Přejít na obsah


Fotka

Bolex - Poslední zaměstnanec - teaser k filmu

Bolex film

  • Pokud chcete vložit odpověď, přihlašte se
11 odpovědí na toto téma

#1 kuk

kuk

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 95 příspěvků(y)
Reputace: 10

Publikováno 11 leden 2016 - 16:47:14

Teaser k filmu o Bolexu
Titulky lze zapnout tlačítkem CC


  • 1

#2 kapros1

kapros1

    Dost toho nakecá

  • Registrovaní
  • PipPip
  • 568 příspěvků(y)
  • LocationJenčice
Reputace: 360

Publikováno 13 leden 2016 - 19:10:15

Zrovna si čtu v knize "Legenda H+Z" o cestovatelích Hanzelkovi a Zikmundovi. Na několika fotografiích je vidět pan Zikmund pracující

se 16mm kamerou Bolex. Té která je v tom videu, které nabídl kolega "kuk". Tak je to vše o legendách :-)


  • 0

#3 sokolvideo

sokolvideo

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 2 578 příspěvků(y)
  • LocationPrešov
Reputace: 215

Publikováno 13 leden 2016 - 19:38:53

Bolexky H16 sú známe svojou spoľahlivosťou aj v extrémnych podmienkach, takže sa ani nedivím, že H+Z ich používali.

A na druhej strane čo iné? Arri boli aj sú drahé, to isté Bealiou, Eclairy neboli až tak spoľahlivé, Admiry boli skutočne amatérske a Bolexy bežne používala televízia, takže boli u nás odskúšané a overené. Americké a ruské boli vtedy nedostupné a NDR (AK16) boli neohrabané.


  • 0

#4 Václav Vait

Václav Vait

    Tlampač (grafoman)

  • Předplatitel
  • 1 066 příspěvků(y)
Reputace: 331

Publikováno 13 leden 2016 - 20:02:04

Tatraportál:

Cestovatelé fotografovali aparáty Etareta a Flexaret od firmy Meopta, do Buenos Aires za nimi poslali filmovou kameru Cinephon BH, rovněž československé výroby, ale záhy ji "filmaři" poslali zpátky, protože měli problém s dobíjením baterie, např. v pralese. Tyto starosti odpadly u kamery Paillard Bolex 16 mm, zakoupené krátce po startu z Prahy ve švýcarském Yverdonu. Kamera stačila na natočení tří celovečerních filmů.

 

Pro dokreslení dobové situace si zde dovolím předložit jejich půvabné vyprávění o první cesté, otiśtěné v časopisu Čs. kinematografie 1948:

 

Koupě nové kamery byla dlouho neřešitelným problémem. Omezený dovoz, z počátku vlastně dovoz žádný a přísná kontingentace
zužovala i otázku výběru. Kamera Bell & Howell se podle úsudku odborníků zdála vhodnější pro svou jednodušší a odolnější
konstrukci, na druhé straně přijímačka Paillard přinášela řadu technických výhod a záruku v podobě dlouholetých výrobních
zkušeností. Podařilo se nám posléze získat jednu přijímačku Paillard s objektivovým osazením Cinor Berthiot 25 a 50 mm a
Hyper Cinor 12,5 8mm, druhou, rovněž Paillard, jsme koupili přímo v Paillardově továrně v St. Croix ve Švýcarsku po zahájení
cesty. Měla sloužit jako reservní kamera pro případ poruchy prvé a pak při práci na barevném materiálu současně s
černobílým. Kladli jsme veliký důraz na tuto nezbytnou reservu i za cenu vyčerpání zásoby švýcarských franků, které byly
určeny na koupi posledního modelu Contaxu nebo Leicy. Překvapilo nás při průjezdu Švýcarskem, že nikde ve výkladních
skříních optických a fotografických obchodů jsme nespatřili Paillardovu kameru, ačkoliv skříně byly přímo přeplněny
fotopřístroji od nejlevnějších Boxtengorů až po nejdražší modely Contaxů s fotobuňkou a zaměřovačem. Veškerá výroba
Paillarda byla určena pro export, a to především do zemí dolarového bloku, takže se nám teprve po dlouhých jednáních a po
naléhavém telefonickém rozhovoru s Paillardovým zástupcem v Praze, p. Saskou, podařilo kameru koupit. Byla vyzbrojena
objektivy Yvar 75 mm 1:2,5, Switar 25 mm 1:1,4 a Yvar 15 mm 1:2,8. Dali jsme si přímo v továrně překontrolovat svůj hledáček
pro objektivy 15,25 a 50 mm, aby se dal použít i pro druhou kameru a naopak pro původní „pražskou" kameru hledáček s
teleobjektivovým rámečkem 75 mm vedle 25 a 15 mm.
Vedle kamery se nám podařilo ve Švýcarsku opatřit v hlavních Kodakových skladech v Lausanne speciální adaptery pro filtry,
ve čtyřech různých velikostech podle průměru objektivů a žluté pohotovostní filtry vedle dvou t. zv. Haze-filtrů, pro
filmování v mlze, nad hladinami jezer a řek a ve velikých nadmořských výškách. Nepodařilo se nám naproti tomu dostat šedé
filtry, snižující světelnou intensitu v tropech při pořizování měkkých snímků s ostrým popředím a „rozostřeným" pozadím, či
naopak. Postrádali jsme jej často při práci při prudkém osvětlení, kdy maximálním použitím clony byl prakticky zaostřen
obraz od nejmenší vzdálenosti až do nekonečna. Stejně bezvýsledné byly snahy po opatření dokonalé otočné hlavice a
pohotovostního obalu pro kameru. Měli jsme pochopitelně na zřeteli nejúzkostlivější ochranu jemného mechanismu před prachem
a zejména mikroskopicky jemným pískem při písečných bouřích. Po dlouhou dobu jsme používali jako ochrany před prachem
lepenkové krabice Paillarda, v Chartumu jsme si však dali zhotovit z velbloudí kůže přesně podle tvaru kamery s nasazeným
hledáčkem a všemi objektivy speciální brašnu s koženým držadlem, zdrhovadlem a jemným hedvábným vnitřkem. Stála směšně
levnou částku a koná nejlepší služby. Objektivy jsou stále čisté a není zapotřebí zbytečně otírat jejich povrch. Kožený obal
se osvědčil výborně na příklad při dlouhých pochodech, kdy jsme musili mít kameru neustále v pohotovosti pro filmování zvěře
v bushi nebo savaně a nemohli ji svěřovat domorodým nosičům, kteří všechna břemena nosí zásadně na hlavách ve velmi labilní
posici.
Brašna z elastické velbloudí kůže odolává nejen velkým trnům v džungli neproniknutelného křoví, jimiž se musíte často
prodírat s pomocí domorodců a jejich ostrých mačet, nýbrž chrání kameru především před spoustami drobných semen vysokých
travin, které často tvoří několikametrový tunel husté vegetace. Stejně dobře se osvědčila v sudanské poušti oři písečných
vánicích, kdy jemný písek prakticky proniká všude. Poznali jsme markantní rozdíl velmi jasně, neboť se nám v jemném
mechanismu nepřihodila ani jediná závada. V Alžíru jsme naproti tomu museli pracně vyssávat jemný prašný písek kolem
počitadla políček i knoflíku pro seřizování přijímací frekvence. 2e písek, vrzající mezi zuby, nebyl příliš příjemným
soustem, je pochopitelné. Nebylo však jiného prostředku po ruce.
Ředitelem prodeje Paillardovu továrny jsme byli velmi důtklivě upozorňováni na nebezpečí termitů v Africe, kteří prý rádi
napadají kožené obaly kamer a dokonce drsnou imitaci kůže, jíž jsou chráněny kovové stěny přístrojů. Bude to znít snad
poněkud neafricky, málo dobrodružně, ale musíme se přiznat, že jsme ještě po celou dobu pobytu v Africe nepřistihli termity
při tom, že by projevovali chut na kožené obaly kamer. Dokonce ani tehdy ne, když jsme sme filmovali jejich geniální
desetimetrové mrakodrapy uprostřed somálské a kenyjské savany. Zdá se, že jim trouchnivějící dřevo stromů, kolem nichž svoje
mrakodrapy budují, chutná mnohem víc, než ochranný potah Paillarda.
Snad stojí ještě za zmínku, že po celé cestě Afrikou jsme neměli příležitost porovnat cenu Paillardových přístrojů s jejich
pražskou nebo švýcarskou prodejní cenou. Paillarda prostě nespatříte. Jedinou výjimku tvořila výkladní skříň Kodaka v
Káhiře, kde se tento přístroj skvěl v celofánovém obalu se všemi objektivy švýcarské výroby za 15.000 piastrů, našich 30.000
korun. Egypťané chodili kolem tohoto výkladu netečně, a pokud se zastavili, patřil jejich zájem vkusným zvětšeninám
fotografií amerických hereček ...
 


  • 2

#5 Václav Vait

Václav Vait

    Tlampač (grafoman)

  • Předplatitel
  • 1 066 příspěvků(y)
Reputace: 331

Publikováno 13 leden 2016 - 20:24:36

Přesto si myslím, že s onou 35mm kamerou Cinephon BH sem tam něco natočili, vyskytuje se totiž na řadě dokumentárních záběrů. Mimo jiné se obě - i Paillardka - skví i na plakátu nedávno uvedené hry...

Hanzelkovi se - jak vidno - na krku houpe Flexaret

Přiložený soubor  H+Z plakát.jpg   66,48K   3 Počet stažení


  • 0

#6 sokolvideo

sokolvideo

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 2 578 příspěvků(y)
  • LocationPrešov
Reputace: 215

Publikováno 13 leden 2016 - 22:18:09

P. Vait súhlasím, len sa jednalo o 16mm kamere, a nie 35. Ten Cinephon by bol určite vydržal toľko čo tá Pailardka, bol to predsa profi stroj, len kto by to bol zaplatil?


  • 0

#7 Václav Vait

Václav Vait

    Tlampač (grafoman)

  • Předplatitel
  • 1 066 příspěvků(y)
Reputace: 331

Publikováno 13 leden 2016 - 22:33:45

Tak trošku nerozumím...


  • 0

#8 kuk

kuk

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 95 příspěvků(y)
Reputace: 10

Publikováno 13 leden 2016 - 23:18:29

V tom videu říkaj že ta Bolexka je pěkně hlučná a že to dělalů problém při natáčení zvuku.


  • 0

#9 sokolvideo

sokolvideo

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 2 578 příspěvků(y)
  • LocationPrešov
Reputace: 215

Publikováno 14 leden 2016 - 12:28:41

Tak trošku nerozumím...

No myslel som tým, kto by bol zaplatil materiál na tri celovečerné filmy na 35mm materiáli. Predsa len ten cenový rozdiel bol a je dosť podstatný, a vo vtedajšej dobe zohnať v ČSSR dobrý materiál, hm, veď aj tu Bolexku museli kúpiť vo Švajčiarsku, lebo ináč by asi boli točili Admirou. Len kde by boli na to brali batérie.


  • 0

#10 Václav Vait

Václav Vait

    Tlampač (grafoman)

  • Předplatitel
  • 1 066 příspěvků(y)
Reputace: 331

Publikováno 14 leden 2016 - 13:01:00

Myslím, že v penězích to určitě nebylo, ale s materiálem to už bylo zajímavější, viz dále. Šlo ale o to, že měl z reportáží vzniknout celovečerní dokument a měla být zachována co nejvyšší obrazová kvalita. Nakonec se jim podařilo ukecat příslušná místa a schválili jim, že se to teda bude kopírovat z šestnáctky...


  • 0

#11 Václav Vait

Václav Vait

    Tlampač (grafoman)

  • Předplatitel
  • 1 066 příspěvků(y)
Reputace: 331

Publikováno 14 leden 2016 - 13:06:31

budu eště s dovolením pokračovat ve vyprávění H+Z...

 

JAKÝ MATERIÁL?
Otázka volby filmového materiálu byla málem stejným problémem jako kamery samy. Jedete-li na krátkou cestu do ciziny, vezmete si bud materiál s sebou nebo se napřed ujistíte, že jej můžete na místě koupit. Máte-li však v cestovním programu několik desítek zemí ve všech kontinentech, musíte hledat nějaké pojítko universálnosti. Upustili jsme proto ihned od možnosti práce na Agfě, protože ji prostě za dnešních okolností nikde neseženete. Ani Gevaertův materiál není všude ke koupi a zásobu z Prahy jsme nemohli brát s sebou na dlouhou dobu z mnoha důvodů. Po celé Africe není na příklad ani jediná Gevaertova stanice, nehledě k tomu, že tento materiál je dražší než Kodakův. Ačkoli jsme nemohli nakoupit v Praze Kodakův inversní materiál, dostalo se nám pomoci a cenných rad pražské Kodakovy filiálky a vedle seznamu všech Kodakových vyvolávacích stanic na celém světě doporučující dopis, který nám otevíral dveře a vykonal velmi cenné služby.
Předpoklad, že pořízený materiál bude později doplňován mluveným komentářem, vynutil si okamžitě používání obrazové frekvence 24místo obvyklé 16, aby mohl být obraz synchronisován se zvukem podle mezinárodních norem. Znamenalo to zvýšení spotřebovaného materiálu o třetinu a nezbytné zvětšení finančních nákladů na pořízení metráže, odpovídající normální přijímací rychlosti 16.
Zdá se, že všeobecný nedostatek filmového materiálu je na celém světě stejný. Když jsme se dozvěděli, že jihoafričtí amatéři dostali při návštěvě britského krále na počátku 1947 po jedné 100feetové cívce filmu, šel nám doslova mráz po zádech. Musili jsme počítat s desítkami a ne s jednotlivými třicetimetrovými cívkami. Během cesty jsme se však setkali i s Američany, kteří si stěžovali na stejný nedostatek materiálu přímo v New Yorku. Musili před cestou do ciziny chodit po všech maloobchodnících a sbírat tak jednu cívku po druhé, protože je zakázán prodej větších položek.
Když jsme se představili na ředitelství švýcarského Kodaku v Lausanne, ozvalo se náhle mezi čistou francouzštinou ředitele Pinela zřetelné: „Tak pánové, budeme mluvit na chvíli česky, když jste z Prahy. Hodně už jsem zapomněl, ale rád jsem česky mluvíval, když jsem zakládal pražskou Kodakovu filiálku."
Snad to byla tato šťastná náhoda, které jsme vděčili za to, že jsme se nemusili po dlouhé týdny starat o doplňování zásob filmu v Africe. Dvanáct set metrů inverse vedle několika cívek Kodachromu jsme si vezli z Lausanne, když se před budovou Kodaku rozloučil s námi Monsieur Pinel jadrným českým „Nazdar!" a "Šťastnou cestu po Africe!"
V Maroku, Alžíru a Tunisu o Kodakův film nezavadíte. Myslili jsme proto, že máme stále ještě fatu morganu z alžírské pouště, když jsme vkročili do malého arabského krámku v Bou-Saadě, několik set kilometrů v alžírském vnitrozemí, a vedle nevkusných pohlednic spatřili dvě 15metrové cívky SUPER X. Byly bohužel jedinými, které arabský obchodník „nemohl" dosud udat. Prohlédli jsme pečlivě obal i data nejpozdějšího vyvolání, protože nás přítomnost vzácného materiálu v zapadlém krámku v    poušti překvapila asi tak jako čínský porcelán na Ovocném trhu v Praze, a litovali jen, že filmu nebylo více. Spokojenost byla oboustranná, sezóna v Bou-Saadě končila za půl roku a arabský kupčík byl spokojen, že se filmu „zbavil". Při vyvolání jsme zjistili, že byl stejně jakostní jako ostatní.
V Egyptě byla situace natolik snazší, že jsme vedle kontingentovaného množství v Kodakově ústředně, na které nám dokonce poskytli 10% slevu, mohli koupit větší množství v jednotlivých prodejnách, i když je jinak o film nouze. Přistihli jsme Američany, kteří by byli málem koupili celý obchod, protože se nemohli vynadivit, že v zemi pyramid je filmu tolik. V Súdánu, Eritrei, Habeši i Somálsku je film pro kamery tabu, ať se jedná o osmičku nebo šestnáctku. Teprve v Nairobi jsme opět přišli na stopu, ovšem velmi hubenou. Film je vždy několik dní po dojiti zásilky rozebrán. Chodili jsme se ptát po celou dobu pobytu v Nairobi, až konečně den před naším odjezdem do Ugandy došla zásilka, z níž nám bylo přenecháno 15 cívek po 30 metrech. Naproti tomu je nákup barevného filmu poměrně snazší, i když je mnohem dražší.
Situace v Belgickém Kongu je stejně beznadějná. Dostanete ojediněle Gevaertův film, protože se do Konga dováží z mateřské země, ale když jsme se při nečekané erupci sopky nedaleko Kisenyi u břehů jezera Kivu pokoušeli sehnat narychlo barevný materiál, setkaly se pokusy s neúspěchem. Zdá se, že i Jihoafrická Unie na tom není po kalamitě před necelým    rokem o nic lépe a že sehnání většího množství filmu je nemožné.
Zajímavé je srovnání cen filmů v jednotlivých zemích. Ve Švýcarsku platíte za 30metrovou cívku černobílého materiálu 30 franků, za Kodachrom 48 vedle 10% přepychové daně 390 resp. 622,- Kčs. Poměrný dostatek černobílého filmu v Káhiře je vyrovnán jeho drahotou. Totéž množství stojí 230 piastrů, 15-metrová cívka 121 piastr, čili 460, resp. 242 Kčs. Barevný materiál je naproti tomu poměrně levnější, platíte za 30 metrů 275 piastrů, naších 550 korun. V Nairobi je relace tato: černobílý 30 metrů 36 shillingů, 15 metrů 20 shill., Kodachrom 53 shill., čili 360, 200 a 530 Kčs. V Jihoafrické Unii stojí černobílá třicítka £ 1,14,6 čili 350 Kčs, Kodachrom £ 2,10,— čili 500 Kč.
 


  • 0

#12 sokolvideo

sokolvideo

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 2 578 příspěvků(y)
  • LocationPrešov
Reputace: 215

Publikováno 14 leden 2016 - 14:33:36

Hm, zaujímavé, že točili na 16mm inverziu. Bolo to asi tým, že jednak by mali asi väčší problém získať 35mm materiál v Afrike a ťahať ho cez celu Afriku by asi bol nezmysel. A prečo inverzia? Prekopírovaním na negatívnu 35 získali rovnocenný negatív pre strih atd. a potom bezproblémovú výrobu distribučných kópii kvality takmer takej, ako je z 35mm negatívu. A nehovorím už ani o tom, že predsa len 16 je menšia, ľahšia a skladnejšia ako 35 a na takej ceste sa predsalen hľadelo na každé to kilo.

Tento systém bol vlastne podnetom na vznik Super16. Bola určená hlavne na filmovanie v horách a podobne, kde každý ušetrený gram je plusom. Kvalitná farebná inverzia (zväčša Kodachrome) sa potom prekopírovala na 35mm negatív a robilo sa s tým ďalej ako s 35.


  • 0





Také označené jedním nebo více z těchto klíčových slov:Bolex, film

0 uživatel(ů) prochází toto téma

0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních