Přejít na obsah


Fotka

několik problémů při vyvolávání


  • Pokud chcete vložit odpověď, přihlašte se
7 odpovědí na toto téma

#1 dzunk

dzunk

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 1 příspěvků(y)
Reputace: 0

Publikováno 17 listopad 2016 - 11:39:15

Ahoj, vyvolávám přibližně půl roku ve fotokomoře a ikdyž jsem si naivně myslel, že to přejde do krve tak nějak samo, tak tomu tak stále není a je pořád několik věcí které nemůžu vychytat a rád bych zase trochu posunul kvalitu zvětšenin, když už nad nima trávím tolik času. Mám poměrně basic a možná blby dotazy, tak pokud tomu tak bude, tak mě klidně stačí odkázat na příslušný vlákno, trochu jsem tu hledal, ale nenašel jsem. Prvně bych si chtěl objasnit gradaci, pochopil jsem, že slouží k hrátkám s kontrastem, rozsahem tónu od černé po šedou. Četl jsem tu o tom jedno vlákno (http://www.temnakomo...ace#entry513810), ale musim přiznat, že jsem to moc nepochopil. Píše se tam např. o dvojím osvitu, chápu to správně, že tam hodím filter např na měkkou gradaci a pak na tvrdou dám u obou osvitů polovinu času co bych dal bez filtru a rozšířim tak rozsah tónů ve fotce? Nebo osvicuji jednou a filtry přiložím na sebe? A je to správně ta, že měkká gradace znamená v překladu nižší kontrast a tvrdá gradace kontrast vyšší? Dál mě trápí, že někdy když vyvolávám, hodím to do vývojky a pak do ustalovače a když pak rozsvítim, udělají se na fotce takové hnědě žíhané oblasti, stává se mi to dokonce když už mám vypráno a suším, že na okrajích fotky se vykape taková hnědá stopa, která ale třeba jde ssetřít prstem, když si jí včas všimnu, ale když ne zaschne a nejde umýt. Vyvolávám ve 4 nádobách vždy výv,voda,ust,voda - je to takhle ok? není třeba lepší dát na konec destilku, aby se opláchlo úplně vše nebo je to jedno? Dál mě pak zajímá, jak udělat při vyvolávání filmu, abych na něm neměl uschlé kapky vody? Četl jsem, že se má při vyvolávání filmu jako poslední kápnout trochu jaru, tak jsem to zkusil, ale stejně tam ty kapky mám, jak to řešíte kolik tam dáváte popř toho jaru nebo se to dá dělat ještě úplně jinak? No a co mě trápí u každé fotky, že se fakt hodně kroutí. Je to normální nebo to může být třeba blbou vodou? Je to asi stupidní dotaz, ale když jsem vyvolával u kámoše, tak se to nekroutilo a když to dělám sám, tak se to kroutí, takže všechny po usušení dávám pod těžké knihy. Ještě krátký dotaz na zvětšovák, pochopil jsem tady z fóra, že čím dál dám hlavu, tím méně světla to dává smysl, chci se jen zeptat, když měním clonu na objektivu zvětšováku, má to i vliv např na ostrost a prokreslenost fotky nebo to je zase čistě jen o regulaci světla? A popř jak určit kdy dát jakou clonu? A poslední dotaz: není nějaká česká učebnice nebo jakákoliv literatura na téma temná komora, kde by se dalo dočíst o různých technikách vývolávání atd? Mluvil jsem totiž nedávno s kamarádem, který fotí už přes 40 let a říkal mi, že kdysi dělal něco ve stylu, že vyvolal nějak jednu část fotky a druhým způsobem tu druhou, tak aby byl v obou částech fotky optimální jas a kontrast a já nějak nevím kde hledat a kde bych si mohl o tomto přečíst... Díky předem za jakoukoliv odpověď a doufám, že nikoho nenašstu nějakou často opakovanou otázkou nebo tak něco, dzunk


  • 0

#2 hidejoshi

hidejoshi

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 736 příspěvků(y)
  • Location49°49'35.080"N, 12°36'21.379"E
Reputace: 430

Publikováno 17 listopad 2016 - 12:17:58

erich einhorn 1001 rad pro fotoamatéry


  • 0

#3 LuzJi

LuzJi

    Tlampač (grafoman)

  • Předplatitel
  • 1 651 příspěvků(y)
  • LocationTábor
Reputace: 480

Publikováno 17 listopad 2016 - 13:36:00

Buď pozdraven.

Odpovědět na všechny tvé dotazy je trochu časově náročné. Trochu to proto s dovolením zpřehledním  :

 

1/ Prvně bych si chtěl objasnit gradaci, pochopil jsem, že slouží k hrátkám s kontrastem, rozsahem tónu od černé po šedou. Četl jsem tu o tom jedno vlákno (http://www.temnakomo...ace#entry513810), ale musim přiznat, že jsem to moc nepochopil. Píše se tam např. o dvojím osvitu, chápu to správně, že tam hodím filter např na měkkou gradaci a pak na tvrdou dám u obou osvitů polovinu času co bych dal bez filtru a rozšířím tak rozsah tónů ve fotce? Nebo osvicuji jednou a filtry přiložím na sebe? A je to správně ta, že měkká gradace znamená v překladu nižší kontrast a tvrdá gradace kontrast vyšší?

 

2/ Dál mě trápí, že někdy když vyvolávám, hodím to do vývojky a pak do ustalovače a když pak rozsvítím, udělají se na fotce takové hnědě žíhané oblasti, stává se mi to dokonce když už mám vypráno a suším, že na okrajích fotky se vykape taková hnědá stopa, která ale třeba jde setřít prstem, když si jí včas všimnu, ale když ne zaschne a nejde umýt. Vyvolávám ve 4 nádobách vždy   vývojka -voda - ustalovač -voda   je to takhle ok? není třeba lepší dát na konec destilku, aby se opláchlo úplně vše nebo je to jedno?

 

3/ Dál mě pak zajímá, jak udělat při vyvolávání filmu, abych na něm neměl uschlé kapky vody? Četl jsem, že se má při vyvolávání filmu jako poslední kápnout trochu jaru, tak jsem to zkusil, ale stejně tam ty kapky mám, jak to řešíte kolik tam dáváte popř toho jaru nebo se to dá dělat ještě úplně jinak?

 

4/ No a co mě trápí u každé fotky, že se fakt hodně kroutí. Je to normální nebo to může být třeba blbou vodou? Je to asi stupidní dotaz, ale když jsem vyvolával u kámoše, tak se to nekroutilo a když to dělám sám, tak se to kroutí, takže všechny po usušení dávám pod těžké knihy.

 

5/ Ještě krátký dotaz na zvětšovák, pochopil jsem tady z fóra, že čím dál dám hlavu, tím méně světla to dává smysl, chci se jen zeptat, když měním clonu na objektivu zvětšováku, má to i vliv např na ostrost a prokreslenost fotky nebo to je zase čistě jen o regulaci světla?

 

6/ A popř jak určit kdy dát jakou clonu?

 

7/ A poslední dotaz: není nějaká česká učebnice nebo jakákoliv literatura na téma temná komora, kde by se dalo dočíst o různých technikách vývolávání atd? Mluvil jsem totiž nedávno s kamarádem, který fotí už přes 40 let a říkal mi, že kdysi dělal něco ve stylu, že vyvolal nějak jednu část fotky a druhým způsobem tu druhou, tak aby byl v obou částech fotky optimální jas a kontrast a já nějak nevím kde hledat a kde bych si mohl o tomto přečíst..

 

---------------

 

7 - Nějaká literatura ke zvětšování  : Přem.Koblic - Zvětšování,  Zd. Tomášek - Vyvolávám a zvětšuji sám, Boh.Šťastný - Zvětšování

 

Asi bych ale nejprve doporučil sejít se s někým přímo v komoře (píšeš např. o zkušeném kamarádovi, nebo dej vědět odkud jsi a někdo se třeba ozve)  při vyvolávání a osahat a probrat to vše naživo.


  • 0

#4 Pentaxista

Pentaxista

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 2 181 příspěvků(y)
Reputace: 241

Publikováno 18 listopad 2016 - 22:32:57

dzunk

Odpovědět na Vaše otázky je práce na mnoho hodin... Ale:

1. Způsobů, jak exponovat pozitiv, jsou mraky. Jedním z nich je split grading = split filtering = dělená expozice. Princip je velmi jednoduchý - s trochou nadsázky: jednou expozicí s purpurovým filtrem exponujete jednu vrstvu emulze, druhou expozicí se žlutým filtrem vrstvu druhou. Ve výsledku dostanete zvětšeninu s prokreslenými stíny i světly a mezi těmito "konci" velké množství polotónů. (Ale postupů je daleko více!)

Pokud ale nemáte zkušenosti s "normálním zvětšováním" - ať již na papíry s pevnou gradací nebo na multigradační papíry, budete se trápit. Buďte trpělivý a dělenou expozici si nechte na dobu, kdy budete mít zvládnuté základy. Nemyslím to zle, naopak, vím, o čem mluvím. Zažil jsem dobu, kdy se u nás objevily multigradační papíry a filtry. V okamžiku, když jsme "je zvládli", chtěli jsme dále - logicky ke splitu. Opravdu to nebylo jednoduché!

2. Hnědé "mapy" na pozitivech mohou být způsobeny: nečistým "nádobím", zoxidovanou nebo vyčerpanou vývojkou, nedostatečným přerušením, nekvalitním ustálením, špatným vypráním, atd. atd.

Pro začátek zkuste dodržovat "předepsané postupy" a myslím, že problém jaksi spontánně zmizí.

3. Zaschlé kapky na filmu jsou způsobeny tvrdou vodou a nepoužitím smáčedla. Použijete-li k závěrečnému praní destilku a smáčedlo ve výrobcem předepsané koncentraci !!! (JAR lze, ale když, tak v nouzi. Fotosmáčedlo opravdu není až tak drahé.), kapky nebudou.

4. Nepíšete, na jaké papíry zvětšujete. Pokud na barytované papíry, tak kroucení je zcela normální. Řešením je vypnutí na sklo nebo vyleštění. Lisování není až tak účinné, sušení ve fotoleštičce lze, ale nedosáhnete asi "dokonalého" výsledku. Prakticky žádné kroucení se neodehrává u papírů povlakovaných plastem (RC - resin coated), které se velmi rychle vyvolávají, ustalují, perou i suší  a při dnešní kvalitě (nepožadujete-li "archivní stálost") by Vám mohly vyhovovat.

5. Vzdálením hlavy zvětšováku od průmětny se naplňuje poučka "o úbytku světla se čtvercem vzdálenosti". U clony objektivu je tomu tak, jak píšete jenom zčásti: při nejnižších clonových číslech musíte počítat s tím, že ostrost a kresba nebude taková, jak při zaclonění. Při nejvyšších clonových číslech se uplatňují zase jevý jiné a kresba je opět horší. Záleží na druhu a značce zvětšovacího objektivu (u těch nejkvalitnějších jsou nedostatky velmi dobře kompenzovány - i když ani u nich ne zcela).

Obecně platí - zpravidla nejostřejší kresbu poskytuje zaclonění o 2 clonová čísla nad nejmenší clonové číslo (má-li tedy objektiv světelnost 4,5 , pak cloňte cca 8).

6. Kamarád to asi umí - rada: nasáčkujte se mu do komory a koukejte a ptejte se. Když příjdete z komory, nakoukněte do literatury (viz. minulý příspěvek) a ověřte si, zda kamarád nekecal. Říkám to proto, že mnozí rutinéři mají práci v komoře v malíku - ale neumí vysvětlit. Jiní zase okecají vše - ale v praxi jim to moc nejde.

Přeji trpělivost a úspěch!


  • 2

#5 keko

keko

    Tlampač (grafoman)

  • Předplatitel
  • 2 144 příspěvků(y)
  • LocationSlovakia, Alžbetin Dvor 130
Reputace: 649

Publikováno 18 listopad 2016 - 23:23:04

Foto papiere ide delit podla viacerych kriterii napr podla sposobu, ako sa da ovplyvnit strmost:

a/ papiere s pevnou gradaciou (pevnym kontrastom, este spravnejsie - s pevnou strmostou), tie sa potom delia na kontrastne, alebo normalne, alebo makke. Iny vyrobcovia delaq papiere na 5 stupnov (gradov), od najnizsej po navyssiu strmost

b/ papiere s variabilnou strmostou - jednym jedinym papierom dosiahnem vsetky pozadovane stupne, grady, kontrasty, strmosti ...

 

Tie prve papiere (v bode a) maju vlastne iba jednu emulziu a ta je naledena na nejaky kontrast, preto treba mat pre tvorivu pracu (zachranujes pokazene negativy) viacero gradacii papiera. Sam sa vzdy snazim nic nepokazit a mat film ako naexponovany, tak i vyvolany tak, aby sla bez problemov urobit dobra fotografia na papier normalnej gradacie.

Tie druhe papiere sa vyrabaju s dvoma emulziami poliatymi na sebe. Jedna je makka a citliva hlavne k zltej farbe a druha kontrastna a citliva k hlavne purpurovej farbe. Ak je CB film sam o sebe neutralny, potom sa da filtrami ovplyvnit vysledny kontrast. A teraz k podstate filtrov. Kazdy filter je svojou spektralnou citlivostou naladeny tak, aby zasiahol ciastocne obe vrstvy. Vtip je v tom, ze podla pomeru, akym zasiahne jednu, ci druhu vrstvu, poskytnu filtre pozadovany kontrast. Cim filter prepusti viac zltej - tym bude vysledok maksi, a naopak. A tak mam sadicku jemne odstupnovanych filtrov, ktortymi mozem velmi presne ladit vyslednu strmost. Treba iba vediet (aspon filtre Kodak Polymax to tak maju), ze zmenou filtra nedochadza k zmene expozicie zakazdym, stane sa to iba pri prechode z jednej polovice sady na druhu.

Ale farbu svetla ide dosiahnut aj inym sposobom. Napr farebnou hlavou. I ked nou nedokazem obsiahnut cely pouzitelny rozsah strmosti modernych papierov, predsa len, skuseny fotograf vlastne cely rozsah ani nepotrebuej. Takze ako? Zaradim filter Y, budem mat makky vysledok. Cim vacsia hodnota, tym viac. Ked zaradim purpurovy filter, dosiahnem vyssiu strmost. Opat, cim vacsia hodnota, tym vyssia strmost. Je mozne mat zaradene oba filtre do polovice a uberanie jedneho moze sprevadzat pridavanie druheho. Ciastocne tak kompenzujem ten fakt, ze zmenou filtracie vzdy dochadza k potrebe zmeny expozcie (zvycajne expozicneho casu).

Tretia moznost je asi najviac lakava. Mat v hlave zvacsovaka dva zdroje svetla, jeden zlty, druhy purpurovy. Exponovat kazdy zvlast. Bud jeden po druhom, alebo zaroven, pricom jeden moze zhasnut skor. Vyhoda je, ze kazde zdroj sa da pekne skalibrovat a potom nechat prepocitavanie expozicie pri zmene strmosti na vypoctovu techniku.

Split grade, je potom exponovanie raz jednym zdrojom svetla (trebars zltym) a potom tym druhym, nikdy zaroven, a to z logickych dovodov. Pocas prveho vykryvas a nadrzujes (dodging, burning) pozadovane casti pre makke svetlo a pocas druheho nadrzujes, ci vykryvas pri "strmom svetle.

 

Pouzitie akejkolvek techniky nezvacsuje rozsah jasov, ci mnozstvo poltonov. Jedno i druhe moze nevhdodnym pouzitim iba zhorsovat vysledok zvacsovania. A ako som uz spomenul, uplne najvac sa da dosiahnut kvalitnym negativom na papier pevnej normalnej gradacie. Preto je na mieste uvaha, ci nie je pre fotografa uplne, ale uplne najdolezitejsie osvojit si spravne exponovanie a vyvolanie negativu.

 

Hnede flaky su neziaduci jav. V CB pozitivnej fotografii sa pre pripravu vyvojky pouzivaju prednostne take vyvolavace, ktore farebny zavoj nerobia. Ale i tie musia mat spravne podmienky. Vyvojka nesmie byt vycerpana, nesmie byt stara a zoxidovana, vyvolavanie by nemalo presiahnut spravidla 3 minuty, nesmie byt kontaminovana ustalovacom. Kym prve dve podmienky su jasne, ta posledna sa da splnit iba tak, ze kazda miska ma vlastnu pinzetu. Ocakavaju sa minimalne dve pinzety. Jedna na vyvojku, druha na prerusovac a ustalovac. Toto pravidlo by mohlo zachranit vela fotografii. Ak hovorime o vyvojke v dobrej kondicii, potom treba mat na pamati, ze i ustalovac musi byt v dobrom stave. Kym u vyvojky sa da vycerpanost odsledovat postupnou stratou aktivity, ustalovac starne ovela menej napadne. Pozor na maximalnu mieru ustaleneho materialu.

 

1000x som sa uz mal moznost presvedcit, ze co lokalita, to ina voda. Najhorsia mozna je studnicna voda z kopanych a vrtanych studni. Takato voda moze bez upravy vazne negativ poskodit. Vysoka tvrdost vody je dovodom zaradenia destilovanej vody do predposledeho kupela. A uplne posledna by mala byt destilka so zmacadlom. Vyhoda zmacadla je, ze je ucinne, cena je nizka a zmacadlo sa po zamiesani pouzva velmi dlho, teda kym nezacne smrdiet :)

Malo sa ale vie, ze vyznamnym povodcom flakov na negativoch byva ustalovac, ktory sa nedokonale z filmu vypral. Preto je pranie rovnako dolezite, ako vyvolavanie i ustalovanie.  Je spusta navodov, ako na to. Ja verim intenzivnemu bublinkovemu kupelu pomocou JOBO Cascade. Overene je, ze stacia pre dokonale pranie puhe 3 minuty. Nebolo mi luto dat za kusok hadice a spravne navrhnuteho injektoru 25€. Ja uz skratka skvrny na negativoch nemam.

Jar je ako nahrada za dobre zmacadlo nevhodna. Minimalne preto, ze zmacadlo obsahuje i biocidne zlozky.

 

Zmenou vysky hlavy sa meni expozicia. Pre zaciatok si ale zapamataj, ze na objektive su iba dve dolezite polohy clony. Uplne otvorena je fajn, ked zaostrujes, ta druha poloha je 5.6 az 8 pre kinofilm a preneho urceny objektiv 50mm. Pre vacsie negativy a objektivy k nim urcene sa pouzivaju vyssie clony. Preco? Odpoved zatial je - PRETOZE. (Mozno bude dobre si prestudovat najdolezitejsie chyby objektivov.)

 

A este posledna rada: Ked si uz chces nieco citat, citaj si zatial tu literaturu, ktora vedie ku konzistnemu a dobremu vysledku. Ak kolega pouziva nejaku techniku, ktora sa nenachadza v knizke pre zaciatocnikov, pust ju zatial z hlavy. Zatial. Raz mozno, ked nebudes vediet inak. Alebo len tak pre zabavu a zvedavost vyskusat si nieco neobvykle. Ale nesnaz sa nikoho ohurit nezvycajnou technikou, kym neovladas tu najdolezitejsiu - dosiahnut dokonale fotografie.


  • 5

#6 keko

keko

    Tlampač (grafoman)

  • Předplatitel
  • 2 144 příspěvků(y)
  • LocationSlovakia, Alžbetin Dvor 130
Reputace: 649

Publikováno 18 listopad 2016 - 23:54:14

:)


  • 0

#7 Pentaxista

Pentaxista

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 2 181 příspěvků(y)
Reputace: 241

Publikováno 19 listopad 2016 - 14:10:21

Tak jsme se s KEKOm nějak "sladili" :-)

dzunk

Udělat "nějakou fotku" se obvykle podaří každému, kdo pochopil, k čemu je vývojka, ustalovač, zvětšovák... Udělat (technicky bezchybnou) fotku umí (nebo by měl umět) každý absolvent výučního oboru. Udělat po všech stránkách TOP fotku - to je už vyšší dívčí (resp. nejvyšší). I ti nejlepší fotografové, printeři, kolikrát nedosáhnou toho, co zamýšleli. Většinou ano, ale ne vždy. 

Jsou fotografové, kteří pouze fotí a vše ostatní jim někdo dělá (vyvolává filmy, kopíruje nebo zvětšuje). Laboranti ale neví, co autor zamýšlel! Nejlepší kombinací je tudíž fotograf (s hlubokou povědomostí o laboratoři, komoře) a asistent brilantně ovládající řemeslo (který současně fotografa zná, sám fotografuje a dokáže se s ním domluvit na žádaném výsledku).

My si vše děláme sami... :-)


  • 0

#8 Vojta

Vojta

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 258 příspěvků(y)
Reputace: 28

Publikováno 19 listopad 2016 - 21:35:44

A kdyby se to mělo zjednodušit, tak:

Proužková zkouška se vybere podle světel, gradací se případně upraví stíny.

Pak je vykrývání a nadržování.

S tím si vystačíte ve většině situací.

Pak jsou pokročilé techniky, z nichž asi nejpoužitelnější je preflashing, je o tom už psáno.

 

Snad jsem to nezjednodušil moc :-)


  • 0




0 uživatel(ů) prochází toto téma

0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních