6 odpovědí na toto téma

[barney]

Máte někdo zkušenosti se zesilováním vybledlých "stříbrných" fotografií ze 20-tých let 20. století? Myslím to tak, jestli to někdo už skutečně zkoušel a jakým postupem a chemií? Eventuálně s postupem celkové restaurace takové fotografie?

 

 

[nojgi]

Nebude lepší v tomhle případě nechat fotografie naskenovat, upravit v počítači a následně nechat vytisknout na nějaký archivační papír? Zhruba 90 let starou fotografii bych se bál dávat do vody, dělat s ní chemické kejkle a pak následně vypírat a napínat. Pokud jde nutně o restaurování a ne o novou kopii poptal bych se v muzeích. 

 

Jen tak namátkou jsem našel na webu, že se restaurováním zabývá VŠCHT http://old.vscht.cz/...kd.tech.sp.html , ale překvapivě třeba i famu  http://foto.amu.cz/ateliér-restaurován%C3%AD-15

[nojgi]

Ještě je možnost kromě skenu fotky přefotit. 

[zbynek]

Restaurováním fotografií se bohům žel zabývá kde kdo, je skoro stoprocentní pravidlo že čím mladší tím sebevědomější. Ani česká muzea a jiné instituce nejsou zárukou toho, že všechno dopadne dobře. Dát fotografii do vody je opravdu to nejmenší, pokud se tam nenechá tak dlouho, aby se poškodila (rozbobtnala) želatinová vrstva, v podstatě nic nehrozí. Ani u albuminových fotografií to nemusí být fatální, i když tam už je riziko vyšší. Větší problémy jsou pak samozřejmě chemické zásahy. I to jde (a viděl jsem to, dokonce bych možná někde dohledal fotky procesu i recepturu), ale pokud vím, u nás to úspěšně a opravdu seriózně nikdo nedělá. Ono totiž nejde o nějaké jednoduché zesílení, postup je převést stříbro zpět na halogenid a fotografii znovu vyvolat

Tedy bych taky šel cestou kopií...

[zbynek]

Aby to nevypadalo, že jsem tu jen plácal - s barneym jsme si vyměnili SZ, a já slíbil, že recepturu dohledám. Teď o víkendu jsem byl v domě, kde mám uložený archiv, tak jsem ho část prohrabal. Nenašel jsem přesně to, co jsem hledal, ale nějaké stručné poznámky přece jen vyplavaly, takže pokud jsem je správně čet a neklame mě paměť, postup je následující:

fotografie se cca 3 minuty vykoupe v 0,1% roztoku jódu v čistém etanolu (to jí úplně vybělí) a následně normálně vyvolá, ustálí a dobře vypere. Etanol musí být opravdu čistý bezvodý - Ethanolum anhydricum. (Dá se sehnat ve zdravotnictví nebo koupit pro restaurátorské účely, tj. dotyčný musí mít vyřízenou ministerskou výjimku. Bez ní seženete jen denaturovaný, ale ve vstřícnějších lihovarech se dá domluvit na konkrétním denaturačním činidle. Seznam oficiálně povolených je třeba tady: http://eagri.cz/publ.../100048040.html, předpokládám, že třeba ajatin by vadit nemusel...)

 

Připomínám ale znovu, že sám jsem tohle konkrétně nezkoušel a vůbec mám proti chemickým restaurátorským zásahům dost výhrad. Protože i když to funguje (a ten první dojem je impozatní), nevím o tom, že by byla publikovaná nějaká studie, jak tímhle způsobem ošetřené fotografie budou vypadat za třeba dvacet třicet let.

[barney]

Ok, děkuji velice za recept i připomínky. Také si myslím, že chemický způsob nemusí být nejlepší. Ono není ovšem ani příliš literatury k restaurování obecně. Ať už papírové podložky či filmových materiálů.

[zbynek]

Ale jo, nějaká literatura existuje, jen teda ne v češtině. Třeba knihy Bertranda Lavédrina vyšly francouzsky i anglicky, tenhle Reilly je výbornej, tahle prej taky (ale tu zatím neznám). Pak samozřejmě různý muzejní sborníky, případně sborníky z konferencí, něco se dá najít i různě na netu: http://cool.conservation-us.org/ nebo http://notesonphotog...title=Main_Page , ale ty konkrétní recepty samozřejmě moc veřejně nikde nejsou - ono by taky nebylo dobře, kdyby kdokoliv v přesvědčení o svý neomylnosti zničil něco takovýho, jako byly třeba daguerrotypie, který byly v jednom z domácích muzeí "restaurovaný" v šedesátejch letech...