časech, např. v bleskovým světle.

Dají se někde najít potřebné parametry, doporučení, tabulky, koeficienty, grafy nebo cokoliv, čeho by se dalo chytit pro fotopapír Fomaspeed N311 ?

Na N311 jsem fotil dírkovkou v "běžných" denních podmínkách. Tento papír se mi jeví jako médium s citlivostí ISO 20. Doba expozice mi při této citlivosti a stavu osvětlení vycházela do 1 min. Prodlužování času expozice jsem nedělal.

Je tam hodne promennych, mne vychazel fomapan fomaspeed variant matny 312 s prefleshem koupany v dektolu 1:9 8min. Za slunce iso 16 a kdyz bylo zatazeno iso 12

ISO 20 by byla pro N311 příznivá hodnota. Je pravda, že výrobce píše cosi o vysoké citlivosti, patrně myšleno v porovnání se staršími verzemi fotopapírů Foma.

Fomaspeed variant je zcela jiný papír, takže odlišná může být i citlivost. 

Díky za nasměrování na nějaké výchozí hodnoty, pokus-omyl mě stejně nemine, to je mi jasné.

 

Poprosím o kontrolu následující úvahy. Dejme tomu, že obvyklá expozice na sluníčku je například clona 8, a čas 1/125 pro ISO 100.

ISO 25 by znamenalo -2 EV, ISO 12,5 by bylo -3 EV.

Clona 256 oproti cloně 8 je -10 EV, takže expozice by byla -12 až -13 EV oproti 1/125 s.

Takže expoziční čas by byl mezi 32 a 64 sec. To celkem odpovídá uvedeným hodnotám. Počítám správně ?

Pár myšlenek:

 

Pro zkoušky citlivosti bych asi zakládal kousky fotopapíru do normálního foťáku, klidně i do 35mm zrcadlovky. S fotorukávem se to dá i kdekoliv. Z většího fotopapíru by se dal vyrobit i svitkový film. Pro exaktní zjištění bude foťák přesnější a rychlejší.

 

Pro fotografování je normální gradace fotopapíru příliš tvrdá, vyzkoušel bych měkkou. Za pokus by stál ten Variant, je citlivý i na zelenou, kde zelenocitlivá emulze má měkkou gradaci, což se hodí. Nejspíš bude potřeba část modré odfiltrovat - fotit zeleným filtrem.

 

Světelnost dírky v dírkovce je pak průmětná vzdálenost děleno průměr dírky.

[...] Za pokus by stál ten Variant, je citlivý i na zelenou, kde zelenocitlivá emulze má měkkou gradaci, což se hodí. Nejspíš bude potřeba část modré odfiltrovat - fotit zeleným filtrem.[...]

Za pokus to stalo, ovšem já to chtěl pro inverzní vyvolávaní - tak tudy cesta nevede. Ale pro negativ ano, ovšem spíš se žlutým filtrem.

 

[...] Za pokus by stál ten Variant, je citlivý i na zelenou, kde zelenocitlivá emulze má měkkou gradaci, což se hodí. Nejspíš bude potřeba část modré odfiltrovat - fotit zeleným filtrem.[...]

Za pokus to stalo, ovšem já to chtěl pro inverzní vyvolávaní - tak tudy cesta nevede. Ale pro negativ ano, ovšem spíš se žlutým filtrem.

 

Klidně i žlutý samozřejmě (i když citlivost toho Variantu končí zbytkově někde na 580 nm, což by bylo v rozsahu běžného zeleného filtru, takže ten by stačil taky). Podíl modrých paprsků tady právě ovlivňuje gradaci, takže možná by šlo poexperimentovat s různými hustotami těch žlutých filtrů.

Pro inverzní vyvolání to bude chtít gradací vyšší než na negativ.

...

Pro fotografování je normální gradace fotopapíru příliš tvrdá, vyzkoušel bych měkkou. Za pokus by stál ten Variant, je citlivý i na zelenou, kde zelenocitlivá emulze má měkkou gradaci, což se hodí. Nejspíš bude potřeba část modré odfiltrovat - fotit zeleným filtrem.

...

Takto papíry s proměnnou gradací nefungují. Papíry jsou ovrstveny dvěma nebo více emulzemi, přičemž jedna je citlivá pouze k modré části spektra, ostatní v různé míře k modré a zelené. Všechny emulze mají stejný kontrast a maximální dosažitelnou hustotu, která se při vhodném osvětlení sčítá, a tím vzrůstá kontrast. To platí při promítání černobílého negativu, jak přesně se to bude chovat při projekci barevného obrazu reálného světa a za použití filtrů, bylo by třeba vyzkoušet s pomocí barevných tabulek.
Nedávno jsem se v tématu potřeboval zorientovat a na netu je toho dost i s obrazovým materiálem, hodně lidí fotí i na malé formáty a skenuje - v takovém případě není velké přesnosti třeba, Photoshop je kouzelník.
Co se kontrastu týká, šel bych spíš cestou měkkých vývojek, dvoulázňového vyvolávání, zkrácení doby vyvolávání, lithprintu, zeslabování a pre-fleshování.
Zde extenzivní výzkum různých kombinací expozice a volání:
https://sidewayseye....nvestigation-1/
Na konkrétním papíru si to bude každý muset vyzkoušet sám..

iuliuzz: díky za upřesnění.

Tak jsem pročítal staré příručky a vyráběly se i papíry s proměnnou gradací, které obsahovaly emulzi měkkou (bromidovou, senzibilovanou) a tvrdou (chloridovou). Jestli byla bromidová emulze zároveň i desenzibilovaná pro modrou část spektra, nebo jestli při modrém světle byly aktivovány obě, se v textu nepíše.

Mimochodem - s papírovým negativem se vlastně vracíme k W. F. Talbotovi a úplným prapočátkům procesu pozitiv-negativ.

Konkrétní pokus: 

Fomaspeed N311 - příliš vysoký kontrast

Foma Variant 311 se žlutým filtrem - menší kontrast, ale patrně by byl potřeba ještě výraznější filtr. 

Při horším světle nestačí ani expozice 15 minut. Možná s lepším žlutým filtrem, na plném světle, málo kontrastní scéna. 

Začínám chápat, proč nakonec lidi většinou fotí (pomocí Pinhole) na film, přestože je to náročnější.