4 odpovědí na toto téma

[Doktor]

Zdravím,

 

jelikož se focení a temnokoupelničení věnuji necelý rok, ještě jsem se tak nějak neustálil na svém stylu, nicméně začínám přicházet na chuť "low-key" fotografii (netuším český název), spíš venkovní než studiové (architektura, krajina). Některé ukázky co přibližně myslím jsou níže:

 

• https://i.pinimg.com...898b8a0f74a.jpg
• https://digitalphoto...phy-920x500.jpg
• https://i.pinimg.com...color-black.jpg

 

Nicméně potřeboval bych poradit, co se týče expozice a vyvolávání. Zatím se mi pár přibližně podobných fotek podařilo udělat asi spíš omylem, a to tak, že jsem prostě negativ exponoval klasicky na stíny a normálně vyvolal, a pak jsem papír pod zvětšovákem dost přeexponoval. Říkal jsem si ale, jestli není lepší cesta už nějak zpracovat negativ? Možná podexponovat, případně rovnou pushnout?

 

Fotil jsem zatím na Kodak Tri-X + D-76 a Fomapan 100 + R09, Fomapan s Rodinalem se mi líbí víc kvůli "ostrosti", ale třeba to taky není nejvhodnější film pro tyto účely. Každopádně budu rád za jakékoliv rady

[jirin_ol]

Zrovna  celkem  srozumitelně  je  technika  low-key fotografie popsána  v různých zdrojích na  internetu,   z doby,  kdy jsem se jako jinoch učil fotit a  co a jak,  si pamatuji,  že je to  hlavně o práci se  světlem  a  výběrem  leitmotivu  byť úsporně, ale  zřetelně  osvětleného (linie, tváře,  detaily)  hlavního motivu světlé barvy,  a  všeho  ostatního v tmavých odstínech (tmavých barvách),   které  se  až  v  pozitivním procesu  výběrem  gradace papíru, případně nadržováním či vykrýváním při zvětšování dle potřeby  dále  doladí.     V interiéru  volbou a směrem osvětlení, barvou pozadí atd.   se  to  dá naučit lépe než  venku,   ale  co se  uvnitř naučíš  vidět,   se  venku  bude  moc hodit.  Tam se  to správné světlo i motiv pro low-key hledá hůř (těším se na penzi a spoustu  času,  který  hledání toho správného světla  v extravilánu  budu moci věnovat). 

[jirin_ol]

p.s.   film a  vývojka  je  až  to  poslední,  co bych tu  řešil.   Samozřejmě  co se  týče  expozice,   musím  mít  správně  naexpováno  to,  co  chci mít  správně  vykresleno,  a  to  i správně naexponované i správně vyvoláno  (např. pokud  bude  low-key technikou  focen  portrét dejme tomu s bočním osvětlením,  tak  budu měřit  dopadající světlo na tvář,  neb  tu  chci mít  přesně  exponovanou,  a  pouze  míra toho,  jestli  chci mít  i  v  místech obrazu,  která mají být  tmavá,   i  nějakou kresbu,  nebo  to  úplně  chci utopit,   mi  napoví,  zda  budu volat  na  normální či  tvrdý kontrast a  ve stínech či  tmavých partiích  jakoukoli kresbu  oželím,  nebo  naopak,   přihlédnu k tomu  při  expozici,  trošku jí přidám  a budu vyvolávat měkce,  a dál už  kontrast a tonalitu upravím v pozitivním procesu. 

Spíš  by ti poradili  borci  kovaní  v  ateliérové, portrétní a pralesní  praxi,   já  narychlo jen  sdělil to,  co si pamatuji,  i když jsem  to  cíleně  už  moc  dlouho nedělal.  

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, za zásadní považuji kontrast scény, z něhož je odvozena optimální exposice negativu. Jiná situace nastává za podmínek průměrného kontrastu do hodnoty 160 :1 a menší, což je případ eteliérové fotografie. Jiná situace je v podmínkách exteriérové scény s průměrným kontrastem 1000 :1 a vyšším. Všeobecně se v kategorii Low Contrast pohybujeme v rozsahu minimální hustoty negativu G = 0.12 až 0.25, což je v podmínkách vysokého poměru kontrastu scény situace velmi rozporuplná. Za výhodné považuji použití pyrokatechinových vývojek s vyvolávací dobou těsně se blížící 5 min, lépe ve verzi dvouroztokové pyrokatechinové vývojky.

Exposice negativu by měla ve svém ideálu zahrnovat těsně hranici prvních zřetelných detailů šedé škály fotografované scény. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[keko]

Aj ja sa pridam s troskou:
- negativ ma vyzerat tak, ze na skoro cirom negative budu iba vyrazne tmave plosky, body ci linky;

- vyber motivu je teda jasny, nieco ako cernoch v tunely s bielimi zubami;

- osvetlenie tvrde, mozno bodove, svieti casto v protisvetle;

- meranie svetla vyplyva zo sposobu vyvolavania, ak maju byt na pozitive viditelne separovane poltony v ciernej, potom treba tomu prisposobit aj svietenie na jednotlive plochy (meria sa odrazene svetlo), pripdne treba merat dopadajuce svetlo a ubrat mozno aj dve clony;

 

V atelieri som pouzival clonu 8 a cas 1/15s, ani neviem, ci ine casy vobec fungobvali . Ked som potom odfotil sedu stupnicu, vyvolal a urobil fotografiu, odmeral odrazene svetlo kazdej plosky, zapisal som na fotografii ku kazdej ploske namerane hodnoty. Velmi uzitocne pomocka. Pride totiz rocker s vycesanym harom, cely ksicht v tme tu taka svetla linka protisvetlom, no proste kazda plocha na rockerovi sa dala odmerat a predpokladat, aka svetla/tmava na vyslednej fotografii bude. A nakoneic aj bola
Velmi pekne boli napr ruze polozene na ciernom skle ofrkane vodou, tentokrat ale osvetlene velkou svetlnou plochou v protisvetle, to koli polarizacii svetla na ciernom skle. Nebolo to na prvu supu, ale atelier ma tu vyhodu, ze sa daju veci zopakovat. V prirode sa niekedy clovek nezaobide bez fotenia pri viacerych clonach. Ked ma clovek 12 obrazkov a iba jeden motiv, niekdy nevaham.