Přejít na obsah


Fotka

Signování, číslování atp. na zvětšenině


  • Pokud chcete vložit odpověď, přihlašte se
9 odpovědí na toto téma

#1 Machin

Machin

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 50 příspěvků(y)
Reputace: 5

Publikováno 20 říjen 2020 - 19:23:30

Všechny zdravím, máte někdo zkušenosti s číslováním zvětšenin? Teď tu nad tím bádám a nemůžu se dobrat konce. Google je sdílný jen co se týče grafik, plakátů, apod., ale ohledně fotky mlčí.

 

Zajímá mě, jak správně číslovat zvětšeniny. Dovedu si představit, že mám sken negativu a udělám si tisků kolik chci, například 100 (všechny jsou naprosto stejné, od sebe nerozeznatelné). Pak každý tisk by měl být značen 1/100, 2/100, 3/100, atd. Ale jak je to v případě zvětšeniny, kdy je výchozí předlohou negativ (výchozí obraz, originál), ale vlastně každá zvětšenina je také zcela originální?

 

Zhodnoťme si pár situací, které mohou nastat:

 

  • Rozhodnu se, že chci zvětšit pouze 1ks fotografie. Mám tak dvě možnosti:

             1. nečíslovat vůbec

             2. číslovat 1/1

 

Co ale pak, když se za měsíc rozhodnu znova vytisknout 1ks té samé fotografie? Pokud bych v předchozím případě čísloval 1/1, tak jak by měla být očíslovaná tahle druhá fotografie, aby byla od té první rozlišitelná? Pokud by byla také 1/1, tak nám běhají po světě dvě totožné fotografie stejně značené, což je asi špatně. Pokud nebude značena žádná, opět běhají dvě stejné - jak je od sebe rozlišit?

 

 

  • Pak máme druhý model. Rozhodnu se nazvětšovat jednu fotografii 10x. Zde bude logické, že je označím 1/10, 2/10, 3/10, atd. Ale co když za měsíc budu opět tisknout další sérii? A opět po 10 kusech? Jak tyhle číslovat? Znova by nám běhala po světě druhá duplicitní série. 

 

 

A teď se ptám - jak by to mělo být správně? Jak z toho ven? :mrgreen:

 

 


  • 0

#2 ďuroT

ďuroT

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 737 příspěvků(y)
  • LocationBA, SK
Reputace: 337

Publikováno 20 říjen 2020 - 19:36:23

Ahoj,

mne sa zdá, lovím z hlbokej pamäti, že v jednom čísle "Temnokomorníka" (pamätníci vedia) bol práve na toto článok, s človekom z Leica gallery /?

A myslím, že vec bola taká: z jedného negatívu sa urobí séria jedného rozmeru, tá sa očísluje. Už nikdy sa v tomto rozmere z tohoto negatívu nezväčšuje, aby sa nezničila "hodnota" číslovaných kusov.

 

No čítal som to pred X rokmi. Skúsim nájsť, hodiť sken.


  • 1

#3 Machin

Machin

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 50 příspěvků(y)
Reputace: 5

Publikováno 20 říjen 2020 - 19:55:36

Ahoj,

mne sa zdá, lovím z hlbokej pamäti, že v jednom čísle "Temnokomorníka" (pamätníci vedia) bol práve na toto článok, s človekom z Leica gallery /?

A myslím, že vec bola taká: z jedného negatívu sa urobí séria jedného rozmeru, tá sa očísluje. Už nikdy sa v tomto rozmere z tohoto negatívu nezväčšuje, aby sa nezničila "hodnota" číslovaných kusov.

 

No čítal som to pred X rokmi. Skúsim nájsť, hodiť sken.

 

Jé, díky moc, kdyžtak pohledej a pleskni to sem. ;-)


  • 0

#4 Vojta

Vojta

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 342 příspěvků(y)
Reputace: 41

Publikováno 20 říjen 2020 - 19:58:42

U grafiky by se to mělo dělat tak, že se zvolí počet tisků, ty se očíslují a deska by se měla znehodnotit. U litografie se kámen přebrousí a znovu použije, u leptu by se měla deska přeškrtnout.

 

Realita tomu ovšem odpovídá jen někdy.

 

Na aukcích se vyskytují velmi často takzvané later print (opak vintage print). Někdy je vytvoří sám autor, někdy je nechá zhotovit např. potomek. Nemusí to být vždy negativní, ale kde jsou pak hranice.


  • 2

#5 Vojta

Vojta

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 342 příspěvků(y)
Reputace: 41

Publikováno 20 říjen 2020 - 20:00:12

Poslední odstavec se týká fotografie.


  • 0

#6 Stříbrokaz

Stříbrokaz

    Tlampač (grafoman)

  • Předplatitel
  • 1 343 příspěvků(y)
  • LocationModřany
Reputace: 168

Publikováno 21 říjen 2020 - 00:02:59

Fotky čísluju, když nezapomenu, na zadní stranu tužkou. Číslo filmu/políčko. Řekněme 14/3. Pokud to někdo chce koupit, tak datum zvětšování a podpis (vypadá to chytře), ale to je minimum případů. 

Dál, ať si lámou hlavu kunsthistorici budoucích generací :-)

 

Ale ze mně žádný velký výtvarno nepadá a navíc popisuju tuhou B8, jde to snadno vygumovat.

 

Pokud se fotka někomu líbí, tak je úplně jedno, kolik má kopií.

 

Moentálně trénuju elegantní výstup na stupně vítězů, jen nevím, čemu se budu věnovat. Tenis, nebo formule1 ?  :-)


  • 0

#7 Tob

Tob

    Nováček

  • Předplatitel
  • 71 příspěvků(y)
  • LocationPraha
Reputace: 11

Publikováno 21 říjen 2020 - 08:11:04

Jak píše Vojta: třeba některé Reynkovy grafiky zřejmě už po jeho smrti jeho kluci znovu tiskli a pak se nečíslované (?) použily v obálce edice KDM (myslím, že to byl svazek Reynkových překladů?). Pokud vím, tak u tisků se taky opotřebovávají destičky, takže omezení počtu tisků je taky z toho důvodu, což by u negativu nemělo nastávat (i když já si je často opotřebím :-( ) Neslyšel jsem teda ale o tom, že by někdo po určitém počtu zvětšenin zničil schválně negativ. I když pak by se Saudek nemusel hádat o ukradené negativy


  • 0

#8 Vojta

Vojta

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 342 příspěvků(y)
Reputace: 41

Publikováno 21 říjen 2020 - 12:10:51

Reynkovi pomáhal jeho syn Jiří, který pak posmrtně některé tisky dělal. Nejsou lavírované a jsou číslované a ozačené "tisk Jiří Reynek".

Pak se některých desek zmocnil kdo ví kdo a tisknul nečíslované. Proto by se ty desky měly ničit, aby se neznehodnocovaly původní série.

To číslování se dělá pravděpodobně i proto, že zvlášť u suché jehly a mezzotinty jde kvalita rychle dolů. Prvních 10 - 20 kusů je nej.

U litografie a samozřejmě fotografie to neplatí. Ale i tam je rozdíl, jestli si kupujete kus z 12 nebo 150 kusové série (nebo Charles bridge series).

Mnohosetkusovou litografii od Mánesa koupíte i dnes za pár šupů.

Pokud už někdo čísluje jako u grafiky, tedy např. 5/50 tj. 5. tisk v pořadí z 50 kusové série, neměl by pak dělat dotisky, nebo je alespoň odlišit např. formátem (si teda myslím já).

 

Druhý Reynkův syn Daniel udělal v Petrkově moc hezké barené víceexpozice.


  • 1

#9 Erik Kurach

Erik Kurach

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 770 příspěvků(y)
  • LocationSlanej vrch - 326 m n.m.
Reputace: 561

Publikováno 21 říjen 2020 - 18:24:17

Vážený kolego Vojto. Vámi nastíněná problematika signování zvětšenin a autorských tisků, u nichž se předpokládá aukční prodej, lze nahlédnout z několika úhlů jejich následného zhodnocení. Originální zvětšeniny, které v celém rozsahu fotografického procesu zhotovil jejich autor-fotograf, jsou předmětem sběratelské vášně a rovněž investice. Věc je však mnohem složitější. Autoři černobílých fotografií, které získaly ocenění ve fotografických salonech své doby zhotovovali Vintage Print. Ten nebyl v samém záměru předmětem budoucího prodeje, jednalo se o výstavní unikát. Pokud fotografie získala zájem a ocenění v renomovaném fotografickém salonu, stala se předmětem prodeje. Její autor cíleně limitoval počet identických kopií. Z originálního negativu zhotovil 12 identických zvětšenin, značených vzestupně 1/12,2/12,3/12 e počet printů z originálního negativu označil. Limitovaná edice snímků byla definitivní a autor garantoval vlastnictvím originálního negativu, že další kopie nebudou nikdy zhotoveny. Nasává případ, kdy například syn Edwarda Westona Cole, zhotovil z 548 originálních negativů svého otce limitovanou serii kopií za účelem jejich prodeje. V tomto případě, jako dědic autorských práv - sám fotograf s vlastní tvorbou, inspirovanou svým otcem, jemuž v jejich domácím ateliéru - prkenné kůlně osobně asistoval a při své činnosti důsledně dodržoval pečlivé otcovy poznámky, týkající se jednotlivých kopií originálních negativů. Je to autentické, oba vzájemně spolupracovali. Dále je zde velmi častý případ á Henri Cartier Bresson, který fotografie vytvářel jako autor, ale jejich zpracování, včetně vyvolání filmů přenechával svému placenému, velmi profesionálně pracujícímu fotolaborantovi. Maximálně se osobně účastnil jejich kopírování a schvaloval definitivní podobu, jež byla následně publikována. Jelikož si svého laboranta platil, je stále výsledná fotografie považována za autorský počin H.C.Bressona. Počet zvětšenin z jediného, již obtížně identifikovatelného negativu je prakticky neomezený, podobně, jako počet výtisků textu v podobě knihy. Cena je potom spíše pouze refundací materiálových nákladů na 1 ks fotopapíru příslušného formátu, zpracovatelských lázní a hodinové mzdy fotolaboranta. Totální autorská zprzněnost nastává nyní, kdy se jeden kus snímku agenturního fotografa, zhotovený číslicovým záznamem DSLR zrcadlovkou v roce 2002, jako datový soubor s právem jediného užití pro osobní potřebu jeho kupce prodává agenturou MF Dnes za neuvěřitelných 10 000,- Kč, navíc s podmínkou přesně vymezeného užití jedné jediné kopie snímku. Ano, existují autorská a jiná vlastnická práva autora, vyplývající ze zaměstnaneckého poměru agenturního fotografa. Lze si oprávněně položit otázku, jestli ten potištěný kus papíru, který je výstupem datového souboru, s určitým vkladem práce obrazového specialisty, který tento datový soubor vizuálně modifikoval do určité definitivní podoby, mnohdy s absencí autora datového souboru, tvořícího něco, co již takřka nelze nazvat fotografií, s respektováním zákonitostí klasického fotochemického postupu, založeného na světlocitlivých vlastnostech stříbrných solí. Je to kus zušlechtěného papíru, potištěný barevným pigmentem - v technické podstatě ofsetová rozmnoženina tisku, bez jakékoli ceny, mimo hodnoty papírového podkladu a amortizace tiskové technologie, ke zhotovení tisku použité. Naprosto ekvivalentní novinovému výtisku, jež

se válí v papírovém kontejnerovém odpadu. Tiskové výstupy s jakýmsi domnělým autorským obsahem jsou z hlediska posouzení podílu autora na datovém souboru  velmi sporné a nemají absolutně žádnou hodnotu. Degradace tiskového obsahu s přihlédnutím ke stálosti obrazových pigmentů, použitých k jejich tisku jsou zcela nepředvídatelné. Stejně jako útržky použitého toaletního papíru, cenné díky stopám unikátní DNA uživatele. Fotografie je mrtva, epocha fotografů definitivně končí. Daniela Reynka jsem osobně znal, fotografoval barevné diapositivy květin a byl to renesanční člověk, odlišující se od tuctové šedi let 1976 - 1979. Těším se velice

na návštěvu Petrkova po 42 letech. Poesii Bohuslava Reynka svrchovaně obdivuji, byť jsem jej osobně neměl možnost jej za života zastihnout. Do Petrkova jsme pravidelně chodili běhat po polních cestičkách za každého počasí. Okouzlen koloritem Vysočiny jsem posléze zjistil, jak je obtížné ji fotograficky sdělně uchopit, ale moc se těším. Monografii ve 2. vydání, oceněnou Magesia Litera si vezmu s sebou. Zarostlá "zahrada" v podobě, jak ji pamatuji a fotograficky jsem ji interpretoval,

to je pouze vize v mých vzpomínkách. Stále se k nim vracím a láká mne svým tajemstvím. S pozdravem Všem uctívačům klasické fotografie "Starý Jezevec" Erik


  • 0

#10 Vojta

Vojta

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 342 příspěvků(y)
Reputace: 41

Publikováno 22 říjen 2020 - 21:37:12

Omlouvám se, popletl jsem bratry Reynkovi. Můj táta má grafiky kde je tisk D. Reynek.


  • 0




0 uživatel(ů) prochází toto téma

0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních