Dnes jsem po mnoha letech otevřel "obličej" hlavy 4-ES - bylo to složité, 2 šroubečky.
Proč?
Inu, často fotografuji "ve složitých světelných podmínkách" a na svitek nebo kino. Vzhledem k abnormálně stoupajícím cenám filmů (a kdečeho ještě...) si už málokdy dovolím obětovat jeden svitek (či kinofilm) na jeden motiv. Pak je třeba čarovat, aby se na filmu objevilo "vše". (Zo´ny sice umím, ale na planfilmy nefotím.)
Takže následují kouzla v komoře. Nejsnadnější je cesta děleného osvitu (M,Y).
S mou hlavou (zvětšovací) to znamená x-krát za seanci v komoře přetočit M a Y z "0" na "200" a zpět. No, že by mě to bavilo, to se nedá říci - ale udělám. Horší je, že se stále třesu hrůzou, čím jsem zase pohnul, co se změnilo oproti stavu před minutou. (A někdy se změní - bůhví jak...?!)
Představuji si to tak, že jednou páčkou (která ovládá zařazení-vyřazení filtrace C,M,Y) bych ovládal vyřazení Y (nastavené na maximum) a druhou Magentu. "C" mě nezajímá, "omezovač světelného toku" (tak se to prý jmenuje) je ovládán jinak a jeho nastavení točítkem by zcela jistě nedělalo problémy - tak jako tak je použiji 2-3x za seanci.
Mechanismus vyřazování C,M,Y je spřažený a úprava by představovala (podle mě) pouze výrobu jedné hřídelky a "křídlem" (+ 2 závity). Na tutéž hřídelku se nasouvá plechový patvar, který ovládá omezovač světelného toku - ale ten lze poměrně snadno přeformovat-přetvarovat, právě k ovládání Y. Současně se vyřadí ovládání omezovače.
Jistě, Heiland SplitGrade to není, ale pomohlo by to dost:
- založení negativu, zaostření, výřez - při vyřazených filtrech
- zařazení M - proužkovka ve světlých partiích obrazu (tedy ve stínech scény) (a poté ev. celý formát na burning v jiných tmavých partiích)
- "optimální osvit" (+ burning) zjištěný pro M + proužkovka pro Y (pravděpodobně na celý formát - opět z důvodu lokace vykrytí nebo nadržení)
- finální zvětšenina.
Co?!
Nemáte někdo s takovouto úpravou zkušenost? Nenapadá vás "ineligentnější" řešení?
