36 odpovědí na toto téma

[fotojiri]

Prohledl jsem fóra i jinde ale nikde nemohu najít bližší informace o kdysi používané a slušně ostře pracující vývojce Final, kdysi u nás prodávané od sousedů pod označením F43. Nemáte někdo ve svých sbírkách recept? Možná by stála za vyzkoušení na současných materiálech.
Jirka

[zajda]

fotografický receptář - kulhánek, štverák - merkur - 1977 neříká nic?
zkusím to tam najít

[zajda]

louhových vývojek je tam dosti...

[fotojiri]

Kulhánka 1959 (Orbis) a 1973 (Merkur) mám, ale tam není.

[Pentaxista]

Final vyráběla továrna ORWO pod názvem A03. Do dnešního dne se vyrábí - v továrně Calbe, která ORWO převzala.

[Pentaxista]

Nemůžu to najít.... někde mám recepis zašitý....
Zcela určitě je to ale fenidon - hydrochinon - borax.

[fotojiri]

Nemohu se zbavit dojmu, že označení bylo ORWO F 43 (právě od toho původního Final, stejně jako ORWO A 49 od původního Atomal).
Kdysi v minulu ten recept i u nás někde vyšel, jen najít či si vzpomenout kde....

[Pentaxista]

Tady jsem to viděl:


http://free.polbox.p...kcjonowane.html

[Pentaxista]

Zde se může zájemce o fotochemii úplně oddělat.
Leszek Major je opravdu znalec...
http://www.korex.net...artykuly/4.html

[Vojta]

Procházel jsem starší příspěvky a tak jsem doplnil chybějící recept.

Vývojka AGFA Final

metol..........................................3,5g 2g
bezvodý siřičitan sodný.................70g 20g
hydrochinon................................3,5g 5g
citran sodný.................................10g 10g
borax............................................6g ---
bezvodý uhličitan sodný.................--- 20g
bromid draselný..........................0,4g ---

hexametafosforečnan sodný.....0,125g 1g
sodná sůl kyseliny
ethylendiamintetraoctové............0,5g 0,5g
Vody do..................................1000ml 1000ml

pH 8,6


Poslední dvě látky vážou vápník a ionty kovů. Při použití destilky se vynechávají.
Vyvolávací doba při 18C je 6-16min (gama 0,7 cca 7 min). Bez použití regeneračního roztoku (druhý sloupeček) musíme pro každý další film prodloužit dobu volání o 1 min.
Regenerujeme-li, doplníme 1 litr vývojky po vyvolání jednoho filmu regenerátorem na původní objem (cca 15 až 25 ml). Vyvolávací doba pak zůstává stejná až do vyčerpání vývojky.
V jednom litru vývojky lze vyvolat 10 filmů bez regenerace a 25 filmů při regeneraci.

Vývojka Final je trvanlivá a vydatná a hodí se pro miskové i tankové vyvolávání. Vývojka dává střední zrnitost a při volání na gama 0,7 je vhodná i pro kinofilm. Využití citlivosti závisí na vyvolávací době a tím i na dosaženém kontrastu.

[Vojta]

První a druhý sloupeček jsem oddělil mezerama a ono je to nevzalo. Tak se omlouvám a snad je to trochu čitelné.

[Jaro]

Určitě to není A03, ale Final od agfy přejmenovaný orwem na F43. Pokud se týče A03, se kterou jsem dlouho pracoval ( i s regenerátorem), tak vznikla prý proto, že F43 skončila a byla nahrazena vývojkou, - tehdy dle popisu znalců - "něco mezi Finalem a Atomalem (A49)."
S Finalem jsem pracoval, není nejjemnozrnnější, ale hrany má.
Asi opět vyzkoušet staříka? Výhoda je, že má i regenerátor...
Trochu problém bude citran ... možná se dá vyrobit z kys. citonové a - louhu?? Nápad, chemik bude možná vědět...

[Enthropy]

Trochu problém bude citran ... možná se dá vyrobit z kys. citonové a - louhu?? Nápad, chemik bude možná vědět...

a) Není problém, dá se běžně koupit (jako citronan sodný - stačí nehledat pravěké názvy).
Ano, vyrobit by šel.

[Jaro]

Díky, to je fajn, je to dobrá vývojka - "harmonická" jak někde píše Dr. Ludvík Souček v knížce...
Je to jen bezvodé doufám, když se to takto koupí. Předpokládám, že by to mohli mít i v drogerii?? na něco?

[chemik]

Tak už ji někdo zkusil?

Byť je to historický recept, bohužel jsem ho nikdy nevyzkoušel namíchat. Připomenutí receptu mne vyprovokovalo k tomu vývojku namíchat. Hlavně s ohledem o jaký citran jde.
Ještě, že nám Macek s Paspou zanechali i hodnoty pH

Kyselina citronová je organická trikarboxylová kyselina. To znamená, že může tvořit "monosoli", "disoli" a "trisoli". V případě solí sodných jsou komerčně dostupné všechny tři. A i když je název solí kyseliny citronové - citronan - velice rozšířen, běžně se používá i citran (dokonce i v učebnicích názvosloví). Z angličtiny pak proniká citrát.

Přestože je sortiment sodných solí docela pestrý, alkalita napovězená boraxem a hodnota pH nasměrovávají u vývojky Final k trisodné soli.
Rozhodnutí směrem k citranu trisodnému je tedy vcelku jednoduché, ale nepatrně je komplikováno tím, že se daná sůl vyskytuje nejen jako bezvodá, ale i jako dihydrát nebo dokonce "pět a půl" hydrát. Zdánlivá komplikace je ještě umocněna tím, že Macek s Paspou mají snahu odlišit typ chemikálie dovětkem "bezvodý" nebo "krystalovaný". U citranu sodného žádný dovětek není. Je možné zvážit, jaký typ je pro danou sůl obvyklý (a k tomu ještě v době vzniku receptu), tipuji to na dihydrát, ale to je doopravdy pouze spekulace.

Zkusil jsem namíchat vývojku (1 L) s navážkou 10 g citranu trisodného bezvodého. pH takovéhoto roztoku mi vychází 8,8. Při chybě stanovení pH, kterou lze očekávat +/- 0,1, jsem se s Mackem a Paspou docela shodl.
Samozřejmě se nabízí zkusit druhý extrém, "pět a půl" hydrát, resp. jemu ekvivalentní množství soli bezvodé. Tím by byla navážka 7,23 g citranu (tri)sodného bezvodého. Ke změně pH prakticky nedošlo, opět kolem 8,8 (teoreticky by v čisté vodě mělo dojít ke snížení o 0,05 jednotky pH).
Takže s dihydrátem si není třeba už dělat starosti.

Závěrem lze říci, že je v podstatě jedno, který citran sodný se použije, zda bezvodý, dihydrát či "pět a půl" hydrát, důležité je, aby to byla trisodná sůl!
Vzhledem k úloze, kterou citran ve vývojce má jako tlumič pH, bych preferoval případné použití hydrátů vztahovat na 10 g citranu trisodného bezvodého, aby se zbytečně nesnižovala tlumivá kapacita vývojky, která je na koncentraci tlumiče závislá.

Deseti gramům citranu sodného bezvodého odpovídá 11,4 g citranu sodného dihydrátu
Deseti gramům citranu sodného bezvodého odpovídá 13,8 g citranu sodného "pět a půl" hydrátu

P.S.
Aby to bylo úplné.
Citran sodný bezvodý, CAS: 68-04-2
Citran sodný dihydrát, CAS: 6132-04-3
Citran sodný "5,5hydrát", CAS: 6858-44-2

[Vojta]

V ruském článku o různých variantách metol-hch. vývojek jsem narazil na tento příspěvek. Neumím rusky, tak jsem použil překladač a následně text trochu upravil tam, kde byl dobře srozumitelný.

Píše se zde o přídavku EDTA (sodná sůl kyseliny ethylendiamintetraoctové), která by měla, jestli jsem to dobře pochopil, zlepšovat sedimentaci nečistot ve vývojce a jejich filtrování.
Může na tom být něco pravdy, a nebo je to jenom nějaká neopodstatněná pocitovka?



Vývojka FINAL oproti D76:
Časy volání zkrátit o 10 – 20 %, lepší ostrost, nižší kontrast, méně přetahuje světla, zrno je větší a výraznější.

Používám ji po celý svůj život (někdy také vývojku NIKFI), ale v originálním pre-1960 složením (3.2 g metol místo 3,5).
Ve srovnání s D-76 poskytuje výrazně širší škálu hustot ve stejném rozsahu - pro každého - Nemám rád příliš tenké negativy ... Funguje velmi čistě a je velmi stabilní, během opakovaného použití. Hlavně kvůli citronanu, který poskytuje mnoho hnědá s velkou vyrovnávací kapacitou než borax + kyselina boritá.
EDTA třeba dodat v každém případě, i když je roztok připravený v destilované vodě. Díky komplexotvorbě váže nejen soli a těžké kovy, ale ruší nepříznivé účinky na vývojku a zlepšuje vytrvalost.
Spolu s citronanem sodným dává ETDA jedinečnou vlastnost – samočisticí schopnost. Součástí této výzvy v želatiny roztoku v přítomnosti páru se rychle sráží, nesoucí všechny koloidní stříbro (vzácné ke stažení, ale částečně se usazuje pevně na vrstvě a skóre odstín) a většina ostatních zplodin vyvolávání, které se dobře usazují a vzniklý sediment lze jednoduše filtrovat přes kus bavlny.
Při použití doplňovacího roztoku jsem vývojku používal pro 20 filmů během až půl roku a vývojka zůstávala po celou dobu čirá.
Vývojka je robustní a není příliš citlivá na změny teplot.

[sokolvideo]

Táto vývojka bola publikovaná aj pánom Absolonom roku 1978 v učebnici pre odbor fotograf. Pred cca rokom sa o nej viedla debata v niektorom z vlákien TK, nepamätám sa v ktorom, a aj keď sa o nej píše, že má také isté vlastnosti ako Atomal, bol som od nej odradený, že má ďaleko k Atomalu, takže som ju nakoniec neskúšal.

Len tak mimo - pre zaujímavosť, dostala sa mi do rúk vývojka Orwo A49, ktorá má dátum spracovania 1.6.1974, asi tam bude ešte originál "Atomal", skúsim ju, som veľmi zvedavý, či vôbec bude fungovať.

[jirin_ol]

Final jsem zkoušel někdy v 70tých letech, na kinu byl zrnitý jak kukuřice, takže zlatý A49.
v Orwo A49 originál "Atomal" určitě nebyl, viz vlákno k atomalu a jeho následovníkům v čase.
Jak ten tvůj A49 budeš rozpouštět, pokud nezůstane černý "popel" na dně (mrtvý T22), mohl by fungovat, za zkoušku to stojí, některé letité se rozpustí čistě a jedou, některé jsou nepoužitelné - viz předchozí část věty.

[sokolvideo]

Uvidíme Jirko, za pokus to stojí, krabička aj všetky tri sáčky vyzerajú zachovalo a nenavlhnute. Hokus-pokus

[Vojta]

Po rozpadu Německa vyrábělo upravený Final ORWO pod názvem F43 (F jako Final, A jako Atomal).
V jiném tématu uveřejnil Pentaxista tento recept:

ORWO 43
Wasser: 750ml
Metol: 3.5g
Natriumsulfit: 65g
Hydrochinon: 3.5g
Natriumacetat-3-hydrat: 12g
Natriumtetraborat-10-hydrat: 7g
Kaliumbromid: 0.5g
Wasser auf 1 Liter
empfohlen werden 2g Kalkschutzmittel A901 auf je einen Liter Wasser

Quelle: Junge/Hübner: Photographische Chemie. Leipzig 1989


Vývojka FINAL je zrnitá asi jako Rodinal 1:50 (zrno má podobnou velikost, ale vypadá jinak), a má takový měkký charakter obrazu při slušné ostrosti. Lze s ní nahradit D76 používanou jako stock s regenerací, pokud máte zájem o takový retro vzhled. Rozdíl mezi D76 1:1 a Finalem stock je asi jeko mezi Ilfordem Deltou a klasickou emulzí.

S pravou jemnozrnnou vývojkou Atomal alias A49, nemá nic společného.

[feromarcin]

Potreboval by som poradiť trochu mimo tému, ale spomínala sa tu skapatá T22. Spolu s kolegom sokolvideom sme sa dostali k tejto látke, je neznámeho pôvodu, veku a skladovania a je už značne zvetralá. Očakával by som odpoveď kolegu chemika, ale prirodzene, nebránim sa ani názorom ostatných. T22 je už zoxidovaná, na dne sa vylúči už spomínaný čierny popol. Šlo by nejako zistiť, aký objem je už neaktívny? Mňa napadá len veľmi primitívny test. Rozpustiť v určitom množstve destilovanej vody napr. 5 g T22, roztok nechať chvíľu usadiť, prefiltrovať cez hustejší, vopred odvážený filtračný papier, filtrát prepláchnuť niekoľkokrát s vodou, nechať vysušiť a odvážiť množstvo kalu s papierom a tak vypočítať množstvo podielu kalu voči pôvodnej hmotnosti. Mám takú predstavu, že by som tým zistil napr. to, že T22 je už funkčná len na 60% a tak by som si prepočítal pôvodný recept. Pre mňa je to podstatná informácia z troch dôvodov: nedostupnosť T22, nemožnosť ju nahradiť niečím iným najmä v procesoch Orwocolor (snáď použiť T32, alebo CD-4, ale ani jednu z nich nemám) a taktiež sa od nej odvíja aktivita miešanej A49.

[Jaro]

No mě připadá jednodušší zjistit, kolik procent funguje jednodušeji : do vývojky dát běžné množství T22 a po filtraci zjistit proměřením hustotu např. nafoceného šedého políčka oproti jinému, dobře vyvolanému negativu : rozdíl v hustotě podexpozice... bude jakýmsi procentem kolik T22 volá. Na pak zkusit dávky zvýšit, takže se rozpustí víc , až to značně vyvolávat na stejnou hustotu šedé ...

[Pentaxista]

feromarcin
nechci Vás odrazovat od pokusnictví, ale T22 je hodně velký fujtajbl... !

[feromarcin]

Pentaxista: viem, na čo myslíte, nemajte obavy, s látkou pracujem pri dodržaní všetkých bezpečnostných predpisov. Bohužiaľ, nič lepšie (alebo skôr použiteľné) na tento účel nemám. Teda mám ešte CD3, ale tá je použiteľná na iné veci, nie na staré ORWO, kde sa snažím dosiahnúť aspoň trochu primeraný výsledok.

Jaro: To je pekné riešenie, avšak: trebalo by na to referenčný negatív, alebo aspoň štipku kvalitnej T22, na prípravu referenčnej vývojky. To bohužiaľ nie je reálne. Aj pokiaľ by stačilo urobiť test na čb filme, bol by problém so stanovením východzej hustoty.

[chemik]

...ale T22 je hodně velký fujtajbl... !

A o těch degradačních produktech ani nemluvě...

...s látkou pracujem pri dodržaní všetkých bezpečnostných predpisov...

Skutečně!!?
Já bych to dělal v něčem odtud a nejraději toto (ochranná atmosféra být nemusí, stačí, když to je dokonale odsávané). Osobně bych se vybavil něčím z tohoto a tímto.

...Mňa napadá len veľmi primitívny test...

Nějak se začít musí.
Trochu bych polaboroval nad typem filtračního papíru (materiálu), aby zkrátka zachytil co nejvíce a zároveň, aby se filtrace neprotáhla na dlouhou dobu nebo se zcela nezastavila.
Dále bych ho ještě předem ve filtračním zařízení (?nálevka) promyl destilkou a vysušil do konstantní hmotnosti, člověk nikdy neví, co se z filtračního materiálu může vymýt, a ještě bych to dělal raději dvakrát, teda tu filtraci, ta "zásobní" suspenze toho sajrajtu stačí jedna.

...aspoň štipku kvalitnej T22, na prípravu referenčnej vývojky...

Pokud jde o dostupnost čisté T22 pro nějaké srovnání, tak v hydroanalytických laboratořích by se chemikálie mohla vyskytovat jako činidlo pro stanovení chloru (Cl₂). Obvykle se nazývá DPD. I z důvodu bezpečnosti se sice často používají tzv. zkumavkové sady, v kterých jsou již činidla připravená od výrobce, ale někde si to rádi míchají sami. Tam by si možná i orintačně poradili s určitou kvantifikací filtrátu po odfiltrování nerozpuštěného podílu. Jedná se o stanovení organických látek metodou CHSK dichromanem či TOC (organický uhlík).

[feromarcin]

Chemik: ďakujem za odpoveď. Štandardne používam pri práci s touto látkou plášť, ochranné okuliare, respirátor a nitrilové rukavice, ktoré sú dlhé nad zápästie. Je jasné, že občas sa niečo môže dostať niekam, kde by to mohol byť problém. Na druhej strane, nepracujem s touto látkou každý deň a nie som si vedomý alergie na fotografickú chémiu, na rozdiel od istého nemenovaného sprchového gélu, po ktorom sa mi vyhádzal chrbát .

Ďakujem za cenné rady, z toho teda vyplýva, že som +/- navrhol správny postup? Zasa nejde o nejaké super presné meranie, či je toho sajrajtu 38,952 %, alebo 40%. Pri tak starom materiáli to je aj tak relatívne jedno. Nakoniec, podarilo sa postup získať aj na súčasné podmienky, ale radšej by som prijal niečo presnejšie.

[palomarcin]

môžem ti požičať byretu keby si vedel ako to odtitrovať (možno manganometriou??, dichromanom?) potom pozriem do literatury ako sa stanovuje organika

[feromarcin]

Už sme veľmi odbočili od témy, za čo sa ospravedlňujem. Paľo, asi si o tom pohovoríme osobne, takéto veci som doteraz neriešil a v tejto oblasti som teda na nule. Vďaka za rady všetkým.

[chemik]

...Už sme veľmi odbočili od témy...

My? Odbočit lze pouze jednou, pak už se nabalují reakce. Možná by mohli zasáhnout moderátoři a od příspěvku ze 7.3.2013 12:24:19 to všechno přesunout do nového vlákna, např.: Skapatá T22.

...že som +/- navrhol správny postup?

Napsal jsem něco nesrozumitelně?

...Štandardne používam pri práci s touto látkou plášť, ochranné okuliare, respirátor a nitrilové rukavice, ktoré sú dlhé nad zápästie...

Hm, to je asi ten problémek. Takováto činnost vyžaduje nestandardní zacházení (z pohledu "obyč" chemie, kam ochranný plášť, ochranné brýle a i ty rukavice patří standardně). Ne nadarmo jsem psal o nějaké digestoři či ochranném boxu, respirátor bych řek' je málo. Nedávno jsme přeci řešili aerosol při rozpouštění hydroxidu sodného. Po nepozorovatelném jemňoučkém prachu vzniklém při manipulaci s nějakou zákeřnou chemikáli, který potenciálně respirátorem může projít, nemusím bezprostředně vůbec, ale vůbec kašlat. Za pár let však mohu vykašlat plíce se vší parádou. Upozorňuji, že vykašlávající to není schopen po sobě ani uklidit.

...nie som si vedomý alergie na fotografickú chémiu...

Zase problémek. Co není, může být! A v případě této látky nejde jen o alergii.
Nic nepodceňovat!!!

...Zasa nejde o nejaké super presné meranie, či je toho sajrajtu 38,952 %, alebo 40%...

To je samozřejmě jasné, spíš jde o to, zda to vůbec bude tolik a zda to nebude řádově méně. Jsem zvědavý, jak to dopadne.

...(možno manganometriou??, dichromanom?) potom pozriem do literatury ako sa stanovuje organika...

Není třeba klást otazníky, odpověď je v poslední větě mého předchozího příspěvku.
Hledal bych konatkty na čistírnu odpadních vod či hygienickou stanici. Nevím, jakou máte strukturu na Slovensku, tuším, že je něco v Bardejove, ale co dělají, umí ...?

[feromarcin]

Existuje vodárenské laboratórium vo Vranove nad Topľou - firma ITES s.r.o., čo je zároveň veľkoobchod s chémiou a laboratórnym vybavením. Od nich sme brali aj laboratórne sklo, bohužiaľ, ťažko hovoriť niečo o serióznosti, keď niektoré položky dodali po vyše 4 mesiacoch a to po asi desiatich urgenciách. Samozrejme, platbu chceli vopred, ale to je na inú tému. Dopytovať sa tam po zakázanej látke, resp. doniesť tam takúto látku by znamenalo nielen odmietnutie, ale zrejme aj poukaz na priateľské stretnutie sa s istými zložkami v našom štátnom zriadení.

Ďakujem za odpoveď, skúsim si skonštruovať nejaký box v ktorom by sa dalo bezpečnejšie pracovať s takouto chémiou.

[Pavel_P]

Že bych konečně začal využívat firemní laboratoře a přestal kvedlat doma? Masku mám super kvalitní, ale odtah, či dokonce glovebox bohužel... A v práci tohle všechno mám k dispozici...

[ToFF]

Firemní zařízení by nemělo zahálet...

[chemik]

...firma ITES...

Já mám s nimi zkušenosti s nábytkem (laboratorním) a nemohu si vůbec stěžovat. A to jsem si navymýšlel ....
Koukám, že mají i nějakou analytickou divizi. Jsou dost tajuplní, bez výčtu ukazatelů a bez ceníku. Docela by mne zajímalo, za kolik dělají stanovení CHSK dichromanem a případně organický uhlík (TOC). Bylo by možné to zjistit? Místní bude víc nenápadný než šťoura z Česka

...Dopytovať sa tam po zakázanej látke...

Na Slovensku je ta látka zakázaná? To snad ne. Je to komerční laborka a je jim +/- zcela jedno, co se jim přinese k analýze. Zda to je voda ze studny, z domovní čistírny či z čistírny městské, průmyslové nebo prostě nějaká voda, v které chce zákazník, a je jedno zda to je jednotlivec nebo velký průmyslový subjekt, stanovit cokoliv co laborka umí, i kdyby to bylo jedno jediné stanovení.
A ještě k té zakázanosti. Jak už jsem psal minule, pokud stanovují chlor (např. monitoring bazénových vod), tak tu látku mohou mít v jedové chýši. A pokud mají jedovou chýši, tak tam mají i jiné nebezpečné lahůdky, třeba ten dichroman, síran rtuťnatý, azid sodný atd. atd.

[feromarcin]

Nemyslel som zakázaná, skôr toxická (dokonca možno až T+, v rôznych chemických vyhľadávačoch je jej toxickosť rôzne stanovená). Napriek tomu, že som sa v dvoch firmách pýtal na predaj látok T (nie T+), ktoré by podľa zákona mali byť dostupné osobám 18+, odmietli mi predať látku bez povolenia regionálneho úradu verejného zdravotníctva, či mám na to schválené priestory a príslušné papiere. Samozrejme, nič z toho nemám. S inými látkami tento problém nie je.

ITES nie je zlá firma, ochotní sú, len sa treba dopytovať na dodanie tovaru a ťažko sa tam dá zistiť konkrétny termín, kedy by mali dodávku.

[sokolvideo]

Takže konečne som sa dostal k vyvolaniu filmu vo vývojky ORWO A49 s koncom záruky 1974, ako som o tom písal vyššie.
Vývojka rozrobená v cca 550ml dest. vody, viac sa mi do fľašky nevošlo pred asi troma týždňami. Dnes bol na dne nepatrný zákal, po premiešaní takmer neviditeľný. Film Fomapan 100 z metráže zo zárukou okolo roku 2005 exponovaný ako 100 vyvolávaný 7 minút pri 22st celzia vyvolaný normálne.  Untitled-01.jpg   186,24K   67 Počet stažení

Přiložený soubor (y)

•  Untitled-04.jpg   158,29K   80 Počet stažení
•  Untitled-05.jpg   117,28K   78 Počet stažení
•  Untitled-08.jpg   74,31K   77 Počet stažení
•  Untitled-11.jpg   188,53K   62 Počet stažení

[sokolvideo]

ešte som zabudol, jedná sa o scany filmu bez úprav, len troškuztmavené

[Vojta]

Nevěděl by, prosím, někdo chemie znalý, proč ve vývojce Agfa Final - ORWO F43 nahradily v pufru s boraxem citronan za octan sodný? Má to nějaké praktické výhody, nebo je to prakticky jedno. Díky moc.