Rád bych si udělal jasno v jedné věci. Nevím jestli se to dá úplně takto zobecnit, ale dá se říct jaký typ vyvojky je dobrý na jaký film? Některé filmy mají klasické kubické krystaly a ty "moderni" mají t-krystaly. Ale podle toho co jsem tu četl tak ne každá vyvojka, hlavně staršího typu, není vhodná na t-krystal a naopak. Fotím převážně kino na Fomu 400. Rad bych vyzkoušel i 200 a 100. Nějaké pokusy jsem už dělal, vysledky nebyly špatné, ale mohly by být lepší. K dispozici mám Excel, něco jako Diafin podle Bzenčáka a 510-Pyro a samozřejmě asi není problém kdyztak něco umychat jiného.
Mohl by mi někdo obecně poradit jaká chemie je vhodná na filmy Fomapan 100, 200 a 400? Resp. na klasickou emulzi a emulzi s T-krystaly? Myslím že se to nebude moc lišit od jiných výrobců a typu filmů.

Jaká chemie na jakou emulzi
#1
Publikováno 18 duben 2025 - 11:35:30
#2
Publikováno 18 duben 2025 - 23:17:26
No v tom bych taky chtěl mít jasno
Máš takové náročné a komplexní otázky - na ně je ovšem možná pouze komplexní a náročná odpověď
Anglicky umíš? Stáhni si poslední vydání The film developing cookbook a pečlivě pročítej, tyhle věci se tam probírají. Ale myslím, že nějaké absolutní ti to do problematiky taky nevnese - mušíš moc moc trénovat, jiná cesta není
Pokud to chceš nějak polopatě a ve zkratce, tak jen zopakuju, co už jsem tu psal několikrát - doporučujou v té knize Xtol a jeho klony jako úplně poslední (ve smyslu nejnovější a nejspíš i poslední svého druhu) výsledek komplexního výzkumu vývojek pro černobílé negativní filmy - výborné využití citlivosti, obstojná jemnozrnnost, nejedovatost, hodí se pro klasické i moderní emulze.
#3
Publikováno 19 duben 2025 - 04:23:14
S angličtinou na tom nejsem úplně nejlíp, ale asi s nějakým překladačem by to mohlo jít.
Mě hlavně jde o to, abych třeba nezabil potenciál filmu špatně zvolenou vyvojkou. Třeba v tématu Foma 200 psal tuším oteccasu, že je nesmysl machat tento film v rodinalu. Když se podívám na Flickr tak hodně lidí používá na Fomu HC-110 a výsledky jsou parádní.
#4
Publikováno 19 duben 2025 - 10:29:37
Tak jsem nedávno udělal pár záběrů na Kodak 100TMX /nevím jsk se ke mně dostal, ani jak byl starý/ volal jsem ho v Pyro 510 která mi fakt sedí na FP4+ a výsledek je perfektní "nezrníčko", mraky středních polotónů v pleti. Tak, že Pyro u citlivosti kolem 100" asi "nic nezkazí bez ohledu o jakou jde emulzi.
#5
Publikováno 19 duben 2025 - 10:54:43
Když tu 200 budeš dělat v Excelu, bude ok. Pokud nemáš problém si vývojky míchat, nauč se Instant mytol - já si vždycky udělám koncentrát fenidonu do TEA a když potřebuju, udělám si stock nebo dvojitý stock z něj a práškové chemie. Nedělám toho koncentrátu zas až tak moc, asi taky nevydrží věky. Teď jsem zkusil udělat to tak, že jsem ten koncentrát trochu zředil propylenglykolem - recept vyžaduje 13,4 ml TEA do litru stocku, to se špatně odměřuje, přidal jsem teda propylenglykol tak, abych do stoku dával 15 ml. No a když máš stock, už pak jen experimentuješ s ředěním - používat můžeš stock vícekrát, nebo zkusit ředění až 1+5. Samozřejmě lze s úspěchem používat i na ostatní Fomapany. Pokud chceš nějaký návod, jak používat s F100, tak tady citát z jedné diskuze:
Jeden to volá takhle:
In contrasty light, ei 50, Xtol 1:1 6-3/4 minute 68°F.
Normal contrast, ei 80, Xtol 1:2 9 minutes.
Druhý takhle:
For what my experience is worth, I've shot it at 50 and 100, developing in PC-TEA 1+50 (fairly similar to Xtol 1+2) for 8:30 and 10:00, respectively (at ~20 C with a fairly ordinary agitation regime). That one stop makes a lot of difference in the level of contrast and the general look of the negative; at 50 the tonal scale is long, beautiful, and often a real bearcat to capture nicely in a print!
(PC-TEA je jiná vývojka na bázi kyseliny askorbové/askorbátu; směrodatné jsou údaje o ředění Xtolu - stejné je u Instant mytolu.)
#6
Publikováno 19 duben 2025 - 12:03:08
Instant mytol mám v plánu namíchat jak mi dojde Excelka. A ještě dotaz k tomu propylenglykolu, už jsem to viděl několikrát a dokonce snad i že to někdo míchal dohromady s acetonem, neublíží to tomu filmu?
Fomu jsem vždycky exponovat na nižší ISO než je nominální citlivost a čas jsem nechal stejné.
#7
Publikováno 19 duben 2025 - 13:19:00
iuliuzz, on 19 Apr 2025 - 09:54, said:
Flickr.. tam ve výsledku nepoznáš, jestli ten člověk umí vyvolat film, nebo skenovat a ve Photoshopu. A z filmu, který se hezky skenuje, se nezřídka blbě dělají fotky.
To je přesný.
Jinak teda bych doporučil se držet jednoho filmu a naučit se ho exponovat a vyvolat a dostat na papír pořádně. Nejlépe si udělat testy. Aź pak skákat na jiný film, jinou vývojku apod. Takhle se dostaneš akorát do nekonečného procesu hledání. Tady je (sice v angličtině) pěký článek na téma hledání zázračného filmu(vývojky,objektivu), který nám snadno umožní dosahovat skvělých výsledků. Obecně pokud výrobce doporučí kombinaci film+vývojka v technickém listu, nebude v tom chyba.
Na Fomapan 200 jsem používal Rodinal úspěšně, ale chtělo to ředit 1+100 a zvolit správnou expozici. Určitě bych to neoznačil za nesmysl, Foma má v datasheetu pro F200 R09 taky uvedenou. Dneska bych se tomu filmu ale vyhnul. Je to kočkopes (tabulární+kubické krystaly), který není doteď technologicky vychytaný(mizerná mechanická odolnost) a nepřináší žádnou vyhodu moderního filmu. Např. lepší zrnitost nebo lepší potlačení Schw.jevu. Pokud chceš porovnat rozdíly mezi klasickou a kubickou emulzí, tak z té moderní bych volil Deltu 100.
#8
Publikováno 19 duben 2025 - 13:19:23
Notorius, on 19 Apr 2025 - 12:19, said:
iuliuzz, on 19 Apr 2025 - 09:54, said:
Flickr.. tam ve výsledku nepoznáš, jestli ten člověk umí vyvolat film, nebo skenovat a ve Photoshopu. A z filmu, který se hezky skenuje, se nezřídka blbě dělají fotky.
To je přesný.
Jinak teda bych doporučil se držet jednoho filmu a naučit se ho exponovat a vyvolat a dostat na papír pořádně. Nejlépe si udělat testy. Aź pak skákat na jiný film, jinou vývojku apod. Takhle se dostaneš akorát do nekonečného procesu hledání. Tady je (sice v angličtině) pěký článek na téma hledání zázračného filmu(vývojky,objektivu), který nám snadno umožní dosahovat skvělých výsledků. Obecně pokud výrobce doporučí kombinaci film+vývojka v technickém listu, nebude v tom chyba.
Na Fomapan 200 jsem používal Rodinal úspěšně, ale chtělo to ředit 1+100 a zvolit správnou expozici. Určitě bych to neoznačil za nesmysl, Foma má v datasheetu pro F200 R09 taky uvedenou. Dneska bych se tomu filmu ale vyhnul. Je to kočkopes (tabulární+kubické krystaly), který není doteď technologicky vychytaný(mizerná mechanická odolnost) a nepřináší žádnou vyhodu moderního filmu. Např. lepší zrnitost nebo lepší potlačení Schw.jevu. Pokud chceš porovnat rozdíly mezi klasickou a kubickou emulzí, tak z té moderní bych volil Deltu 100.
Ještě ten článek:
https://www.largefor...gic-bullet.html
#9
Publikováno 19 duben 2025 - 21:19:07
Díky za odpovědi. Částečně se v tom článku vidím, ale na druhou stranu dávám těm procesům cas. Nejvíc jsem fotil na Fomu 400 a máchal to v Excelu a vysledk mi přišly docela uspokojivé. No a pak jsem nafotil jeden negativ 200 a docela mile mě to překvapilo. Tak jsem se o to začal zajímat a každý samozřejmě má svůj proces, který ma vychytany a jemu funguje, ale mě ne. No a už v tom létám...
#10
Publikováno 20 duben 2025 - 08:29:49
#11
Publikováno 20 duben 2025 - 10:31:41
Souhlasím, že stejně zůstaneš u něčeho co už znáš a víš jak na to a máš s tím dobře výsledky. Mě spíš zajímalo obecně jaký film a jaká vyvojka se k sobě hodí nejvíc. Ale stejně se je dobré mět vyzkoušenou i jinou chemii a jiný film, protože stejně nefotim pořád to stejne ve stejných podmínkách. Jednou je tam zátiší v lese a podruhé skleněný barák v pravé poledne s ostrým slunkem.
#12
Publikováno 22 duben 2025 - 19:54:48
Tak jsem si opatřil knihu The film developing cookbook. Je to hodně zajímavá knížka kde je snad všechno. S angličtinou ke to trochu horší, ale dá se.
V knížce píšou o "modernich" filmech a o filmech s t-krystaly. Doteď jsem měl za to, že to je stejné. No asi ne. Takže jestli to chápu správně tak filmy, které se začaly vyrábět s tenší emulzi jsou moderní ikdyz mají klasický kubicky krystal a pak tu jsou filmy s tabularnimy krystaly. Je tak?
#13
Publikováno 22 duben 2025 - 20:03:56
iuliuzz, on 19 Apr 2025 - 09:54, said:
...
Pokud nemáš problém si vývojky míchat, nauč se Instant mytol - já si vždycky udělám koncentrát fenidonu do TEA a když potřebuju, udělám si stock nebo dvojitý stock z něj a práškové chemie. Nedělám toho koncentrátu zas až tak moc, asi taky nevydrží věky. Teď jsem zkusil udělat to tak, že jsem ten koncentrát trochu zředil propylenglykolem - recept vyžaduje 13,4 ml TEA do litru stocku, to se špatně odměřuje, přidal jsem teda propylenglykol tak, abych do stoku dával 15 ml.
Takže rozpustíš pouze fenidon v TEA a pak ho jen přimícháš ke zbytku?
V jiném vlákně o Instant Mytolu psal Pentaxista, že smíchá vše krom siricitanu v propylenglykolu a z toho pak dělá stock příp. dal ředí. Takže teda primicha do toho propylenglykolu i TEA, když už to samo o sobě je rozpouštědlo? A ten propylen neublíží filmu?
#14
Publikováno 22 duben 2025 - 21:39:47
Klasické emulze s buclatými krystaly se vyvíjely dost zásadně (a tloušťka není to nejpodstatnější), takže i v jejich rámci se mluví o moderních emulzních, no.
Jak to dělá Pentaxista nevím. Já vezmu 13,4 ml TEA + 1,6 ml PG, odpovídající množství fenidonu, vynásobím třeba deseti a smíchám (TEA a PG zahřeju), mám 150 ml koncentrátu. Když chci míchat vývojku, dám do 0,7 l destilky odpovídající množství siřičitanu a kyseliny askorbové a přidám 15 ml koncentrátu, doleju do litru. Pokud chci dvojitý stock, dám polovinu vody nebo dvojnásobek chemie. Dělám to hlavně proto, že fenidin se blbě rozpouští (ve vodě skoro vůbec, jen v alkalickém prostředí docela dobře). Siřičitan a askorbová jsou rozpuštěné hned. No a mám dojem, že v Cookbooku se píše, že kyselina askorbová dělá v koncentrátu neplechu.
No prostě to zkus, nedá to moc práce..
Propylenglykol ničemu neublíží, neboj - rozpouštědlo to je, ale to je i voda;) Rozpouštědlo v jiném smyslu je pak TEA - rozpouští zrno, stejně jako siřičitan.
#15
Publikováno 23 duben 2025 - 17:43:07
Ano mám second edition. Dneska dorazil pg tak hurá na to. Su zvědavý. Jinak o tom x-tolu/mytolu psali, že ve stocku rozpouští zrno a nejlépe funguje v koncentraci 1:1. Takže budu pokusničit.
#16
Publikováno 24 duben 2025 - 10:19:31
Takže ještě něco málo ke kyselina askorbove. Převzato z článku z unblinkyey.
Ochrana vývojářů askorbátu
od Patricka Gainera
Pravděpodobně první myšlenkou, kterou tento titul napadne mezi fotografy, kteří se zabývají vlastním zpracováním, je „siřičitan“, následovaný „vzduchotěsnými nádobami“, následovaný „kuličky“. Vyvíjecí činidla jsou konec konců redukční činidla, která se oxidují redukcí halogenidů stříbra na kovové stříbro a také podléhají oxidaci ze vzduchu. Siřičitany sodné a draselné jsou lapače kyslíku, které mají absorbovat kyslík v roztoku dříve, než může oxidovat vyvíjecí látky. Také má smysl udržet co nejvíce vzduchu mimo nádobu. Když vám řeknu, že je to všechno špatně, pokud jde o kyselinu askorbovou, řeknete, že jsem ztratil své kuličky.
Proč skladová řešení na bázi askorbátu mizí
Kyselina askorbová je silný lapač kyslíku. Kyselina askorbová ve své roli antioxidantu přijímá kyslíkový iont, dává mu dva vodíkové ionty (protony) a vyplivuje molekulu vody. Kyselina askorbová nezíská atom kyslíku tím, že je oxidována tímto způsobem, ale ztratí dva protony a stane se kyselinou dehydroaskorbovou. (Je to trochu jako nazvat mínus modrý filtr žlutým.) K této reakci dochází i v kyselých roztocích. Výsledná kyselina dehydroaskorbová je oxidační činidlo, alespoň v určitém rozmezí pH. U zvířat je schopen procházet hematoencefalickou bariérou, zatímco kyselina askorbová nikoli. Na mozkové straně bariéry jsou enzymy, které redukují kyselinu dehydroaskorbovou na kyselinu askorbovou. Nemůže projít zpět bariérou, dokud nebude oxidován. Kyselina dehydroaskorbová má v těle poločas asi 6 minut. Pokud není okamžitě redukován na kyselinu askorbovou, rozkládá se na kyselinu diketogulonovou a stává se nepoužitelnou.
#17
Publikováno 24 duben 2025 - 17:32:54
Nějak se mi toho tam zkopírovalo moc a editovat to nejde
0 uživatel(ů) prochází toto téma
0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních