20 odpovědí na toto téma

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, při pohledu na originální autorské zvětšeniny z konce 50. a 60.let mám pocit, jak výrazně poklesla úroveň kvality a kritérií v posuzování klasických černobílých zvětšenin. Přestože se stále hovoří o růstu optické kvality objektivů, tolerujeme stále nižší rozsah tonality výsledných obrazů a teprve v porovnání výstavních originálů z dobových souborů mezinárodních soutěží, jež jsou v klubovém archivu, zejména z Lotyšska a Litvy, zůstávám v úžasu, nad nimiž s pokorou snímám v úkloně vlastní klobouk. Co je příčinou tohoto poklesu a degradace obrazové tonality? O stříbro maximálně okradené emulse, na samé hranici normy ISO pro dosažení Dmax, podřadná kvalita papírové podložky, nekvalitně provedená barytáž papírové suroviny, nemluvě o gramáži papíru. Obdivujeme se "šedivákům" bez představy o obrazové technické kvalitě v dobovém standardu. A to vůbec nehovořím o kategorii kontaktů ze skleněných desek, či VF negativů, kopírovaných na dobový kontaktní karton vysoké gramáže. Platíme ještě za kvalitu?

S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[milosm]

knourat a knourat

.

[Erik Kurach]

Vážený pane kolego, to není kňourání. Na počátku 90. let, kdy se zahraniční firmy snažily ovládnout poměrně pustý trh tzv. "Zatuchlé Kotliny" by si nedovolili na otevírající se trh dodávat takové zdechliny. Porovnejte třeba ADOX Art Baryta, zakoupený v Reichu s tím, co je prodáváno zde. Za poctivě vydělaný peníz koupě poctivé kvality, alespoň té vývozní, nikoli odpadu pro tuzemský trh. To je  v roce 2023 snad normální požadavek zákazníka, ne? Nebo jsme rozvojovou koloniíí ?

S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[duuri]

Vy mate dojem ze Adox vyraba zvlast papiere pre nas trh a pre zvysok sveta? Nemate v kozusku trosku paraonie kolego?

[Skorec]

Vážený pane kolego, to není kňourání. Na počátku 90. let, kdy se zahraniční firmy snažily ovládnout poměrně pustý trh tzv. "Zatuchlé Kotliny" by si nedovolili na otevírající se trh dodávat takové zdechliny. Porovnejte třeba ADOX Art Baryta, zakoupený v Reichu s tím, co je prodáváno zde. Za poctivě vydělaný peníz koupě poctivé kvality, alespoň té vývozní, nikoli odpadu pro tuzemský trh. To je  v roce 2023 snad normální požadavek zákazníka, ne? Nebo jsme rozvojovou koloniíí ?

S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

A za všechno můžou trpaslíci....  Ti vlezou všude.

[opematus]

 

Vážený pane kolego, to není kňourání. Na počátku 90. let, kdy se zahraniční firmy snažily ovládnout poměrně pustý trh tzv. "Zatuchlé Kotliny" by si nedovolili na otevírající se trh dodávat takové zdechliny. Porovnejte třeba ADOX Art Baryta, zakoupený v Reichu s tím, co je prodáváno zde. Za poctivě vydělaný peníz koupě poctivé kvality, alespoň té vývozní, nikoli odpadu pro tuzemský trh. To je  v roce 2023 snad normální požadavek zákazníka, ne? Nebo jsme rozvojovou koloniíí ?

S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

A za všechno můžou trpaslíci....  Ti vlezou všude.

 

A což teprve posměváčci....Bacha, jsou všude!

[achernar]

Já jsem v tomhle ohledu zažil největší sešup, když přestali vyrábět papíry Kentmere Kentona a Bromide. Respektive když mi asi o rok později došly v komoře. Od té doby už jenom fňukám a nadávám, nic se tomu ani neblíží.

[Erik Kurach]

Vážený kolego duuri. Situace trhu je značně nepředvídatelná. Objevují se nahodile filmy, jejichž výroba byla oficiálně již ukončena. Kolísá i dodávka "tradičního" sortimentu známých značek. Je podivné, když jsou na webu nabízeny stále materiály, jež již přestaly být vyráběny, na prodejně již nejsou a přesto je prodejce v konkurenční firmě stále nabízí k objednání. Idylický předpoklad, že prodejce nakupuje fotomateriál přímo od výrobce trochu selhává při skutečnosti, že obchod probíhá často přes síť překupníků, nabízejících výhodnější ceny. Ve slevách se nyní objevuje film s krátce prošlou expirací pouze ojediněle. Zakoupit větší počet filmů z jedné, na jednom kusu otestované výrobní šarže, je velmi obtížné. Jediným řešením je metráž, ale otázkou zůstává, jak dlouho a za jakých podmínek je skladována. Zaplatit částku převyšující Kč 10000,- za 122m suroviny nejistého původu, to si troufne málo kdo. Podobný stav zde byl v 70. letech, kdy se objevily zcela nahodilé a nepředvídatelné dodávky filmů EFKE KB21, Agfa ISS, Fuji Neopan SS, Ilford HP5, Forte NP, ORWO NP. Nebyl jediný rok, kdy by určitý druh v sortimentu náhle vypadl z nabídky. Nastavení procesu na konkrétní značku a citlivost fotomateriálu je základem systematické práce. Ani sortiment vývojek není v současné nabídce uspokojivý. Zahýbala s tím ekologie, nákladnost vstupů v určitých značkách sortimentu a v neposlední řadě i faktické ukončení jejich výroby. Dostáváme se pomalu do situace, kdy je dosti nepředvídatelné, co z nabídky trhu náhle nenávratně zmizí a jaká surovina se skrývá pod novou etiketou filmů v nahodilých několikakusových dodávkách. Jedno je zcela jisté, že cenová hladina v jednotlivých skupinách filmů obdobné citlivosti není u velkých prodejců tak absurdně rozdílná, jako zde. Nejdražší filmy nejvyšší citlivosti a IR fotomateriál s krátkou dobou expirace se prodražuje díky minimální potřebě maloobchodního trhu. FOMA si vede v nastavených cenách venku velmi dobře, nepodbízí se nízkou prodejní cenou a je srovnatelná s konkurencí velkých výrobců. Otázkou tedy zůstává, jakou optimální cestu ke kvalitnímu fotomateriálu zvolit. Provozovat speciální mrazí box na filmy je velmi finančně nákladné. Metráž ve větším návinu je sázkou do loterie, ale patrně finančně nejpřijatelnější. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[MIC]

Vážený kolego Eriku, Starý jezevče. Jsi "starý" praktik, který jakoby žehral na osud, že Ti není dopřáno vstoupit dvakrát do jedné řeky. Popusť uzdu své fantazie a spoj ji ze svými vědomostmi a zkušenostmi. Pak Tě to možná opět začne skutečně bavit. Oku pozorovatele připadá, že tomu tak není. Utírat stůl s rozlitým mlékem do kterého stále pláčeš může být činnost bez konce. Krásný pohled na svět z okem u matnice Ti přeje věčný optimista Mic.

[RHx]

dovolím si poznamenat, že ten souhrn ze včerejší dvaadvacáté hodiny popisuje situaci přesně a přeneseně jako by platil i v jiných oborech

nedávno jsem zkoumal uložené zásoby filmů a jejich jakost je stabilní, tak mám ještě nějakou dobu vystaráno

a že někdo pro trh vlevo dá kvalitu A a pro jiný kvalitu B je možné

přelepíme, přebalíme, jinak nazveme, prodáme

člověk s tím může nesouhlasit, možná i proti bojovat, ale to je asi tak všechno že ano

[achernar]

V tomhle ohledu myslím, že cestou je určitě metráž, určitě ověřené značky a určitě běžný, lety ozkoušený materiál, u kterého člověk ví, že ani špatné skladování ho zásadním způsobem neovlivní.

[achernar]

Musím říci, že už v době razantního nástupu digitální fotografie mě napadlo, že zlaté časy našeho oboru nebudou trvat věčně a že spousta materiálů se prostě přestane vyrábět, nebo přestane být snadno dostupná. Logicky jsem si říkal, že to budou především materiály speciální, tedy především méně citlivé, kdežto materiály nejuniverzálnější, tedy ozkoušené Čtyřstovky přetrvají. Očekával jsem, že zůstanu u T max 400, až mi přestanou vyrábět Tri-x, naštěstí ale nepřestali.

[Erik Kurach]

Vážený Pane kolego, MICi, kajícně doznávám, že po letech má aktivita poněkud ovadla. Je to takové supovské paběrkování po několika dávných zdechlinách.

S pozdravem: "Starý Jezevec"  Erik

[achernar]

Milý kolego, Eriku, před řadou let jsem šel na jedno ranní focení s tátou – on už tehdy přešel na digitál, ještě ale kvůli mně vytáhl F jedničku – a on mě vždycky udivoval tím, kolik snímků dokázal nasekat. Než já jsem jednou cvakl, on už mlátil druhý nebo třetí film. Říkal jsem mu tehdy, že mi to připadá šílené, že to přece nestihne vyvolat a nazvětšovat takovou hromadu snímků. A on mi úplně bezelstně odpověděl, že je mu to úplně jedno, protože jeho radost se realizuje tím cvaknutím a zbytek ho nezajímá. Připadalo mi to naprosto absurdní a vypustil jsem to z hlavy jako pokus o humor. Jenomže už jsem zatím dospěl do věku, který se povážlivé blíží věku, ve kterém byl on tenkrát. A nejenže mi to už nepřipadá jako vtip, ale začínám si to uvědomovat sám a tohle poznání ze mně pomalu, ale snad nakonec jistě snímá tu obrovskou tíži těch stovek vyvolaných negativů, ze kterých jsem nikdy neudělal ani fotku. A nejspíš ani nikdy neudělám.

[duuri]

Niekedy aj cesta je ciel.

[ElJetelicek]

Milý kolego, Eriku, před řadou let jsem šel na jedno ranní focení s tátou – on už tehdy přešel na digitál, ještě ale kvůli mně vytáhl F jedničku – a on mě vždycky udivoval tím, kolik snímků dokázal nasekat. Než já jsem jednou cvakl, on už mlátil druhý nebo třetí film. Říkal jsem mu tehdy, že mi to připadá šílené, že to přece nestihne vyvolat a nazvětšovat takovou hromadu snímků. A on mi úplně bezelstně odpověděl, že je mu to úplně jedno, protože jeho radost se realizuje tím cvaknutím a zbytek ho nezajímá. Připadalo mi to naprosto absurdní a vypustil jsem to z hlavy jako pokus o humor. Jenomže už jsem zatím dospěl do věku, který se povážlivé blíží věku, ve kterém byl on tenkrát. A nejenže mi to už nepřipadá jako vtip, ale začínám si to uvědomovat sám a tohle poznání ze mně pomalu, ale snad nakonec jistě snímá tu obrovskou tíži těch stovek vyvolaných negativů, ze kterých jsem nikdy neudělal ani fotku. A nejspíš ani nikdy neudělám.

Krásně napsáno. Uvědomuju si, že se přístroje, které používám, dají rozdělit na dvě kategorie. Do první patří velkoformáty s jejich objektivy opatřenými závěrkami (ale i bez!), staré dálkoměry, Rolleiflex... Tyto je radost obsluhovat a ve skutečnosti samotná práce s nimi je naplňující a výsledek na papíře může být příjemný bonus. Druhá kategorie jsou přístroje, které už tolik nenaplňují pro svoji modernost, sterilnost, či jak to nazvat. Tyto jsou pouhými sluhy a výsledek je podmínkou k dosažení uspokojení. Z první kategorie bych vyzdvihnul mlasknutí závěrky dialset Compur nebo ještě lépe Compound, případně předválečný Contax II, Leica..

[past]

Kolego Achernare, shodou okolností jsem si zrovna dnes říkal něco podobného. Šel jsem v Praze Modřanskou roklí, po pěšině mimo hlavní cestu, a udělal pár fotek. A pozoroval jsem sám sebe, jak sleduji vše kolem, první červeň na javorovém listu, vybarvování ostružin a hru světla na listech po dešti. A viděl jsem, že hlavně díky tomu aparátu to tak sleduji. Bez něj bych dozajista pak u potoka nečekal, až znovu vyjde slunce zpoza mraku a zahraje na vlnkách.

[achernar]

Myslím, že to je moc hezký postřeh. Fotografický zájem totiž nutně znamená zájem o svět vůkol. A dokonce bych řekl, že zatímco třeba malířství je takový výlučný aristokratický svět, fotografie je zvláštně proletářská, demokratická a nějak ze své podstaty dovoluje člověku vidět krásu ne tam, kde ji vidí každý, ale tam, kde ji nehledá nikdo. Dokonce bych řekl, že tohle je skutečným úkolem fotografie.

[iuliuzz]

Dvojí nebezpečná iluze, dvojí aura, která obklopuje dané řemeslo - že malovat dokážou jen vyvolení a že fotografovat zvládne každý. První iluze zbytečně odrazuje, druhá nepatřičně rozkurážuje. Oba obory jsou na tom přitom v podstatě stejně - mnoho povolaných, málo vyvolených. Spřízněnosti a rozdíly fotografie a malby je třeba hledat jinde.

[Erik Kurach]

Vážený pane kolego iuliuzzi, je korektní taktně zmínit umělecký incest mezi oběma řemesly, sahající ke vzniku Pra-Fotografických obrazů. Dle průmětu běžné knižní předlohy z kdysi zcela běžného Episkopu v síti kabinetů Obecného školství se stala "Zlatá Berla" malířského řemesla. Neobyčejně lehká črta Mistrova má následně poněkud lehkou pachuť dovedně vybarvené omalovánky. Malíři fotografii nadšeně vítali, usnadnila jim práci. Ušetřili na několika lahvích vína, kterým si stabilizovali nahou modelku, pózující dlouhé hodiny v ateliéru. S fotografií na štaflích měli všechno víno pouze pro sebe a nemuseli se dělit o náklady na malbu s vrávorající krasavicí na vrávorajícím horizontu. Ušetřili za topení, model neměnil zcela nepředvídatelně barvu do fialova, až z toho naskakovala tzv. "Husí kůže".

Opravdový umělec s přimhouřeným okem a štanglí umělého přírodního uhlu za jedním a smrdutým viržínem za druhým uchem palice, v slušivém baretu s velmi nedbale ohozenou šálou a flaškou Whisky v umaštěném, zapraseném tvídovém převlečníku, to je zjevení v tzv. "Zatuchlé Kotlině" tuze převzácné a ojedinělé..... S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[achernar]

Dvojí nebezpečná iluze, dvojí aura, která obklopuje dané řemeslo - že malovat dokážou jen vyvolení a že fotografovat zvládne každý. První iluze zbytečně odrazuje, druhá nepatřičně rozkurážuje. Oba obory jsou na tom přitom v podstatě stejně - mnoho povolaných, málo vyvolených. Spřízněnosti a rozdíly fotografie a malby je třeba hledat jinde.

Takhle jsem to samozřejmě nemyslel, tedy v tom smyslu, že malovat mohou jen vyvolení a fotit každý. To by bylo příliš jednoduché.