10 odpovědí na toto téma

[Pentaxista]

Vážení kolegové! Nenarazili jste při toulkách internetem na informaci, jak je to s aktivitou vyvolávačů při různé teplotě vyvolávací lázně? Já hledám... hledám... nenacházím...
Aby nedošlo k omylu:
To, že vývojka (většinou) pracuje rychleji ("energičtěji") při vyšší tepolotě a pomaleji ("líněji") při teplotě nižší, je známo. Také je známo, že vyšší koncentrace vyvolávače ve vývojce (většinou) zkracuje volací dobu. Ví se, že většina vyvolávačů potřebuje "vlastní - optimální - pH", při kterém "ideálně" pracují.
Mám na mysli změny vyvolávání, které nastanou při změně teploty vývojky která obsahuje dva (nebo více) vyvolávačů.
Ansel Adams v knize The Print se okrajově zmiňuje o takovéto situaci u metolu a hydrochinonu. Já jsem to pochopil tak, že vzestup vyvolávací aktivity každého vyvolávače při vzestupu teploty jednak není lineární a už vůbec ne stejný u různých vyvolávačů.
A proč mě to zajímá?
Právě bojuji (a jiní též) s kinematografickou vývojkou obsahující fenidon a o-phenylendiamine (nebo CD-4). Je zajímavé, že teplotní změny se neprojevují způsobem, na jaký jsem více než 50 let zvyklý u jiných - "klasických" - vývojek.

[jirin_ol]

ano, tento recepis je skutečně zdrojem velmi dobrodružného temnokomorničení. Též jsem hledal a nenašel žádné povídání - ani o této Vaší cine vývojce.

[Pentaxista]

Pane "CHEMIKU" - pomoc!!!
Před půlhodinou jsem opět trápil ústřižek HP5+ v kinematografické vývojce
Fenidon 5g
o-fenylendiamin 5g
hexametafosforečnan sodný 3g
siřičitan sodný bezvodý 15g
uhličitan sodný bezvodý 60g
bromid draselný 5g
benztriazol 0,05g (ve druhém litru pouze 0,025 g)
voda do 1 litru

Volal jsem za stálého pohybu při 25°C po dobu 15' normálně exponovaný negativ.
OPĚT TĚŽCE PODVOLÁNO!
Při prvních pokusech
http://www.temnakomo...pda#entry467104
byl výsledek nadmíru hezký (s TriX). Ve stejné vývojce, jako poprvé jsem vyvolal ještě pár filmů - rovněž bez výhrad.

Nyní jsem namíchal 2x po 1 l vývojky ze stejných chemikálií, stejným postupem ... a ani jednou jsem nedosáhl alespoň slušného výsledku.
Podezříval jsem benzotriazol - při "předávkování" se aktivita vývojky výrazně snižuje. Není to tím...
Zbývá voda...
Používám "nemocniční destilku" = aqua depurata = "demineralizovaná" voda (?)
Z Vaší zkušenosti - nemohou být změny při procesu čistění příčinou snížené aktivity vývojky?
Neměl byste na to nějaký názor?
P.S. Tutéž vodu používám do sterilizátoru, který je vybaven měřením vodivosti. Již při malé odchylce hlásí "nepovolená vodivost vody"! U vody použité k přípravě vývojky (ze stejnéh kanystru) nehlásí nic...

[chemik]

'Pentaxista', on 17 Feb 2013 - 16:53, said:

...Zbývá voda...nemohou být změny při procesu čistění příčinou snížené aktivity vývojky?

Já bych chybu ve vodě nehledal.
Skutečně byly ty dva roztoky připraveny dle receptu? Resp. stejně jako ten první, v kterém se dařilo?

'Pentaxista', on 28 Feb 2012 - 19:16, said:

...Tahle vývojka byla u nás publikována (alespoň co já vím) někde kolem roku 1980....

Kde?

[jirin_ol]

já tento recepis - jak už jsem v tom druhém vlákně na sebe práskl, s náhradou OPD barevným CD-4 - míchal celkem už 4x, dá se říct, že ji mám vyladěnu již pro Ilford P3, (možná i HP5+ v tom takto pojede - ovšem tu již nemám, tak nemohu rychle zkusit), tam to chtělo vysokou teplotu (při 27 stupních a 13 minutách a aktivním míchání je vše od 400 do 1600 velmi dobré). Při této teplotě a agitaci to nízkocitlivé, kontrastní materiály vyvolává velmi silně a kontrastně, tam naopak 22 stupňů a "normální" agitace je lepší, pro trix a double-x to bude někde mezi, to budu zkoušet, až budu zase mít trochu víc času.
při 27 stupních je úplně jedno, jestli je tam 0,05g nebo 0,2g benzotriazolu, jede to stejně, kdežto jestli je tam 3g nebo 5g KBr, jedno není, zvláště při nižší teplotě (22-23st.) snižení množství KBr způsobilo zkrácení času pro P3 z 19 na 13 minut.
Vodu používám pořád stejnou, pro vývojku vždy destilku z ČOV.

[Pentaxista]

chemik
Děkuji za reakci. Celý večer jsem prohrabával "papírkový mozek" - a našel!!!
Předpis na vývojku byl publikován v poměrně rozsáhlám (tuším dvou či třídílném) článku o Fenidonu (a jeho dervátech). Pokud jsem neopsal nějaký nesmysl, pak to bylo v časopise Československá fotografie č. 1 z roku 1984 na str. 42.
Pokusil jsem se udělat ještě "čvachtací zkoušku" (jak to vtipně nazval myslím Dubraro) a výsledek byl stejný - nedobrý.
Chemikálie jsou v pořádku - to jsem kontroloval. Míchám z nich i jiné vývojky a s těmi problém není.
Snad ještě jedna "chyba" (ale spíše spekulace). Fenidon (Dimezone S) se rozpouští sice dobře i v nepříliš teplé vodě (na rozdíl od Fenidonu B, který jsem léta používal), pihřál jsem - kvůli o-phenylendiaminu - vodu na cca 60°C. V chladnější je rozpuštění OPDA opravdu problém. Nemůže mít vyšší teplota negativní vliv na kvalitu vývojky?
Možná ještě: Náhrada Fenidonu B Dimezonem S asi vliv mít nemůže...?!
Budu Vám vděčný za jakýkoliv nápad!
Zdraví Bichler

[jirin_ol]

první várku jsem dělal z prastarého fenidonu (bez označení, zdali A či B ), další opět ze starého, ale pěkného Fenidonu B. Dimezone S jsem nezkoušel (těch pár g co mám od Vás, by mi na to bylo líto vyplýtvat). Fenidon rozpouštím při teplotě cca 70st, jde to rychle, zbytek postupně a pomalu již v chladnější směsi.

[chemik]

'Pentaxista', on 20 Feb 2013 - 07:22, said:

...Náhrada Fenidonu B Dimezonem S asi vliv mít nemůže...?!...

Bych řek', že nějaký významný ne. Nicméně na APUGu se dá najít dost. Jen tak namátkou.
A není F(Ph)enidon jako F(Ph)enidon. Nejen z výchovných důvodů bych přeci jenom odlišoval Phenidon (jako takový) od Dimezonu S

'Pentaxista', on 20 Feb 2013 - 07:22, said:

...Celý večer jsem prohrabával "papírkový mozek" - a našel!!!
Předpis na vývojku byl publikován v poměrně rozsáhlám (tuším dvou či třídílném) článku o Fenidonu (a jeho dervátech). Pokud jsem neopsal nějaký nesmysl, pak to bylo v časopise Československá fotografie č. 1 z roku 1984 na str. 42....

Opsal!!!
Pomalu jak radio Jerevan
Výše uvedená citace zavede pátrače k článku jinému. Je sice také na pokračování, ale je od L. Matouška a věnuje se historii mikrofilmu (pro milovníky Jamese Bonda).

Já jsem si prohrábl mozek vlastní a tak nějak jsem si vzpomněl.
Ten o fenidonu vyšel o 4 roky dříve od P. Pekárka, v roce 1980. Ano, má tři pokračování, a je v číslech 1, 2 a 3 na stranách 34, 81 a 137.
A i v tom 3. čísle řádil šotek, protože v obsahu je článek odkazovaný na stranu 138 a v článku samotném je poznámka, že članek pokračuje ze strany 80 předchozího čísla.
A pak se v tom má člověk vyznat.

[bzencak]

'Pentaxista', on 17 Feb 2013 - 12:17, said:

Vážení kolegové! Nenarazili jste při toulkách internetem na informaci, jak je to s aktivitou vyvolávačů při různé teplotě vyvolávací lázně? Já hledám... hledám... nenacházím...

.. snad to pomůže

Přiložený soubor (y)

•  ss0002.pdf   73,94K   55 Počet stažení

[ToFF]

'Pentaxista', on 20 Feb 2013 - 07:22, said:

chemik
Děkuji za reakci. Celý večer jsem prohrabával "papírkový mozek" - a našel!!!
Předpis na vývojku byl publikován v poměrně rozsáhlám (tuším dvou či třídílném) článku o Fenidonu (a jeho dervátech). Pokud jsem neopsal nějaký nesmysl, pak to bylo v časopise Československá fotografie č. 1 z roku 1984 na str. 42.

Zmiňované pojednání Chemik nascanoval a vložil do systému (za což mu vyjadřuji díky), takže jej můžete najít zde: http://www.temnakomo...karek-csf-1980/

[jirin_ol]

i já Chemikovi děkuji.