14 odpovědí na toto téma

[Pavel_P]

Čím více zkušeností sbírám, tím víc cítím, že světlo, pod kterým budu zkoumat právě vzniklou zvětšeninu patří k těm nejdůležitějším věcem ve vybavení, ač je dle mého asi nejvíce podceňováno. Chci se zeptat, možná tu jsou i pracovníci DTP studií atp. Dle mého potřebuji světlo, které bude mít bar. teplotu co nejblíže dennímu světlu, homogení. Světlo by mělo být relativně slabé, aby zorničky příliš "nepulzovaly" mezi červeným a bílým světlem. Má někdo zkušenosti, rady, ideálně konkrétní odkazy na vhodné svítidlo?

[milosm]

ja bych se led nebal

.

treba

 

http://www.yujiintl.com/high-tlci-led

 

http://www.yujiintl....ri-led-lighting

[ďuroT]

pavle,
ja používam LED žiarovku 9w, čína, studenú bielu. a pozerám na zväčšeninu tak, že si dám lampu na 20cm od papiera. čiže úplne maximálne blízko. mne to funguje, pretože som si určil, že posudzujem "na slnko". podľa mňa určiť si to, či má výsledok byť "na slnko" alebo "na žiarovku" je rovnako dôležité ak nie dôležitejšie, než zháňať "dokonalý zdroj svetla".

fotky, ktoré takto vyrobím, sú na slnku/polotieni podľa mojich predstáv. pri žiarovke/halogenke/žiarivke samozrejme príliš tmavé. ak by som vedel, že foto pôjde napríklad niekomu na stenu, do tmy, musím (ja) posudzovať pri inom svetle.


(hovorím o čb, baryte a iba svojom postupe a pocite)

[Pentaxista]

Pavel_P

Potýkal jsem se se stejným problémem...

Dříve jsem se domníval, že co nejsilnější světlo barevné teploty kolem 5500°K musí být nejlepší! NENÍ! A to přesně z důvodů, které uvádíte. Když
k tomu připočítám ještě chatrný zrak (kdo z temnokomorníků nad 50 let má ostříží vidění?), zpomalenou akomodaci, brýle, je zaděláno na problém.

Nyní používám jednu úspornou zářivku 5500°K / 23W (jenom jednu místo dvou až čtyř, stejnou jako dříve) ve stropním svítidle (skleněný krabicovitý bílý kryt - ve skutečnosti jemně nažloutlý, cca 2,2 m od misek) a do krytu jsem ještě vložil jakousi plastovou folii, která se snad používá do sešitů jako podložka. Ta nějaké světlo propustí "dolů", většina jde do stran do bílého stropu.

Když jste napsal svůj názor na intenzitu světla vhodnou k posuzování krytí a kontrastu fotografií v komoře v některém starším článku, nevěřil jsem. Nyní už věřím - a dodatečně děkuji za pomoc!

V silném světle se jevily (č fotografie jako brilantní, co do kontrastu a ve stínech byla "úžasná" kresba. To platilo především pro RC (Ilford MGIV, Tetenal, Rollei, které mají "oslnivě bílou podložku"). Po usušení a v "normálním světle" byly našedlé - zvláště v těch stínech. Od doby, co používám popsaný "osvětlovací systém", nemám problém. S trochou snahy lze takto upravovat kontrast i s přesností na 1/4 stupně (barevná hlava). Samozřejmě - mikrovlnka nebo fén se hodně vyplatí!

A to, co vidím ve stínech v komoře, vidím i "v reálu". Jistě, chce to natrénovat, ale jde to!  

[Pavel_P]

Díky moc! To o nutnosti slabého světla jsem si před cca rokem přečetl v jedné chytré knížce, (autor Bruce Barnbaum) do té doby jsem měl velký problém s "dry down efect" tedy zašednutí po uschnutí. Pak jsem začal svítit slaboučkou žárovkou a bylo po efektu  Používal jsem tuším 25W klasickou žárovku z cca 1.5m. Lampa se mi ale při stěhování zničila, tak když už budu kupovat novou, přemýšlím, zda to rovnou neudělat lépe. Ze zářivky jsem měl ale trochu strach - proto bych se zeptal. Píšete, že je úsporná, pod tím si představím takovou tu zamotanici do klasické patice. Nebo je to klasická rovná? Jde o speciálku, nebo jste prostě koupil to co se prodává normálně, jen s vhodnou bar. teplotou? Podání většiny úsporek mi vcelku vadí, málokdy mají plné spektrum a kontrast se pod nimi jeví prapodivně. Zase v DTP studiích používají téměř výhradně zářivky, co jsem tak zkoumal. Přemýšlel jsem o zakoupení jedné trubice odtud http://www.dtpobchod...mm_d33747.html 

Zbytek svítidla bych k tomu doděla z nějakého staršího zářivkového tělesa. 

[Pavel_P]

Včera jsem na zkoušku přinesl starý opemus, že vyzkouším, jak by fungoval jako lampa. Světlo je sice skvěle homogení, ale málo difuzní. Takže slepá cesta.

[Erik Kurach]

Vážený kolego, Pavle, před lety jsem kontrolní osvětlení řešil opálovou žárovkou OSRAM s paticí e27 teploty 5000K 150W ve zcela  běžném nástěnném svítidle s mléčnou baňkou se závitovým uchycením keramické objímky. Mnohdy jsem s výsledkem vylezl na denní světlo a podložka byla našedlá. Kolem celého prostoru stolku se zvětšovacím přístrojem jsem zavěsil těsně podél původní bíle natřené stěny nařasené pruhy řerné matné tkaniny, zavěšené na záclonových klipsech, ve snaze eliminovat při zvětšování parazitní odrazy. Z nabídky silných světelných zdrojů bych volil vřetenovou výbojku CFL135W s paticí e27 o barevné teplotě 5500K ID CN 116476750. Je původně určena jako pilot do ateliérových svítidel ( v balení krabice 20x15x20cm ) je to veliké a musela by se vsunout do nějakého bílého matovaného skleněného válce. Další označení je SY 0301(1). Zůstává ovšem otázkou, jak dlouhá bude doba k zpětné adaptaci na tmu, po rozsvícení takovéhoto světelného monstra. Mám sice originální adaptační brýle, které používali noční stíhači Luftwaffe, ale i ty by patrně na tak náhlý přechod vzhledem se svému stáří nestačily. Možná samozhášecí maska na svařování. S pozdravem a poděkováním za zajímavé doposud opomíjené téma: "Starý Jezevec" Erik 

[Pavel_P]

Milý Eriku, děkuji moc za navedení na konkrétní typy. Sháním však něco slabšího. To už teď nebude díky Vám takový problém dohledat. Pilotní žárovka je totiž výborný nápad.

 

Pokud jste si nepřečetl info, co jsem sem dával cca minulé léto, je silná žárovka špatně. Oko, které má zorničku adaptovanou na červené světlo a téměř tmu po prudkém rozsvícení a stažení zorniček podává mylnou informaci o kontrastu výsledné fotografie. Výše zmíněný autor doporučuje tento postup - fotografii umístíme na velký plastový čtverec bílé barvy, tak aby jeho okraj fotografii přesahoval a dával nám referenci o bílé jako takové. Desku nakloníme, fotografii opláchneme a zbylou vodu setřeme. Poté teprve opatrně rozsvítíme, necháme oči trochu přivyknout a můžeme začít se zkoumáním. Světlo je umístěno pod úhlem zvýšky na straně, která nám více vyhovuje... 

[JirkaM]

Pavel P:

Co zářivky Philips Master TL-D 90 Graphica, v krátké verzi 18 W?

 

Možná by šly použít...

Já jsem si z nich udělal osvětlení (tedy, ehm, kolem počítače a monitoru)  a rovněž prosvětlovací pult na dia (spolu s tělesem Trevos SM 218 E, s elektronickým předřadníkem)

[Anadred]

Pánové, velmi děkuji za téma a tipy. Poslední tři dny přemýšlím o tom samém.

[Anadred]

Pořídil jsem z Bauhausu malou stolní lampičku na 30W halogenku. Jako stínítko má skleněnou matnou kouli. Dá se zapínat ve třech úrovních intenzity z toho použitelná pro kontrolu je první a druhá. Barevná teplota je dle výrobce asi 2200K, což je oproti zde uváděným zdrojům možná málo. Bílou desku mám kobercovkou přilepenou na dveřích.

Asi to nebude to nejlepší konečné řešení, ale je to krok správným směrem. Šedivek dost ubylo, brilantnost je vyšší i na problematických záběrech. U osmi z desti fotek je jasně poznat, zda bude gradace OK i na denním světle.

A já přitom do té doby hledal řešení právě opačné - v silném jasném světle...

[RHx]

to je mi myšlenka, do komory mdlé světlo a když bude snímek dobrý ve mdlém, bude dobrý v každém a brilantní v dobrém světle denním

zajímavé

[Pavel_P]

Radime, takhle to nefunguje pročti si začátek vlákna

[oteccasu]

Bavili jsme se o tomto problému  s profesory fotografie, co navštěvuji moje setkání a výsledek byl takový. Na zkoušky je třeba dát oku čas. Barevnost světla by měla odpovídat barvě denního světla. Nemělo by být moc intenzivní. No a nejlepší je mírně zatažené denní sluníčko. Na fotografiích na kterých nám záleží je třeba před korekcí finální fotografie nejprve vzorek usušit. 

[RHx]

Radime, takhle to nefunguje pročti si začátek vlákna

mě to vždycky připadlo, že když byl obrázek dobrý, byl pak dobrý v každém světle, ale co člověk, to jiné oko

 

jinak zkoužky od jistý doby suším a posuzuju usušené, viz všelijaké dojíždění fom, to je pak brilance v ustalovači a mdlo druhý den na světle a to pak nerad snímky vyhazuju