18 odpovědí na toto téma

[czeeri]

Ahoj,

hledám informace ohledně procesů co se dějí na černobílém filmu (chemické reakce, použité látky,...) při focení (při vystavení světla). Byl jsem odkázán na toto fórum s tím, že to tu určitě bude, bohužel jsem to nenašel ani přes vyhledávání, mohl bych poprosit o nasměrování linkami na dané témata, moc by mi to pomohlo.

 

 

 

 

Předem díky

[PetoG]

Požadované informácie nájdeš v publikácii autora Jaromíra Šturma, Novodobý fotografický materiál jeho výroba a zpracování.

[keko]

https://scholar.goog...dt=0,5&as_vis=1

 

ale mozno staci

 

https://en.wikipedia...ki/Latent_image

[czeeri]

Díky, ale myslel jsem spíš něco co je bez problém online, kniha není volně šiřitelná na netu v PDF a scholar je převážně databáze na vědecké články či knihy, kde se cena pohybuje kolem 20 $

[Fire]

Závisí odkuď to chceš uchopit - třeba samotný vznik latentního obrazu je záležitost kvantové fyziky, která byla vysvětlena poměrně nedávno (v časech pana Šturma, když psal o "Novodobém" fotografickém materiálu, to byla černá skříňka která sice fungovala, ale nikdo nevěděl a moc neřešil proč).

 

Lidem, co sem chodí, většinou stačí vědět **že** to funguje, a jak se to dělá a na co to je, a moc neřeší **proč** to funguje.

[jirin_ol]

spíš se tu řeší,   "proč" to občas  někomu nefunguje.  

[keko]

O to by ani neslo, prvy krat bol vznik latentneho obrazku objasneny pociatkom minuleho strocia. A potom prislo este niekolko teorii. Navzajom sa nevylucuju, kazda plati iba ciastocne a ani posledne objavy nepriniesli nic prevratneho.
Takze ktorej teorii chces uverit?

Lebo ani praci plynov nerozumiem tak, ako fyzik, a predsa sa vozim autom do roboty pomocou vybusneho motora.

 

Otazka je, ci sa este niekto bude v buducnosti venovat predmetnej problematike, na co je potrebna zbacna cast prostriedkov, ktore by boli pre vacsinu obyvatelov nasej planety vyhodene z okna na osychajucu vetvu fotografie. Preto by som nevahal zaplatit nejake susne na uzavrete vedecke prace.

[iuliuzz]

Elsevier promine: http://en.wikipedia....Library_Genesis

[barney]

To Fire: kvantové fyziky? a jak to tedy probíhá? mohu-li se ptáti.

[berraneck]

C.E.Kenneth Mees: The Theory of the Photographic process

 

nic obsáhlejšího na toto téma myslím neexistuje

[barney]

No jo, to ale vyšlo tak 1942, v té době ještě kralovala SKT a nevím, jestli se zabývala tím, jak se chová tvorba latentního obrazu...

[barney]

Ale možná se pletu, nekamenovat prosím

[Fire]

Vzděláním a profesí jsem pan účetní, takže velice opatrně:

 

Aby se vývojka měla čeho "chytit" tak musí těch prvních pár atomů kovového stříbra vzniknout ze stříbrného iontu působením světla, tj. fotonu. Ten vyrazí z Br- elektron a udělá z Ag+ kousek kovového stříbra. Což je z mého pohledu kvantum, a tedy tenký led

 

Každopádně research na to, co a proč dělá světlo s AgBr vycházel hluboko do devadesátých let - e.g. http://aip.scitation...0.1063/1.478242 (ale fakt po mě nechtějte, abych tomu rozuměl)

 

To Fire: kvantové fyziky? a jak to tedy probíhá? mohu-li se ptáti.

[barney]

To ano, ale kvantový jev by to byl, kdyby to fungovalo jen pro fotony s přesně určenou hodnotou energie, která je dána frekvencí nebo vlnovou délkou. Jinak to je asi klasicky fyzikální jev, tedy místo fotonů můžeme klidně použít světlo. 

[Fire]

Jak je ctěná libost. Pro mě je to kouzlo...

To ano, ale kvantový jev by to byl, kdyby to fungovalo jen pro fotony s přesně určenou hodnotou energie, která je dána frekvencí nebo vlnovou délkou. Jinak to je asi klasicky fyzikální jev, tedy místo fotonů můžeme klidně použít světlo.

[barney]

Souhlasím, ať už je podstata jakákoliv, okamžiky očekávání na zhmotnění se obrazu, patří mezi ty kouzelné...a v každé fotografii neopakovatelné

[czeeri]

To ano, ale kvantový jev by to byl, kdyby to fungovalo jen pro fotony s přesně určenou hodnotou energie, která je dána frekvencí nebo vlnovou délkou. Jinak to je asi klasicky fyzikální jev, tedy místo fotonů můžeme klidně použít světlo. 

No nevím v čem seš vzdělán, první část bych ti bral, ano, pokud chceš excitovat molekulu do vyššího energetického stavu, tak to jde jen při určité energii dopadajícího fotonu, který excituje do vyšší energetické hladiny. Ta druhá část je blbost, jelikož foton=světlo

 

 

 

Vzděláním a profesí jsem pan účetní, takže velice opatrně:

 

Aby se vývojka měla čeho "chytit" tak musí těch prvních pár atomů kovového stříbra vzniknout ze stříbrného iontu působením světla, tj. fotonu. Ten vyrazí z Br- elektron a udělá z Ag+ kousek kovového stříbra. Což je z mého pohledu kvantum, a tedy tenký led

 

Každopádně research na to, co a proč dělá světlo s AgBr vycházel hluboko do devadesátých let - e.g. http://aip.scitation...0.1063/1.478242 (ale fakt po mě nechtějte, abych tomu rozuměl)

 

To Fire: kvantové fyziky? a jak to tedy probíhá? mohu-li se ptáti.

 

Jako chemik bych řekl, že kovové stříbro nebude vznika, ale stříbro se bude oxidovat, stejný způsobem jako když vezmeš dušična stříbrný (bílý prášek) rozpustíš ve vodě, tak ti za chvilinku na světle zčerná.

[czeeri]

Ok, tak nakonec jsem si stáhl vědecké články a musím přiznat, že jsem se mýlil opravdu tam podle nich vzniká kovové stříbro v clustrech (o clusteru se dá jednoduše říct, že je to krystal s tak malým počtem atomů, že zde ještě nevzniká uspořádanost krystalu), jen jaksi jsem né vše zcela pochopil, píšou tam, že na filmu je dye (barvivo) a stříbrné ionty (ty ionty chápu, že jsou z AgBr což je iontová sloušenina). Takže jestli to z nich chápu je tam nějaké barvivo a AgBr, ale já si vždy myslel, že to barvivo je AgBr

[keko]

Citaj dalej.

Zhluky tvoria mriezku, ale su v nich zarodky nedokonalosti. Iba tie su v stave udrazt z mriezky vyrazeny eleltron tak, aby vznikol latentny zaznam.
Striebro vznika vzdy a je to dobre pzorovatelne najma dlhodobym posobenim svetla na film. Nam vsak nejede o takto vzniknuty zaznam, to by bolo velmio neprakticke. Nam ide o prve zmeny, ktore nasatnu posobenim svetla, to su tie, ktore mozeme premenit na kovove svetlo pomocou redukcnych cinidiel.

Dye - farbivo je reakcnou splodinou redukcneho cinidla s halogenidom.

Zarodkami nedokonalosti v mriezke je vo vyskoje miere zelatina, ktora je vlastne prirodnym polymerom s mnozstvom