18 odpovědí na toto téma

[lola]

Zdravim,

po vice nez roce zvetsovani na papiry s pevnou gradaci zacal jsem prozkoumavat multigradacni papiry (Fomabrom Var. a Fomatone MG) za ucelem split osvitu (zatim bez pouziti masek).

Narazil jsem na clanek, kde autor uvadi verzi split osvitu, kde se delaji osvitove zkousky pro dva filtry uplne zvlast a pro finalni osvit se pak zvolene hodnotu upravuji odectenim 15% kazdeho z casu. Chapu (principialne) proc se musi casy snizit, zajima mne vsak, jak se dospelo k tem 15 procentum.. neco mi rika, ze to musi zalezet na zvolenych filtrech, neni tomu tak?

Na strankach Fomy a zdejsim foru jsem zadne vysvetleni k teto metode / temto cislum nenasel. Take mne nenapada, jak by slo k tomu dospet z prilozenych charakteristik z technickych listu papiru (prodluzovacich faktoru, charakteristik).

Nefunguje mi to, kdyz se drzim toho postupu s 15%, tmave oblasti mi vychazeji prilis tmave.

Jsem si vedom, ze je to nejjednodussi z variant split osvitu, a ze nejlepsi (ale i pracnejsi) vysledky dostaneme ze zkousek na jiz predexponovanem papiru (s pouzitim prvniho filtru, pro mekci gradaci). Trochu jsem brouzdal po clancich v anglictine, tam jsem tuhle metodu ani moc nenasel, spise matrix mnoha kombinaci po cele plose listu.

Muzete prosim nekdo potvrdit vubec pouzitelnost teto zjednodusene metody? Rad bych ji pouzival, alespon ze zacatku. Zajima mne hlavne, zda mam spatne jen ty procenty, nebo zda je tato metoda prilis jednoducha na nejake konzistentne pouzitelne vysledky.

Diky moc

[hidejoshi]

Je to číslo vystřelené od boku. Taky jsem to četl a chvilku zkoušel používat, ale nejlepší výsledek jsem docílil proužkovkou nejprve s 2xžlutým filtrem-kresba ve světlech (ne v obloze, nebo příliš světlých světlech To si dodělám přisvícením), potom si nalezeným časem obliknu nový papír a znovu udělám na tento proužkovku se založeným 2x magenta. Voilá a je zvětšenina jako fíkus.

[Fill]

Viděl jsem video, kde pán předváděl proužkou zkoušku pro split takto:
Pod zvětšovák dal pořádný kus papíru (18x24) a na jeho celou plochu naexponoval proužky měkkou gradací v jednom směru a proužky tvrdou gradací v kolmém směru. Ve formě čtvercových polí tak získal všechny kombinace délek osvitu tvrdou a měkkou gradací na jednom papíru. Jediná nevýhoda je, že zkoušku lze jen těžko lokalizovat na jedno konkrétní důležité místo fotografie a je proto dobré si aspoň rozmyslet, kterým směrem dělat zkoušky.

[lola]

Diky za odpovedi, a pardon za maly font meho dotazu - nejak se sam zvolil pri zkopirovani textu z gmailu..

To jsem tak trochu tusil, ze cisla jsou nastrelena / nefunguji vzdy.

Ano, ten matrix kombinaci dvou filtru je napr zde:



..ale otazka je, jak je to uzitecne kvuli nutnosti soustredit se prave na ty lokalni oblasti - urcite ty jsou dulezitejsi, nez plytvat papirem na zkousku v tak velikem rozsahu casu jako na tomhle filmu. Kazdopadne, je to dobre nazorne objasneni principu.

[Pavel_P]

Split jsem docela dlouho pouzival, ne vsak lokalne, ale pro celou plochu fotografie. Postup jsem mel trochu jiny, rychlejsi, presnejsi. Nejprve si najdes cas pro jednu stranu splitu, napriklad pro stiny. Vyjde ti treba 15 sekund. To pokratis o tech +- patnact procent. Pote vezmes dalsi kus testovaciho papiru, presunes ho do oblasti svetel, idealne do mista, kde jsou svetla a stiny nakombinovane. Nejprve papir osvitis tim puvodnim filtrem a casem 15 seknud a pote vymenis filtry a na jiz predsviceny papir udelas zkousku na svetla. To co ti vyjde je uz finalni kombinace. Takto postup vylepsil Dany a pouziva takove ty specialni testovaci ramecky s nekolika zakryvacimi okynky. Ja pouzival male ctverecky papiru. Ono to neni potreba tak detailne zkoumat, po nejake dobe pouzivani ti v hlave budou samy naskakovat priblizne kombinace osvitu. Nakonec jsem to delal tak, ze jsem vzal papir, osvitil napr 10 + 10 sekund bez predchoziho mereni a podle vysledku upravil obe expozice. Zhruba treti zkouska byla nakonec ok. Ja ale vseobecne nepouzivam prouzkovky, dle meho ti reknou o celkove situaci svetel a stinu na fotografii velmi malo. Z meho postupu jak se dostat ke spravne expozici by vsak asi par lidem vstavaly vlasy a klepali by si na celo, tak radeji az priste

[hidejoshi]

Pavle tak alespoň ty vlasy....

[Pavel_P]

Nesouvisí to ale přímo se splitem, ač se to dá samozřejmě také využít...
Postup je jednoduchý. Vykašlal jsem se na poučky, kdy že zvětšovací objektiv kreslí nejlépe, neb to dle mého stejně není nějak zásadně poznat.
Zvětšuji +- konstatním časem kolem patnácti sekund. Měním pouze clonu + případně krapet poladím čas. Ale vždy jen tak v rozsahu 1/3 clony.
Co to má za výhodu? Oko není blbé a po pár zvětšeninách už prostě rovnou vidíš jak zaclonit a jak upravit gradaci, aby to vyšlo často i napoprvé... Pokud by se někdo chtěl vyvarovat zhoršení kresby na vyšší cloně, nechť použije postup Kubikulův, dej mu pánbu věčnou slávu a připojí zvětšovák přes stmívač osvětlení...
Nedělám proužkovky, ale vždy minimálně výsek fotografie, ideálněji celou fotografii. Když si nejsem jistý, rozdělím si fotografii zhruba na třetiny (např. rozšiřující se trojůhelníky z jednoho rohu a osvítím to - půl clony, odhadnutý čas, + půl clony. Světe div se, spotřebuji méně papíru než se dostanu k výsledné zvětšenině i když se to zdá být proti uzounkým kouskům papíru nesmyslné. A to proto, že proužkovka mi dá info jen o kousku obrazu, ne o celkovém dojmu... výsledek tak musím často víckrát upravit, předělat...
Nejdůležitější však je, že výše zmíněný postup přináší velké uvolnění do celého postupu, soustředíte se více na fotografii samotnou a nesnažíte se často zbytečně cpát fotografii do míst, kde by tonálně nedávala smysl. (aneb proč cpát úplnou černou a úplnou bílou do mlžného lesa, k čemuž precizní a vypilované postupy často svádějí)

Když už kecám takhle mimo - ještě hodím jednu, nejjednoduší, ale asi nejcenější radu (jak dlouho jsem se s tím pral!!!!) Efekt dosušení (kdy se do rána z perfektního papíru stane šedivka) téměř neexistuje. Pokud jsem dobře ustálil a vypral, je pes zakopaný v "denním" osvětlení komory - je moc silné. Oko po rozsvícení stáhne na delší dobu zorničku a šedivka se vám zdá výborná. Proto mít jen velmi slabou žárovku (max 40W) mít ji tak metr a půl od zvětšeniny a zvětšeninu posuzovat opláchnutou, mírně osušenou a nejlépe položenou na bílé podložce. Zaručuji, že se do rána nezmění

[lola]

Pavle, k Tvemu drivejsimu komentari - uvadis jako priklad 15 sekund, pak srazis 15% a zase pouzivas tech 15 sekund? Predpokladam, ze jses se spletl a napodruhe exponujes uz s 15s - 15%, jinak bys procenta nezminoval?

Mas pravdu, ze asi je jednodussi nacvicit oko rozeznat tu spravnou miru osvetleni nez rici kolik krat je dana expozice od teto miry slabsi/silnejsi a pak o to upravovat cas.. ale v tom zas nevidim takovy problem, i kdyz fotokomorim obcasne, celkem rychle naucil jsem se docela presne strevit (cca u 80% negativu - krom nejakych extremu) a prouzkovou zkousku pro doladeni delam v rozmezi plus minus tech 50%. Nevericne ziram na ukazky, kdy nekdo dela prouzkovou zkousku s casy zvetsujicimi se exponencialne, snad tohleto se pouziva jen v uplnych zacatcich. Ale to je mimo tema.

Jeste mne napadlo, kdyz delame zkousky s dvojim osvitem u multigradu, je skutecne jedno v jakem poradi exponujeme? Jakoze tomu papiru to je jedno, je mi jasne, ale zda to nedela rozdil u postupu.. Totiz, zacnu-li mekkou gradaci, vychytam kdy mam kresbu ve svetlech. Pak "dodam" cernou (ktera tam zatim neni, jen tmavejsi sed) na pozadovanou uroven. Pokud bych zacal obracene, tzn s kontrastnim filtrem, tak si vychytam dobu potrebnou na spravne cerne, jenze ty pak jeste stmavnu mekkym filtrem. Jinymi slovy, prijde mi (opakuji, jsem v tom zacatecnik, spise teoretizuji/odhaduji), ze mekky filtr vice ovlivni stiny, nez kontrastni filtr svetla.. ale nejsem si jist. Z toho co jsem cetl, zdalo by se, ze to roli nehraje.. ale pochopil jsem spravne?

Dik.

[Pavel_P]

Mas pravdu, 15s - 15% Jsou to vsak stejne vicemene startovaci hodnoty, clovek je pak upravi dle potreby.
A take jsi spravne v praxi vypozoroval, ze neni jedno, zda zacinas od svetel, nebo stinu. Proc tomu tak je nevim presne, ale snazim se s tim pocitat. Velmi take zalezi, jak velky rozsah svetel/stinu na negativu mas. Cim nizsi, tim vic se ti bude projevovat to o cem pises na konci sveho prispevku.

[mahonny]

Split jsem docela dlouho pouzival, ne vsak lokalne, ale pro celou plochu fotografie. Postup jsem mel trochu jiny, rychlejsi, presnejsi. Nejprve si najdes cas pro jednu stranu splitu, napriklad pro stiny. Vyjde ti treba 15 sekund. To pokratis o tech +- patnact procent. Pote vezmes dalsi kus testovaciho papiru, presunes ho do oblasti svetel, idealne do mista, kde jsou svetla a stiny nakombinovane. Nejprve papir osvitis tim puvodnim filtrem a casem 15 seknud a pote vymenis filtry a na jiz predsviceny papir udelas zkousku na svetla. To co ti vyjde je uz finalni kombinace. Takto postup vylepsil Dany a pouziva takove ty specialni testovaci ramecky s nekolika zakryvacimi okynky. Ja pouzival male ctverecky papiru. Ono to neni potreba tak detailne zkoumat, po nejake dobe pouzivani ti v hlave budou samy naskakovat priblizne kombinace osvitu. Nakonec jsem to delal tak, ze jsem vzal papir, osvitil napr 10 + 10 sekund bez predchoziho mereni a podle vysledku upravil obe expozice. Zhruba treti zkouska byla nakonec ok. Ja ale vseobecne nepouzivam prouzkovky, dle meho ti reknou o celkove situaci svetel a stinu na fotografii velmi malo. Z meho postupu jak se dostat ke spravne expozici by vsak asi par lidem vstavaly vlasy a klepali by si na celo, tak radeji az priste

OMLOUVÁM SE ZA MOŽNÁ HLOUPÍ DOTAZ.

Čtu si to už po několikáté a mám pocit, že jsem dnes dělal v komoře něco blbě. Zkoušel jsem to dnes poprvé a vylámal jsem s s tím docela zuby.

 

Postupoval jsem následovně:

-kousek papíru jsem položil na místo kde byl stín (kmen stromu) . Odzkoušel jsem pár expozic s nasazenými dvěma purpurovými filtry (Ultra trvrdá gradace) tak aby mě struktura kmenu vyšla cca zona 2-3 .Vyšel mi čas 12s - odečetl jsem 15% vyšlo mi 10s.

-druhý kousek papíru jsem přesunul na světla (sníh a pozadí s mlhou). Odzkoušel jsem pár expozic s jedním žlutým filtrem (extra měkká expozice) a ejhle. Vycházely mě strašně krátké časy cca 1s. V podstatě jsem nedokázal žlutým filtrem osvítit papír tak aby po vyvolání byla zvolená partie tam kde jsem jí chtěl mít.

 

Nakonec jsem zvolil jen tvrdou gradaci a udělal to jedním osvitem + nějaké to nadržení. Výsledek +- dobrý, ale vrtá mě hlavou kde jsem v tom splitu dělal chybu.  Že by ne každý negativ byl pro tento postup vhodný?

[mahonny]

 

Split jsem docela dlouho pouzival, ne vsak lokalne, ale pro celou plochu fotografie. Postup jsem mel trochu jiny, rychlejsi, presnejsi. Nejprve si najdes cas pro jednu stranu splitu, napriklad pro stiny. Vyjde ti treba 15 sekund. To pokratis o tech +- patnact procent. Pote vezmes dalsi kus testovaciho papiru, presunes ho do oblasti svetel, idealne do mista, kde jsou svetla a stiny nakombinovane. Nejprve papir osvitis tim puvodnim filtrem a casem 15 seknud a pote vymenis filtry a na jiz predsviceny papir udelas zkousku na svetla. To co ti vyjde je uz finalni kombinace. Takto postup vylepsil Dany a pouziva takove ty specialni testovaci ramecky s nekolika zakryvacimi okynky. Ja pouzival male ctverecky papiru. Ono to neni potreba tak detailne zkoumat, po nejake dobe pouzivani ti v hlave budou samy naskakovat priblizne kombinace osvitu. Nakonec jsem to delal tak, ze jsem vzal papir, osvitil napr 10 + 10 sekund bez predchoziho mereni a podle vysledku upravil obe expozice. Zhruba treti zkouska byla nakonec ok. Ja ale vseobecne nepouzivam prouzkovky, dle meho ti reknou o celkove situaci svetel a stinu na fotografii velmi malo. Z meho postupu jak se dostat ke spravne expozici by vsak asi par lidem vstavaly vlasy a klepali by si na celo, tak radeji az priste

OMLOUVÁM SE ZA MOŽNÁ HLOUPÍ DOTAZ.

Čtu si to už po několikáté a mám pocit, že jsem dnes dělal v komoře něco blbě. Zkoušel jsem to dnes poprvé a vylámal jsem s s tím docela zuby.

 

Postupoval jsem následovně:

-kousek papíru jsem položil na místo kde byl stín (kmen stromu) . Odzkoušel jsem pár expozic s nasazenými dvěma purpurovými filtry (Ultra trvrdá gradace) tak aby mě struktura kmenu vyšla cca zona 2-3 .Vyšel mi čas 12s - odečetl jsem 15% vyšlo mi 10s.

-druhý kousek papíru jsem přesunul na světla (sníh a pozadí s mlhou). Odzkoušel jsem pár expozic s jedním žlutým filtrem (extra měkká expozice) a ejhle. Vycházely mě strašně krátké časy cca 1s. V podstatě jsem nedokázal žlutým filtrem osvítit papír tak aby po vyvolání byla zvolená partie tam kde jsem jí chtěl mít.

 

Nakonec jsem zvolil jen tvrdou gradaci a udělal to jedním osvitem + nějaké to nadržení. Výsledek +- dobrý, ale vrtá mě hlavou kde jsem v tom splitu dělal chybu.  Že by ne každý negativ byl pro tento postup vhodný?

 

JEŽIŠ... "Hloupý!"

[ďuroT]

mahonny, ak ti vychádzajú 1s na Y v porovnaní s 12s Y, nie je to v princípe zlé...znamená to, že máš (napríklad) kombináciu: menej kontrastný film (nejaká hp5), mäkko volaný a difúzny zdroj svetla na zväčšováku. Je ale pravda, že mne pomer časov Y:M vychádza medzi 1:1 a 1:3. Ešte dôležitá vec - neviem, či je to iný postup (?), ja robím prúžok najprv na Y. a keď zistím čas pre Y, týmto časom osvietim aj DRUHÝ prúžok PREDTÝM než naň svietim M. Čiže prvý prúžok čisto Y, druhý Y a M. Ešte je fajn metóda taká, že osvietiš celý papier a robíš obe prúžkovky naraz. Zvislo (kratšia strana papiera) prúžkuješ Y, a pozdĺžne M. dostaneš "maticu", kde si už ľahko vyberieš ten správny štvorček a odčítaš čas Y a M. Mám to aj na FB (ukážku), kľudne napíš alebo dám číslo, pokecáme. Ďuro

[veverka07]

Napis Danymu SZ a on ti to povi. Pouziva osvitova cisla,zadnych 15% a pokud je pouzivas i pri klasickem zvetsovani,mnoho ti to ulehci.
Delam to podle nej od setkani na Jestedu a cajk.

[jenda1250]

jednak to znamená, že máš měkký negativ který potřebuje přitrvrdit ale zároveň není v zásadě špatný. Nevidím mnoho důvodů proč dělat split u záběrů, které vycházejí dobře i jednou expozicí. Smysl to má u záběrů, kde je potřeba něco dohnat (naohýbat tonální křivku), ukočírovat kontrast atd. Něco jinýho je pak dosvěcování částí obrazu různými gradacemi - to naopak provádím docela často, ale tak aby to nebylo patrné.

[ďuroT]

jasne, Jenda má v podstate pravdu. Ja splitujem všetko, ale vlastne len kvôli občas problematickým negatívom (holt, žiadna kalibrácia procesu) a že som si zvykol

[mahonny]

jednak to znamená, že máš měkký negativ který potřebuje přitrvrdit ale zároveň není v zásadě špatný. Nevidím mnoho důvodů proč dělat split u záběrů, které vycházejí dobře i jednou expozicí. Smysl to má u záběrů, kde je potřeba něco dohnat (naohýbat tonální křivku), ukočírovat kontrast atd. Něco jinýho je pak dosvěcování částí obrazu různými gradacemi - to naopak provádím docela často, ale tak aby to nebylo patrné.

Jasný, to máš pravdu, donedávna jsem volal všechny negace standardním vyvoláváním a proto je mám mnohé dost měkké a i scény, které jsem fotil jsou ne příliš kontrastní. Bohužel s tím ted už nic nenadělám. Ale děkuji za upřesnění. Jen mě prostě hrozně udivilo, že při exponování světel  (se žlutým filtrem)jsem to prostě neuměl ukočírovat.

[mahonny]

Napis Danymu SZ a on ti to povi. Pouziva osvitova cisla,zadnych 15% a pokud je pouzivas i pri klasickem zvetsovani,mnoho ti to ulehci.
Delam to podle nej od setkani na Jestedu a cajk.

Díky pohledám

[Standulin]

nechtělo by tohle vlákno šoupnout do pozitivního procesu?

[Kapro]

Skúšky robím tak, že najprv naexponujem pásy len s tvrdou gradáciou. Vyberiem si vhodnú expozíciu, väčšinou podľa čiernej, ďalšiu skúšku spravím s vybraným tvrdým osvitom a do toho robím prúžkovú skúšku s mäkkou gradáciou. Nijaké odpočítavanie hypotetických percent. Naprosto exaktný postup. Nadržiavanie a vykrývanie je už vecou skúsenosti, keď je fotografia komplikovanejšia alebo mám dlhší časový odstup od poslednej práce v komore, robím podľa potreby ďalšie skúšky. Veľmi často (vlastne skoro vždy) po určení času pre jednotlivé fotografie spravím jednu na plný formát, podľa ktorej sa rozhodujem pre nadržiavanie a vykrývanie.

Už pár rokov inú metódu u variabilných papierov ani nepoužívam. Moja Ilford Multigrade 500 hlava s dvomi žiarovkami, jedna so žltým a druhá s magenta filtrom, je spolu so stopclock od RH Designs na split grade priamo ideálna. Na jeden kanál si nastavím tvrdú filtráciu (v mojom prípadá magenta) na druhý kanál mäkkú (u mňa žltá). Najprv spravím osvit, prípadne celú sekvenciu osvitov s nadržovaním a vykrývaním pre tvrdú gradáciu, v princípe sa sústredím len na to, čo má byť čierne a druhý osvit (sekvenciu) pre mäkkú gradáciu. Táto metóda osvitu zvlášť pre mäkkú a zvlášť pre tvrdú gradáciu umožňuje dosiahnuť ďaleko väčšiu kontrolu nad fotografiou-vykrývať alebo nadržiavať miesta, ktoré chcem mať tvrdšie alebo , naopak, mäkkšie. Samozrejme je split grade printing možný s akoukoľvek hlavou alebo kondenzorom a filtrami.