Před nějakou dobou jsem začal s přímými pozitivy technikou reverzního vyvolávaní papíru. Jistím omezením je nízká citlivost běžného fotografického papíru, která se pohybuje kolem 1,5 až 3 ISO. Proto s velkým potěšením jsem zjistil, že existuji papíry HS 200 od znáčky Wephota (jde o německou firmu Banse und Grohmann, která zřejmě převzala výrobní zařízení po ORWO ve Wenigerode). Ono to "200" v nazvu je citlivost podle filmové škály, jde o papír, který má mít citlivost filmu, 200 ISO! Primárně je určený pro dírkové kamery.
První zklamaní bylo, že páni B&G s výrobou fotografických materiálu sekli, dostupné jsou jen skladové zásoby u prodejců. Což na to, není to jediný takový případ, nefotil jsem několik svitků na Aerochrome asi 10 či 15 let po zastavení produkce. Zásobu jednoho prodejce jsem koupil celou, nebylo toho moc, stejně s ohledem na svůj věk nemusím počítat s nějakým nekonečnem. Hned jak to šlo nafotil jsem něco, dal papír do lázně – a hned zčernal celý. Osvětlení temné komory mám uzkospektrálními LEDkami na hranicí infračervené (700-720 nm), to by nemělo na papír mít vliv ani po několika dnech… Jinak, jak to něco málo, co o tom materiálu jde najít na internetu, tak informace od prodejce potvrzují, že je ten papír ortochromatický. Nicméně udělal jsem zkoušku po tmě, s osvitem pod zvětšovákem (kde mám možnost snížit jas, aby odpovídal vysoké citlivosti) a vyvoláváním ve vývojnici – ejhle, proužek dopadl +- podle očekávaní. Chvíli jsem popřemýšlel, smysl to dává – zatím veškeré ortochromatické materiály, o kterých jsem věděl, měly citlivost kolem 20-25 ISO s výjimkou jednoho filmu od Ilfordu, pro který se uvádí 80 ISO. Nepodezírám Wephotu, že by pro tento materiál udělali nějaký zázračný objev, spíš prostě polili RC základ emulzí pro film.
Tak, papír do kazety dávám po tmě, fotím, zas po tmě do tanku, vyvolávám – a nic. Papír po vyvolaní bílý, jak prdel Sněhurky. Že by synchronizace závěrky s blesky? Od oka ne, vidím skrz objektiv záblesk; pro jistotu obětoval jsem jeden film, negativ vyšel jak má být. Další pokus: focení na dlouhý čas s osvětlením scény jen pilotními světly – výsledek je sice trochu podexponovaný, ale jen o clonu či půl. Vím, že existuje jev obdobný schwarzschildovu, jen pro velmi krátké časy, řádově desítky nanosekund, nikoliv milisekundy. Poslední zkouška byla odclonění jak to šlo, vyuhlení záblesků na maximum – něco vidět je, ale hodně podexponované.
Umíte mi někdo vysvětlit jakým způsobem může černo-bílý materiál ztratit minimálně 4 či 5 stupňů citlivostí při použití zábleskových světel?
