Přejít na obsah


Fotka

Dye transfer - malý úvod do problematiky

dye transfer

  • Pokud chcete vložit odpověď, přihlašte se
24 odpovědí na toto téma

#1 DavidCz

DavidCz

    Nováček

  • Předplatitel
  • 104 příspěvků(y)
Reputace: 130

Publikováno 2 červenec 2015 - 22:45:14

Dye transfer - malý úvod do problematiky

 
 
V jednom ze svých minulých příspěvků, jsem krátce zmínil dye tranfer (DT) jako ultimmátní metodu tisku barevných fotografií. V češtině k tomuto procesu není dostupných informací mnoho, což využiji jako záminku k napsání tohoto članku. Pojďme se tedy na dye transfer proces podívat trochu blíže.
 
Ale proč vlastně zrovna dye transfer? Jedná se totiž o dosud nepřekonanou metodu reprodukce barevných fotografií, která je sice technicky velmi náročná a pracná, ale pokud dobře zvládnutá, přináší dech beroucí výsledky. Těch je možno dosáhnout jednak protože DT nabízí nevýdané možnosti kontroly procesu ve všech jeho stupních a jednak je ve finální fázi na barytový papír barva přímo nanášena, což zvětšeníně dodá neopakovatelnou prezenci. Pokud se náhodou chystáte vystavovat barevné fotografie, je vaším zbožným přáním, aby to byly dobré dye transfery. Špatnou zprávou ovšem je, že Kodak výrobu materiálu pro DT ukončil v roce 1994. Dobrou zprávou naopak, že nějaké ty jiskřičky naděje lze ještě vykřesat. Vezměme ale věci pěkně po pořádku. 
 
Nejdřív napíšu krátce něco o historických souvislostech, pak rozebereme technickou stránku věci a nakonec zkusím shrnout, proč je dye transfer tím čím je (na pokračování a bude-li zájem).  
 
Na začátek mi tedy dovolte letmý historický úvod. Barevná fotografie je mnohem starší než je obecně známo. Vysoce kvalitní barevné snímky bylo technicky možné pořídit již v druhé polovině 19. století (první barevná fotografie vznikla v roce 1961) metodou barevné separace a také se tak dělo, byť jen v omezené míře. Důkazem jsou například fotografie ruského fotografa Sergeje Prokudina-Gorského. Že byl problém s jejich reprodukcí je věc jiná a jednim z řešení tohoto problému je proces pojednávaný v tomto článku, jehož čas měl přijít až o desítky let později.
 
(Jak jsem po napsání tohoto odstavce zjistil, zde na fóru se fotografie Sergeje Prokudina-Gorského už probíraly a dokonce byly v ČR vystavovány, kdo chce, použije vyhledávání)
 
Krátce k barevné separaci - jak je pravděpodobně všem čtenářům známo, každý barevný odstín spektra vzniká složením primárních barev v určitém poměru. Jaké primární barvy to konkrétně jsou záleží na tom, jestli jde o barvy aditivní nebo nebo subtraktivní. Aditivními barvami jsou červená, zelená a modrá (Red, Green, Blue) Subtraktivními barvami jsou azurová, purpurová a žlutá (Cyan, Magenta, Yellow).
 
Prokudin-Gorskij tedy používal metodu, kdy svůj objekt vyfotil třikrát, vždy s příslušným barevným filtrem. Tyto tři snímky mohl při tisku svých fotografií složit zpět a získat tak věrný barevný obraz. Že je tento postup při focení jiných, než zcela statických objektů velmi nepraktický není třeba zdůrazňovat. Na tehdejším trhu se nicméně objevily přístroje, které byly schopné zachytit všechny tři primární kanály současně nebo aspoň rychle po sobě, přesto se však ve větší míře neujaly. 
 
Kromě toho, že je to historicky zajímavé, měla tato malá historická odbočka demonstrovat, že metoda barevné separace v době vzniku dye transferu nebyla již nic nového, naopak stála u samých počátků barevné fotografie. Nyní tedy již skočíme do 20. století do doby, kdy byl dye transfer vynalezen. 
 
Fotografické reprodukční metody využívající barevnou separaci byly komerčně dostupné někdy od roku 1925 - např. Duxochrome / Duxocolor, Hydrotypie aj. Ačkoliv vysoce kvalitní, pro svoji technickou náročnost se neprosadily. Jak náročné musely být si moc představit nedovedu, protože dye transfer je všechno, jen ne jednoduchý.
 
V roce 1935 pak přichází Eastman Kodak s „Wash-Off" reliefním procesem, který byl v průběhu následujících let inovován fotografy Louisem Condaxem a Robertem Speckem. Ti následně svoje inovace prodali zpět Kodaku, který je pak uvedl na trh pod jménem „Original Kodak Dye Transfer Proces“. Oproti minulosti zde došlo k podstaným zjednodušením, díky kterým toto zpracování mohlo začít nabízet více laboratoří. 
 
Produkci materiálů pro DT Kodak ukončil bez varování v roce 1993/4 z důvodu změn na trhu, které s sebou začaly přinášet d*g*t*l*í technologie. Pokud někdo dnes ještě tímto původním DT procesem tiskne, jsou to lidé, kteří se po ukončení výroby zásobili na léta dopředu.
 
Řekněme si ale konečně, o co v DT tedy vlastně jde. Ve finální fázi procesu máte tři filmy (též zvané matrice) o rozměru obrazu, který se chystáte tisknout. Každý z těchto filmů odpovídá jednomu barevnému kanálu primárních subtraktivních barev používaných v reprodukci  - tedy azurové, purpurové a žluté (které zase odpovídají třem separačním RGB negativům). 
 
Filmová matrice je pak vyvolána, přičemž exponované části filmu jsou vytvrzeny tak, aby zde želatina obsažená v emulzi ztratila rozpustnost ve vodě. Neexponovaná, stále ve vodě rozpustná želatina je pak v horké lázni (ca. 60°C) odstraněna, takže nám na podložce zbyla různě tlustá vrstva želatiny v závislosti na expozici.
 
Tento film se pak ponoří do lázně s pigmentem odpovídající barvy - azurové, purpurové nebo žluté a nechá se zde několik minut pigmentem plně nasáknout. Do tlustší vrstvy želatiny přitom logicky nasákne větší množství pigmentu. Následuje lázeň, ve které se odstraní přebytečné množství barvy, barva nasáknutá v želatině zde zatím zůstane. 
 
Po vyjmutí z této poslední lázně je pak matrice obtisknuta na barytový papír s vrstvou želatiny podobný tomu, který se běžně používá v temné komoře, ovšem bez světlocitlivých stříbřitých složek. Obtisk je samozřejmě proveden emulze na emulzi a trvá opět několik minut, dokud pigment z matrice difunduje na papír. 
 
Po sejmutí první matrice se celý proces na stejný papír opakuje ještě s dvěma zbylými. Po sejmutí poslední matrice je výsledkem finální obraz, který už je třeba jen usušit. Otázka, která teď možná mnohé z vás napadne je, jak při obtisku všech třech matric udržíme obraz přesně zarovnaný, aby se každá z nich neobtiskla trochu jinak a nebylo to rozmazané? Odpovědí je, že ačkollliv to možná vyžaduje trochu cviku, je toto v rámci celého procesu váš nejmenší problém. Matrice jsou perforované (proděravěné) tak, aby sedly na kotvící hřeby.
 
Od původního fotografického obrazu k finálnímu tisku je ovšem dlouhá cesta, která kromě separačních negativů a reliéfních matric (nikoliv zcela striktně) zahrnuje např. masky pro kontrolu stínů a světel, takže výsledná zvětšenina vzniká z až dvanácti filmů.
 
Pokud bude zájem ze strany čtenářů a čas ze strany mojí, můžeme se na podrobnosti a případně také na širší souvislosti a současnost DT podívat někdy příště.
 
- Případné opravy nepřesností a omylů jsou vítány.

  • 4

#2 Girmy

Girmy

    Dost toho nakecá

  • Registrovaní
  • PipPip
  • 676 příspěvků(y)
  • LocationPraha
Reputace: 143

Publikováno 3 červenec 2015 - 08:06:29

Davide, děkuji vám za krásný příspěvek! 

Vůbec jsem o tomto procesu neměl potuchy. Teď jsem koukal na nějaké starší video na youtube a dost mě to zaujalo. Jen mě zděsilo co vše měli za vybavení. 

Pokud budete mít čas, rád bych se dočkal pokračování článku v praxi, neb udělat si takovouto barevnou fotku, byť jen z mého 4x5 negativu by bylo famózní.

 

PS: stále nerozumím tomu, jak je možné, že ty barvy budou věrohodné.http://i685.photobuc...g031-jpeglr.jpg Souvisí to s tím, v jakém pořadí jsou barvy nanášeny?


  • 0

#3 DavidCz

DavidCz

    Nováček

  • Předplatitel
  • 104 příspěvků(y)
Reputace: 130

Publikováno 3 červenec 2015 - 13:39:29

V jakém pořadí jsou barvy nanášeny by roli hrát nemělo, spíš se jedná o zažitou konvenci, kterou není důvod měnit a tak se prostě dělá jako první azurová, pak purpurová a nakonec žlutá. 

 

Jinak skládání pomocí těchto tří primárních barev není nic co by bylo specifické pouze pro DT proces, naopak, je to v tiskařství zcela běžná metoda. Na rozdíl od RGB, kde každá barva ty ostatní zesvětluje až nakonec součtem jeich plné intenzity vznikne bílá (proto jsou to barvy aditivní), u CMY (cyan, magenta, yellow) jedna barva druhou ztmavuje, až nakonec vznikne černá. S tou černou je ovšem v praxi v tisku u většiny procesů problém, aby byla dost černá a tak se přidává zvlášť - značí se jako "K", proto CMYK tisk. Na úplně stejném principu fungují i domácí inkoustové tiskárny od těch nějlevnějších po ty nejdražší.

 

Specifikou DT je fakt, že tu černou "K" vynechává - není prostě potřeba, tu nejčernější černou dostanete i bez ní, což je na DT velmi ceněné.

 

Dosáhnout barevné věrnosti samozřejmě není jednoduché, k různým posunům může docházet z různých důvodů v různých fázích procesu a nejhorší je, že až do sejmutí poslední matrice z papíru nemáte absolutně žádnou zpětnou vazbu. To je jedna z věcí, která DT dělá tak náročným...

 

Udělat si takovou fotku by skutečně famózní bylo a to je také jeden z důvodů, proč tu o tom píšu :-) Cesta k DT printu je ovšem dlouhá, trnitá a s nejistým koncem, ale o tom se rozepíšu možná už příště :-)

 

 

 

- Jinak se samozřejmě omlouvám za tu obrovskou hrubku v druhém odstavci, nevím jak se mi to mohlo stát a prosím moderátory, aby to příležitostně opravili, kdybych měl tu možnost už jsem to dávno udělal sám.


  • 0

#4 Standulin

Standulin

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 342 příspěvků(y)
  • LocationPraha
Reputace: 90

Publikováno 3 červenec 2015 - 14:54:40

řekl bych, že se tímto způsobem značně opotřebovává negativ - kolik kopií, takto uděláš?


  • 0

#5 KIM

KIM

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 219 příspěvků(y)
Reputace: 52

Publikováno 3 červenec 2015 - 15:11:41

Jako historická technika nepochybně zajímavé, ale od dob kdy bylo vynalezeno Cibachrome, zdá se mi, nutně, překonané. Respektive, evokuje ve mně barevné přílohy časopisů a katalogů čtyřicátých+ let, a jistou retronostalgii s tím spojenou. Ovšem ciba je mi bližší.


  • 0

#6 DavidCz

DavidCz

    Nováček

  • Předplatitel
  • 104 příspěvků(y)
Reputace: 130

Publikováno 3 červenec 2015 - 16:35:37

- Upozornění: praktické zkušenosti s tímto procesem (zatím) nemám, jsem jen studující teoretik, takže moje příspěvky mají hodnotu řekněme trochu pečlivějších školních referátů ;-)

 

- Původní negativ či diapozitiv se neopotřebovává vůbec - potřebuješ je jen na expozici separačních negativů, pak ho můžeš založit do archivu a už nikdy nevytáhnout, máš separační negativy pro každou barvu se kterými pracuješ dál. Z těchto separačních negativů pak exponuješ filmové matrice, ze kterých se pak už tiskne. Ty se pak skutečně opotřebovávají (stejně jako jakékoliv jiné tiskové matrice v jiných procesech), ale ne tolik jak by se mohlo zdát - uvádí se, že z každé sady je možno zhotovit něco kolem 50 printů. Po tisku se jednoduše usuší a uklidí a je možné je opakovaně použít v případě potřeby.

 

- Cibachrome, později Ilfochrome je jistě ušlechtilý a kvalitní proces, ale aniž bych ho chtěl shazovat, s dye transferem tak úplně srovnání nesnese. Kromě toho je to historická technika úplně stejně jako DT, neboť produkce materiálu byla ukončena v roce 2011. Rozdíl je, že pokud chcete dělat Ilfochrome a nemáte zásoby materiálu, máte pravděpodobně smůlu, o DT to tak docela pravda není - ani zde sice cestičky sice nejsou moc prošlapané, ale aspoň existují. 

 

- Pokoušet se udělat si představu o kvalitách DT z internetových galerií je asi jako chtít hrát Bachovu symfonii na domovní zvonek... Pokud ale někde bude možnost vidět DT printy na živo, vypravte se tam - utraťte poslední peníze, zadlužte se, jděte za lichvářem, k trestným činům nenavádím, ale vypravte se tam, opravdu, je to zážitek nezapomenutelný. Když jsem DT poprvé viděl já, aniž bych o procesu cokoliv tušil, zíral jsem na ně ptal se - co má toto sakra být, jak je to možné? Některé starší DT printy mají opravdu takový staromódní vzhled/look, ale nenechte se zmást, proces se za dobu své existence zdokonaloval a zrál.

 

- Zatím poslední příležitost k vidění o které vím byla na bohužel již skončené výstavě Joela Meyerowitze v Dússeldorfu... Až zase něco bude dám vědět.


  • 0

#7 Standulin

Standulin

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 342 příspěvků(y)
  • LocationPraha
Reputace: 90

Publikováno 3 červenec 2015 - 17:27:10

Jasně, rozumim... máš nějaký porovnání s pigmentovejma obrázkama (uhlotisk) co se týče trvanlivosti a rozlišení?


  • 0

#8 DavidCz

DavidCz

    Nováček

  • Předplatitel
  • 104 příspěvků(y)
Reputace: 130

Publikováno 3 červenec 2015 - 18:59:09

Jasně, rozumim... máš nějaký porovnání s pigmentovejma obrázkama (uhlotisk) co se týče trvanlivosti a rozlišení?

 

 

To je dobrá otázka. Tri-color carbro je dye transferu podobné jak v procesu, tak ve výsledku. Carbro je ale o něco starší proces, který vznikl už na konci 19. století a používal se až někdy do 50. let 20. stol., kdy ho v podstatě nahradil DT. 

 

Kniha Amateur Dye Transfer Colour Prints od Viscounta Hanwortha (r. 1955) nabízí následující srovnání:

 

Kvalita: velmi podobná, carbro možná, možná o vlásek lepší, pokud je dobře udělané. Problém s carbro pignenty byl, že buď neměly takovou stálost a začínaly blednout po několika týdnech nebo byly stálé, ale neměly zas tak dobré spektrální charakteristiky (řeč byla o Autotype 3 a 2 v tomto pořadí).

 

Jednoduchost: DT je jednodušší s větší kontrolou procesu v pozdější fázi.

 

Duplikace: s jednou sadou matric je možné udělat 50 DT printů, ale jednom 2-3 carbro printy. Carbro je také časově a prostorově náročnější.

 

Registrace (zarovnání): u DT je mechanicky jednodušší, ale není žádná možnost kompenzace, pokud se stane, že každá z matric má trochu jinou velikost. U carbra je registrace trochu náročnější, ale dá se zas částečně kompenzovat. 

 

Pracovní prostor: DT nejméně 5 misek a 17 lahví s chemikáliemi, carbro jen 2 misky a 5 lahví.

 

Cena: První print je u DT dražší, ale s počtem rozmnoženin se průměrná cena za kus snižuje pod cenu carbra (informace z 1955, dnes to může být úplně jinak :-))


  • 0

#9 KIM

KIM

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 219 příspěvků(y)
Reputace: 52

Publikováno 4 červenec 2015 - 09:22:45

Ale ano, "výtažkové" negativy, "barvivové" matrice, "hydrotypie", "pinatypie", Lichrom. To jsou pojmy, na které si starší generace vzpomene. Vždyť říkám nostalgie. Ještě si pamatuji v jisté laboratoři zastrkané tříbarevné plotny v šanonu. Ovšem jak jsem psal s Cibou to vzalo rychle za své. Protože náročnost a přesnost postupu byla oproti Cibě zbytečně vysoká a výsledky srovnatelné. Respektive Ciba (Ilfochrom) byla v posledních fázích naprosto špičková, pokud se provedl pečlivý proces ve všech fázích. Podobné to může být u současné hydrotypie (DT).


  • 0

#10 DavidCz

DavidCz

    Nováček

  • Předplatitel
  • 104 příspěvků(y)
Reputace: 130

Publikováno 4 červenec 2015 - 09:42:12

Děkuji za příspěvek se zajímavými informacemi o Spektarettě a Lichromua, díky za připomínky!

Prosím zároveň o vypracování malého slovníčku závadných cizích pojmů s všeobecně přijímaným českým ekvivalentem, ehm, pardon, českým odpovídajícím výrazem, rád se poučím!

Čerpal jsem výhradně z anglických a německých zdrojů, tak jsem si překladem do češtiny nebyl vždy jistý a abych předešel možné záměně a nepřesnostem nebo divným novotvarům, dával jsem při pochybnostech přednost cizím termínům. Všem strážcům čistoty jazyka patří má pokorná omluva.

Tříbarevný proces byl samozřejmě příchodem inverzního, pardon - převráceného materiálu (hmoty, suroviny) skutečně vytlačen. U přenosu barviva jde ovšem o něco trochu jiného - tam je původní barevný snímek, který mohl vzniknout jakoukoliv cestou, třeba právě na převrácený film nejprve na tři barevné složky rozložen, aby byl při tisku zase složen zpět. Navíc je přenos barviva vše jiné, jen ne běžné ochotnické psaní světlem.

Je také pravda, že některé části přenosu barviva lze nahradit/pomoci si číslicovými postupy, to by ovšem přesahovalo rámec této sítě a tak se jim vyhneme, jinak by tomuto vláknu hrozilo smazání.
  • 0

#11 DavidCz

DavidCz

    Nováček

  • Předplatitel
  • 104 příspěvků(y)
Reputace: 130

Publikováno 4 červenec 2015 - 10:50:16

Když jsem počal pročítat toto vlákno, nabyl jsem dojmu, že ve střední Evropě byl objeven doposud neznámý indiánský kmen...není nad srozumitelné cizí názvy, že.

 

Ufff, byl jste to vy, kdo si tady stěžoval na přemíru cizích termínů. Pokud vám to tak vadí, poprosil jsem vás o seznam, které přesně vám tolik vadí, abych se pro příště poučil a mohl vyhovět vašemu jemnocitu. Kritizovat je tak snadné, přijít s konstruktivními návrhy těžší, že? 

 

Lichotí mi, že si myslíte, že by moje příspěvky mohly aspirovat na bakalářku nebo dokonce diplomku, ale takové ambice skutečně nemám, vysokoškolské vzdělání ve zcela jiném oboru už mám léta uzavřené a jedná se čistě o můj osobní zájem. Jakkoliv se vám to může zdát podivné, TK je pravděpodobně podobných individuí plná.

 

Zanechme ale raději těchto debilních dohadů a pojdˇme se raději vrátit k dye transferu. Pokud máte konstruktivní připomínky k věci, otázky apod., sem s nimi, něco třeba zodpovím já, něco třeba dáme dohromady společnými silami hned nebo někdy v budoucnu. Pokud ovšem nemáte co říci k tématu, a jde vám jen o kritiku jazykové čistoty atd., dovoluji si vás ve vší úctě a slušnosti poprosit, abyste se dalších příspěvků v tomto vlákně zdržel.

 

Znovu upozorňuji na to, že DT s tříbarevnou fotografií souvisí jen částečně a nelze ho s ní v žádném případě zaměňovat. 


  • 2

#12 KIM

KIM

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 219 příspěvků(y)
Reputace: 52

Publikováno 4 červenec 2015 - 11:38:37

Proč se hned čertit? Jak malí kluci. Vidím to jako obohacení tématu. Krom již zmíněného českého Lichromu se kupř. za vrátky hydrotypií zabývala firma Jos-Pe farbenfoto. Proč strkati hlavu do písku?

Jsou to zajímavé historické souvislosti. Stejně jako fakt, že vynález barevné třívrstvé technologie, později zdokonalené a známé jako Kodachrome, Cibachrome..., patří vlastně do našich luk díky Opavanu Karlu Schizelovi (katachromie). ;-)

Ale to už odbočuji od tématu.


  • 0

#13 hidejoshi

hidejoshi

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 735 příspěvků(y)
  • Location49°49'35.080"N, 12°36'21.379"E
Reputace: 427

Publikováno 4 červenec 2015 - 13:05:13

Smekám před šíří vašich vědomostí.


  • 0

#14 Standulin

Standulin

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 342 příspěvků(y)
  • LocationPraha
Reputace: 90

Publikováno 4 červenec 2015 - 14:39:48


Duplikace: s jednou sadou matric je možné udělat 50 DT printů, ale jednom 2-3 carbro printy.

to je na mě nějakej složák, při uhlotisku se negativ používá úplně stejně jako při bromostříbrnym procesu, tj jako maska pro osvit citlivého materiálu, není jak ho opotřebovat, nerozcházíme se někde?

 

Zde je parádní video, sice připravuje negativy digitálně, ale zbytek procesu je velmi zřetelný. Skoro mám pocit, jakoby ve výše uvedeném textu nesrovnávali proces jako takový, ale tehdy obvyklé techniky, jinak mi to nedává moc smysl...


  • 1

#15 DavidCz

DavidCz

    Nováček

  • Předplatitel
  • 104 příspěvků(y)
Reputace: 130

Publikováno 4 červenec 2015 - 16:56:35

To video je super, díky za odkaz!

 

Rozcházíme se v tom, že ty teď mluvíš o negativech (ty se samozřejmě neopotřebovávají při žádném z těch procesů), zatímco já mluvím o matricích, které se opotřebovávají u všech procesů, jen různě rychle. U uhlotisku jsou těmi matricemy ty "barevné papíry", které je zřejmě v určité míře možné použít ještě podruhé a potřetí - o uhlotisku ale zas tolik nevím. U DT máš místo těch "barevných papírů" plachty filmu s reliéfní vrstvou želatiny - ty se ponoří do barviva a obtisknou podobně jako u uhlotisku, jen s tím rozdílem, že se dají používat opakovaně až ca. 50x a celý proces je rychlejší a efektivnější. Taky u DT není potřeba té čtvrté černé vrstvy... Uhlotisk má zase na konečném obraze ten želatinový reliéf, který na DT tisku přítémný není. 

 

Zajímavé také je, že tyto dva procesy - DT a uhlotisk jsou sice nejznámnější, ale jedny z mnoha, které na začátku 20. století vznikaly a bez většího rozšížení stejně rychle zanikaly...


  • 0

#16 Standulin

Standulin

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 342 příspěvků(y)
  • LocationPraha
Reputace: 90

Publikováno 4 červenec 2015 - 17:43:49

jo tak.... už to chápu, ale to nejsou matrice, v angličtine se tomu říká "tissue" já tomu říkám prostě uhlí, nebo uhlodeska. Je to vrstva obarvené želatiny a jde použít pouze jednou, obrázek se utvrdí v tej želatině a odmeješ co neztvrdne horkou vodou, pak se to přenese na podklad - čili to vůbec není matrice ale už ten obrázek... jestli to dobře chápu tak vlastně ty bys tisknul jakože z toho co já mám už na papíře jako pozitiv... Tvému postupu se v říká česku "světlotisk" ... želatinová vrstva musí bejt drobet chemicky odlišná od uhlotiskovejch, právě vzhledem k tomu, že se to bude opakovaně namáhat tim tiskem. 

 

Z logiky pak vyplývá, že klasický uhlí jest nad DT především co se týče rozlišení... je ale fakt, že u barvy už to nemusí platit, vzhledem k soutisku, ale především k velikosti pigmentu. U černoty je nejmenší zobrazovací jednotka atom uhlíku, což na živo v reálu dává neuvěřitelné výsledky.

 

jinak si projdi tohle vlákno, je tam toho docela dost a začal bych asi s tim bejt tebou... jakože černotou


  • 0

#17 DavidCz

DavidCz

    Nováček

  • Předplatitel
  • 104 příspěvků(y)
Reputace: 130

Publikováno 4 červenec 2015 - 19:04:59

Pokud to dobře chápu - ta tissue/uhlodeska se exponuje s negativní maskou a vyvolá se tak, že želatina odpovídající pozitivnímu obrazu ztvrdne. Pak se to celé obtiskne na podklad, ze kterého se teprve smývá přebytečná měkká želatina - tak jsem to aspoň pochopil z toho videa. Je to tak?

 

Jinak jasně že u uhlotisku to nejsou matrice v pravém slova smyslu, ale uhlodeska jim analogicky odpovídá, tak jsem to pro zjednodušení a přiblížení takhle napsal.

 

Světlotisk (Collotype) je zas něco trochu jiného - jednobarevný a má blíže spíš k průmyslovému tisku, zatímco DT k práci v temné komoře.


  • 0

#18 Standulin

Standulin

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 342 příspěvků(y)
  • LocationPraha
Reputace: 90

Publikováno 5 červenec 2015 - 13:32:18

Jo, je to presne tak, v minulem prispevku sem psal kraviny ohledne poradi. Nejdrive se exponovana zelatina priplacne na finalni podklad a pak se teprve vymejva/vyvolava teplou vodou. Takto vznikne reliefni obrazek. Mel jsem za to, ze toho reliefu se prave da pouzit jako tiskove matrice. Ohledne barev - je jedno, jestli jedes cernotu, nebo skladas barevnej obrazek barevnejma vrstvama. Ten proces jako takovej je porad stejnej, akorat bude asi dosti opruz porizovat negativy klasickou cestou. A vychytat kontrast jednotlivejch vrstev a i slozeni, silu osvitu a tak dale. V tomto asi bude ten tvuj proces jednodussi.

Osobne bych se u barvy priklonil radeji k dijaku. BTW kdo umi sehnat Velvii 13x18?
  • 0

#19 jkcz

jkcz

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 680 příspěvků(y)
  • LocationValašské království
Reputace: 137

Publikováno 7 červenec 2015 - 08:34:24

Paradni, vskutku vrcholna disciplina. Uhlotisk zesloziteny vicenasobnym tiskem. Zabezpecit presny soutisk jednotlivych vrstev bude narocne. U malych printu to jeste jde, ale u velkych je jasne patrne, jak papir po namoceni a naslednem schnuti meni rozmery. Pokud se nezajisti stejna pracovni vlhkost vzduchu (a papiru), tak v podstate neni realne se trefit. Trochu pomahalo pripravne "srazeni" papiru horkou vodou. Zajiste zalezi i na pouzitem papiru, nizsi gramaze jsou mene stabilni. Sveho casu jsem nakoupil i Fabriano Artistico v 600g/m2, ale doposud jsem se nedostal k vyzkouseni. Ja to u gumotisku resim tak, ze papiry (30x40cm +) lepim na tenky hlinikovy plech (pro offset).

Tak at se dari!


  • 0

#20 Standulin

Standulin

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 342 příspěvků(y)
  • LocationPraha
Reputace: 90

Publikováno 7 červenec 2015 - 09:44:08

Tak tu uhlovrstvu vzdycky prioravuju na jupo, nebo na umelou folii, ta se nehne. Na podklad pouzivam ciste bavlnenej papir, velmi stalej, ale je potreba to vyzkouset dle mistnich zdroju. Znovu zduraznuji, ze nejvetsi zahul je vystizeni miry zcitliveni, miry pigmentu a doby expozice. To je problem u cernoty, zde vse krat 3. Jak porizeni negativu, tak soutisk je vedle toho sranda
  • 0

#21 jkcz

jkcz

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 680 příspěvků(y)
  • LocationValašské království
Reputace: 137

Publikováno 7 červenec 2015 - 13:26:16

Nemyslel jsem stalost folie (tissue). U ni ani nepredpokladam, ze by se hnula. Slo mi o rozmerovou stalost papiru, na ktery se provadi prenos. Treba zrovna toho bavlneneho, se kterym cvici vlhkost celkem dost.


  • 0

#22 Vojta

Vojta

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 251 příspěvků(y)
Reputace: 26

Publikováno 8 červenec 2015 - 21:09:39

Je to asi princip Technicoloru převedený na papír. V domácích podmínkách skoro nadlidský úkol.

No co se týče barevných tisků, podíval bych se i na vzorník Hahnemuhle pro digitální tisk.

Fakt hodně dobrý. A jde to i bez masochismu :-)

Jen jiný úhel pohledu.


  • 0

#23 DavidCz

DavidCz

    Nováček

  • Předplatitel
  • 104 příspěvků(y)
Reputace: 130

Publikováno 8 červenec 2015 - 21:20:36

Tak papíry od Hahnemühle samozřejmě znám a používám - převážně Baryta FB a zrovna dneska jsem se rozhodl že musím objednat nějaké Photo Rag... Ale v tomto vláknu mi nejde o cestu nejmenšího odporu za co nejnižší cenu, ale vlastně v podstatě o přesný opak :-D

Je to výzva a dobrodružství, během kterého je cesta cílem víc než výsledek, kterého možná někdy dosáhnu, ale možná také ne :-)

Je to asi princip Technicoloru převedený na papír. V domácích podmínkách skoro nadlidský úkol.
No co se týče barevných tisků, podíval bych se i na vzorník Hahnemuhle pro digitální tisk.
Fakt hodně dobrý. A jde to i bez masochismu :-)
Jen jiný úhel pohledu.


  • 0

#24 Vojta

Vojta

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 251 příspěvků(y)
Reputace: 26

Publikováno 8 červenec 2015 - 21:33:29

Jasně souhlas, až na tu nejnižší cenu. V poslední době mi přijde, že čb zvětšenina je v porovnání s kvalitním digitálním tiskem na barytový papír jen chudým příbuzným (teda asi spíš dědečkem).


  • 0

#25 Standulin

Standulin

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 342 příspěvků(y)
  • LocationPraha
Reputace: 90

Publikováno 13 červenec 2015 - 16:02:56

Sice hezky kvetnata rec, ale neni vubec jasno, jestli se ti cb zvetsenina zda levnejsi, nebo drazsi :-)
  • 0




0 uživatel(ů) prochází toto téma

0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních