No, kvalitní, to je filosofická otázka

ČB papíry jsou citlivé na modrou (multigradační na modrou a zelenou) část spektra, a té bude víc v halogence. Na druhou stranu v halogenkové skříni máš tu difuzní (mléčnou) destičku a ta trochu světla "požere".
Zajímavější je rozdíl mezi difuzním a směrovým světlem při zvětšování. Rozptýlené (difuzní) světlo dává měkčí a "hladší" zvětšeniny, odpustí zrnko prachu i škrábaneček. (byl to trik minilabů, osvicovalo se difuzně a i z odřenýho filmu byla koukatelná fotka). Směrové světlo (žárovka-kondenzor) je nekompromisní, z filmu přenáší na papír všechno, pro vykreslení ostrého zrna nejlepší cesta. Zvětšeniny jsou pak brilantnější, "šťavnaté".
A včil mudruj

Osobně používám Axomat 5 se žárovkou, kondenzorovou skříní (dobrá je to polokondenzor, ale nebudem teď slovíčkařit) a matnicí v šuplíku na filtry, naprosto standardní sestava. Pokud potřebuju fotku lehce přitvrdit, matnici vyndám. Gradaci papíru nejčastěji speciál (tj mezi normální a měkkou), méně mormální, balíčky měkkých a tvrdých papírů mám víceméně pro jistotu.
Ono taky dost záleží na tom, jak kontrastně máš vyvolanej film, na tvrdší je lepší difuznější světlo.
Zamotal jsem ti hlavu hlavama ?
Tak to neřeš, v podstatě je to jen bedna na světlo.
Vyber si která se Ti víc líbí, nebo má dostupnější náhradní žárovky a s tou začni. Pak si najdi postup (Expozice - neg. volání - zvětšování - poz. volání) až Ti z filmů bežně polezou řemeslně dobrý 13*18 fotky na Normálním papíru. Pak je prostor na další pokusy s hlavama, gradacema, formátama, vývojkama, papírama, filtrama, speciálníma postupama atd..
Pokud budeš chtít zkusit všechno hned, dost hrozí, že se v tom začneš plácat, "utopíš se v možnostech" a s komorničením seknš, pár takových už pamatuju

Ale neboj, ono to není tak těžký, jak se mnohdy zdá, dřív běžely fotokroužky na základkách.
Hodně zdaru!