49 odpovědí na toto téma

[Pentaxista]

Vážení kolegové, potřebuji se podělit o (příjemný) zážitek!

Jak jistě víte, bojuji (a zdaleka nejsem sám!) s "náhlou smrtí" vývojek s kyselinou L-askorbovou (DS-10, Xtol, Instant Mytol a.j.). 

Článek

http://unblinkingeye...rv/preserv.html

mě nalomil v přesvědčení, že za tento - navýsost nepříjemný a těžko odhadnutelný - jev jsou zodpovědny kovové ionty ve vodě. Patrick Gainer vysvětluje, že tomu tak (asi) není a ve vývojkách se "likvidují" fenidon a kyselina askorbová vzájemně za přítomnosti vody. Angličtinu ovládám podobně jako starokorejštinu a swazi, ale s vypětím všech sil jsem si článek přeložil.

Dnes odpoledne jsem nemohl chodit (včera opravdu tortura v pralese) a nemaje propylenglykol (je na cestě, ale netrpělivost byla větší ), použil jsem diethylenglykol k namíchání koncentrátu uvedeného v předposledním odstavci (100g kys. L-askorbové + 2,5g fenidonu - použil jsem Dimezone S + 1 litr diethylenglykolu. Samozřejmě jsem namíchal méně, 200ml na odzkoušení).

V komoře jsem našel dvě kazety (Acros@100 a TriX@400) s poznámkou "zkušební" se zbytky filmů. Ani nevím, kdy jsem je nafotil. V obou bylo cca 25-30 cm filmů exponovaných "N", -1/2EV, +1/2EV.

Smíchal jsem 10ml koncentrátu v poměru 1+50 s destilkou, přidal 2,5g bezvodé sody a jako "nástřelový čas" jsem zvolil 10minut/20°C. Překlápěl jsem 30"//1x/15" (předpokládal jsem, že pro můj zvětšovák s difusním světlem to bude "lepší".

Výsledek?

TriX téměř ideálně vyvolaný!!! Scéna byla nafotografovaná ještě se zbytky sněhu v polojasném počasí, záměrně jsem zabral i kout téměř černých garážových vrat a sníh na střeše auta. Obé e prokreslené. Sníh není na negativu "černý", nejhlubší stíny mají zřetelnou kresbu. Kontrast se zdá (možná) o něco větší, než při volání např. v DS-10 stock, ale může to být způsobeno i dynamičtějším překlápěním. Příště se vrátím u tohoto filmu a vývojky ke "klasice" - 30"//2x/30". Zrno (a konečně ani kontrast) nehodnotím, až na fotografiích. Podložka je o maličko šedší, než při volání např. v Rodinalu 1+50 nebo DS-10 stock, označení (písmena) v perforaci jsou "tak akorát" - nejsou ani "černočerná" ani "poloprůhledná".
(Gainer píše, že tato vývojka je jemnozrnná s velkou hranovou ostrostí a dobrým přenosem kontrastu...)

Acros je převolaný, řekl bych tak o dvě minuty, překlápění asi také lépe "klasické", i když v tomto případě... nevím, možná bude dobré i častější překlápění. Opět - na filmu je velmi dobře rozlišitelné vše.

 

Pakliže budou obrázky vyrovnané, jemnozrnné (u Acrosu navrhuji debaty o zrnu zcela vypustit) a koncentrát bude mít Gainerem inzerovanou vysokou odolnost proti oxidaci (a tím destrukci), "objevil" jsem vývojku, která mě nebude děsit "náhlou smrtí", je VELMI jednoduchá, neskutečně levná, má velmi jednoduchou přípravu a použití (namíchání pracovního roztoku) se blíží Rodinalu.

 

Dám vědět, jak to dopadlo - akorát bych poteboval trochu času do komory...

 

 

 

 

[Pentaxista]

Druhý pokus:

Propylenglykol + vše ostatní tak, jako minule.

TriX 8´/20°C   překlápění: 30"//2x/30"

HODNĚ DOBRÉ

[Vojta]

Vývojka se podle článku mísí 1:50 s 5% roztokem sody. Siřičitan prý není třeba.

Napadá mě, jestli by přeci jen nebylo vhodné přidat do roztoku sody špetku siřičitanu, který by chránil těch cca 8 min. vyvolávače před oxidací.

Např. v pracovním roztoku pyrocatu také není skoro žádný siřičitan a nevadí to (alespoň doufám), ale zpravidla je jistější vyvolávací látky chránit.

Vývojka se v tanku se vzduchem hodně míchá.

Podle Papsy už 1g/l krátkodobě konzervuje a do 4g/l by se neměl uplatnit rozpouštěcí efekt siřičitanu vůbec.

[Nimrod]

pár let zpátky jsem míchal gainerovo pozitivní bezsiřičitanovou vývojku a běhala mi několik dní, pak jsem ji už nepoužíval, protože vyvolávala 10 minut, což bylo nad moje síly. takže bych to neviděl tak černě s nutností konzervace

[Pentaxista]

Tak před chvílí jsem dokončil volání "cvičného" Acrosu@100 po dobu 8'/20°C, překlápění 30"//2x/30" (tedy "klasika").

Je to (asi) dobré. Scéna byla proměřena spotmetrem. Nejhlubší stíny byly přiřazeny do zóny I (a je tam znatelná kresba!), nejvyšší světla (bílé mraky ve slunci) do cca IX (a jsou tam - netopí se do černé na negativu!).

Tento kus filmu byl vyvolán ještě ve vývojce z kocentrátu s diethylenglykolem.

Film se pral a namíchal jsem tutéž "kompozici" do polypropylenglykolu. Zajímavé je, že Dimezone S se rozpustil v cca 60-70°C teplém PPglykolu tak rychle, že "téměř nepadl na dno kádinky". Zato L-askorbová kyselina se rozpouštěla za občasného míchání asi hodinu (!!!). No, měl jsem papírovou práci, takže mi to až tolik nevadilo, ale proti diethylenglykolu to bylo výrazně déle. Proč? Nevím... Ale to je fuk, mám namícháno  na cca 80 kinofilmů (po 300ml).
Budou následovat "pokusná volání" pro Deltu 100, 400, FP4+, HP5+, PlusX a APX 100 (ještě mám, heč!). Na Delty nefotím (ale Kibish ano), HP5+ málo (světelně obtížné scény) a domnívám se, že pro FP4+, PlusX a APX100 by mohla být vývojka vhodná.

Samozřejmě budu prvotní "nástřelové časy" odvozovat od jiných vývojek (hlavně D76, Xtolu a DS-10), ale je zajímavé, že různé filmy se v různých vývojkách chovají úplně jinak (např. ploché krystaly - kubické krystaly, stovky a čtyřstovky...). Bude třeba si přemýšlet. 

[keko]

Pane Pentaxisto!

Dlzim Vam zaslat spat Vase filmy. Tak rozmyslam, ci by som ich neposielal naraz s nejakymi dalsimi, naprikald s tymi z poslednej Vasej vyvojky.

Chcel som sa este spytat, ci ste pozorovali nejaky rozdiel medzi vysledkami pri pouziti propylenglykolu  a etylenglykolu. A ci Vas nenapadlo pouzit TEA ako rozpustadlo i ako zasadu.

[Pentaxista]

keko

TEA jako rozpouštědlo jsem použil v PC-TEA. Jenom se ředilo vodou, nikoliv 0,5% roztokem sody. A propos! Použil jsem sodu bezvodou, myslím ale, že jsem špatně četl - Gainer používá asi hydrogenuhličitan. To ještě musím dostudovat.

Rozdíl mezi propylenglykolem a diethylenglykolem si netroufám posoudit z negativu... Bohužel jsem na tom časově opravdu špatně, snad se o víkendu dostanu do komory (ale ani to není jisté).

[Pentaxista]

Dnes:
Verze s propylenglykolem, 8'/20°C, 30"//2x/30", přerušení vodou, TF2 5', smáčedlo ADOFLO
1 kus Acros (N, +2/3EV, -2/3EV) + 1 kus HP5+ (N, +2/3EV, -2/3EV), rozsah scény 7EV, stíny v zoně II-1/2, světla VII-1/2 : vymalováno vše, Acros by možná snesl o půminutu až minutu déle, HP5+ si netroufám hodnotit "exaktně" (má daleko tmavší podložku). Zajímavost: po ADOFLO jsou negativy jaksi "čistší". Pamatuji si, že když jsme používali ORWO F905, tak to bylo stejné. Konečně - ADOFLO je (velmi pravděpodobně) s F905 identické (ORWO - ADOX). Myslím, že toto smáčedlo (s jakousi "strašlivě komplikovanou účinnou látkou", která koncentrovaná leptá!) je schopné "vymýt" nejenom antihalační vrstvu, ale i něco, co způsobuje menší průhlednost filmového pásu.

Druhý pokus jsem provedl se stejnými filmy, ale nedával jsem 6ml koncentrátu do 300ml vody (=1:50), ale 7ml. Chtěl jsem tím "nahradit" tu (asi) chybějící půlminutu u Acrosu. Výsledek: Acros mi připadá némlich stejný, jako v předchozím testíku, na HP5+ se zvýšená koncentrace projevila znatelně. Negativ mi připadá "provolanější".

VERZE S POLYETHYLENGLYKOLEM A PROPYLENGLYKOLEM MI PŘIPADAJÍ (na filmech) STEJNÉ. Jistě, fotografie řeknou asi více.

Protože zbylo ještě cosi testovacích filmů, bude-li čas, zítra zkusím ředění 1+100. Myslím si, že by se tak daly zvládat i hodně kontrastní scény. Jenom musím vymyslet časy - od čeho se odrazit...?

Jestli je to moc nezajímavé, tak prosím smazat! Děkuji!

[keko]

Aha, teraz som si vsimol, ze je to vlastne to, co Gainer nazyva PC-Glycol.

Je to trorochu neprehladne napisany predpis, pretoze roztok uhlicitanu sa tam schova v dalsom texte.

Pokial mna jazykove schopnosti nezradzaju, sodium carbonate je uhlicitan sodny.

PC-Tea je povazovana za jemnozrnnejsiu, ako PC-Glycol.

Ak dobre citam, vychodzie vyvolavacie casy by sa mali podobat casom pre X-Tol riedenom 1:3.

 

Mozno to bude niekoho zaujimat, ale rovnako dobre sa daju uveden chemikali erozpustit aj v monoetyleglykole. Ten je ale na rozdiel od propylenglykolu skodlivina. Pokial to clovek nepije ...

[Pentaxista]

Jak snadno se lze oklamat!!!
Včera večer jsem se dostal alespoˇn na dvě hodiny do komory a:
Vyvolávací čas B minut / 20°C pro Acros i TriX je málo. Na filmu (při velkém zvětšení) je vykresleno vše. Na papír jsem dostal rovněž vše - ale bylo to měkké.
Naopak: první vyvolávací čas ("chycený z luftu") je optimální - možná půlminuta méně by byla "ideální". Zdánlivě hodně kontrastní negativ vyšel na papíře při filtraci 2 excelentně.
Budu pokračovat.

[Pentaxista]

Opravuji: "B" je ve skutečnosti 8 minut. "První vyvolávací čas" je 10 minut.

[Pentaxista]

Po práci zkušební Acros a HP5+ po dobu 10´/20°C. 

Vypadá to jako první neumělý pokus, který se na pozitivu ukázal jako nejlepší. Kupodivu - i světla (někde v zóně VIII- spíše IX !) jsou lupou "dobře čitelná". Kresba ve stínech je mnohem zřetelnější.

Jestli vyšetřím hodinu, zkusím (kvůli Kibishovi) nafotit kousek Delty 100, kousek PlusX a kousek TriX a tím končím.

Stálo to dost času, nervů a peněz, ale pokud budou výsledky jako v posledním pokusu - stálo to za to.

A jestli "koncentrát" bude mít půl až roční trvanlivost, mám ušetřeno času habakuk! 

[Pentaxista]

V prvním pokusu jsem ke kousku TriX@400 N+-1EV přidal kousek Acros@100 N+-1EV a vyvolal 9,5´/20°C, 30"//2x/30".

To proto, že mám pocit, že vyvolávací doby pro tuto vývojku jsou podobné Xtol-u 1+1 (dle Digitaltruth). TriX by měl být vyvoláván v Xtol-u v ředění 1+1 9'/20°C na EI400 a 10´ na EI 800. Takže použitý čas je jakési "něco mezi".

Výsledek: Acros vyvolán téměř neodlišitelně od stejného filmu volaného 10', TriX - políčko "N" (tedy EI400)  se zdá "stejné", jako optimální Acros. Je to ale těžko hodnotit, TriX má úplně jinou (tmavší) podložku. Ale nezdá se "měkké" ani "tvrdé". Políčko EI800 kopírovatelné, ale podvolané.

Další kousek filmu TriX jsem vyvolal jako push 1 (zajímalo mě políčko EI800). Čas z Digitaltruth mi připadal nepravděpodobný a tak jsem použil "starou známou poučku" - pushuješ-li "klasickou" emulzi s kubickými krystaly o jeden stupeˇn, vynásob volací dobu 1,33x. Tak jsem učinil a volací doba 12'/20°C (při stejném překlápění) se ukázala jako "správná". Obraz je provolaný, zdá se stejně kontrastní, jako "správně volaný" Trix@400. 

Ještě jeden kus HP5+ jsem volal 12´´/20°C - tedy jako v Xtol-u 1+1. Vyšlo to téměř stejně, jako u dobře vyvolaného TriX-u, ale o kontrastu zatím nemluvím - HP5+ má ještě tmavší podložku, než TriX.

P.S. Zkušební fotografii z Acrosu (z minulých pokusů) mi kolegyně vyrvala z rukou a že si ji doma dá alespoˇn do clip-rámu. Pravda, byla "šˇtavnatá",prokreslená, ostrá a nechyběly jí žádné polot´ony.

P.P.S. Zdá se, že by tahle vývojka mohla být nástupcem Xtol-u, Instant Mytol-u, PC-TEA, DS-10 a DS-12. Ne, že by snad byla výrazně "lepší", ale pokud ji nebude pronásledovat "náhlá smrt", budu faleko klidnější. (Mám namícháno 0,5 litru "koncentrátu", což představuje 100 kinofilmů nebo svitků (volaných po dvou v půllitru vývojky v JOBO), nebo něco přes 80 kinofilmů (volaných po jednom ve 300ml)

vývojky).  

Při ceně cca 40,- Kč za L-askorbovou kyselinu, cca 15,- Kč za Dimezone S a 50,- Kč za propylenglykol vychází vyvolání 1 filmu na cca 1,- Kč (jistě - plus destilovaná voda). A L-askorbovku jsem použil zbytek z nejdráž koupené (lékárna s obrovskou marží), nyní ji kupuji již mnohem levněji!

 

Bude-l zájem, přidám výsledky s Deltami, FP4+ a PlusX.

[MICHAL]

Pane Pentaxisto,

zájem o další testy pochopitelně mám, zejména FP4+ aPlusX. Na TriX v současnosti používám Vámi doporučenou vývojku /fenidon+O.fenilendiamin.../.Dobré zrno,"šťavnatá,využívá dobře citlivost! Mohl by ste prosím tyto dvě vývojky porovnat?

Nebude tato nová, "příliš vyrovnávačka"?

[Pentaxista]

Michal

Porovnám jak nejlépe dovedu.

Dnes polojasno, bezvětší, PO DEŠTI, prales, 1x TriX@400 (fotografováno Z RUKY!!!). Voláno v Gainerově vývojce 9'/20°C. Právě se dosušil.

Když ho porovnávám s "nejlépe vyvolanými TriXy (DS-10, Rodinal, DD-X), připadá mi přinejmenším stejně dobrý. Mohlo by to fungovat.

Příští týden (čt,pá,so,ne - heč!) beru Hexar AF + M7II + stativ + PlusX a FP4+ (ten švacšild mi pije krev!). Jeden z těchto dnů věnuji komoře. 

[Pentaxista]

Ve 22.00 doschly dva kousky (kinematografické verze) PlusX nafotografované N, -1EV, +1EV.
Zvolil jsem kontrastní scénu (cca 8EV).
Protože není od čeho se odrazit, použil jsem vyvolávací čas jako u Xtol-u 1+1 (je zajímavé, že pro tento film - resp. "původní Plus X) Kodak doporučuje pro stock 5,5', pro 1+1 8,25' a pro 1+2 8,5'. Rozdíl mezi 1+1 a 1+2 mi připadá hodně malý).
První kus jsem vyvolal po dobu 8,25'/20°C, 30"//2x/30". Na první pohled vypadá převolaný, ale pozor! PlusX má téměř čirou podložku a "posbírá" opravdu hodně. Proto asi vypadá tak moc kontrastní. Na čiré, jakoby "skleněné" podložce vypadá kontrastní a "černé" vše.
Porovnal jsem s dobře volaným PlusX v Xtolu a též v Rodinalu 1+50 (ze kterých mám fotografie) a připadají mi velmi podobné.
Druhý kus jsem vyvolal po dobu 7,75'/20°C. Lze zřetelně rozeznat rozdíl v krytí.

Tak ještě FP4+ a Delty a - pokud to dopadne dobře - určitě tuto vývojku na "lesních fotografiích" použiji.

[Pentaxista]

Nazvětšoval jsem fotografie z PlusX. V obou případech (8:15 a 7:45- počátek vylévání vývojky z vývojnice) vyšly dobře. V porovnání s tímtéž filmem vyvolaným v DS-10 stock je Gainerova vývojka "ostřejší", zrno je o něco výraznější.
Úplně nejlépe se Gainerova vývojka kamarádí s Acros-em a pak s TriX-em.
(K FP4+ a Deltám jsem se ještě nedostal)

[Pentaxista]

Na vekých zvětšeninách je zrno u výše popisovaných vývojek "zajímavé" - ovšem - na můj vkus již velké a není moc pěkné... Od 50x60 (a výřezy) lze říci, že ruší. Soda je holt dravec! Výjimkou je Acros - je ovšem pravdou, že tento film se dá vyvolat "v čemkoliv" a furt to bude dobré.

 

Dnes jsem "udělal odbočku" - namíchal jsem koncentrát DS-10 20xkoncentrovaný. Ale ne tak, že bych do vody narval 20x více chemikálií (to by ani nebylo možné), ale příslušné chemikálie - kromě siřičitanu Na bezv. - ale včetně kyseliny borité -  jsem rozpustil v horkém propylenglykolu s TEA.

Budu vyvolávat ve směsi koncentrátu 1+19 + 7,5% roztok siř.Na - jako stock, nebo 1+39 + 3,5% roztok siř.Na - jako 1+1.   

Jenom aby ten koncentrát vydržel...!!! a fungoval...!!!

pH eventuálně upravím, aby se časy shodovaly s "poučkou: Xtol x 1,2".

 

Když se pokusím pustit hlavou zkušenosti posledních 55 let ( ) a vynechám vývojky typu Atomal, pak jenom DS-10 se dá nazvat (s minimem nadsázky)  "ultrajemnozrnnou" vývojkou s plným (nebo téměř plným) využitím citlivosti, se kterou se dá čarovat stejně, jako např. s Xtolem nebo Instant Mytolem. Jak ten RS udělal - nevím... To je objev, co?!

Proč se tak pachtím? Jednak mě to baví, jednak se sortiment mnou používaných filmů zdrcnul na Acros (to je film z jné dimenze!), TriX, HP5+, málo FP4+ a - dokud budu mít pár kousků - PlusX (kinematografická verze). A hlavně - nějak mi ubývá času !!!

[ToFF]

Pentaxisto, díky za reporty vašeho pokusničení s vývojkami. Chtěl bych Vám popřát daleko více času a samozřejmně dobré světlo.

[Jaro]

Rozhodně se  připojuji, zajímavé by  určtě  bylo to srovnání fenidon-opd vývojky a těch dalších, které používáte... Kompromisy  zrna, tonality a případně i zisku citlivosti?!

[Pentaxista]

Vyvolal jsem kus Acrosu@100 exponovaný N, N-1, N+1 v "rozdělené" vývojce DS-10. "Koncentrát" je namíchaný do propylenglykolu a ten se vmíchá do vody se siřičitanem sodným (bezvodým) 75g/litr.

Vyvolával jsem při 27°C/5,5min. (=9,7'/20°C x 0,5 a přidal jsem 10% pro zvětšování difusním světlem), 30"//2x/30". (Vyšší teplota byla zvolena proto, že u středně a málo citlivých filmů to pan Suzuki doporučuje a nechtělo se mi chladit všechny roztoky a vývojnici)

Výsledek na negativu je nad očekávání. Závoj (kterého jsem se obával, jako všichni, kteří s DS-10 pracují) se neukázal.

Ke kontrastu se zatím nebudu vyjadřovat - již mnohokrát mě odhad napálil. Zrno u Acrosu je asi hypotetické - ani koncentrovaný Rodinal je nedokáže vytvořit takové, aby rušilo u 30x40.

Re: pokud koncentrát vydrží půl roku, mám vyřešený problém s trvanlivostí vývojek s kys. L-askorbovou.

 

Pozn.: koncentrát jsem míchal tak, že jsem do kastrolu s horkou vodou postavil kádinku s propylenglykolem a TEA, přisypával chemii, míchal a současně asi 5x vyměnil horkou (vřelou) vodu, kterou jsem vařil ve varné konvici. Teplotu míchaného roztoku jsem neměřil, ale mohla mít odhadem kolem 70-80stC. Takže žádná hrůza a rozmíchalo se to celkem dobře. Po ochlazení nic nekrystalizovalo.

Před přidáním kys. borité (jako poslední) byl roztok čirý, poté se zbarvil do lehce nažloutlé ("ředěný lipový med").

[Pentaxista]

I TriX a HP5+ vypadají dobře.

Voláno za stejných podmínek (teplota, kinetika), jako Acros.

[MICHAL]

Jaký je poměr TEA / propylenglykol ?

[Pentaxista]

TEA je přesně tolik, kolik odpovídá dvacetinásobné koncentraci, zbytek je propylenglykol.

Dle mého názoru je propylenglykol pouze rozpouštědlo, ochránce L-askorbové kyseliny a Dimezonu S a jakýsi  "nosič". Nemá v podstatě vliv na vznik a kvalitu obrazu.

Včera jsem vyvolal TriX@400 nafocený několik málo hodin po narození vnoučka. Vyvolal jsem v ředění 1+1 a o 20% déle - kvůli difusnímu světlu zvětšováku. Uvidíme...! 

[Pentaxista]

A zase překvapení...!!!

Minulou neděli jsem se dostal po dlouhé době do lesa. Po dešti, bezvětří, celkem dostatek světla...

Fotografoval jsem Konicou Hexar AF s 81A filtrem, Acros jsem exponoval jako ISO 64.

Vyvolával jsem v "dělené" DS-10, tentokrát 1+2, dle Ryujiho Suzukiho 15:40, při kinetice 30"//2x/30". Protože jsem volal při 24°C, krátil jsem čas na 0,7 dop. hodnoty a z obavy z vysokého kontrastu jsem dále zkrátil na 0,85. Výsledný čas tedy byl 9,5'/24°C. 

Včera jsem už nevydržel a alesponˇ  na pět hodin jsem zalezl do komory.

Zvětšoval jsem Compononem S 50mm, při cloně 11, omezovač světelného toku barevné hlavy byl vytočen na max. ("60") a i tak se časy pohybovaly kolem 11 až 12 sec. při filtraci 2 nebo 2,25.

Zvětšoval jsem na MG RC Tetenal 23x30. Pro zaostření používám MicroSight zvětšující 25x.

A to překvapení? Přísahám, že jsem nenašel zrno (ve skutečnosti shluky)!!! Pokud dobře počítám, bylo zvětšení 191x ! Nakonec jsem zaostřoval na "nerovný" povrch emulze (při tomto zvětšení vypadá jako prasečí kůže), protože to zrno zde opravdu není.

Jinak - jak praví RS - přebohatá tonalita, prakticky všech 19 fotografií jsem nazvětšoval časem 11sec až 11,7. To se také příliš nevidí. Hlavně překvapila světla - i při velkém kontrastu nebyla přeražená.

 

A protože mě to zajímá, udělám ještě pokus s redukcí siřičitanu ve vývojce. Dám ho polovinu a budu někde "na půli cesty" mezi DS-10 a DS-12. Hrana by měla být výraznější, kontrast stejný, zrno nerozpuštěné, konzervační účinek asi v této situaci nebude to nejdůležitější...

Jak se na to díváte vy?

[Pentaxista]

Podivné!

S poloviční dávkou siřičitanu je film (Acros@100  N,+- 1EV) těžce podvolaný!

Že by siřičitan dělal ještě něco jiného?

pH ?

pH zkusím, ale papírky se vyhodnocují nejlépe v přirozeném světle... Teˇd už to dobře nepůjde.

[Pentaxista]

Změřil jsem pH při "normální" dávce siřičitanu a poloviční dávce. Poměrně přesné papírky (3 typy) - ve vševh případech pH 8,2 - 8,3.
Takže pH stejné. Finta bude v něčem jiném...

Další kus filmu vyvolán v ředění 1+1 a zrno rovněž není. Že by ho "rozpouštěl" propylenglykol?

[Stříbrokaz]

Ing. Krůs říkal, že siřičitan je jeho oblíbená chemikálie, má ve vývojce hned 4 funkce. Výborný konzervant, alkálie, pufr a slabé rozpouštědlo stříbra. Příklad je D-23.

[Pentaxista]

Nojo, no...
Konzervant - zde asi nehraje roli, "konzervuje" od namíchání po vylití vývojky po vyvolání, tzn. cca 10-15 minut.
Alkálie - s menší i větší dávkou siřičitanu pH stejné.
Pufr - snad, ale u jednorázové vývojky... Jistě, degradační produkty hrají roli.
Rozpouštědlo stříbra - samozřejmě, ale "standardní" DS-10 zrno-shluky (velmi jemné) má, dělená DS-10 nemá...
Co je ve vývojce "navíc" je propylenglykol. Čemu jinému by se to dalo přičíst...?

[keko]

DObry vecer,

Siricitan chrani vyvolavac i po ten kratky okamih zivota one-shot vyvojky. Chrani ho totiz pred kyslikom vo vode rozpustenym.

Rozpustanie striebra siricitanom sa da pozorovat v zavislosti od jeho koncentracie. D-76 (neprava jemnozrnna vyvojka) ho ma 100 g/liter s vyraznym ucinkom. Pri polkese na 50g/liter sa jeho ucinok vyrazne obmedzi. Niekde od 30g/liter je ucinok tazko pozorovatelny.

Propylenglykol je slabou zasadou, ale prakticky vyvolavanie velmi nepodpori. Je dokonca jedno, ci ide o monoethylenglykol, alebo o dihydroxypropan. Naopak, rozpustadlo TEA priamo svojim zasaditym charakterom vyvolavanie ovplyvnuje.

[Pentaxista]

Jsem téhož názoru...
Oproti "standardní" DS-10 je ve zmiňované a zkoušené "dělené" DS-10 "navíc" pouze ten propylenglykol. Proto si myslím, že právě tato chemikálie je zodpovědná za zabránění shlukování (nebo jeho výrazné omezení). Je rovněž mžné (i když asi málo pravděpodobné), že reaguje s některou jinou přítomnou chemikálií a reakční produkty způsobují popisovaný jev.
Na snímcích, které jsem nazvětšoval, jsou velmi dobře provolaná světla (ale nepřevolaná !) a ve světlech se nedá nalézt žádná struktura, která je pozorovaelná u všech jiných vývojek, se kterými jsem kdy pracoval. Stejně tak ve stínech jsou sotva patrná "zrnéčka", která se ovšem "nespojují" do shluků - jenom jich je velmi mnoho.

[Pentaxista]

keko

Inu, "postižení" vyvolávače nepřítomností siřičitanu v tomto případě asi není pravděpodobné. V začátku tohoto vlákna jsem "čaroval" s Gainerovou vývojkou, která je ZCELA BEZ SIŘIČITANU a zrno (resp. shluky - myslím, že v tomto případě je dobře rozlišovat) bylo výraznější až hrubší. Velikostí připomínalo Rodinal, strukturou bylo "nepravidelnější". Z toho vyvozuji, že absence siřičitanu nemá vliv (nebo pouze minimální a neznatelný) na vyvolávač (v mém případě Dimezone S).

Proto si myslím, že propylenglykol (nebo nějaké reakční produkty) nebrání přeměně "neviditelných" částic emulze na kovové stříbro, ale brání shlukování těchto částic do struktur, které jsou - víceméně - pro každou vývojku charakteristické.

Jenom propylenglykol je (oproti "standardní" DS-10) jaksi "navíc".

[keko]

Mily Pentaxisto!

Siricitan nebyva jedinou ochrannou latkou vo vyvojke. Vynikajucou metodou je napriklad sucinnost dvoch vyvolavacich latok. Ako druhou vyvolavacou latkou je napriklad v tradicnej D-76 hydrochinon. Hydrochinon v prostredi (relativne) nizkeho pH nevyvolava, Jeho ulohou je ochrana a regeneracia metolu. Hydrochinon v D-76 prejavi svoju aktivitu az po vyvolani niekolkych filmov, kedy sa mierne pH zvysi.

Okrem hydrochinonu sa bezne vyuzivaju hlavne askorbat. V modernych predpisoch sa celkom spravne rozpustaju ochranne zlozky skor, ako hlavny vyvolavac.

Celkom ina situacia je v pripade, ked sa koncentrat pripravuje v TEA, alebo glykole. Pretoze tu latky pri rozpustani nedisociuju, su chranene inak. Z koncentratu sa vsak dostanu do vody pri priprave pracovneho roztoku naraz, spolu s ochrannymi latkami.

Prdpokladam, ze dobrou ochranou moze byt aj velmi vysoke pH. Napr v Rodinale, alebo inych vyvojkach s hydroxydom, alebo uhlicitanom.

Kedze ochranu zabezpecuje v spravne navrhnutnej vyvojke iny mechanizmus, siricitan nemusi byt nevyhnutny.

[Pentaxista]

keko

Děkuji, shrnutí je fajn...

Akorát si pořád nedovedu představit, co je příčinou minimálního (nebo téměř žádného) shlukování částic kovového stříbra.

[keko]

Nemusime vsetkemu rozumiet, ked to funguje.

Ani ja nerozumiem automatickej prevodovke (som najprv myslel, ze mali skriatkovia raz vyelzu a budu pytat aspon najest).

Skratka ste nasli srdcu blizku vyvojku. A to je hadam ciel vaseho snazenia, majste.

[Vojta]

To leda ověřit vliv propylenglykolu ještě v jiné vývojce, např. v Mytolu.

Ale je to práce navíc a ověření není 100%. Vlivů může být více a navzájem se kombinovat.

Nicméně Pentaxistol je na světě

[Pentaxista]

Kolegové!

Dvacetinásobný koncentrát "dělené" DS-10 namíchaný do propylenglykolu se dožil 3,5 měsíců. Včera jsem volal Acros@50 z pralesa (Konica Hexar AF, 81A) a vývojka poskytla výsledek neodlišitelný ode dne namíchání. Protože scéna byla nepříliš kontrastní, míchal jsem při 24°C 1'//1x/15". Takové nějaké "N+1" . Opravdu dobré.

Kibish vyvolal 4 filmy z Afriky (lidi, HP5+, Leica M6, Summicron 35mm) a poslal mi několik "radostných SMS". Jsem zvědavý - ještě jsem je neviděl.

Držte prosím palečky!

[Pentaxista]

Poznateček:
Volal jsem Acros@50 v "dělené DS-10" 1+2, při 24°C. Zkrátil jsem volání jednak podle teploty, jednak o 15% (N-1).
Ale protože jsem kdesi (opravdu nevím, kde to bylo - nemohu zdroj dohledat) vyčetl něčí volací časy pro Acros v Xtolu při rotaci. Tak jsem to zkusil - trvale jsem překlápěl (resp. 10x/min). Vím, že to není totéž, ale co 6sec. je přeci jenom nějaká "redukce".
Zatím nejlepší!

[Pentaxista]

Nevydržel jsem...
Dřevěný kostelík v obci Guty - kontrast velký - HP5+@400 - M7II+50mm+UV - DS-10-D 1+1, 10:15/24°C, 1'//1x/15"
Jsem nadmíru spokojen!
Začínám si myslet, že DS-10-D nereaguje ani tak významně na (malé) změny teploty, spíše na překlápění. Dá se jím VELMI DOBŘE regulovat kontrast. Ale to říkám jenom opatrně, protože fotky ještě nemám a kontrast (v rozsahu 1-2 stupňů) u HP5+, která má přeci jenom temnější podložku) nelze.

[jirin_ol]

Akorát si pořád nedovedu představit, co je příčinou minimálního (nebo téměř žádného) shlukování částic kovového stříbra.

PPG nemám,  mám k dispozici pouze  PEG... a  tak jsem  zkusil  jednu svou oblíbenou vývojku s fenidonem a  CD  (modifikace panem Pentaxistem zde zveřejněného a pěkně popsaného receptu na fenidon-OPD vývojku) připravit s přidáním PEG (2g na 1L vývojky),  který se  v  teplé vodě bleskurychle rozpustil,  a co více,  neobvykle velké množství fenidonu se  v  něm rozpustilo  rychle a dokonale  (což  trvalo bez PEG  vždy docela dlouho. 

Ale to nejdůležitější:  kus filmu Eastman 5222,  neboli Kodak Double-X,  po vyvolání a usušení,  strčen do zvětšováku,  výtah na maximum, kdy s mým nejlepším objektivem APO Rodagon N 80mm vzniká projekce na plochu necelých 40x60cm, v lupě se 20x zvětšením zrníčko velmi jemné,  ostré,  bez shluků,  které jsou na stejném filmu vyvolaném ve stejné vývojce  bez PEG (stejné vyvolávací časy).  Tudíž hned naexponován vzorek, kousek papíru 15x20cm, jestli mě zrak nešálí.  Nešálí. Obraz s čistě a ostře prokreslenými nejmenšími detaily (objektiv Distagon 25mm), bez rušivých shluků zrníček v nejsvětlejších, nejvíce naexponovaných hladkých plochách oblohy i osluněných fasád.   Toto jsem z tohoto filmu ještě nikdy nedostal.

Taky nechápu, ale líbí se mi to.

[Pentaxista]

Za poslední 4 dny jsem se dostal dvakrát do lesa!

První byl Acros@50, volal jsem v "DS-10-D" 1+1 při pohybu 1'//1x/15" a druhý film byl kinematografický Plus-X - volán stejně.

Včera jsem nazvětšoval náhledy na Ilford MGIV (18x24) a:

Acros chtěl gradaci 3 (+-1/4 až 1/2), což je ovšem dle Meopty u "elektronické hlavy" 4ES(? - to si do smrti nezapamatuji) "základní" nebo "normální" filtrace. Pravda, byl nafotografován těsně před setměním - scéna byla hodně málo kontrastní.

Plus-X byl jednoznačně převolán, kontrast znatelně vyšší, krytí vyšší - zvětšoval jsem při 1,5, některé fotky by chtěly 1. Asi to bylo dáno tím pohybem.

Dnes mám nafocen opět Acros@80 a jednoznačně budu překlápět 1'//1x/10".

V neděli bude opět Plus X (tentokrát "opravdický" - poslední ze dvou kazet).

(U obou filmů jsem opět téměř zuřil - Micro Sight 25x prostě není schopen nalézt zrno. Poslední fotky jsem dělal běžnou lupou Kaiser.)

[jirin_ol]

Vážený pane Pentaxisto,  možná Vás  bude zajímat  US patent 2,531,832 z roku 1950,  pojednávající o vlivu  PEG na vyvolání stříbrocitlivé emulze.   

Jelikož  PEG  a PPG ve vývojkách patrně bude mít  podobný vliv na vyvolatelnost latentního obrazu,  možná ti,  kdož míchali vývojky (pravděpodobně zejména barevné) ve  velkých laboratořích,  vědí více,  co, proč a jak. 

Škoda,  že  se mi nepodařilo zjistit,  kdo pracoval jako chemik - laborant  v před několika lety zaniklé laboratoři Fotografia v.d.,  Jeho (jeji) znalosti a zkušenosti  bych moc  rád  měl.   Že  se  tam  PEG  při míchání vývojek používal, vím jistě. 

Já zatím  ve  dvou vývojkách,  jak  píšu výše,  to jen zkusil,   už  mám fotky na papíře  a vypadá to i při 14x zvětšení  dost dobře. 

[Pentaxista]

Tak:

Udělal jsem asi 30 náhledovek z Acrosu@80, exponovaného Konickou Hexar  AF, režim A nebo M, cloněno vesměs 11-16, expoziční časy od 2 do 20 sec. (asi tak) Scéna nepříliš kontrastní (stinný les, pod mrakem, odpoledne a pozdní odpoledne).

Film vyvolán v "DS-10-D" 1+1, při teplotě 22°C, překlápěno 1'//1x/15".

Zvětšoval jsem na Ilford MGIVRC 18x24, Compononem S 50mm při cloně 11, barevná hlava. Volal v GD-L 1+4 při teplotě cca 22-23stC nejméně 1,5 min. + 20-30sec "na dotažení" v úplném klidu (je to nutné - výsledek mezi "normálním" vyvoláním a "s dotažením" je - podle mě - zřetelně rozdílný ve prospěch "dotažených").

A nyní to hlavní: prakticky všechny snímky jsem filtroval "3" (=M60, Y20) +- 1/4. Jak uvádí Meopta, je to filtrace pro "normální" kontrast.

Re: povšechně dobré, těžko se hledá nedostatek.  Pokud má někdo rád kontrastní ("brilantní") obrázky, asi bych exponoval ACROS na ISO 100 a překlápěl 1'//1x/10".

P.S. Kvůli švarcšildovi jsem tentokrát nefotografoval na kinematografický Plus-X. Příjde na řadu po poledni v neděli.

[Vojta]

Asi to Pentaxistovi dobře funguje, ale stejně mně nedá se nezeptat, jestli nemůže rozpouštění v teplotách blízkých varu poškodit rozpouštěnou chemii? Zvlášť pak kyselinu askorbovou.

[Pentaxista]

Vyhrabal jsem polovinu Acrosu, která zbyla po zkouškách. Exponoval jsem jej v Pentaxu Z1p + 50mm macro, bracketingem N,+-1EV. Scéna byla dosti kontrastní (neproměřoval jsem), odpolední slunce, tmavé železárny, sníh.

Proč?

Jednak je tady zima jako v psírně a přístupová cesta do pralesa je zmrzlá na ledové zrcadlo. Napadlo mě, že zkusím "svou DS-10-D" a to ve stocku.

Vyvolal jsem dva kousky filmu. Oba byly volány "normálním" volacím časem, ale jeden byl překlápěn 1'//1x/10" a druhý 1'//2x/30". Oba negativy jsou  kryté téměř stejně (rozdíl je velmi malý), kontrast zřetelně odlišný. V obou případech -1EV významně bledší, +1EV až nepříjemně tmavý.

Poslední kousek filmu (stejně exponovaný) jsem vyvolal v 1+1 a překlápěl 1"//1x/5" (tedy v podstatě trvale). Tento kousek filmu se zdá na pohled nejhezčí, ale kontrast budu hodnotit až na fotografiích (už jsem se mnohokrát spálil).  

Pozn.: Koncentrát vývojky mám už opravdu dlouho, je uložený v láhvi, při pokojové teplotě, vzduchem nad hladinou jsem se nezabýval. Po několika měsících změnila vývojka barvu, je krásně červenohnědá (po namíchání to byl "lipový med"). Nemám pocit, že by se vlastnosti nějak změnily.

[Pentaxista]

Vojta

Zda byla chemie nějak poškozena, nevím... Na výsledku (vlastnosti vývojky - resp. koncentrátu) se nic nezměnilo.

[Pentaxista]

Čekal jsem na servis a přitom vyvolal zbytek Acrosu exponovaný tak, jak je uvedeno v předchozím příspěvku. Napadlo mě, že snížením množství siřičitanu sodného bezvodého by se mohla "zaostřit hrana".

V původní vývojce (se kterou má ovšem moje 'experimentální' vývojka již pramálo společného), bylo v litru stocku 75g. Dnes jsem namíchal stock s 15g siřičitanu (!). Kupodivu, vývojka poskytla vyrovnanější obraz, negativy nebyly tak kryté a opravdu se zdá, že hranová ostrost by mohla být lepší (zatím jenom lupa 12x). Korektně exponované políčko by sneslo expozici na 125ASA. Těším se na sobotu (asi...?!), budou fotky.

To jsou věci!!!   

[Pentaxista]

Tak opět neúspěch. Ano, snížením množství siřičitanu sodného bezvodého ve stocku se až tolik nestane... Nepatrné "nabroušení hrany" je znatelné, ale lze je vypozorovat pouze při přímém srovnání velkých zvětšenin.

Tudy cesta nevede.

[Pentaxista]

Přidal jsem do DS-10-D metaboritan Na (musel jsem jej umravnit NaOH, protože ZASE krystalizoval!) a na filmu se mi to moc líbí. Odpoledne jdu do komory. Že by se blížilo finále.....? 

[jirin_ol]

budu držet palce.   a  moc  rád  bych  jednou  viděl  Vaše fotky na vlastní oči.