10 odpovědí na toto téma

[Fire]

Na internetu (který jak známo "ví vše") jsem se dočetl, že formát 645 pro svojí malost není doporučen pro vážnější práci. Zatímco 6x6 prý už pro vážnější práci doporučen je, protože Hasselblad.

 

To mi přišlo jako kravina - šířka negativu 6x6 je přeci stejná, jako 645, a když zvětšuju na papír s poměrem stran tři ku čtyřem, což je třeba 18×24 nebo 30×40, tak hážu na papír i stejnou výšku a maximálně mám o něco snazší ořez.

 

Ale hlavně mě to přivedlo k úvaze jaké jsou praktické hranice pro zvětšeniny z různých formátů - jaké jsou v tomto směru vaše zkušenosti? Mě na pocitovku zvětšenina z kinofilmu končí na 18×24 a zvětšenina z 645 respektive 6x6 někde na 30×40, ale je pravda že větší papíry nemám v oku.

 

Jak to vidíte vy? Absolutní pravda neexistuje (a i kdyby, tak zrno z Acrose vypadá na papíře jinak, nežli z Fomy 400) ale jak to máte s pocitovkou?

 

Díky za radu :)

[oteccasu]

Hochu chlapče. Odborná i laická slova na toto téma vyřčená by zabrala více stran, než má Otův slovník naučný i s dodatky. Spíše než na formátu záleží na filmu a hlavně na optice v mašince i ve zvětšováku. Kamarád léta fotí na kino a dělá fotky 30x40. Mě se to nikdy nepodařilo. Při dnešní levné kvalitní techniky (tím nemyslím Zenit, Praktiku...) lze odzkoušet cokoliv. To co jsi četl bylo asi poplatné době vzniku článku a určeno čtenářům co mají mašinky běžné v té době, nikoliv, co máme my.

  645 mi připadá zlatý střed. Mám Pentaxe 645N a rozměr 50x60 i s drobným výřezem není žádný problém.

[Ctvrtek]

Vyprdnout se na internet, sám si to vyzkoušet a udělat vlastní názor.

Taky jsem se kolikrát dočetl že velikost ,,kino políčka" není vhodná na krajinky atd. a já jím právě teď ty krajinky fotím. Předtím jsem v batohu nosil 2x 645, kupu věcí k tomu a funěl pod těžce naloženým batohem jak mezek.

Těď si vykračuji s lehkým batůžkem, třema kino Pentaxy, stativem na ramenu a chrochtám si spokojeností.

ps: je ale pravda že velikost mnou používaných papírú je 24x30 na náhledy a jinak 30x40, větší bych neměl stejně kam dávat.

[Nimrod]

já to mám tak, že na zvětšeninu se kouká z takové vzdálenosti, aby ji člověk mohl bez problémů najednou přehlédnout celou. čili se vzrůstajícím zvětšením vzrůstá i vzdálenost, z které se pozoruje a ve výsledku pak není velikost zvětšeniny reálně omezená. chápu, že je hezké mít možnost se vzrůstajícím zvětšením rozeznávat vícero detailů, ale to už je pak pro mě produktová fotografie, či jiná podobného ražení (pokud to musí splňovat). ale už jsem si ověřil, že jsem jeden z mála, který takto vnímá zvětšeniny a že mnozím dělá radost koukat lupou na snímek krajiny foceným širokým ohniskem se zájmem, co že to tam ta slečna dělá v okně na vzdáleném kopci za perverznosti se svým chlapcem. je to prostě subjektivní, stejně se to má i s rozptylovým kroužkem při určování hloubky ostrosti

[Erik Kurach]

Vážený kolego, Nimrode, doporučená optimální pozorovací vzdálenost pro zvětšeninu činí 2,5 násobek úhlopříčky obrazového pole. Na salonu v Kenmore Gallery v březnu roku 1963 představil Ansel Adams své velkoformátové fotografie v dokonale promyšleném lokálním nasvícení, včetně distančních sloupků s provazy, vymezujícími v proměnlivém uspořádáni ideální vzdálenost návštěvníků od jednotlivých obrazů. Kurátor tehdejší jen obtížně napodobitelné a novátorské presentace využil svých zkušeností z výstav obrazů. Úspěch Adamsovy výstavy byt tehdy ohromující, vlastním ve své knihovně originální dobový katalog z pensylvánské Filadelfie, který si velice cením. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[Nimrod]

vážený kolego eriku, přesně tak bych si to představoval v reálu, tak se má podle mě pozorovat fotografie, včetně fotografie krajinářské... z dostatečné vzdálenosti

[PAVEL C]

Jednoduchou a účinnou radu ohledně volby formátu negativu má jeden renomovaný fotograf:

 

Zpravidla nejlepším přístrojem je ten největší, jehož lze za daných podmínek použít.

[KIM]

Jak to kdo vezme. U moderní fotografie žádné limity neexistují. Nám staromilcům kinofilm pro výstavní - rozuměj formát 40x60+ - zvětšeniny nevoní. Mám na mysli fotografii krajinnou, architektury atp. Naproti tomu pro reportáž a jednoduché objekty je vítán. To jsou jednoduše věci zařité. Nejen z výstav ale i z vlastní nádeničiny v temnici.

Pro dobrý pocit "do oka" je 645 minimum, lépe 6x9. Tak.

[Pentaxista]

Z čistě technického hlediska:

Acros (kinofilm) + Leica + 50mm (některý z novějších), Konica Hexar AF, nebo třeba jiný velmi ostře kreslící objektiv (Tamron 90mm, makro 50mm od Pentaxu, 15mm od Pentaxu a mraky dalších, já nemám zkušenost s Nikonem nebo Canonem) + správná expozice + správné vyvolání  (např. Xtol, Atomal - a mraky dalších) + seřízený zvětšovák + dobrý zvětšovací objektiv + dobrá vývojka + dobrý papír..... atd.atd. 

Zvětšenina do 50x60 není až tak velký problém.

Poučka: zrno dobrou fotografii nezkazí. Neostrost (pokud není chtěná) zlikviduje vše...

[Fire]

Děkuju za zpětnou vazbu. Osobně jsem došel k tomu, že foťák formátu 645 zvládnu ve svých letech tahat bez většího problému celý den - a před supermany co to samé dají s Mamčou RB smekám. Velký formát je problém se zvětšováním.

Takže pro mě tak, ale zajímalo mě jak to funguje ostatním.

Díky!

[Runner]

Děkuju za zpětnou vazbu. Osobně jsem došel k tomu, že foťák formátu 645 zvládnu ve svých letech tahat bez většího problému celý den - a před supermany co to samé dají s Mamčou RB smekám. Velký formát je problém se zvětšováním.

Takže pro mě tak, ale zajímalo mě jak to funguje ostatním.

Díky!

 

 

M RZ 67 se dvěma kazetami a dvěma skly beru i nad 3000 m.n.m.  To ale už netahám nic jen kromě tekutin. a jde to.