Kolegové, nemáte někdo zkušenost s vložením UV filtru do cesty světla v barevné hlavě 4-ES?
Nejsem příliš technicky nadaný a než něco rozeberu, zeptám se.
Publikováno 4 listopad 2014 - 21:01:41
Kolegové, nemáte někdo zkušenost s vložením UV filtru do cesty světla v barevné hlavě 4-ES?
Nejsem příliš technicky nadaný a než něco rozeberu, zeptám se.
Publikováno 5 listopad 2014 - 02:17:49
Ahoj, primou zkusenost nemam. Myslim ale, ze nejlepsi reseni je nalepit ten filtr z vnitrni strany toho plechu pred michaci komorou tesne za samotnyma filtrama. Pokud nechces nic rozebirat, tak to nalep proste z vnejsi strany toho ctverateho otvoru tesne pre michaci komorou, kdyz das presah 5mm na kazdou stranu, tak se to tam musi vejit. Samozrejmosti je uriznuti uv filtru do patricneho tvaru a velikosti.
Jestli se muzu zeptat, co od toho ocekavas? Predpokladam omezeni optickych vad objektivu...ale papiry stejne zacinaji na nejakych 400nm, takze?
Publikováno 5 listopad 2014 - 08:45:37
Publikováno 5 listopad 2014 - 10:42:35
Myslím, že jsem kdysi kdesi našel informaci, že každý průhledný / průsvitný plast je velmi účinný UV filtr, takže samotný průchod světla míchací komorou by měl být více než dostačující. Ale mohu se mýlit
Publikováno 5 listopad 2014 - 14:07:02
Ted se budu mozna mylit, uz je to nejaky patek co jsem mel tu hlavu rozdelanou. Ale myslim, ze tam nic jako tepelny filtr neni. Je tam zarovka, pak tri barevne filtry a jeden derovany plech (ND filtr) a pak uz ta dira do michaci komory. Nemyslim si, ze je nutne tam ten UV filtr zarazovat, uz samotne filtry urcite kus UV zachyti, jsou ze skla. Neco absorbuje taky objektiv. No a pak je tady asi nejvetsi argument proti pouziti a to je spektralni charakteristika zarovky viz nize. Proste UV slozky jde ze zdroje minimum a to je beztak pohlceno sklem po ceste. Ale pokud na tom porad trvas, tak bych prvne zkusil prilozit UV filtr na zvetsovaci objektiv, tam ale logicky zase muze (a dojde) k lomu svetla na jeho plochach a zas jde opticka kvalita o neco dolu.
2014-11-05 14_03_27-f44.pdf.jpg 20,53K 4 Počet stažení
Publikováno 5 listopad 2014 - 15:06:07
Nechci vstupovat do této polemiky jako slon do porcelánu,
už před 2 lety jsem sám tohle řešil u svého zvětšováku.
pouhým položením UV filtru - Tiffen UV(A) značeno na obroučce - na horní stranu objektivu a změřením sondou zvětšovacích hodin s expozimetrem došlo k prodloužení expozičního času, tj. úbytku průchodu sondou měřitelného světla, oproti změření světla stejného negativu, výtahu, bez UV(A) filtru. Vědecky nepodloženo, ale já jsem si z toho prostě odvodil, že asi nějaké UV světlo ta moje halogenová žárovka (24V/250W) emituje a i skrze tepelný filtr projde.
Zřejmě není žárovka jako žárovka, neb je známo, že spousta lamp s halogenovou žárovkou (i malé stolní lampy) mají krycí sklíčko křemičité s UV filtrem, podobně jako existují projekční žárovky 6,35 se zrcadlem buď bez krycího sklíčka, nebo s ním jako pevnou součástí této žárovky. Já používám žárovky bez krycího skla.
Bez informace od výrobce žárovky o emitovaném spektru nemohu tedy polemizovat, jestli zařazení UV filtru do cesty světla míchací komorou má význam nebo nikoli, pro mě pro tuto úpravu bylo směrodatné: Informace o citlivosti MG papírů ke světlu spektrální délky pod 400nm, tj. pásmo UV-A, měřitelný úbytek toku světla na průmětně po zařazení UV filtru, i vlastní (subjektivní) zjištění jak nedokonalé ostrosti zrna při vyšších poměrech zvětšení bez zařazeného UV filtru na vstupu do komory, tak zlepšení tohoto stavu po montáži.
Nemohu to doporučovat ani předkládat za pravdu, neb to nemám exaktně vědecky změřeno a podloženo.
jedna z mnoha veřejných informací:
http://cs.wikipedia....ogenová_žárovka
Publikováno 5 listopad 2014 - 17:04:42
jirin_ol
A to je právě to, co bych chtěl zjistit - zda by bylo možno zařazením UV filtru "vylepšit" obrázek. Váš příspěvek mě dokonce inspiroval a Vaše poznatky, shrnuté v předchozím příspěvku, mi připadají logické.
Chtěl jsem zjistit, zda někdo UV filtr neřešil konkrétně u 4-ES (než do ní vlezu) a s jakým výsledkem.
Protože disponuji velmi kvalitním měřákem, který měří s přesností na 1/12 stopy, zkusím to, co jste udělal Vy: vymontuji objektiv a proměřím světlo s a bez UV. Pak budu spekulovat, kam event. UV filtr strčit. Jistě to bude "nad negativ" a "za míchací komoru (ev. tepelný filtr).
Uvidíme!
Publikováno 5 listopad 2014 - 17:17:27
Fomabrom Variant III má spektrální citlivost cca 395nm - 575nm, ale nechce se mi věřit tomu, že by třeba na 350nm nebo 600nm nereagoval... (Není energie jako energie, ale zkuste dát papíry na sekundu do mikrovlnky. Pravda, tam se mohou odehrávat úplně jiné pochody.) Zvláště, doporučuje-li Foma "bezpečné osvětlení" nad 625nm.
A když už do té hlavy polezu (?), zkusím i polarizační filtr - mám jeden takový lineární, co by mohl i kleknout (nevím, jak bude reagovat folie na zvýšenou nebo vysokou teplotu).
Publikováno 5 listopad 2014 - 17:44:28
Ahojte,
ja som tiež po prečítaní Jirinolovho príspevku pokračoval ďalej na CTEIN: http://ctein.com/Pos...Illustrated.pdf
Zistil som, že môj Kaiser System V má hneď za Halogenkou (100W 12V) zaradený IR/UV + tepelný filter. Ešte pred miešacou komorou, a preto aj píšem - možno táto nepodstatná informácia niekomu pomôže
Majte sa a zväčšujte sa!
(Keď to páni inžinieri v Kaiseri vymysleli, úplná blbosť to byť nemusí)
Publikováno 6 listopad 2014 - 08:40:57
Děkuji, Ďurko, obsah stran 145 až 154 je velmi zajímavý.
Publikováno 7 listopad 2014 - 14:09:28
Já kdysi po prostudování problematiky ve výše uvedené publikaci od Cteina osadil UV filtr do hlavy Color3, přičemž jsem jej umístil do "žárovkové komory" (někdo by jistě upřednostnil termín světelná skříň, ale já pod tím pojmem chápu celý nástavec pro zdroj světla tvořený opálovou žárovkou). Neprováděl jsem však žádná exaktní měření či bádání, jaký to má výsledek. Pouze jsem se spokojil s konstatováním, že to dle informací z odborné publikace pozitivně ovlivňuje výsledek. Technické provedení ovšem nebylo zrovna ideální, neboť jsem byl značně omezen materiálově i dílenským vybavením. Povaloval se mi doma UV filtr Hama, k němu jsem nikdy nepojal dostatečnou důvěru pro snímací účely, nicméně na netu byl k dispozici i graf změřené spektrální charakteristiky (nějaký polský test filtrů, tuším), přičemž dle tohoto grafu jsem usoudil, že hrana propustnosti viditelného světla je snad dostatečně strmá a současně i nemá nepříjemný pokles propustnosti v propustném pásmu (což by mohlo nepříznivě ovlivňovat rozsah možných filtrací u MG papírů). Tento filtr jsem tedy bez jakýchkoliv úprav svým závitem zasadil do otvoru (vhodně vystřiženého nůžkami na plech) v tenkém pozinkovaném plechu (ústřižek od pokrývačů), který byl při své jedné hraně ohnut do tvaru písmene L. Tento krátký ohyb jsem pak jednoduše skřípnul pod víčko "žárovkového prostoru". Plech byl přiskřípnut tak, že filtr měl pozici rovnoběžnou s rovinou okénka (jímž vychází svazek světelných paprsků k filtrům) a vzdálen od něj jen několik málo mm. Kupodivu filtr navzdory extrémnímu působení tepla neprasknul. Víčko "žárovkové komory" jsem pak (v místě kde nebyl přiskřípnut držák filtru) kvůli rovině víčka, které nese i patici a držák žárovky, i kvůli utěsnění vypodložil takovým tím papírem, jenž se používá na vysekávání těsnění při opravách automobilových motorů.
Co se týče volby umístění filtru, vyšel jsem z teze, že odfiltrováním UV části spektra ještě před míchací komorou, nebude tato vlivem UV záření tolik žloutnout (polystyrén) a bohužel jsem s mě dostupnými prostředky konstrukčně nebyl schopen umístit UV filtr jinam než do tolik tepelně namáhaného místa! (Pozn.: žloutnutí komory ve mě vzbuzuje obavy z ovlivnění rozsahu filtrací u MG papírů) Filtr jsem také od okénka těch několik mm oddálil, neboť jsem nabyl dojmu, že "žárovková komora" může být možná i částečně okénkem odvětrávána (vyskytuje se zde totiž ještě jedna úzká malá štěrbina, jejíž jiný účel, než pro prostup vzdušného proudu jsem nevydumal), tak abych případnému proudění vzduchu alespoň úplně nezamezil. Případné zkrácení života žárovky větším oteplením, jsem snad kompenzoval jinými metodami prodlužování životnosti žárovek (stabilizace napětí a spínání v nule). Vzhledem ke skutečnosti, že jsem v době zástavby UV filtru přecházel z kondenzorového zdroje světla na zdroj s míchací komorou (byl to tehdy ovšem šok, třeba i od toho jak najednou zvětšovák svítil do prostoru a já musel ještě řešit otázky odstranění parazitního vyzařování), udělal jsem s hlavou COLOR3 bez UV filtru jen několik kusů zvětšenin a tedy nejsem schopen dostatečně fundovaně posoudit, jaký to byl kvalitativní skok vůči hlavě s filtrem, ale měl jsem tehdy dojem že na MG filtraci to mírný dopad mělo (hrana odstranění UV se holt reálně liší od imaginárního ideálního filtru). Nejlépe by se to projevilo u barevné fotografie, ale pro tu jsem si již pořídil Kaisera (včetně APO objektivu za extra směšnou cenu) a ten již má UV filtr v sobě rovnou od výrobce.
Publikováno 7 listopad 2014 - 14:26:05
Tak jsem si svůj příspěvek po sobě přečetl až poté, co jsem jej vystavil na obdiv ostatním a uvědomil si jistou mystifikaci: rovnoběžnost filtru jsem se určitě snažil zachovat s rovinou zrcadla žárovky a rovinou MG filtrů filtrů, nikoliv rovinou okénka, které (pokud si dobře vzpomínám) vzhledem k nepatrné koničnosti stěn "žárovkové komory" možná nebude úplně kolmé na svazek světelných paprsků.
Publikováno 7 listopad 2014 - 22:15:31
Zdá se, že odfiltrování UV složky světla má význam.
Protože nevládnu angličtinou, horkotěžko jsem pochopil (správně?), že zvětšovací objektivy se liší - m.j. použitým sklem.
Ale jak je to u APO objektivů (objektivů s korigovanou chromatickou aberací = barevnou vadou = chromatickou vadou)? Pokud jsem dobře pochopil, u těchto objektivů by se při změnách barevného složení světla neměla až tak výrazně "měnit ohnisková vzdálenost soustavy čoček" - tedy světlo různých vlnových délek by se nemělo lámat odlišně. Nedělám si iluze - cílem každé korekce je omezení - asi ne k úplná eliminace vady. Ale stačí to?
Jaký na to máte názor?
P.S. Pracuji s Componony i APO Compononem HM (90mm, který bývá považován za jeden z nejpovedenějších) a Rodagony (i WA) a APO Rodagony (50, 90, 105). U některých negativů (zvl. s klasickými "silnovrstvými" emulzemi - TriX, FP4+, HP5+) bojuji, u jiných (Acros) až tolik ne. Může mít síla vrstvy a uspořádání krystalů nějaký vliv?
Kombinace Elmar 24/3.8 nebo objektivy M7II nebo makroobjektiv Pentax 50 či Tamron 90 + Acros + Componon 50 nebo APO Componon 50, 90 nebo 105 jsou až řezavě ostré a při ostření při zvětšování nebývá problém. U mnoha ostatních se bojuje...
Napadla mě i další věc:
To, že RC papíry (kromě zvláštních) mají až "oslnivě bílou" podložku, se asi obecně ví. Nemůže to mít význam v diskutované problematice? Jinak řečeno: odráží se světlo různých vlnových délek různě? Nemůže být světlo delší vlnové délky prošlé emulzí odraženo (zpět do emulze) méně, než UV?
A ještě: může/nemůže RC vrstva fungovat jako UV filtr (pro "zpětně odražené světlo")?
Já mám problémy, co?!
Publikováno 8 listopad 2014 - 08:06:56
Ahojte,
ja som tiež po prečítaní Jirinolovho príspevku pokračoval ďalej na CTEIN: http://ctein.com/Pos...Illustrated.pdf
Zistil som, že môj Kaiser System V má hneď za Halogenkou (100W 12V) zaradený IR/UV + tepelný filter. Ešte pred miešacou komorou, a preto aj píšem - možno táto nepodstatná informácia niekomu pomôže
Majte sa a zväčšujte sa!
(Keď to páni inžinieri v Kaiseri vymysleli, úplná blbosť to byť nemusí)
0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních