11 odpovědí na toto téma

[mikkal]

Zdravím všechny,

bylo by prosím možné mi vysvětlit, nebo alespoň mě odkázat na vhodný obsah, týkající se vzájemného vztahu mezi osvitovým časem, gradací a délkou vyvolávání fotopapíru?

Při hledání pročítání témat, které se zabývá měřením osvitového času jsem načerpal řadu Vašich užitečných rad a doporučení, nemůžu si ale dát do kupy souvislost mezi třema. výše uvedenými pojmy, mám v tom jednoduše guláš...

[martinsustek]

Z toho málo co vím je gradace charakteristikou papíru, která ovlivňuje, jak rychle papír ztmavne, resp. o kolik pomaleji tmavnou světlejší části než ty tmavé. Čili pomocí gradace lze roztáhnout nebo zůžit kontrast, a tím vyrovnat chyby způsobené při expozici negativu (upečený nebo podexponovaný negativ).

S délkou vyvolání bych neexperimentoval. Papír by se měl podle mě vyvolat, co to jde . Zkrácením délky vyvolání by se dal napravit příliš dlouhý osvitový čas, ale když vidím, že mi papír rychle černá (nejspíš jsem zapomněl přiclonit zvětšovák), tak papír už neustaluju, ale rovnou vyhazuju a beru další. Párkrát jsem to zkoušel zachránit tím, že jsem ho rychle vyndal a hodil do přerušovače, ale výsledná fotka nebyla stejně nic moc. Prodloužení doby vyvolání by už tedy nemělo nic změnit, protože všechno, na co se svítilo už by mělo být vyvolané.

Tolik moje dojmy, kdyžtak mě opravte.

[Alibaba]

Jen ve zkratce. není to tak jednoduché.

Ale co si pamatuj jako první - papír se vždy vyvlovává stejnou dobu - do úplného zčernání nejtmavších odstínů. Nikdy se nezkracuje. Tzn. doporučení výrobce pro daný typ (RC, baryt) papíru.

Potom, gradace papíru je dána výrobcem a můžeš ji ovlivňovat volbou vývojky (případně barvou světla u MG papírů).

Správný osvitový čas závisí na hustotě negativu a síle světelného toku proudícího ze zvětšováku.

Gradace výsledné zvětšeniny závisí na všech těchto faktorech + na samotné gradaci negativu, jakož i na kvalitě a typu osvětlení zvětšovacího přístroje (měkčí/rozptýlené a slabší světlo snižuje gradaci).

Ovšem jestli ti jde o délku osvitu a vyvolávání vs jednotlivé gradace papíru, tak to ti neposloužím, poněvadž jsem přešel na MG před nějakými cca 20 léty. 

[mikkal]

Děkuji za komenty. Začnu z druhé strany. Plany, ať už zachycují méně kontrastní nebo více kontrastní scénu, vyvolávám stejně. Tzn, ihned po nalití vývojky překlápím půl minuty nepřetržitě a pak každou půl minutu 2x překlopení. Pokud dané plany naskenuji, u více kontrastní scény je nutné pro finální podobu upravit křivky méně než v případě méně kontrastní scény. Typický příkladem je snímek Satinských vodopádů (více kontrastní scéna) a torza kmene (méně kontrastní scéna):

 

 

http://www.fotografi...-tri-x-320-4x5/

http://www.fotografi...-tri-x-320-4x5/

 

Pokud se zaměřím na postproces v temné, doženu "chybějící" kontrast použitím papíru s vyšší gradací, resp. příslušným nastavením filtrů bar. hlavy při použití multigradačních papírů?

 

Do jaké míry je správné následující tvrzení?: Vyvolat plan, ať je scéna více či méně kontrastní, stejně (člověk se vyhne případné ztrátě kresby ve světlech/stínech při přílišné agitaci při vyvolávání planu) a kontrast si doladím až "na papíře"?

[Alibaba]

1. Ano, jak píšeš. Případně použitím kontrastně pracující vývojky, ale to až když nestačí ostatní prostředky (blbost mít namícháno dopředu několik vývojek - "kdyby se hodily").

2. Toto tvrzení popírá podstatu planů. Za starých časů se ze zkušenosti už vědělo (někdo si to psal) pro jaký jasový rozsah scény jak který plan vyvolat. Cílem mělo být mít už negativ v požadované podobě. Jak to teď kdo dělá je jeho věc, asi se to v době MG a skenování tolik neřeší.

Já fotím na svitek, takže proces přizpůsobuji jinak.

[jkcz]

Negativ je treba vyvolat podle sceny. Pokud byla kontrastni, vyvolani odpovidajicim zpusobem zkratit a naopak. Tedy nenechavat upravu kontrastu az na pozitivni proces a gradaci papiru. Kdyz uz pracujes s velkym formatem, proc nevyuzit te uzasne moznosti volat kazdy planfilm zvlast podle toho, jak potrebujes.

[mikkal]

2 jkcz: Je to dano do jiste miry digitální slepotou = vím, že sken si mohu upravit s ohledem na kontrast tak, jak chci. Nikdy jsem nezvětšoval a tudíž nevím, jak by daná fotka vypadala, kdybych tutéž scénu zvětšoval z negativu s nízkým a vysokým kontrastem. A za druhé, je to taková má jistota - pokud vyvolávám "na nižší" kontrast mám větší rezervu ve světlech a vyvarování se přepalů.

[Alibaba]

Jak to tak čtu...

Základem je dobře měřit už při snímání a vědět na jaký materiál fotíš. Pak nemůžeš mít stihomam z nějakých "přepalů", který u filmu vlastně ani neexistujou.... pokud šíleně nepřeexponuješ, či šíleně nepřevoláš  (stejně tam to "info" je). 

[jkcz]

Pokud pracuji s VF, tak jednoznacne upravuji volani negativu a nenechavam to na pozitivni proces. Samotny pozitivni proces je pak pohodova prochazka. V podstate se stejnou gradaci a stejnymi casy. To si vzdy uvedomim, kdyz se mi dostane do ruky svitek, kazdy pes jina ves.

Vic nemam k tomu co dodat. Ke skenovani se vyjadrovat nebudu, protoze tomu nerozumim.

[mikkal]

Díky Vám za cenné info/postřehy

[chemikk]

tady je to dukladne probrane - pokud udelas ty cviceni, pak bys v tom mel mit jasno

http://knihy.cpress....ponometrie.html

[mickael]

Radeji bych doporucil knihy od Ansela Adamse, pokud je ale anglictina problem, tak jde pouzit i Velkoborsky, jen se to hur cte...