Bromidové pruhy

Mrkněte na přiložený sken zvětšeniny na RC papíru. Film Fomapan 200 svitek, formát 6x4.5, vývojka Foma R09, 1+50, 9min. Rotační vývojnice Plastik. Teplotu neměřím, jsem debil, to vím. Teď mi jde o ty svislé pruhy (které ve vývojnici byly vodorovně, je to otočené). Na celém filmu to bylo jenom u téhle jedné fotky, ale možné, že to na ostatních jenom není vidět. Na světlejší zvětšenině jsem si toho taky nevšiml, i naskenovat to je trošku problém, musel jsem si pohrát s křivkama, aby to vylezlo, ale při určité expozici a gradaci na papíru to prostě je.

Opravdu to jsou bromidové pruhy? A pokud ano, co se s tím dá dělat kromě nákupu překlápěcí vývojnice? Já se s tím snažil v té vývojnici točit, houpat, klepat. Ještě mě napadlo třeba po minutě vývojku úplně vylejt, zamíchat s ní venku a nalít zpátky.

Co dalšího kromě kinetiky ty pruhy může ovlivnit? Co jiné vývojky, chtěl bych zkusit třeba Diafine, trpí tím taky nebo je to záležitost jenom Rodinalu? Dá se to ovlivnit ředěním a teplotou? Může na to mít vliv ustalovač? Díky za rady a tipy.

umjení.

DIafine su predpisane pohyby, zmenou kinetiky nic vyznamne neovplyvnis, iba mozes zhorsit, napr. i bromidove pruhy. Mam tu originalnu a mozem iba potvrdit, ze bez pohybu sa nejake tie nerovnomernosti vyskytnut mozu.

Preklapacia vyvojnica je vcelku podmienka bezpecneho vyvolavania.

Na tej fotke to nie je dobre vidiet, ale bromidovy pruh sa pozna podla toho, ze vznika na mieste silnejsie osvitnutom a sasahyje do menej osvitnutej plochy, kde postupne zanikne. A to v smere hlavneho pohybu vo vyvojke. Ak si ale pohyboval aspon nieco raz za 30", a to oboma smermi pri jednom pohybovani, potom by mali byt bromidove pruhy iba tazko pozorovatelne.

Hmm, tak to jsem s tím hejbal málo.

To nic.

Teoria je takato:

- pohybovat co najmenej, inak trpi ostrost

- zaciatok vyvolavania pohybovat neustale, pretoze treba vypudit vsetok vzduch a prevracanim treba zabezpecit rovnomernost

- ako vyvolavanie pokracuje, je pohyb pre rovnomernost coraz menej dolezity

- ako vyvolavanie pokarcuje, je uberanie kinetiky dolezite pre dosiahnutie ostrosti

- kinetika sa zabezpecuje prevracanim vyvojnice z ruky do ruky a zaroven jej pootacanim okolo osi povedzme o tretinu, prevracanie by malo byt pomale, jedno prevratenie tam a spat by malo trvat dve-tri sekundy

- niekto prevracia kazdu polminutu 5s, niekto 10s, treba sa naucit jeden rezim a zmenit ho az ked sa dostavi Parkinsonova choroba

- su vyvojky pre stand alebo semistand vhodnejsie ako ine, v rozpore s tym, na co bola vyvojka navrhnuta ja napr PyrocatHD ako semistand pouzivam, rovnako ako Tanol. Pre zmenu 510Pyro zasadne preklapam od zaciatku minutu, potom kazdu polminutu az do konca

- pokial mam akykolvek bromidovy problem v semistandovom rezime, vacsic uz takuto vyvojku nepouzivam

Tento příspěvek byl upraven od keko: 5 únor 2016 - 19:31:29

Vážený kolego, Keko, pamatuji na experimenty ve fotoklubu, předurčené zejména k vyvolávání kinofilmu s minimalizovaným pohybem filmu. Sehnat kvalitní anticorrovou trubku byl velký problém. Jeden z kolegů zručně privatizoval celkem 4ks tenkostěnných anticorro trubek o přesné délce 180cm, jejichž dna nechal zaslepit a vzhledem k obtížné manipulaci osadil spodní část vypouštěcími ventily s hadicovým nástavcem. Při vkládání kinofilmu, opatřeného závěsným závažím na samotném konci. jej plynule spustil do trubky, naplněné vývojkou, krátce jím

ve vývojce pístovitým pohybem několikrát zahýbal a poté zavěsil na příčný čep s drážkami v průsečíku horní hrany trubky. Takto vyvolával cca 1 hodinu bez pohybu, poté film přenesl do druhé trubky s přerušovací lázní a poté do poslední trubky s ustalovačem. V těchto dvou lázních filmem pohyboval v pravidelných intervalech. Následoval přenos filmu do pracího potrubí se spodním pootevřeným ventilem a JOBO Cascade. Žádné bromidové pruhy se na filmu neobjevovaly. S pozdravem: "Starý jezevec" Erik

Jojo, keko má (zase) pravdu 

V nějaké práci nějakého německého fotochemika jsem se dočetl, že pohyb při vyvolávání filmů je nezbytný (i) z fyzikálně-chemických důvodů. Něco "vejde" do emulzní vrstvy (něco snadněji, něco méně snadno a rychle), v ní "to" vstoupí do reakce s emulzí (ne pouze s halogenidy stříbra!). Vznikají nějaké reakční produkty, které mají vliv na pokračování a charakter nastartované reakce. Jiné produkty ale musí z emulze pryč (ovšem ne všechny), jinak páchají neplechu - kupříkladu brzdí přeměnu na Ag.

Zrychlené překlápění způsobí, že prvotní reakce se rychle nastartuje a rychle pokračuje, nejvíce v místech největšího nakupení částic zasažených světlem, tedy ve světlech, kde vznikají "hroudy". Ve stínech tato reakce probíhá rovněž, ale "méně ochotně". Současně se v emulzi snižuje koncentrace reakčních produktů, z nichž některé v emulzi chceme (ty, které brzdí překotný růst shluků) a některé ne (které "pouze zabírají místo" nebo dokonce přeměnu částic na Ag urychlují). A to všechno je ještě jiné v začátku volání a jiné ke konci volání.

Ideální by tedy bylo: V jednom okamžiku prosytit celou emulzi vývojkou (což nelze) a poté - s ohledem na rychlost přeměny krystalů halogenidů Ag na kovové Ag a tempo vzniku reakčních produktů (a jejich odplavování) - snižovat, zpomalovat proudění vývojky kolem emulze (tedy v našem případě překlápění). Je jasné, že u každého filmu, vývojky, teploty, množství lázně..... atd.atd. ...to bude jiné. Němec tvrdí, že ve většině případů "se lze vejít" do schematu: 1' překlápět stále, první třetinu zbytku volací doby překlápět co 15", další třetinu co 0,5' a poslední třetinu co 1'.

Pozn.: Protože pojednání bylo (asi) ze čtyřicátých let minulého století, je třeba mít na paměti, že se volaly "klasické" silnovrstvé emulze bohaté na stříbro, obvykle při teplotách 20°C a nižších a film nad 20DIN (100ASA) se považoval za vysoce citlivý. Rovněž se domnívám, že ani tehdy nikdo nepropočítával "překlápěcí fáze" volací doby na sekundy (i když u Němců...?!?!).

Já jsem to dělával tak, že při volací době např. 6' jsem první minutu překlápěl celou (ale nešejkroval!), pak 1,5 minuty co 15', dále 1,5' co 30" a do konce jsem překlopil co minutu (u svitku 2x co minutu). Negativy byly pro můj zvětšovák s dif. světlem tak na fitrační stupeň 2-3 (přičemž Meopta udává u své - mé elektronické hlavy 4ES jako "normální" filtraci  "3" = M45, Y40). 

V současné době volám téměř výhradně Acros a Tri-X. Jiné filmy též, ale prales chci mít "jednotný". Volám ve "své" mutaci DS-10 a Acros  mi vychází nejlépe při teplotách 24-25°C a překlápění 1'//1x/15". TriX ve stejné vývojce dopadá nejlépe při 20-22°C (ale 24 mu vůbec neublíží!) a překlápění 30"//2x/30".

Ony ty placaté krystaly se fakt chovají trochu jinak...

Ahoj,

ozivim to tu vyskytla se mi zajimava vec. Postupem casu jsem si dosel ke svym vlastnim procesum a zpracovanim filmu. Fotim prevazne na Fomapan 400 a Fomapan 200, kupuju je v metrazi a navijim na spulzetky (pracovni nazev co zena vymyslela - je to neco mezi spulkou a kazetou, tak je to špulzetka:D). 

Filmy bezne pushuju a pulluju dle potreby , Fomapan 400 je tedy nekdy na 800, 400, 200, Fomapan 200 strilim na 100, nekdy na 200 vyjimecne.

Ta 400vka je pro me takovej pracovni kun, kdyz potrebuju fotit dceru doma nebo rodinne akce tak to nastrelim na 800, nekdy to fotim na 400 kdyz se snazim tolik nepushovat. A obcas z nouze kdyz nemam 200vku tak to hodim na 200, stejne 200ASA je nominal Fomapanu 400

Hlavne kvuli pushum jsem si hodne vychytal stand. Nikdy mi nesedely moc casy z digitalni pravdy atp. Vychytal jsem si standovani v rodinalu a vysledky jsou a byly dobre, rekl bych ze i vyborne, krasne provolany negativ s malou zrnitosti.

(jeste nez se spusti proc proboha rodinal, tak proto protoze ho mam vychytany na vse mozne, jsem na nej zvykly delam s nim pres 10 let, nezkazi se a je levny, je to proste moje volba)

Push na nem vypada bombove, casem jsem to zacal ale pouzivat na vsechny filmy, dokonce Foma 200@100 (50min btw, pro zajimavost foma na 800vkach 2:50). Vse perfekt, ale na poslednich filmech se mi objevuji asi bromidove pruhy, jdou od perforace. Delaji to jen nizsi citlivosti myslim (dlouho jsem nedelal pushly film). Ale z niceho nic, nezmenil jsem nic, zkousel jsem casteji preklapet. Micham 500ml a 5ml rodinalu a ve vyvojnici film umistuji na trnu (jobo tank) trochu vys at nelezi u dna.

Nekdy je to fakt hodne silny efekt. Premyslim proc to tak je. Jeden poznatek je ze dojizdim rodinal, mam uz jen na dne lahve, co tu mam x mesicu, ma barvu kofoly, ale to by snad vadit nemelo, na dne chrasti krystaly. Ted budu volat manzelky film,nafotila ho na nominal Fomapan 400, zkusim ten stand, ale otevru novou lahev rodinalu. Zkusenost pridam.

Co si myslite?

Btw prikladam cerne policko a fotku jako ukazku (tady je to fakt hodne, na ostatnich filmech to tolik neni).

Dost me to prekvapilo filmy si vyvolavam 20 let a problem mam ted poprve.

P.S. omlouvam se za bordel pri skenovani, pouzivam to jako kontakty tak to moc neresim