45 odpovědí na toto téma

[m-i-ch-a-l]

Ahoj,
jen mne tak napadlo. Člověk občas narazí na hodnocení fotek ve smyslu "Šedivka", "Máš to šedé"... Tak jsem si říkal, kde to muže nejvíc člověk pokazit a poslat fotku do šediva? Přiznám, že mám rád ČB fotky, které mají říz. Mám rád temné stíny a přirozeně prokleslené světla. Zatím jsem se ke zvětšování fotek nedostal. Zatím jen šoupu filmy ve vývojnice (to může dělat člověk skoro všude). A až budu doma, tak se asi na měsíc zavřu do koupelny.
Zajímalo by mne, zda můžu "šedivost" fotky nastartovat už při vyvolání filmu. Případně, jak se tomu vyhnout. A pak by mě zajímalo, co má člověk dělat (čemu se má vyhýbat), aby neměl fotky šedivé....myslím tím negativní i pozitivní proces.
Díky moc

[Luda76]

Ahoj.
V negativnim procesu ovlivnis jen kontrast. Castecne teda i podil odstinu sede v obraze. Kazdopadne je ale strasne dulezity jak exponujes. Kdyz budes preexponovavat a vyvolavat na mensi kontrast budes mit toho bytelnyho spodku min, ale bude tam ( pokud to nevyvolas vylozene spatne )

V pozitivnim procesu zas ovlivnujes vlastne uroven zcernani stinu a zaroven hlidas prokresleni svetel. Tam uz se ta sedivka udelat da celkem snadno. Az se dostanes k vlastnimu koupani papiru, nehled na doporuceny casy ktery budou napsany u vyvojky, ale nech papir radne dotahnout. To je totiz nejvetsi problem, dostat to do do oka/rukou. Muze se ti stat ze budes papir volat podle doby kterou najdes na flasce s vyvojkou ale fotky nebudou mit spravnou cernou, a dokonce i svetla budou v... Budou totiz preexponovany a nedovyvolany Takovy fotky sou celkove zasedly a vypadaj jak se zavojem. mam jich taky par na konte, dulezity je vytrvat.

No, a az vylechtas ze svejch fotek tu spravnou cernou a krasny svetla zacnes ladit ty stredni tony. To uz je ale zalezitost vyladeni jak neg. tak i poz. procesu. Je to boj, ale krasnej

[Pentaxista]

Michal: šedivou fotku lze vyrobit mnoha způsoby... Luďa v podstatě napsal jak, ale je třeba zdůraznit, že:
- základem je správně exponovaný film (pomineme-li výhodu jednotlivých snímků na planfilmech, kde můžeme každý snímek a vyvolat vyvolat dle libosti)
- ruku v ruce s ním jde správně vyvolaný film
- pak už se dá lecos učarovat v pozitivním procesu, protože udělat dobrou fotku z nesprávně exponovaného a vyvolaného filmu už zdaleka není tak jednoduché - může se podařit, ale zdaleka ne vždy

Pravidlo: exponuj na stíny - vyvolávej na světla platí téměř vždy.
Vtip je m.j. v tom, že každý film (druh, značka) se v kombinaci s nějakou vývojkou a způsobem vyvolávání chová naprosto specificky.
Dostatečná expozice na tmavé partie scény jaksi "zaručí", že na filmu se tyto partie zobrazí bez ztráty nebo poruchy kresby. Je-li však rozdíl mezi tmavými a světlými partiemi scény příliš velký (pro ilustraci řekněme větší než 5-7 EV = "5-7 clonových čísel"), je jasné, že světla (světlé partie scény) budou přeexponovány (a při "normálním" vyvolávání budou na filmu černé jako bota) a při zvětšování bude problém "dostat na papír" (současně) jak stíny tak světla. (Ona ta kresba ve světlech obvykle na negativu je, ale vyžaduje třeba pětinásobnou expozici oproti stínům, které jsou na negativu světlejší)
Nejběžnější způsoby, jak se vykroutit z problému příliš kontrastního negativu, jsou v podstatě dva (je jich daleko více, ale to už je taková vyšší dívčí).

1. Zónový systém - v podstatě se proměří scéna bodovým expozimetrem a každá partie (stíny, světla) se "umístí do žádané zóny". Poté je to už velmi jednoduché - negativ se vyvolá přesně tak, aby se zóny zobrazily (aby zčernání na negativu v daných partiích - zónách - proběhlo) podle našeho požadavku. Způsob vyvolání je přísně individuální pro každý film, každou vývojku - resp. jejich kombinaci. Na webu se dá najít mraky a mraky postupů zkušených fotografů, kteří to už umí.
Výsledkem by měl být negativ, který se dá zvětšovat bez jakýchkoliv dalších úprav na "normální" papír (gradace obvykle 2-3).
Zásadním problémem tohoto postupu je fakt, že jej lze dodržet prakticky pouze na jednotlivých snímcích - planfilmech. Všechny ostatní filmy na sobě nesou obrázky, z nichž každý by potřeboval jiný způsob vyvolání (platí to zvl. u kinofilmu s 36 snímky, protože málokdo nafotí za stejných podmínek jeden motiv, resp. motiv se stejnými světelnými poměry. U svitku je to jednodušší, protože např. 8 snímků formátu 6x9 na svitku 120 obvykle vystačí tak na 1-2 motivy a mám-li filmy ve výměnných zádech, mohu podle potřeby prohodit).

"Jedenapůltými" způsoby ovlivnění kontrastu je běžně používaný způsob - vyvolávání "na vyšší nebo nižší kontrast" - podle poměrů na fotografované scéně. To děláme všichni a nejčastěji. Mám-li kontrastní scénu (fotím v ulicích města v odpoledním ostrém slunci), fotím třeba "měkčím objektivem", vyvolám buď zkráceně, nebo ve více ředěné vývojce, v chladnější vývojce, nebo s menším pohybem, nebo použiju film s menším kontrastem (určitě ne Pan F+, ale třeba Acros nebo blbuvzdorný FP4+ atd.), nebo nasadím modrý filtr, nebo.... Atd. atd.

2. Když už nějaký negativ mám (a nechci nebo nemohu jej upravovat - zeslabovat, zesilovat...), asi skončím u multigradačních papírů. O zvětšování na MG (včetně "dělené expozice") je toho napsáno snad ještě více, než o zónovém systému.
Samozřejmě, mohu použít papíry s pevnou gradací (od měkkých po ultratvrdé) a navíc si pomoci měkce pracující vývojkou, nebo dvěma vývojkami, nebo předsvětlením papíru, nebo expozicí na papír nasáklý vývojkou, nebo... Až do úplného zblbnutí.

[abs]

K Pentaxistovu obsáhlému shrnutí bych ještě dodal, že v oné jedenapůtlé metodě volaní je také ukryté nebezpečí vzniku 'šeďáku'. Vyvolávání vyrovnávacím procesem totiž vždy do jisté míry zplošťujě průběh tonální křívky. Některé plochy pak mohou vyjít jako jednolitá šeď bez stínu, což třeba u pleťovky působí velmi nepěkně. Proto i s vyrovnáváním je třeba opatrně.

V každém případě, pokud nemáš možnost si své negativy prověřit v komoře, tak lze výrazně doporučit jediné - řiď se vždy doporučením výrobce filmu a nepouštěj se za žádných okolností do převolávání - foť zásadně na nominální citlivost i když třeba výrobce materiálu určité převolávání ve factsheetu připouští. Nepouštěj se do žádných experimentů, jinak hrozí, že budeš velice zklamán! Až když uvidíš jak ti fotky vychází při zvětšování, tak můžeš přstoupit k úpravám negativního procesu, či pokusům. Ještě je třeba říct, že obvykle je snazší zachránit negativ mírně podvolaný (méně krytý) než tmavý, upečený a příliš kontrastní.

A ještě naposled - snímek s kompletní škálou odstínů od bílé po černou je pěkný, ale není vždy žádoucí. V některých případech je honba za tvrdým kontrastem dokonce škodlivá a fotka by v měkčím podání působila lépe.

[m-i-ch-a-l]

Diky moc za spoustu informaci.
Obcas si rikam, ze je skoda, ze ruzne work shopy maji jen digitaliste. Me by obcas nejaky bodl v klasicke fotografii. A myslim, ze bych nebyl sam:-) Zkusenosti ostatnich jsou k nezaplaceni. Bohuzel doba, kdy v koupelne delal fotky kde kdo, je ta tam. Tenkrat to delal kazdy v nasi rodine. Ted? Drive cernokomornik strejda foti na digital. A kdyz se ho na neco zeptam, tak marne lovi v pameti. Kdyz si to tak vezmu, nemam ve svem okoli nikoho, kdo by delal fotky klasickym zpusobem. Alespon o nikom nevim. Takze jsem rad, ze vznikly tyto stranky. Doufam, ze obcas bude i nejake live setkani a doufam, ze nekdy bude i nejaky "work shop"

[Pentaxista]

Inu, workshop asi není špatná věc, ale - dle mých zkušeností - je dobré zaměřit ho na určitý problém.
Základy se za mého mládí učily v pionýrských domech a kroužcích, které byly skoro na každé základní škole.
Když si odmyslíme "výtvarnou část fotografie - fotografování", tak sama technika je tak strašlivě rozsáhlý okruh problémů, že jedna (třeba týdenní) seance může postihnout jenom zlomek. O exponometrii byly napsány knihy, stejně tak o zpracování filmu, chemii, pozitivním procesu...
Jsem toho názoru, že je dobré dělat (fotky), zkoušet a když se setkám s problémem - hodit na stůl - třeba na tomto fóru. Určitě se najde někdo, kdo se s ním už setkal a má ho pořešený... "Dopředu" se jde naučit máloco. Tedy - propaguji systém pokus - omyl.

[m-i-ch-a-l]

Pentaxista....to je prave ono. Driv deti (ale i dospelaci) chodili do krouzku. Na nasi skole byl. Ale ted? Nic:-) Ono pak clovek doma neco dela a nejde mu to a zkazi dost veci. Nehlede na to, ze to i stoji penize. Drive jsem zasel za tatou, strejdou, dedou a nejak mi poradili. Pisu ted o problemech v komore. Expozimetrie, kreativni fotografie...to se clovek musi naucit sam a hlavne se to uci cely zivot. Ale prijde mi skoda, kdyz clovek svuj fotoaparat ovlada, dela pekne snimky, ma je expozicne dobre a pak se trapi v komore.
Kdyz se ucim expozici, mam na to cca 36 snimku. Na nich muzu vyzkouset spoustu veci...36 situaci. Ale pokusu na vyvolani mam jen jeden. Musel bych vyfotit nekolik desitek, stovek filmu, nez bych nasel to nej. To same s fotkama.
Tady si myslim nejaky work shop hodne pomohl.
Ja treba porad ctu o nadrzovani pri zvetsovani fotek. Dokazu si to predstavit, teorii tusim...ale skutecnost? Dobra, muzu se tu zeptat, jak na to, ale zas dostanu jen text. Urcite by mi vic dala nazorna ukazka. Neni to jako driv, kdy jsem mohl zajit za nasim ooobrovskym vedoucim ve foto krouzku a on si mne vzal do kabinetu chemie a ukazal mi to (mel tam fotokomoru).
Z techto duvodu jsem tu i nedavno zakladal vlakno, kde jsem se ptal, zda nekde neni "verejne" pristupna komora, kde by se schazeli temnokomornici.
Myslim, ze i pro zkusene by to bylo zajimave...vymenit si nazory, okoukat, jak to dela druhy. Clovek se porad uci..
Co je asi nejhorsi? Je nas strasne malo. Ja osobne ve meste, kde bydlim (v CR) neznam nikoho, kdo by vonel vyvojkou. A to je zatracene chyba:-)))

[xlibor]

2. Když už nějaký negativ mám (a nechci nebo nemohu jej upravovat - zeslabovat, zesilovat...), asi skončím u multigradačních papírů. O zvětšování na MG (včetně "dělené expozice") je toho napsáno snad ještě více, než o zónovém systému.
Samozřejmě, mohu použít papíry s pevnou gradací (od měkkých po ultratvrdé) a navíc si pomoci měkce pracující vývojkou, nebo dvěma vývojkami, nebo předsvětlením papíru, nebo expozicí na papír nasáklý vývojkou, nebo... Až do úplného zblbnutí.

Tohle by me hodne zajimalo, hlavne ta expozice na papir nasakly vyvojkou. Se svymi negativy jsem spokojen (alespon z meho jeste ne prilis odborneho pohledu ), kresbu ve stinech i svetlech tam mam, ale dostat to proste na papir mi cini velke potize, vselijak se to snazim vykryt nebo nadrzet, delam nekdy 2 - 3 osvity, svetla kolikrat je potreba nasvitit az 6-ti nasobnym casem nez stin, kazda fotka je tak original a ne vzdy se to 100% podari. Lze tedy pouzivat i jine finty nez jenom to, co jsem popsal?

[Mamiak]

docela častej a jednoduchej důvod šedivosti bejvá kromě nedošlý černý taky moc parazitního světla v komoře ...

[prowler]

Diky moc za spoustu informaci.
Obcas si rikam, ze je skoda, ze ruzne work shopy maji jen digitaliste. Me by obcas nejaky bodl v klasicke fotografii. A myslim, ze bych nebyl sam:-) Zkusenosti ostatnich jsou k nezaplaceni. Bohuzel doba, kdy v koupelne delal fotky kde kdo, je ta tam. Tenkrat to delal kazdy v nasi rodine. Ted? Drive cernokomornik strejda foti na digital. A kdyz se ho na neco zeptam, tak marne lovi v pameti. Kdyz si to tak vezmu, nemam ve svem okoli nikoho, kdo by delal fotky klasickym zpusobem. Alespon o nikom nevim. Takze jsem rad, ze vznikly tyto stranky. Doufam, ze obcas bude i nejake live setkani a doufam, ze nekdy bude i nejaky "work shop"

no nebolo by zle to spojit s Rozmiestnenim temnokomornikov v ceskoslovenskom kraji (http://www.temnakomo...viewtopic&t=167)

[Pentaxista]

xlibor: Je to tak jednoduché, jak je to napsáno:
Na základní desku zvětšováku dáte sklo (nebo rovnou plastovou podložku - lépe tmavou), na ni položíte papír (buď rovný kanclpapír, nebo fotopapír navlhčíte "zespoda" - aby se "přilepil"), například lihovým fixem si vyznačíte na skle polohu papíru (abyste ten namočený ve vývojce položil tam, kde budete mít obraz), zvolíte zvětšení, zaostříte. Poté namočíte fotopapír do vývojky, necháte okapat, položíte na sklo, otřete například houbičkou nebo hadrem z netkané textilie (na nádobí) a provedete expoziční zkoušku.
Už v průběhu expozice bude vznikat obraz. Když budete mít pocit, že obraz "leze" moc rychle, zhasněte zvětšovák, počkejte chvilku, pak zase na chvilku rozsviťte atd.
Pak přerušovač, ustalovač, praní...
Čím více krátkých expozic bude, tím bude obraz "měkčí".
U MG můžete nakonec "dotáhnout" černou osvitem s vysokou filtrací M.
P.S. Není to tak, že když exponujete 5x po 5 sec., že to bude stejné jako jedna expozice 25 sec. Stejně tak bude dosti velký rozdíl mezi různými papíry (RC, baryt, jednotlivé značky...).
Myslím, že budete překvapen výsledkem...

[xlibor]

Tuto metodu zkusim, je fakt, ze to bude dost nezvykle macet neexponovany papir a pak ho teprve osvetlovat, zlepsi to tedy to podani nezi stiny a svetly?

Jinak neni to tak, ze bych osvetloval 5x5 vt., ale vetsinou to delam tak, ze udelam 1. expozici podle zkousky na stin a pak 2. expozici na svetla s vykrytim stinu (tj. nejsvetlejsich mist na negativu). Pokud ty prechody ze svetla na stin jsou jednoznacne ohranicene je to celkem pohoda (napr. obloha), ale pokud to je slozitejsi expozice (bile tricka nebo igelitky s velmi tmavym pozadim) to uz je pak kumst. Pouzivam ruzne ctvrtky papiru s otvory nebo ctvrtku vystrizenou podle priblizneho tvaru ohraniceni a tak. Nekdy ani ty 2 expozice proste nestaci. Jinak pouzivam papiry Foma Variant III. Vyhoda toho vseho je ze pri vice expozicich mohu menit i tvrdost, ale vetsinou jsem rad, kdyz mi ta fotka expozicne vyjde a ze to co je na negativu je na fotce, alespon priblizne .

[Pentaxista]

Xlibor: Vaše negativy jsem neviděl, ale zdá se, že budou dost kontrastní...
Trochu mě udivuje, že nestačí ani filtry...?!

Princip popsané metody spočívá v tom, že v místech, kde na fotce vzniká tmavé místo, se omezené množství vývojky nasáklé do emulze vyčerpá rychleji - a další vývojka "není k dispozici", tudíž se zde vyvolávání "zastaví", zatímco v místech, kde jsou na fotce světlá místa, se vývojka nevyčerpává tak rychle a probíhá dále podle "přísunu světla". Navíc se uplatňují jevy v místech ostrých přechodů mezi světly a stíny.
Při troše cviku a správné vývojce a jejím ředění (asi bych nepoužil příliš energickou a příliš koncentrovanou) dosáhnete obrovské změny kontrastu.

Kdosi z mých kamarádů (snad před 30 lety) postupoval tak, že papír namočený ve vývojce "naválcoval" emulzí na sklo a teprve poté provedl expozici (vlastně "přes sklo"). Tvrdil, že tímto způsobem minimalizované množství vývojky tak tak stačí k vyvolání a efekt se zvyšuje. (Je to vlastně převzato z podobných postupů s negativem.)


Zkuste si i další "fintu": když budete mít fotografii vyvolanou a ve stínech "to ještě nebude ono", vytáhněte fotku z vývojky, nechte ji svisle a zblízka místo, kde požadujete vyšší zčernáním párkrát "nadýchněte". Teplý vzduch (dech) zvýší aktivitu vývojky vsáklé do emulze.

Kamarád Jano si pomáhal také tak, že si v kádince nahřál trochu vývojky a pak "dojížděl" zčernání štětcem namáčeným do teplé (skoro horké) vývojky. Jistě - chce to grif a není možné to udělat vždycky, ale je to jedna z možností.

Dost "legrace" si lze užít i s ND filtry. Pokud nemáte možnost měnit množství světla procházejícího objektivem zvětšováku (nemyslím clonou, protože kresebnost objektivu je samozřejmě nejlepší pouze v rozmezí 1-2 clon), šoupněte pod objektiv ND filtr potřebné hustoty, čímž se prodlouží expozice a můžete s vykrýváním vyšilovat téměř neomezeně.

[Mamiak]

mně se ještě taky vosvědčuje podobnej starej grif, kterej de dělat i při standardnim postupu - místo dejchání se aktivita vvojky může lokálně zvětšovat i krouženim prstu na vybranym místě v misce s vývojkou. princip je stejnej

[xlibor]

Pentaxista:
No to prave jeste nedokazu posoudit, jestli jsou prilis kontrastni nebo ne, ale zda se mi ze je ve snimcich je zastoupena siroka škala sedi, takze mam pocit ze neni. Je fakt ze si s expozici (negativu) nejak prilis hlavu nelamu a proto fotim zpusobem ze vyuzivam celou expozicni hloubku filmu. Fotim a temnokomornim teprve 4 mesice a stale spis experimentuju, presto vysledky jsou jakz takz uspokojive. Jinak je pravda, ze mam radsi tvrdsi fotky, tj. zluty filtr jsem jsem snad jeste ani nepouzil, asi to je mozna chyba, ale mekka fotka je na muj vkus prilis sediva, libi se mi, kdyz na fotce je opravdu ta syta prokreslena cerna, ovsem vypalena svetla neni take to prave. Takze pro me, alespon v teto fazi, znamena experimentovat, zkouset a znovu experimentovat a cist fora a zkusenosti dlouholetych temnokomorniku .
Jinak dik moc za rady. Ty ND filtry je take dobry napad, ono vykryvat treba 2 vt. expozici na stin a pak treba 8 a vice vt. na svetlo taky neni zrovna nejpohodlnejsi.
Ted me k tem filtrum napadlo...nestacilo by ztlumit jas zarovky? Vyrobit si na to regulator pro me je blizsi, nez shanet patricne filtry.

PS: Muzete mi tykat, na foru to je bezne, tam se vek nejak nebere

[Pentaxista]

xlibor: Začnu odzadu: přestože šediny jsou, nepovažuji se za geronta... to vykání je "profesní deformace" - živím se v oboru, kde to prostě jinak nejde.
Co se týče negativu - "máte v tom trochu hokej" (jak by řekly mé dcery). Např. žlutý filtr kontrast zvyšuje (všechny barevné filtry v č.b. fotografii slouží k ovlivnění kontrastu. Kromě modrých filtrů jej všechny zvyšují: žluté (obvykle 3 stupně), žlutooranžový, oranžový, červenooranžový, červené - až 5 stupňů).
Na negativu asi kontrast moc nevyhodnotíte - dokud neuděláte fotku. Pravidlo říká, že na fotografii by měla být jak hluboká černá, tak zářivě bílá (samozřejmě - není-li Váš tvůrčí záměr jiný, nebo motiv redukci některých stupňů šedi "nedovoluje"). A teď jde o to, kolik je mezi černou a bílou stupňů šedi!
A dále: expoziční pružnost "standardního" čb filmuje daleko větší, než fotopapíru! Např. Acros "posbírá" 12 (někteří říkají až 14) clon, ale je naivní se domnívat, že to dostanete na normální papír.
Přeji úspěch v komoře!

[xlibor]

Spatne jste me pochopil, ja mel na mysli multigradacni filtry pri zvetsovani, tam onen zluty Y filtr zmekcuje , k filtrum na objektiv (negatini) jsem se jeste nedostal, v kazdem pripade moc dik za kazdou radu... zas budu nejaky cas experintovat a snad na neco prijdu.

[kodl]

Pentaxista:

Zonovy system se da aplikovat i u kinofilmu. Pokud motate filmy z metraze, tak neni takovy problem natocit do spulky 10-12 snimku, coz obvykle neni problem neexponovat u na jednoho nametu. Pak lze film vyvolat tak jak je potreba (N +/-x). Je ovsem pravda, ze financni vyhoda metraze se ponekud ztraci. Ovsem film je u tohoto konicka vlastne to nejlevnejsi.

Dalsi metoda rizeni kontrastu zvetseniny je vyvolani s vodni lazni. Naexponovany papir se ponori na cca 15s do vyvojky, pak do vodni lazne (asi minutu), a to se opakuje (cas ve vyvojce lze zkratit) az do okamziku kdy je vyvpolani cerne a kontrast dle predstav. Vhodne pro ultrakontrastni negativy, v kombinaci s mekou vyvojkou je to jeden z nejlepsich zpusobu, ktery jsem zkousel.

[xlibor]

Pentaxista:

Zonovy system se da aplikovat i u kinofilmu. Pokud motate filmy z metraze, tak neni takovy problem natocit do spulky 10-12 snimku, coz obvykle neni problem neexponovat u na jednoho nametu. Pak lze film vyvolat tak jak je potreba (N +/-x). Je ovsem pravda, ze financni vyhoda metraze se ponekud ztraci. Ovsem film je u tohoto konicka vlastne to nejlevnejsi.

Tak nejak to pri svych experimentech delam, na zacatku pouziju "zavadeci film" patricne delky, tim vyuziji dokonale kazde policko a ztraty nejsou zadne

[Predseda]

Nejčastější zdroj šedivých fotek pozoruji v situaci, kdy se přešvihne expoziční doba fotopapíru pod zvětšovákem a pak černokomorník, s hrůzou pozoruje, jak mu v misce fotka rychle tmavne, ji pak vytáhne příliš brzy a pak nadává. Totéž se stává u podexponovaných fotek, když je snaha z nich něco vytáhnout a nepoužije se tvrdá gradace. No a taky se občas stane, že člověk zapomene u barevné hlavy vyhodit měkkou gradaci z předchozího zvětšování a pak se hrozně diví

[hypnogen]

Já měl jednou šedé fotky qůli tomu, že jsem měl podchlazenou vývojku při vyvolávání negativu a film se jaxi "nedotáh". No a páč jsem ty fotky mermo-moci chtěl zvětšit, tak jsem pak všemožně zkoušel kombinovat dobu expozice a domu máčení ve vývojce, ale už to prostě nebylo ono.

Já myslím, že základ dobrých fotek je právě v tom vyvolání negativu. Tam se to nesmí podcenit (teplota, čerstvá vývojka/překlápění apod.) při zvětšování se pak dá experimentovat, tam už je víc pokusů než jeden.

Jinak taky jsem zastánce delšího dozrávání fotek ve vývojce a podle toho volím čas osvitu (proužkové zkoušky to jistí).

[Pentaxista]

kodl: V životě jsem o tomto způsobu zpracování pozitivu neslyšel! Má to logiku... Hned vyprubuju! Mám nafocený hustý les s prosvítajícími "pruhy" světla.

[fotojiri]

Zajímavé je, že pro vyvolání negativu se řada fotografů pouští do řady chemických pokusů s mnoha variantami osvědčených i neznámých vývojek pro dosažení maximálního efektu - žádné zrno, maximální zrno, ostré neostré, vyrovnané kontrastní ....... Ale jak to tak sleduji, zatím žádný pokus jakou vývojku namíchat pro multigradační papíry! A možná by to bylo zajímavé i finančně, protože koupit chemikálie třeba pro oblíbenou ID11 vyjde opravdu nesrovnatelně levněji. Řadu receptů pro pozitivní vývojky lze samozřejmě najít v nejrůznějších receptářích, ale všechny jsou jaksi před objevením multigradů. Zkoušel jste někdo něco takového?
Jiří

[abs]

Ono je na tzv. MG vývojkách něco doopravdy speciálního? Měl jsem za to, že jsou to prostě normálně pracující vývojky, ve kterých lze vklidu máchat i papíry pevné gradace. Stejně tak MG papíry lze máchat ve vývojkách, které nejsou označené MG. Někteří zde mají třeba velmi pozitivní zkušenosti s ultratvrdou reprografickou vývojkou Foma GD-L.

[kodl]

kodl: V životě jsem o tomto způsobu zpracování pozitivu neslyšel! Má to logiku... Hned vyprubuju! Mám nafocený hustý les s prosvítajícími "pruhy" světla.

Tak to by mohl byt idealni negous pro tuhle techniku.

[Pentaxista]

Kodl: "Negous" se mi moc líbí - přebírám do repertoiru!
Ještě by šlo také "negouš" - ale to zní skoro 4%

[Predseda]

8)

[Eda]

kodl: A co se vlastně s tou emluzí máčenou střídavě ve vývojce a vodní lázni přesně děje? Oproti "normálnímu či spíš obvyklému" volání...

Překvapuje mě tam vždy ta krátká doba ve vývojce.
Kolikrát zhruba je třeba papír do vývojky ponořit, když u multigrade vývojek třeba pro baryt se doporučuje až 3 min...

[kodl]

kodl: A co se vlastně s tou emluzí máčenou střídavě ve vývojce a vodní lázni přesně děje? Oproti "normálnímu či spíš obvyklému" volání...

Exponuju na svetla a ztmaveni ridim timhle procesem. Emulze se samozrejme muze vyvolat jen podle toho jak byla exponovana, tzn. ve svetlech vlastne uz neni co vyvolat a ve stinech vyvolani stale pokracuje a to i ve vodni lazni, jenze podstatne pomaleji, coz umoznuje lepe ridit vyvolani jednotlivych casti obrazu. Samozrejme to lze kombinovat s jinou technikou jako napr. nanaseni vyvojky lokalne.

[kodl]

Eda:

koukam, ze jsem odepsal jen na prvni cast. Kolikrat se proces opakuje zalezi na tom kam az chci stiny vyvolat (obvykle mi staci 3-6x, mezi tim kolem minuty v lazni, poprve 15 vterin ve vyvojce, pak 10-ti). Zalezi na kontrastu negativu.

[Eda]

kodl: prima díky moc

"Exponuju na svetla" - toto byla důležitá informace, která mě sice napadla, ale nebyla jsem si jistá, když vidím, jak v komoře čarujete

[kodl]

kodl: prima díky moc

"Exponuju na svetla" - toto byla důležitá informace, která mě sice napadla, ale nebyla jsem si jistá, když vidím, jak v komoře čarujete

Neni zac. Nejsou to zadny cary. Jenom asi neni dobry zpocatku kombinovat nekolik ruznych technik, ale zvladnout jednu a postupne pridavat dalsi.

[Eda]

jj jasnačka, to já zatím nedělám, ale sbírám informace.

Kdybych dospěla do stádia, že rozhodnu nějaký proces vyzkoušet, tak potřebuju vědět všechno

Ona totiž jedna malá chybějící informace, dokáže pěěěkně potrápit.

V této souvislosti mě ještě napadá další otázka, jak vlastně při této metodě děláš exp. zkoušku? jenom na světla?

[kodl]

Tuhle metodu pouzivam na hodne kontrastni negativy. Zakladni expozicni cas stanovim podle (pro mne) nejdulezitejsich svetel. Vyvolani stinu ridim metodou s vodni lazni.

Muj normalni postup at uz pouziju vodni lazen nebo ne je takovy:
Podle effective range negativu (rozdil v hustote negativu mezi stiny a svetly) vyberu gradaci. U normalne a malo kontrastnich negousu urcuju zakladni expozici z nejdulezitejsi casti, u hodne kontrastnich z nejdulezitejsich svetel. Obvykle delam 3 zkusebni tisky ze kterych si udelam plan jak namet zvetsovat:

1. zakladni cas
2. zakladni cas - 1/2 stopy
3. zakladni cas + 1/2 stopy

To mi da predstavu o vykryti a nadrzeni. Pokud je nekdo peclivej tak si timhle vytvori a zakresli plan zvetsovani (kde co nadrzet, kde co vykrejt atp.) do budoucna, zakladni plan lze vytvorit treba tejden dopredu na mensim formatu papiru coz je levnejsi a pro vetsi plachtu se da po prvnim tisku upravit. Ale to uz jsem spis odbocil k metodam prace.

[Eda]

kodl: no supr díky moc za vyčerpávající odpověď

Ty máš asi na poz. proces měřáček, viď? Myslím, že jsi sem někde k nějakému článku (asi jeden z prvních) dával odkaz.

Já si zatím časy zapisuju, pokud mi nějaká fotka sedne, zapíšu si čas a použitou gradaci, kdych pak fotku někdy ještě dělala.

Vlastně mám zhruba odhadnutý čas pro použitou gradaci a velikost papíru a samo konkrét. papír.
Při exp. zkoušce použiju nejdřív tento "hrubý" čas a pak buď přidám, nebo uberu, podle konkrétního snímu.
Zatím jen tak okem nedokážu odhadnout, jestli to bude chtít čas delší či kratší. No je to opravdu hodně amatérské

[kodl]

My hodiny maj densitometr, daj se nakalibrovat casy a effective range jednotlivych gradaci pro typ papiru (teoreticky by se prouzkovka delat nemusela, ale na jemny doladeni ji delam vzdycky).

Par kamaradu si vyrobilo tabulky kde si kreslej nadrzeni nebo vykryti jednotlivych oblasti coz jim v budoucnu umozni porovnat tisk z archivu s touhle tabuli, a udelat tak identickou fotku. Dobry taky muze byt si to prekleslit na pauzak stejnyho formatu jako tisk kde je kompletni plan a uschovat. V kazdym pripade je lepsi si krome zakladniho casu tyhle informace vest v f-stopach nez ve vterinach a procentech.

[Eda]

To s tím zakreslením vykrytí je moooc dobrej nápad a pauzák taky...akorát mi začíná vrtat hlavou, kam budu všechny ty věci k foto schovávat

O f-stopách jsem přemýšlela (už se to tady i myslím probíralo), ale nějak mi to zatím nepřirostlo k srdci, sekundy jsou mi bližší, ale zapracuju na tom

[Luda76]

Ja si ty zakladni casy, filtrace a kde co sem nadrzel napisu vzdy na finalni prouzkovou zkousku. Ususim fenem a schovam...
Napr.
F8 16sec, Yxx Mxx Dxx + nadrzeni oblohy .3EV, Yxx Mxx

[Luda76]

Jo este link na takovou tabulku pro F-Timing
http://www.largeform...opTimingAdv.pdf

moc sem to nezkoumal, vypada to ale jednoduse...

[Eda]

Měla jsem ze začátku tendenci si zapisovat i infomrace v negativním procesu o jednotlivých snímcích - kde foceno, jaké svět. podmínky,..f a t...filtrace...
jenže nějak není moc času...
Pokud ale budu chtít mít fotky Tip Ťop, tak mi stejně nic jiného nezbude a stejně tak v poz. procesu.

[kodl]

To s tím zakreslením vykrytí je moooc dobrej nápad a pauzák taky...akorát mi začíná vrtat hlavou, kam budu všechny ty věci k foto schovávat

O f-stopách jsem přemýšlela (už se to tady i myslím probíralo), ale nějak mi to zatím nepřirostlo k srdci, sekundy jsou mi bližší, ale zapracuju na tom

Chce to kupovat vic kozacek, ty krabice jsou dost velky

[Luda76]

Me neslusej

[abs]

No taky jsem měl tendenci zapisovat. Nejdřív do notýsku, pak na zadní stranu fotek - malé formáty o kterých jsem věděl, že je nejspíš budu zvětšovat na velké formáty. Moc se mi to neosvedčilo, ve větším zvětšení všechno působilo jinak, korigoval jsem expozici i kontrast. Tak snad jedině těch pár poznámek co jsem na/zadržoval mi trochu pomohlo.

Zjistil jsem, že na tohle prostě nejsem dost pedant. A vlastně je otázka k čemu je to vůbec dobré? Rozhodně to nemá smysl pro každou fotku. Smysl to má asi pouze u snímku, ze kterého častěji pořizujete zvětšeninu s potřebou vždy stejného výsledky. Já tedy žádnou takovou fotku nemám... Možná ještě u fotky, jejíž kvalitní provedení byl takový džihád, že si ho radši poznamenáte.

Jinak mi prvek originality v každém kopírovacím procesu vlastně nevadí. Naopak. Pořizovat identické kopie své fotky dneska umí každej pitomej digitálista.

[Luda76]

Ona ta poznamka o vhodny filtraci neni vubec k zahozeni...

[abs]

dokud nezměníš vývojku, zvětšovák nebo papír... A i to zvětšení hraje u filtrace docela roli...

[Eda]

Kozačky občas nosím a stačí mi dvoje zatím