Jednooka slepota

zdar,

nemali ste niekedy pocit ze trpite jednookou slepotou ? To jest ze sa vam omnoho lepsie komponuje bud na matnicu pri VF alebo SF kde sa na vyslednu kompoziciu pozerate oboma ocami ?

Mam taky pocit ze ked kontrolujem kompoziciu oboma ocami tak dokazem odhalit veci co jednym okom nevidim, lepsie nakomponovat ale aj tie obrazky su take harmonickejsie. Pri jednom oku cez hladacik to tak jednoducho nevidim.

Ja mam obojocnu slepotu. Zial. Chyby vidim az na vyslednej fotografii.

Na druhej strane, ked opakujes nejaku cinnost, ucis sa robit to lepsie a lepsie. Potom uz moze byt jedno, ci si to fotil v Tatrach, ci v Alpach.

Ani keby som sa tym zivil, nemyslim si, ze sa vsetko musi podarit na prvy sup. V historii bolo iba par velikanov, co to dokazali.

To je známá věc, že člověk vidí oběma očima lépe než jen jedním. Proto fotím stereo

Pěkně řečeno. Poslední dobou jsem si říkal, proč se mi tak dobře fotí s Exaktou s šachtičkou...

Mno ta šachtička je právě zrádná... človět to tam právě vidí prostorově a na papíru to pak potom není... ale obecně je to asi největší kouzlo, proč jsou lidi napoprvé vyplesklý z matnice - viději prostor a nejsou na to zvyklý... stačí flexaret a oni okamžite po pohledu na matnici uvěří, jakýže to dělá tajuplně magický fotky...  Přišel sem na to pečlivým rozklíčováním...

Ono šachtičkou na kinu i svitku je to orgasmus ale nevybaven já kvatlitním měřidlem tak bez hranolu/měřícího/ na Sixu vypadá u mě ten negativ jak duha, každej obrázek jinak exponovanej. S hranolem paráda. Zvláštní, že u Flexarety to zvládám bravurně i bez měření. Kino též. Jen ten six bez měřícího hranolu, mě občas překvapí. Šachtou se , ale ostří parádně, to je prostě ve Full HD. Já na lupu jedním okem, po sklopení lupy oběma

Ono šachtičkou na kinu i svitku je to orgasmus ale nevybaven já kvatlitním měřidlem tak bez hranolu/měřícího/ na Sixu vypadá u mě ten negativ jak duha, každej obrázek jinak exponovanej. S hranolem paráda. Zvláštní, že u Flexarety to zvládám bravurně i bez měření. Kino též. Jen ten six bez měřícího hranolu, mě občas překvapí. Šachtou se , ale ostří parádně, to je prostě ve Full HD. Já na lupu jedním okem, po sklopení lupy oběma

Hehe, to je přesně naopak než to mám já. Měřící hranol už je delší dobu v šuplíku, expozimetr pouřívám čím dál míň a filmy jsou exponované čím dál rovnoměrněji... A mimochodem, obraz na matnici není 3D - kouká se na něj sice oběma očima, ale je to pořád jen 2D obraz.

Čím dýl zaostřuji a švidrám do matnice, tím víc se to 3D podobá.

Obraz na matnici je 3D, proc by nebyl?

Protože je dvojrozměrný. Nebo jsi snad schopen definovat polohu ve třech osách? Zkus se podívat na matnici kolmo svrchu a napiš, co vidíš.

možná, pokud někdo má  tak dokonalou rozlišovací schopnost  znaku,  dokáže  vidět  prostorově obraz i na matnici,  neb  plocha dopadu paprsků světla na matnici přeci plochá není,   nějaký ten nano- či mikrometr hloubky povrchu matné strany matnice  tam asi bude

možná, pokud někdo má  tak dokonalou rozlišovací schopnost  znaku,  dokáže  vidět  prostorově obraz i na matnici,  neb  plocha dopadu paprsků světla na matnici přeci plochá není,   nějaký ten nano- či mikrometr hloubky povrchu matné strany matnice  tam asi bude

Přesně tak

A nebo by se dalo říct, že obraz je sice 3D, ale hodnota souřadnice Z je konstantní a rovná nule. Předpokládá to samozřejmě vhodně definovanou soustavu souřadnic, obecný vzorec roviny v pravoúhlé soustavě souřadnic už jsem bohužel od školy zapomněl (to jen aby mě nějaký matematik nevzal hned za slovo!).

Ale abych se pisatele zastal, ono je to pravda, že obraz na matnici vypadá vždy tak nějak líp než na papíře. Nebo možná jinak: Obraz na papíře obvykle vypadá hůř než na matnici, teda u mě skoro vždycky.

negativ na filmu je  vlastně taky  trojrozměrný,  že...  a  aby byla trojrozměrná i zvětšenina,  musí se zvětšovat na velvet,  pearl,  rastr  či jiné podobné povrchy?  

negativ na filmu je  vlastně taky  trojrozměrný,  že...  a  aby byla trojrozměrná i zvětšenina,  musí se zvětšovat na velvet,  pearl,  rastr  či jiné podobné povrchy?  

Ideálně koupit emulzi a rozprostřít ji v tak silné vrstvě, že dojde ke ztrojrozměrnění obrazu!

Mně se zase lépe komponuje přes hranol, dívám se jakoby tím směrem, nic jiného mě neruší. U samoté matnice hledím dolů, je to zrcadlově a ještě mi pohled ruší okolí.

Ja som tupozraký. Inak povedané vidím iba mono.

Obraz na matnici je 3D, proc by nebyl?

Stando, obraz na matnici v žádném případě nemůže být 3D! Především proto, že na matnici dopadají paprsky jen z jednoho objektivu. Matnice pak tyto paprsky roptýlí do obou očí (i jinam do prostrou), ale každý bod matnice vždy rozdělí jeden a ten samý paprsek. Tedy obě oči dostávají přesně stejný obraz. Z toho plyne, že žádný prostorový vjem vzniknout nemůže.

Poznámka č. 1: existuje řešení, kdy lze prostorový obraz udělat jedním objektivem. Je to vhodné na makro až mikro stereofotografii. Místo clony se do objektivu vloží plech se dvěma malými otvory.  Za objektiv se pak dávají zrcadla, která obrazy odkloní, aby se na filmu nepřekrývaly. Například zde (bohužel již s nečistými aparáty):

Poznámka 2: Umím si představit konstrukci, kde by přes lentikulární fólii dopadaly na matnici paprsky ze dvou objektivů, a při prohlížení přes další lentikulární fólii by mohl prostorový vjem vzniknout. V praxi jsem to nikdy neviděl.

Lépe se mi komponuje jednooč, na matnici, přes hranol zrcadlovky (žádné převrácení stran, žádný zmatený prostor, který papír nevidí)... Aniž bych se chtěl jakkoli s kýmkoli srovnávat -  pan Sudek asi dobře věděl, proč komponuje přes "rámeček" - u něj jednoruční, u jiných i dvouruční.

 

Obraz na matnici je 3D, proc by nebyl?

 

Stando, obraz na matnici v žádném případě nemůže být 3D! Především proto, že na matnici dopadají paprsky jen z jednoho objektivu. Matnice pak tyto paprsky roptýlí do obou očí (i jinam do prostrou), ale každý bod matnice vždy rozdělí jeden a ten samý paprsek. Tedy obě oči dostávají přesně stejný obraz. Z toho plyne, že žádný prostorový vjem vzniknout nemůže.

 

Toto je absolutna pravda. Matnica skratka prerusuje opticku cestu objektivu. Keby boli aj dva objektivy a premietali by na jednu matnicu, nevideli by sme obraz priestorovo. Ine by bolo, keby sa pouzili dva filtre (farebne, alebo polarizacne) na odlisenie oboch obrazov a sami by sme pri pozorovani mali nasadene "3D" okuliare.

Ale pohlad na matnicu je natolko odlisny - prijemny, ze kazdeho pozorovatela prvy krat sokuje. A to nie len vo Flexarete, ale ked je dobra fresnelka, tak aj na VF.

Nevím, úplně se mi do té debaty nechce zabředávat, na matnici je zobrazen pravda obraz pravda jedním objektivem, ale oko funguje jako další optickej člen soustavy. Každé vidí na matnici jinej obrázek, stačí si to klasicky vyzkoušet střídavým zavíráním očí... 

Na matnici vzniká skutečný obraz, ale je v ose předmět - čočka - matnice - oko. Máme dvě oči, další skutečný obraz vzniká na sítnici každého z nich a ten se liší o vzdálenost mezi očima. Zkrátka koukáme na předmět a i když jedním sklem, tak "jinudy" - z jiného úhlu. To co vidíme je to, co vyhodnotí náš mozek ze dvou obrázků z našich sítnic a to je (dneska trapně zvané) 3D. Jak moc je to zřetelné na matnici je otázka šířky/délky skla, rovněž v tom hraje roli velikost matnice a její světelnost, stejnak tak různé vady našich očí.

Doporučuju pročíst si tento link, je to tam pěkně shrnuto. 

A nejlepší je to vyzkoušet na nějaké pěkné matnici... Můžu vzít něco do knajpy a pokecáme o tom... Třeba mám vlčí mhu

Stando, na matnici z principu musí obě oči vidět stejný obraz. Jinak je to snad jedině u Lubitela, kterej ale nemá matnici, ale spíč takový luxusní brilantní hledáček (s malou matničkou uprostřed).

To, že to mozek vyhodnotí jako trojrozměrný obraz, neznamená, že na matnici je ten obraz trojrozměrný. Pleteš jabka s hruškama.

na matnici je dvojrozmerny. ked si zoberies obycajne pravitko tak nameras len vysku a sirku, ale nie hlbku. Priemet trojrozmernej sceny na dvojrozmernu matnicu (abstrahujeme ze sa na nu budes pozerat zboku, lebo hovno uvidis) da vzdy dvojrozmerny obraz.

Můj kamarád má po úrazu v dětství zdravé pouze jedno oko. Chodíme někdy spolu do obrazových galerií. Vždy mi však závidí, že já prý vidím všechny obrazy trojrozměrně. plasticky, protože každým okem vidím jiný obraz. Zřejmě někde četl podobná odborná pojednání, jaká se občas mihnou i na tomto foru.

Ale asi je pravděpodobnější, že i já vidím špatně. Na příklad Mánesovu Josefinu vidím bohužel pouze dvojrozměrně, tedy plošně. Čehož moc lituji.

PS.

Nabízím sbírku historických stereofotografií z celého světa. Pro někoho to může být kuriozita. Jsou tam vždy dva obrázky, které se mi zdají být shodné a při prohlížení žádný plastický efekt nepozoruji.

...

PS.

Nabízím sbírku historických stereofotografií z celého světa. Pro někoho to může být kuriozita. Jsou tam vždy dva obrázky, které se mi zdají být shodné a při prohlížení žádný plastický efekt nepozoruji.

A prohlížíte je normálně, či ve stereoskopu?

Na to bych se někdy rád podíval, ale při současném vytížení tak úplně nevím kdy

vnimanie obrazu moze byt trojrozmerne, ale to nic nehovori o samotnom obraze,plasticite . A to je ta pointa problemu: ked sa pozeram oboma ocami na obraz, tak moj mozog to dokaze lepsie vnimat a lahsie sa mi komponuje.

v principe fotenie je pozeranie sa na svet dvoma ocami, komponovanie jednym okom a na fotografii sa znova pozeram dvoma ocami.

A tento prevod 2>1>2 mi robi problem , preto sa pytam ci to niekto vnima podobne....

Jak myslíte, že je to se zrcadlem?

Zeptej se Alenky - to je úplně jiný svět:)

Stoupni si před zrcadlo asi tak 50 čísel před něj, vyber si zhruba tak 1.5 metru něco za sebou, to už by to mělo bejt dobře vidět. Vyber si nějakej předmět, třeba vypínač, nebo kolečko na dlaždičkách. Požádej někoho, ať ti 10-20 cm před tím podrží násadu od koštěte a střídavě zavírej oči... 

Jak myslíte, že je to se zrcadlem?

Obraz v zrcadle je prostorový. Tedy pokud se do něj člověk dívá oběma očima. Myslím, že to lze doložit i bez koštěte, vypínače a asistenta

U švagra jsem cca dva týdny zpět dostal Kalvádos. No byl nic moc, ale dal se. Nic mi nebylo, měl jsem cca 4 panáčky. Ráno jsem se vzbudil a při volání o pomoc do WC jsem vše měl pře uslzené oči  5D. Tak špatně mi z blbě vypálené kořalenky v životě nebylo. Za týden jsem dostal střevní chřipku, křeče a opět zvracení, tentokráte, nějaký bacil. Bylo to horší než ten kalvádos a měl jsem ,ne jen uslzené očí ,ale i spocená záda, to technici povýšili na 6D. Tyhle několikarozměrné obrazy poslední dobou nemám moc rád Matnice nemůže být 3D , ale pohled do ní je krásný, kor na Flexaretě.

 

Jak myslíte, že je to se zrcadlem?

 

Obraz v zrcadle je prostorový. Tedy pokud se do něj člověk dívá oběma očima. Myslím, že to lze doložit i bez koštěte, vypínače a asistenta

 

Bylo by fajn podiskutovat bez těch off topic řečí... A dál tedy. Vezmi sobě flexaret s rozumně fungující matnicí. Dále vezmi flašku s lepidlem Hercules (je pěkně žlutá) 250 g. Dále vezmi sobě plastelínu a červenou pastelku. Do pastelíny zapíchni pastelku. Pastelku postav cca 10-15 cm před flašku s herkulesem. Najdi si v hledáčku úhel tak, aby pastelka byla co nejblíže k okraji flašky s herkulesem. Střídavě zavírej obě oči... zamysli se nad tím, co vidíš.... Je potřeba skutečně hledat místo, protože matnice flexaretu je dost malá a celej ten efekt je taky docela malej... Dobrý je mít předsádku na 0,5 m, nebo tu kratší. A světlou matnici. Jo - pomůže, když pastelka bude stát křivě, bude se s hranicí flašky někde protínat a v tom místě to bude vidět nejlíp.

Mám drobet nestandardně světlou matnici na flexaretu, ale jistě se najde někdo třeba s Jašikou.... Nehledě na to, že to dovedu předvest v tej knajpě... Na magnole je to samozřejmě zřetelný naprosto, ale to se mi do hospy tahat nechce...

Stando, ani ti nebudu vyprávět příběh mé Flexarety, která se mi dnes snad začala po dvou letech odloučení navracet... Naštěstí tu mám ještě jednu, záložní, co jsem dostal od kamaráda po ztrátě té mé, takže theoreticky mohu pokus provést, Herkules mám též, pastelky rovněž, ovšem plastelínu nikoliv. Každopádně to činit nemusím, protože VÍM. Dával jsem totiž ve škole při fyzice většinou pozor a kvůli stereofotografii jsem si pak i ve volném čase něco málo z optiky nastudoval. Mrzí mě, že ti to musím napsat tímhle způsobem, ale přestaň už konečně věřit kdejakejm žvástům, co různý idioti napíšou na internet a další podobný blbci je v tom podporují. Vezmi do hrsti vlastní rozum, případně i nějakou tu knížku o optice, klidně i Flexaret a plastelínu, a přemýšlej. Nezapomeň při tom na to, že vyhodnocení toho co vidíš oběma očima, dělá mozek. A ten se občas nechá zblbnout...

Milý Jendo I já jsem ve škole dával pozor. Dokonce jsem měl doma optickou lavici. Stereofotografií se zabývám celkem zevrubně taktéž, to víš. Taky mě něco mrzí a to je tón, který si zvolil. Nevěřím kdejakým žvástům. Link jsem našel až zpětně, myslel jsem, že si ho někdo přečte a vznikne plodná diskuse. Bohužel... nevznikla... Rozum v hrsti mám již dlouho a dokonce nejsem ani líný, takže jsem vymyslel další dva pokusy.

ZDE  nalezneš sestavu. ZDE obraz v hledáčku. Tohle se mi nepodařilo vyfotit, protože nemám po ruce žádný snadno použitelný makrosklo. Podstata pokusu spočívá v tom, že trn z vývojnice postavíš tak, aby přesně lícoval s čarou nakreslenou na fomí lahvičce. Pofybem hlavy ze strany na stranu dokážeš to, že v jedné poloze bude čára schovaná za trnem úplně a v další uvidíš mezeru mezi čárou a lahvičkou. 

ZDE a ZDE  jsou dosti výmluvné záběry matnice a svorky a lahvičky. Jak vidíš, vyfotil jsem matnici ze dvou různých poloh a obrázky se liší. Nemusím ti jako stereofotografovi vysvětlovat, co to znamená. 

Upozorňuji, že oba tyto pokusy jsem schopen předvést kdykoliv, komukoliv, jsou zopakovatelné, zřetelné a jasné.  Pozvání v pondělí do Sokolovny stále platí -  sestava je skladná, klidně vezmu ukázaná platí.

ještě - snímky nejsou ostré, nemám vhodné sklo, stoupal sem si na židli, ale to sem to zase neudržel. Další problém je s hloubkou ostrosti, flexaret bohužel neumí zaclonit hledáčkový objektiv, proto se nedal vyfotit ani náznakem pokus se schováváním čáry... to si budete muset zkusit sami... ovšem svorka je zřetelná, i když snímky nejsou ostré...

Milý Jendo I já jsem ve škole dával pozor. Dokonce jsem měl doma optickou lavici. Stereofotografií se zabývám celkem zevrubně taktéž, to víš. Taky mě něco mrzí a to je tón, který si zvolil. Nevěřím kdejakým žvástům. Link jsem našel až zpětně, myslel jsem, že si ho někdo přečte a vznikne plodná diskuse. Bohužel... nevznikla... Rozum v hrsti mám již dlouho a dokonce nejsem ani líný, takže jsem vymyslel další dva pokusy.

 

ZDE  nalezneš sestavu. ZDE obraz v hledáčku. Tohle se mi nepodařilo vyfotit, protože nemám po ruce žádný snadno použitelný makrosklo. Podstata pokusu spočívá v tom, že trn z vývojnice postavíš tak, aby přesně lícoval s čarou nakreslenou na fomí lahvičce. Pofybem hlavy ze strany na stranu dokážeš to, že v jedné poloze bude čára schovaná za trnem úplně a v další uvidíš mezeru mezi čárou a lahvičkou. 

 

ZDE a ZDE  jsou dosti výmluvné záběry matnice a svorky a lahvičky. Jak vidíš, vyfotil jsem matnici ze dvou různých poloh a obrázky se liší. Nemusím ti jako stereofotografovi vysvětlovat, co to znamená. 

 

Upozorňuji, že oba tyto pokusy jsem schopen předvést kdykoliv, komukoliv, jsou zopakovatelné, zřetelné a jasné.  Pozvání v pondělí do Sokolovny stále platí -  sestava je skladná, klidně vezmu ukázaná platí.

 

ještě - snímky nejsou ostré, nemám vhodné sklo, stoupal sem si na židli, ale to sem to zase neudržel. Další problém je s hloubkou ostrosti, flexaret bohužel neumí zaclonit hledáčkový objektiv, proto se nedal vyfotit ani náznakem pokus se schováváním čáry... to si budete muset zkusit sami... ovšem svorka je zřetelná, i když snímky nejsou ostré...

Vezmi sobě prst a dotkni se na matnici nejprv obrazu jednoho objektu a pak obrazu druhého. Pak mi sděl, dosáhnul-li jsi prstem v jednom z případů jiné vzdálenosti. Ne-li, obraz na matnici je dvojrozměrný.

Bože, tady se to zase sešlo...

Damy a pani,

Cestou do roboty som premyslal. Aj ked som zastancom tvrdenia, ze na matnici je 2D obraz, musim sa zastat aj Standulina.
Nejde ignorovat objektivnu realitu, potvrdenu pozorovanim. Takze, podla mna, presnejsie tvrdenie bude: Na matnici za urcitych okolnosti ide pozorovat obraz 3D. Naozaj, neostre predmety v blizkosti objektivu vytvaraju 3D efekt. Je to sposobene prave tou neostrostou. Blizke predmety sa by sa zaostrili daleko za matnicou. Dalsia skutocnost je, ze na matnicu (presnejsie na jej plochu pozostavajucu z malych krystalikov, dopadaju na to iste miesto paprsky z roznych uhlov. Luce zlava sa premietnu na krystalik vpravo a luce z prava na lavej casti krystaliku. Teda na jednom mieste potom krystalik dalej podava viac obrazov, a to v zavislosti na uhle, pod ktorym sa matnica pozozruje.
Treba ale trvat na tom, ze vsetky ostre predmety sa matnici zobrazuju 2D.
K tomuto tvrdeniu som dospel z cast aj po letmom precitani odkazu vyssie. Myslim si, ze to nie je objav veducu k prevratu vo fotografii a ze k podobnemu poznaniu dospeli fotografi uz davno pred nami. Ide o jav nepodstatny a na filme nepozorovatelny. Tato teoria sa da rozpitvat uplne do detailov, ale kazdy, kto fotografuje bude so mnou suhlasit.

Pre pripad, ze by niekto nesuhlasil, mam na uvahu extremny pripad tohto pozorovania. Treba si pozriet zaostrovaci klin, ten sa da v limitnom stave povazovat za spominany krystalk matnice a na nej sa da pozrovat zdvojenie obrazu neostrych predmetov ...

Přátelé,

děkuji osudu, že jsem objevil tento portál. 150 lel ty nejlepší osobnosti usilovně vyvíjejí stereofotografii tak, abychom záznam světa viděli co nejlépe a trojrozměrně. A konečně dnes přijde jeden obdivuhodný perspektivní český genius a jednoduše řekne: Vždyť pozorujete svět na vaších obrázcích oběma očima. Takže co chcete, musíte jej vidět plasticky. Může být jednoduší a logičtější tvrzení? Obdivuji se mu a navrhuji jeho přínos vhodným způsobem ocenit.

Moc jsem se poučil. Téměř stejně jako při četbě skvělé povídky Jaroslava Haška. Tam se nádherně píše o idiotovi, který uvěřil tomu, že je Země kulatá. Vždyť přece maďarská pusta je rovná, kam jen oko dohlédne. Chudák bohužel nebyl oceněn, byl počastován velmi vulgárními slovy a dlouhým hungárský bičem. Lidé jsou nevděční.

Keď pozerám na matnicu VF, mám vždy pocit plasticity a 3D. Keď to pozerám na filme, už to tam nie je... Občas som sa zamyslel, prečo to je tak, ale len tak bez hlbšej analýzy. Táto debata ma zaujala a tak som sa o tom bavil zo synom, ktorý to má oveľa čerstvejšie v pamäti, optika je jeho koníček (navyše sa obidvaja živíme vytváraním 3D priestorových modelov z digitálnych fotografií, sme fotogrametri a vieme, že z jedinej fotografie sa 3D objekt vytvoriť nedá). Jeho vysvetlenie je také, že objektív (spojná šošovka) pri zaostrení na nekonečno vytvára z rovnobežných lúčov zbiehavé. V ohniskovej vzdialenosti sa im do cesty postaví matnica a na nej sa vytvorí obraz reality. Ale lúče na nej neskončia,pokračujú do našich očí, iba sú prevrátené. Naše oči fungujú v skutočnosti ako okuláry binokulárneho ďalekohľadu a tieto zbiehavé lúče opäť opravia na rovnobežné (rozptylka). Ak teda pozeráme na matnicu obidvoma očami, dostaneme v každom oku iný obraz (to potvrdzuje pokus) a teda je tento vnem naozaj 3D. To isté je aj na matnici Flexarety... Na normálnej zrkadlovke je síce tiež za objektívom matnica, ale pozorujeme ju už cez okulár - teda jedným okom a lúče sú optikou okuláru zmenené na rovnobežné. A tým pádom sú už 2D a tento zaujímavý jav nenastáva. Mohlo by to vec vysvetľovať, aj keď to asi nie je nejaký problém, na ktorom by stál svet Len mi to vysvetľuje, prečo mám vždy obraz na filme tak odlišný od toho, čo som videl na matnici

Tak neviem... Je to 2D alebo 3D? Alebo sme len málo pili...

Tak neviem... Je to 2D alebo 3D? Alebo sme len málo pili...

Ten vyzera byt hodne 3D

Vážení, je to přesně, jak píše dodoxbb. Snažil jsem se vás na to navést, halt se nezdařilo. To, co je nafoceno v mém rajčetím pokusném příspěvku je DŮKAZ, že to takto funguje. Velmi mě překvapuje, že Jenda dal dodoxbb-ovi záporné hodnocení. Znamená to, že si pokusy buď vůbec neprohlédl, nebo postoj, který nešťastně zaujal svazuje natolik, že prostě musí popírat - nepříjemný důsledek arogantního chování... Obojí mě mrzí. Jendo, prohlídni si alespoň pokus se svorkou, dojde ti to. 

Jinak se ukazuje stará pravda, že čím méně toho člověk ví, tím je pro něj snadnější zaujmout arogantní postoj. Nechce se mi podrobně rozebírat jednotlivé názory, snad jenom Notoriova představa o tom, že obraz na matnici nemůže být prostorový, protože matnice je placatá je téměř dojemná + všudypřítomná arogance a neschopnost napsat kloudnou větu. O posledním příspěvku od Pavla C napíšu jenom to, že je zlý zhruba tak, jak moc je věcně mimo. 

To, že na matnici vidíme skutečnost (pro účely tohoto tématu postačuje takovéto označení) oběma očima a tudíž prostorově a přitom se na film obtiskne pouze jeden obrázek (protože jeden objektiv), je zajímavý a často řešený rozpor, týká se ostření a i celkového vyznění obrázku, dá se s tím pracovat podobně, jako s náhledem clony, respektive clonit tak, až bude ostrý ten který úsek a tak dál. Celkem mi přijde škoda toto vlákno utopit v absurditě neschopnosti přijmout fyziku a touze se vyvyšovat agresí. Ironie, sarkasmus, jízlivost - to vše jsou agresivní techniky a děkuji všem, kteří je nepoužívají, i když se neshodneme. Speciálně třeba keko - ale i další. U těch bych rád, kdyby se zamysleli nad revizí toho svého názoru, protože jestli komponují a ostří na velkou matnici, tahle informace by jim mohla pomoci, byť jenom tím, že by pochopili, proč je obrázek na matnici hezčí...

PS. Zdvořilosti a fyzice ZDAR!!!

Zrovna moc to s tím nesouvisí, i když... o skoro slepotě to je.  

Včera jsem vzal do ruky dalekohled, chtíc pokoukat na ptáky na zahradě. Pak jsem ještě různě hleděl do dáli, věž kostela je asi 3 km daleko, střídal jsem to s bližšími objekty. Dalekohled 12x50.  Oči už mi tak moc neslouží, používám brýle na dálku i na blízko.

Takže korekce +  a -  docela využitá. No a k tomu bych právě měl dotaz směrem k těm v optice znalejším. Neboť já tedy patřím mezi ty, co by se při zmínce o optice měli každou chvíli měnit v arogantní zvěř 

O co jde ?  Když zaostřím na nejvzdálenější objekt a srovnám si dioptrie korekčním kroužkem, jsem skoro max. na +. Pak zaostřím na nejbližší objekt, musím ty dioptrie srovnávat znovu a dostanu se docela na druhou stranu do mínusu.

Je tohle důsledek nějaké vady dalekohledu nebo to souvisí s mojí oční vadou ?   Já bych řekl, že ta druhá varianta je správná, jen mě překvapuje, že je ta korekce potřeba posouvat tahle nahoru dolu. Docela bych nějaké vadě u toho dalekohledu také něco přisoudil. Co myslíte ? 

já tomu pořád nevěřim a ani ten pokus mě nepřesvědčil Prostě projekce prostoru do roviny je podlě mě dvourozměrná. Ty pokusy jsou zajímavý, ale tak nějak se mi zdá, že se spíš vztahujou k optickejm jevům při projekci do roviny, což vyvolává dojem trojrozměrnosti, a je to asi i nějak spojený s úhlem pozorovatele vůči rovině. Ale furt se mi nějak nezdá, že by plocha měla bejt trojrozměrná. Ovšem optika neni mojí silnou stránkou, proto nedokážu líp popsat svoje stanovisko, nebo rozporovat ten pokus. Projekce do roviny asi může bejt různá (zcela obecně si myslim, že projekce na jakoukoliv plochu, třeba i sférickou, je dvourozměrná!) a mít různý zajímavý dopady, včetně pocitu trojrozměrnosti, ale je 2D

Slovem důkaz, navíc velkejma písmenama, bych šetřil - mě to nepřesvědčilo - nemůžeš si na to sáhnout "zezadu."

Ale je matnice rovina (plocha)? Vzhledem ke struktuře matnice, neni možný, že to má něco společnýho s holografií? A je hologram 2D, nebo 3D? Je tu někdo dost erudovanej na to rozštípnout to?

Vážení, je to přesně, jak píše dodoxbb. Snažil jsem se vás na to navést, halt se nezdařilo. To, co je nafoceno v mém rajčetím pokusném příspěvku je DŮKAZ, že to takto funguje. Velmi mě překvapuje, že Jenda dal dodoxbb-ovi záporné hodnocení. Znamená to, že si pokusy buď vůbec neprohlédl, nebo postoj, který nešťastně zaujal svazuje natolik, že prostě musí popírat - nepříjemný důsledek arogantního chování... Obojí mě mrzí. Jendo, prohlídni si alespoň pokus se svorkou, dojde ti to. 

 

Jinak se ukazuje stará pravda, že čím méně toho člověk ví, tím je pro něj snadnější zaujmout arogantní postoj. Nechce se mi podrobně rozebírat jednotlivé názory, snad jenom Notoriova představa o tom, že obraz na matnici nemůže být prostorový, protože matnice je placatá je téměř dojemná + všudypřítomná arogance a neschopnost napsat kloudnou větu. O posledním příspěvku od Pavla C napíšu jenom to, že je zlý zhruba tak, jak moc je věcně mimo. 

 

To, že na matnici vidíme skutečnost (pro účely tohoto tématu postačuje takovéto označení) oběma očima a tudíž prostorově a přitom se na film obtiskne pouze jeden obrázek (protože jeden objektiv), je zajímavý a často řešený rozpor, týká se ostření a i celkového vyznění obrázku, dá se s tím pracovat podobně, jako s náhledem clony, respektive clonit tak, až bude ostrý ten který úsek a tak dál. Celkem mi přijde škoda toto vlákno utopit v absurditě neschopnosti přijmout fyziku a touze se vyvyšovat agresí. Ironie, sarkasmus, jízlivost - to vše jsou agresivní techniky a děkuji všem, kteří je nepoužívají, i když se neshodneme. Speciálně třeba keko - ale i další. U těch bych rád, kdyby se zamysleli nad revizí toho svého názoru, protože jestli komponují a ostří na velkou matnici, tahle informace by jim mohla pomoci, byť jenom tím, že by pochopili, proč je obrázek na matnici hezčí...

 

PS. Zdvořilosti a fyzice ZDAR!!!

já tomu pořád nevěřim a ani ten pokus mě nepřesvědčil Prostě projekce prostoru do roviny je podlě mě dvourozměrná. Ty pokusy jsou zajímavý, ale tak nějak se mi zdá, že se spíš vztahujou k optickejm jevům při projekci do roviny, což vyvolává dojem trojrozměrnosti, a je to asi i nějak spojený s úhlem pozorovatele vůči rovině. Ale furt se mi nějak nezdá, že by plocha měla bejt trojrozměrná. Ovšem optika neni mojí silnou stránkou, proto nedokážu líp popsat svoje stanovisko, nebo rozporovat ten pokus. Projekce do roviny asi může bejt různá (zcela obecně si myslim, že projekce na jakoukoliv plochu, třeba i sférickou, je dvourozměrná!) a mít různý zajímavý dopady, včetně pocitu trojrozměrnosti, ale je 2D

 

Slovem důkaz, navíc velkejma písmenama, bych šetřil - mě to nepřesvědčilo - nemůžeš si na to sáhnout "zezadu."

 

Ale je matnice rovina (plocha)? Vzhledem ke struktuře matnice, neni možný, že to má něco společnýho s holografií? A je hologram 2D, nebo 3D? Je tu někdo dost erudovanej na to rozštípnout to?

Souhlas s Dravcem. Pokus mě taky nijak nepřesvědčil. S důkazem to nemá pranic společného. Pletou se tu neustále dojmy s fakty, od samého začátku. Obvinění z arogance, neznalosti a jiné narážky nechávám bez komentáře úplně.

To dravec: Projekce do roviny je to v případě záznamu. Pak je obraz zachycený jedním objektivem a bude 2D i když se na něj budeme koukat oběma očima. Na matnici vidíme skutečný obraz.

to Standulin: plocha je plocha (je ale matnice plocha?) a je uplně jedno kolik máš očí. Počet rozměrů přece nemůže bejt závislej na způsobu pozorování! Pocitovej počet rozměrů, neboli vjem prostorovosti, to prosim. V tomhle ohledu mi teda i ta zde zmiňovaná stereofotografie přijde veskrze dvourozměrná. že z ní máš pocit prostoru? A můžeš se po tom prostoru projí, nebo do něj sáhnout?

každpádně je to zajímavej námět k mozkovýmu svičení. Netvdim, že mam pravdu. Nebylo by to poprve, kdy bych byl přesvědčenej o něčem co je špatně. Ale nikdo tady mě zatim o opaku nepřesvědčil

to Standulin: plocha je plocha (je ale matnice plocha?) a je uplně jedno kolik máš očí. Počet rozměrů přece nemůže bejt závislej na způsobu pozorování! Pocitovej počet rozměrů, neboli vjem prostorovosti, to prosim. V tomhle ohledu mi teda i ta zde zmiňovaná stereofotografie přijde veskrze dvourozměrná. že z ní máš pocit prostoru? A můžeš se po tom prostoru projí, nebo do něj sáhnout?

No to je přece úplně stejná otázka, jako jestli můžeš vstoupit do obrazu. Binoculární vidění je prostě fakt a dá se různě simulovat.Když jseš v Imaxu, tak přece nevěříš tomu, že ten obraz je někde za plátnem, nebo, že se na steroobrázku vyfocený kafe vyleje, když obrázek nahneš. 

Problém je v záznamu. Tam musíš nějak zařídit dva 2D obrázky se správným posunutím, abys mohl vidět, to, co vidíš na živo na matnici. Taky musíš dosti složitě zařídit, aby se do oka dostal správnej obrázek...

Ještě: Binoculární vidění není efekt! Tak prostě naše oči fungují. O efektu se dá mluvit v případě prohlížení záznamu, kdy ho nějakým (obvykle docela složitým způsobem) zařídíme.