23 odpovědí na toto téma

[Standulin]

Mám záhadu...

 

Na výletě sem exponoval kousek filmu HP5+ na ISO 3200, pak ale sem se rozhodl tyhle obrázky (byly 3) obětovat a zbytek filmu dopráskal na niminální ISO (400). Mno a sem to teda vyvolal na ISO 400 a jeden z těch nedoexponovanejch obrázků je pozitivní.... Všechny 3 jsou málo krytý samozřejmě, ale fotky by se z toho asi udělat daly... Ale opravdu jeden je čistě pozitivní a jeden tak napůl... 

 

Rozumíte někdo tomuto jevu, či ho využíváte, či o něm něco víte? Půjde z toho zvětšovat? Ono to je vidět jenom z nějakého úhlu, jinak se negativ jeví skoro čistej... Jsem zvyklej si třeba film po vyndání z vývojnice ofotit telefonem a invertovat - dělám si tak představu, jak co vyšlo... a bylo by příjemný mít nějakej postup, jak to vidět rovnou...

 

 

[Fill]

To je docela známá věc, že slabě krytý negativ se při pohledu na osvětlenou (nikoliv prosvětlenou) emulzní stranu a proti tmavému podkladu jeví pozitivně. Při zvětšování se ale stále bude chovat jako negativ...

[Standulin]

Ale jo, spíš mi jde o podstatu toho jevu ... něco mi říká, že to funguje jako jedna metoda, kdy se používá jako podklad černý smalt, nebo asfaltové destičky - podle mě tam probíhá stejnej optickej jev. 

 

Jde o to:

 

Jak taková věc vzniká?

Je to podmíněno pouze málo krytým negativem?

Nedá se to nasimulovat u normálních negativů?

A v neposlední řadě: Má to nějaké jméno?

[Fill]

No při osvětlení emulzní strany se na emulzi světlo odráží a rozptyluje, tím se krytá místa jeví světlá. Pokud je negativ normálně krytý, tak je v podstatě v celé jeho ploše nějaké minimální množtví stříbra, které poslouží k rozptylu, a tak se plocha filmu jeví celkem rovnoměrně světlá, pozitivní obraz není patrný. Pokud je ale negativ hodně málo krytý, jsou na něm zcela čirá místa, která světlo nerozptylují a proti tmavému pozadí se proto jeví jako tmavá. Tím vznikne zdání pozitivního obrazu.

 

Já mám např. o kolodiu minimální povědomí, ale myslím si, že použití těch černých plechů vede ke stejnému efektu. Nebo ne?

[Standulin]

jj, to je přesně ono, čili podstata jevu je že místama není nic? Čili normálně krytým negativem to simulovati nepůjde...

[Standulin]

jo a jo, ono to dává logiku: Není tam NIC a tím pádem vidím tu černou plochu za tím a ta je ohraničená kresbou a asi je v podstatě jedno, jestli je ta kresba negativní, či pozitivní. skrz nic vidím černou a místo s kresbou prostě dává jinou barvu... a vzhledem k tloušťce emulze jde najít úhel, kdě se ta kresba opticky zvýrazní a domaluje se to.

 

Bych potřeboval nějakou sekretářku, která by to za mě dala do smyslupný věty

[jakub.jira]

normálně krytej negativ se při pohledu na emulzi zešikma taky jeví jako pozitiv, ale všimnul jsem si, že některý filmy mají tenhle efekt trochu slabší...

[jenda1250]

Zvětšoval jsem z jakýchsi starých celuloidových filmů a jeden je dosti podexponovaný a zároveň má částečně převrácenou tonalitu:

 foto064.jpg   244,72K   18 Počet stažení

 

je to vidět hlavně pod stolem, kolem nohou, v podpaží... prostě stíny vypadají na fotce jako negativ. Třeba horní část obrázku to dělá docela nepřehlednou .

 jo a krom extrémní podexpozice má dosti velký závoj. Částečný pozitivní obraz je patrný i na filmu.

[mickael]

Jde jen o princip osvetleni negativu pri pozorovani. Vemte si negativ a v zhasnute temnici ho nasvitte baterkou pod ostrym uhlem a uvidite pozitivni obrazek...stejny princip jako se pouziva pri vystavovani daugerotypii.

[Luigi]

Často se mi to dělo, když jsem míval slabounké negativy. Takže je to vlastně signál pro tazatele, že má někde   chybu - expozice, vyvolání. Zdařec Luigi

[Fill]

Tazatel v úvodu signalizoval, že "chyba" byla záměrná

[knuf]

mna by prave zaujimalo, ci sa takto sa priblizit k vzhladu ambrotypov - teda myslim pouzitim normalneho filmu.

 

na nete som nasiel par threadov, kde sa s tym experimentovalo, ale o vysledky ani vytuneny proces sa nikto nepodelil.

 

chcel by som to vyskusat, ale nevedel by niekto poradit este pred tym ako zacnem experimentovat, napr.:

 

1. ako exponovat? kolodiove ambrotypy su podexponovane a podvolane. ale kolko? standulin pise, ze ten fenomen na filme pozoroval pri -3EV. bol by napriklad portret s ciernym pozadim umiestnenym niekde do zony0 (mozno -1) dobrym zaciatkom na skusku? tu je zaujimavy negativ odfoteny v miske, az dotycneho podozrievam, ze je to fake:

 

http://www.kolstad.u...y/Teapot-WP.jpg

 

2. Ako volat? normalne, ci radsej podvolavat?

 

 

3. Ako prezentovat? Kde umiestnit cierny podklad na emulziu alebo na podlozku? Rozmyslal som dokonca o moznosti nalepit planfilm na lakovany plech emulziou k plechu a podlozku z PETu rozpustit. Je to uplna blblost?

 

 

a pjekny zaciatok tyzdna prajem 

[Standulin]

Mno musim se přiznat, že jsem tímto směrem svým původním dotazem směřoval. Jak exponovat je jasný - težce podexponovat a vyvolat, jako by to bylo exponované normálně. Je to ovšem otázka experimentů, co je ideální. Aby se objevil obraz, musí se ale dostat nějak světlo mezi podložku a film. A je další otázkou, jak to zařídit a co je nejlepší....

[knuf]

preco medzi podlozku a film?

 

mal by si tri vrstvy - striebro, podlozku (polyester), cierne neodrazive pozadie 

 

myslel som, ze k inverzii dojde pretoze nexponovane plochy bez striebra uplne dopodajuce svetlo pohltia a exponovane miesta ciastocne svetlo odrazia

 

takze bez nejakej manipulacie s podlozkou (pretoze by sa dala teoreticky rozpustit) su mozne konfiguracie:

 

striebro

podlozka

pozadi

 

podlozka

striebro

pozadie

[Standulin]

jo, jenomže kresbu tvoří tmavá políčka - když nezpůsobíš nějak aby se mezi kresbu a černý podklad dostalo trochu světla, tak to splyne. ale je otázka, jak moc v tomhle hrajou roli optické vlastnosti podložky...

[knuf]

tak som vcera kupil nejake cierne vykresy a skusil vybrat najtensie negativy co mam, ale bez uspechu - aj na ciernom pozadi boli najexponovanejsie plochy stale tmavsie ako podklad, takze k ziadnej inverzii nedoslo, aj ked sa dala okometricky urcit priblizna denzita, ktora sa javila svetlejsie ako cierne pozadie... 

 

co sa tyka umiestnenia, tak urcite slubnejsia je konfiguracia so striebrom k pozorovatelovi a z pokusu mozem povedat, ze

 

1. pozadie musi co najlepsie pohlcovat svetlo - cim tmavsie tym lepsie

2. vlastnosti podlozky urcite vplyvaju na tento fenomen - polyestrova baza fomapanu je sama o sebe dost odraziva a tym padom znemoznuje inverziu

 

 

nie je mi dost jasne, ako ten efekt funguje so sklenenymi doskami, kedze sklo bude tiez dost odrazat a navyse byvalo urcite hrubsie ako 0.175mm baza pri spominanom fomapane. to uz tin-typy ci ferrotypy by mohli fungovat lepsie - na ciernom plechu. takze rozmyslam bud:

 

1. nejakym sposobom preniest strieborny obraz na cierny plech - plech+adhezna vrstva+striebro+podlozka a podlozku nasledne rozpustit (PET v zmesi fenolu a tetrachloretanu alebo vo vriacom etylenglykole s NaOH) 

2. pouzit kvapalnu emulziu na lakovany plech a vyvolat. 

 

pri druhom sposobe by sme uz boli pri dry plate procese a otazka je ako spravne volat. vyvojka z rockland tin-type kitu (spominany aj tu na TK) obsahuje ako prisadu thiokyanatan amonny ako magicku prisadu a priklad vysledku takehoto procesu je tu :

 

https://www.flickr.c...own/5869092394/

[Standulin]

Ono jde prostě o to, vychytat optickou podstatu toho jevu. Mě fungujou dva způsoby. Koukat na emulzi a naklápět jí a hledat úhel, kdy vyleze slaboulinkej pozitivní obraz. A druhej je právě na tom negativku, kterej mě k tomu přivedl. Koukám na stranu filmu (emulzi mám od sebe) do světla, třeba okna. Koukám na to rovně. když je světlo přímo za tím, vidím obraz negativní. Pohybuju-li s tim, tak v místech, kde není okno (je za tím tma) je ten obrázek čistě pozitivní - a je to tak daleko, že když se zastavím na hraně okna tak je půlka negativní a půlka pozitivní. Otázka je, kdy a proč toto vzniká. zkoušel jsem jiný slabý negativy a tohle je jedinej, kdy je to prohlížení takhle pohodlný. U všech ostatních musím honit úhel světla a hrozně záleží na jeho směru... 

 

Mě pořád logika říká, že musí bejt mezi podkladem a obrazem něco, kam se dostane světlo. Bude záležet na tloušťce emulze... ale jenom se dohaduju

[knuf]

ja by som si to chcel vyskusat takto este pred tym ako vrazim prachy do kolodia a striebra, respektive si najprv vyskusat jednoduchsiu cestu suchym procesom.

 

s tym svetlom medzi obrazom a podkladom ti stale moc nerozumiem.

 

ja si to predstavujem ako fenomen zalozeny na rozdiele v odrazivost/pohltivosti podkladu a striebornej vrstvy. jednoducho tmavy podklad sa javi ako cierny a vrstvicka striebra odrazi svetla viac a javi sa ako svetlejsia. hrubka emulzie moze ovplyvnit rozptyl na striebornych zhlukoch - predstavujem si to tak, ze okrem odrazu od najvyssej vrstvy (resp tych najvyssie polozenych atomov) , este dochadza k rozpytlu na zhlukoch v hlbke emulzie a tym padom sa akoby strieborna vrstva este viac rozsvieti - tento prispevok bude pravdepodobne pri profi povrstvenej podlozke (komercny film) mensi ako pri rucnom liati kolodia/emulzie... 

 

neviem mno. mohol by nam to niekto vysvetlit?

[Standulin]

Tady je to, co popisuju... v zásadě oni tvrdí to co ty, že se obraz objeví na základě rozdílné odrazivosti, ale mě to tak nevychází. Ono bude obrovská věda to vyvolat tak akorát správně "blbě", zkusím ještě polaborovat s podkladama...

[Vlcak]

možná je to tim ze narozdil od standardnich negativu je kolodiova emulze naslapana stribrem.takze ma vetsi odrazivost

[knuf]

tak dam nejaky update.

 

strelil som 4 plany s  0EV, -1EV, -2EV, -3EV, trosku podvolal a menej agitoval. ustaloval som v ciernej plastimatkovej miske, aby som videl ako mizne "zavoj", ususil. potom som to skusil opat na ciernom kartone, ci dojde k nejake inverzii...

no luck  

ani na tom najpodexponovanejsom plane nedoslo k prevrateniu skaly, aj ked zase sa obcas okometricky zdalo, ze tam je ista uroven, ktora sa obcas javi naopak (asi podla uhla dopadajuceho svetla)

 

takze vsetko do kosa...

 

dnes som bol na poste po cierne lakovane pleche od Rasta a vyskusal par planov z archivu prilozit na plech a cuduj sa svete, funguje to! dokonca nemusia byt ani take tenke ako som si myslel, teda k pekne viditelnej inverzii doslo aj pri normalne exponovanych. takze jednoznacne velku ulohu hra pohltivost pozadia - ako som si aj myslel - cierny papier jednoducho nie je dost cierny, narozdiel od rastovych plechov, ktore su ciernocierne

 

co sa tyka otocenia strany emulzie, myslim, ze okometricky je velmi maly rozdiel medzi emulznou stranou k plechu a naopak. zaroven ale tensie negativy vyzeraju kontrastnejsie a ako pisal standulin, skutocne dochadza k niecomu ako rozptylu na striebornej vrstve - teda pri svieteni zhora na hranu planfilmu je efekt asi najkrajsi.

 

mno jednoznacne to nie je na prezentaciu, takze momentalne cakam kym dorazi fomacka emulzia a tiokyanatan amonny. v nejakej dohladnej dobe chcem skusit suche tintypy s fomackou emulziou volane vo fomadone P s pridanym tiokyanatanom (analogia k rockland modern tintype) a mozno aj normalne plany v rovnakej vyvojke...

[jirin_ol]

no luck

jen malá poznámka  z nějakých 40+ let praxe:

nejlépe  byl  pozitivní obraz  na  negativu  (jak popsáno výše ve vlákně) vždy vidět,  pokud  byl  negativ  vyvolán  do  hustě krytých světel,  prostě  na  fajnový, plný kontrast s vyšší densitou více exponovaných částí obrazu (nikoli  měkce),  přitom  měl  co nejnižší  "base fog" (tj  čirá podložka),  např.  ORWO  NP15, NP20,  z nových materiálů např.  Maco PTC nebo Rollei Superpan (PET podložka), a  vyvolány přitom vývojkou obsahující pyrokatechin  do téměř reliéfní podoby emulze  (Atomal)  nebo  jinými vodičkamy,  které podobným způsobem  emulzi vyvolaly a částečně  utvrdily ... 

[knuf]

jo, volat som mal mal pri tych experimentoch skor kontrastnejsie. 

 

existuju nejake tabulky, z ktorych by sa dalo lahko vycitat / porovnat hodnoty denzity podlozky + zavoja beznych materialov?

 

@jirin_ol - uplne nerozumiem vplyvu typu vyvojky na tento efekt (teda na to aby som to volal temer do reliefnej podoby nie je ten pyrokatechin uplne kriticky, ci?) . tiez uplne nerozumiem mechanizmu, ked je k vyvojke pridana zlozka rozpustajuca striebro (ako ma ten rockland developer). a utvrdenie emulzie bude mat vplyv na to ako vyzera, alebo len na jej mechanicku odolnost?

[knuf]

hola, tak mi v piatok dosiel ten tiokyanatan a prave som vyskusal spravit prvych par obrazkov na plech.

 

material: plech od rasta cambala 9x12, foto emulzia foma, fotonal, fomatol lqn, tiokyanatan amonny, fomafix

 

plechy som polieval ako pri wet plate - roztopenou emulziou s pridanym zmacadlom. plech som vzdy tesne pred poliatim vyhrial fenom. samotne polievanie bolo velmi jednoduche a aj ked som nikdy nepolieval kolodiom, slo to uplne ako na videach o wet plate - emulzia sa vzdy pekne na hrane zastavila a prebytok som vylial cez posledny roztek spat do filmovky, z ktorej som lial. 

 

nechal som schnut 24h a skusobne pruzkovo exponoval - citlivost mi vysla niekde medzi 0.75 - 1 iso

 

volal som vo fomatolel lqn 1:7 -  do 400ml vyvojky pridanych cca 5g tiokyanatanu amonneho - rozpustil sa behom par sekund.

 

ustaloval vo fomafixe 1:5

 

 

 

ako ste si urcite vsimli nespomenul som tvrdidlo, ktore som bohuzial (dement jeden) zabudol pridat do emulzie, takze hned cela vrstva z prveho plechu vo vyvojke odplavala. pre dalsie dva som tvrdidlo pridal do vyvojky a vobec neagitoval, takze sa aspon podarilo udrzat emulziu na plechu aj po presune do ustalovaca (neprerusoval som vobec).

 

v prilohe na ukazku treti plech - svietil som len improvizacne dvoma usporkami (23W + 11W) a jednou 15W LEDkou. je to cez xenar 150mm, f4.5 , exp~10sec. myslim, ze tak o jednu jednu a pol clony preexponovane. emulzia uplne zdeformovana, kvoli oddeleniu od podlozky. ospravedlnte kvalitu obrazku - na fon normalne nefotim.

 

 

cely proces ma velmi bavil a zocit takto okamzite pozitiv ma nieco do seba len este teraz nezabudnutu na to tvrdidlo, respektive poexperimentovat s nejakou pripravou povrchu (subbing).

 

nemate s tym niekto skusenosti - emulzia na plech ? bude mi stacit tvrdidlo, alebo mam rovno zacat zhanat matros na tu "podvrstvu" ?

 

bru noc

Přiložený soubor (y)

•  DSC_0021_u.jpg   124,16K   15 Počet stažení