30 odpovědí na toto téma

[Bedrun]

Zdravím, mám takový problém. Nvím kde dělám chybu, potřeboval bych jenom nasměrovat. Většina mých pozitivů je jakoby příliš kontrastní. Když ovšem je prosvětlím tak v nejtmavších partiích vyleze parádní kresba. Říkám si, kdyby to tak bylo i bez prosvětlení tak je to super. Teď fakta: vývojka je většinou teplejší než 20 °C asi 23, čas uměrně zkracuji na 50 s ( papíry Fomaspeed Variant III). Na negativu je kresba evidentí není nic slitého. Třeba nemám správný odhad nebo to je v něčem jiném? Poraďte.
PS: Viděl jsem podobné téma ve fóru, ale nenašel jsem odpověď , tak mne jen neukamenujte.

[jenda1250]

A co třeba skrátit expozici? Aby ale zase nebyla vyžraná světla...

[Bedrun]

No mám pocit že pak budou světla slité

[IngKarelCheval]

no tak exponuj jednou na svetla a jednou na stiny. max M, najdi cas kdy zacina kresba, max Y to stejny, pokrat casy o 15% a exponuj postupne. pro zacatek nejjednodussi.

[abs]

No vypadá to, že máš převolané a proto kontrastní negativy. Teplota pozitiní vývojky nemá zas tak zásadní vliv. Ona kresba v těch světlech být může (i když je nejspíš znehodnocená halací a vůbec nižší kresebností filmu v extrémních světlech), ale proti stínům a půltónům jsou prostě už moc tmavé.

Pokud máš kondenzorový zvětšovák, tak se ujisti že mezi kondenzorem a žárovkou máš matnici, změkčení světla ti s kontrastními negativy trošku pomůže.

Pomoct by mohla taky technika split filtering. Naexponuješ nejméně kontrastní filtrací nejdřív světla a pak nejtvrdší filtrací naexponuješ stíny (respektive černou) nebo naopak - jiné výsledky. Chce to trochu cviku a spotřebuješ dost zkoušek, ale občas to jinak nejde.

Jinak na tvrdší negativy se mi docela osvědčili multigrejdy od Kentmeru, ale Varianty taky vůbec nejsou špatný, na ten splitgrejd jsou asi lepší.

Jinak tady ve fóru i v článcích najdeš informace o dalších metodách vyrovnávání v pozitivním procesu, já to ale nepoužívám, tak neporadím.

[jenda1250]

Ještě doplním postup od abs:

nejdřím vložíš filtry 2* M2 nebo prostě to nejtvrdší co jde a uděláš zkoušku v místě, kde má být černá. Až najdeš správný čas, zapiš si ho a filtr vyměň za 2* Y nebo nejměkčí co jde nastavit a pomocí zkoušek najdi expoziční čas vhodný na prokreslení nejvyšších světel (nebo těch, která chceš mít prokreslená).

Tak. Máme dva asi různé časy pro různé filtrace. Finální zvětšeninu exponujeme nejdřív tvrdou gradací a potom měkkou příslušnými časy -15% (ne dohromady ale POSTUPNĚ). Výsledek by měl stát zato. Občas to používám. Mrkni ještě na Paladix.cz, tam tenhle postup kdosi popisoval.

A nebo zkus nejdřív měkčí gradaci když používáš Varianty (to mi uniklo, sorry).

[Bedrun]

Díky za směr, určitě to vyzkouším při nejbližší příležitosti. Jenom si zase musím njít čas. S tím mi příjde je největší potíž.

[Anadred]

Ahoj, potřebuji poradit ohledně vlivu prodloužené doby vyvolávání na výslednou fotografii. Dosud jsem si myslel, z poznámek na různých fórech, že prodloužené vyvolávání má za efekt zatažení až zašednutí světel. Moje týden stará zkušenost toto mé přesvědčení nabourala.

Zkoušel jsem vývojku Ansco 130 (původní receptura, ředění 1:1) na jednom z negativů, který používám pro testy vývojek. Podotýkám, že ten negativ už dost znám, v různých vývojkách a ředěních, při různých gradacích a časech osvitu jsem už udělal více než 100 fotografií na tři typy papíru (ilford MG FB; Fomabrom pevná gradace a Fomabrom Variant) a svůj „ideál“ mám dobře definovaný (tedy měl jsem…). Ale ten „ideál“ jsem vždy zvětšoval jen při časech dle zkoušky zčernání, většinou maximálně okolo 2 minut. U Ansco 130, kde zkouška zčernání vyšla na cca 30s jsem vyvolával 1,5 minuty a stanovil expozici, při které jsem se dostal co nejblíže k „ideálu“. Ale při dalších zkouškách jsem se při čase o půl clony kratším a volání 3x delším dostal k fotografii, která je jak ve stínech, tak ve světlech lepší než ostatní testy. Stíny jsou lépe odstupňované a světla (a nemyslím jen nejvyšší) čistější. Fotka je brilantnější a přitom taková příjemně měkká. Zkoušel jsem při stejné expozici a různé doby volání, je vidět, že světla se posunují méně, za to změna ve stínech je zásadní.

Stejného stavu světel a stínů jako na „nové ideální fotografii“ šlo dosáhnout i u předchozích vývojek (gradací, dobou osvitu), ale nikdy ne najednou při jedné expozici. Vždy byl „druhý konec“ negativně ovlivněn. Ale jak jsem již psal, nikdy jsem nezkoušel zkracovat expozici a prodlužovat dobu volání.

Takže teď jsem z toho trochu jelen. Jak tak poslední dny bádám na webu, tak jsem pochopil, že jsem „objevil Ameriku“. Ale nikde jsem se nedočetl, zda lze vliv prodloužené doby volání nějak definovat. Zda funguje takto u všech vývojek, bez ohledu na vyvolávací látku. Budu vděčen za sdílení vašich zkušeností či odkazy na zdroje dalších informací. Předem díky.

(Zkoušel jsem fotografie skenovat, bohužel výsledné skeny neukazují to, o čem zde píši. Abych nezapomněl, teplota v komoře je poměrně stabilní, od 19°C do 21°C).

[lukas.erba]

Zdravím, je to takto, jestli se v něčem pletu, zkušenější mě opraví. V cca prvních 5 minutách (při standardním překlápění, teplotě 20C, správně exponovaný negativ) se volají stíny (tj. ty nejsvětější místa na negativu). Ve zbylém času se vyvolávají světla (tj. ty nejtmavší místa na negativu). Čím déle budeš vyvolávat, tím se ti vyvolají silněji světla = naroste ti kontrast. (Kontrast si definuj jako rozdíl mezi tím nejsvětlejším a nejtmavším místem na negativu). Čím kratší dobu budeš vyvolávat, tím budou světla méně světlá (na negativu tmavá) a budeš mít ošklivou šedivku. Opakem budeš mít pak tzv. pérovku. Pouze tmavá a světlá místa.

 

Fígl je prostě v tom, že světla a stíny se vyvolávají různě dlouho: na vyvolání stínů (nejsvětlejších míst na negativu) stačí cca 5 minut, od 5 minut dál se stíny vyvolávají velmi pomalu, ne-li vůbec, tzn. zvyšování času na ně nemá takový vliv jako na světla (nejtmavší místa na negativu). Světla potřebují delší čas, tzn. ideálně takový, aby ve stínech ještě zůstala kresba a ve světlech už byla. Co je mezitím bude více jak 50 odstínů šedi:)

[Anadred]

Díky za odpověď. U negativu mi jsou obecně tyto zásady známy, nicméně v tomto případě jde o pozitiv. Asi jsem to nenapsal jednoznačně. Vždy, když je zmíněna v příspěvku výše vývojka a doba vyvolávání myslím vývojku pozitivní a dobu vyvolávání papíru.

[Pentaxista]

Možná se pletu, ale staří praktici (a po nich já ) po uplynutí "ideální doby volání (pozitivu)" ještě přidali něco na "dotažení světel" nebo "dosycení obrazu".
V některém dřívějším příspěvku jsem psal, že mám vyzkoušeno, že výrobci papírů (a chemie) doporučované časy volání - zvláště MG RC - jsou opravdu příliš krátké a myslím nedostatečné. Při obvyklé teplotě vývojky (se kterou pracuji) 22-24°C by dle výrobců měl stačit volací čas 1,5' (u Ilford MGIVRC). Když nechám (správně exponovanou!!!) fotografii ještě 0,5-1,5' (po uplynutí doporučeného volacího času) bez pohybu ve vývojce, obraz "se nasytí".
Nyní spekuluji: RC papíry byly původně vymyšleny (?) pro zpracování v automatech. A automaty málokdy pracovaly s teplotou 20°C. Spíše "daleko vyšší" - 27-32°C. Možná jsou emulze takto "nastaveny"... vím já?!
Stojí za vyzkoušení: vyvolat "standardně" a poté přenést zvětšeninu (bez oplachu) do misky s ředěnou vývojkou. V ní ponechat bez pohybu po stejnou dobu jako při "prvním vyvolávání". Je dobré misku přikrýt např. kartonem, který zabrání zasažení i "bezpečným světlem". Možná se Vám to bude líbit. (U zvětšenin, kde mi obzvlášť záleží na "přebohaté" tonalitě, používám pro první volání GD-L 1+4 nebo 1+5, pro "dotažení" tutéž vývojku v ředění 1+10 až 1+15.)

[Pentaxista]

Ještě dodávám: je zajímavé, že u fotomateriálů se většinou hodnotí schopnost zobrazení nejhlubších stínů a nejvyšších světel (což třeba Acros umí v rozsahu až 14EV - podle expozice a volání), ale o separaci středních tónů se až tak často nemluví. A právě to může být u některých fotografií nejvýznamnější... Nebo úplně blábolím...?

[dodoxbb]

Ještě dodávám: je zajímavé, že u fotomateriálů se většinou hodnotí schopnost zobrazení nejhlubších stínů a nejvyšších světel (což třeba Acros umí v rozsahu až 14EV - podle expozice a volání), ale o separaci středních tónů se až tak často nemluví. A právě to může být u některých fotografií nejvýznamnější... Nebo úplně blábolím...?

Táto otázka ma hodne zaujíma od môjho pričuchnutia k VF. Ako dosiahnuť takú tú bohatosť stredných tónov na negatíve, takú charakteristickú pre kontaktné obrázky majstrov VF z nedávnej minulosti? A pritom to nie sú šedivky. Vedel by niekto dať tip, ako na to? Aspoň základný smer uvažovania... Viem, že je to o hromade skúšania a krabiciach pokazeného materiálu, ale času mám dosť, nikam sa neponáhľam a verím, že to bude stáť za to

[keko]

 

Ještě dodávám: je zajímavé, že u fotomateriálů se většinou hodnotí schopnost zobrazení nejhlubších stínů a nejvyšších světel (což třeba Acros umí v rozsahu až 14EV - podle expozice a volání), ale o separaci středních tónů se až tak často nemluví. A právě to může být u některých fotografií nejvýznamnější... Nebo úplně blábolím...?

Táto otázka ma hodne zaujíma od môjho pričuchnutia k VF. Ako dosiahnuť takú tú bohatosť stredných tónov na negatíve, takú charakteristickú pre kontaktné obrázky majstrov VF z nedávnej minulosti? A pritom to nie sú šedivky. Vedel by niekto dať tip, ako na to? Aspoň základný smer uvažovania... Viem, že je to o hromade skúšania a krabiciach pokazeného materiálu, ale času mám dosť, nikam sa neponáhľam a verím, že to bude stáť za to

 

D-23 (aj delena) pripadne nieco pyro +  filmy, co sa uz nerobia ... Kodak Verichrome napr.

Ale dnes su dostupne este FP4.

[Pentaxista]

dodoxbb
Přesná expozice - dostatečná - ale jak nejmenší možná!"
Filmy "bohaté na stříbro", "historické" vývojky, snížená teplota při volání (+ patřičná kompenzace volací doby).
V pozitivu zkuste split-filtering (split-grading) na MG.

(Mnohé negativy známého Pana Fotografa bych já asi házel přímo z vývojnice do koše! A jaké jsou z nich fotky!) 

[keko]

Davam do pozornosti

http://www.shorpy.com/

[Anadred]

Možná se pletu, ale staří praktici (a po nich já ) po uplynutí "ideální doby volání (pozitivu)" ještě přidali něco na "dotažení světel" nebo "dosycení obrazu".
.....
Stojí za vyzkoušení: vyvolat "standardně" a poté přenést zvětšeninu (bez oplachu) do misky s ředěnou vývojkou. V ní ponechat bez pohybu po stejnou dobu jako při "prvním vyvolávání". Je dobré misku přikrýt např. kartonem, který zabrání zasažení i "bezpečným světlem". Možná se Vám to bude líbit. (U zvětšenin, kde mi obzvlášť záleží na "přebohaté" tonalitě, používám pro první volání GD-L 1+4 nebo 1+5, pro "dotažení" tutéž vývojku v ředění 1+10 až 1+15.)

Díky. Já jsem už dříve četl Váš post o prospěšnosti přidat nějaký čas pro dosycení obrazu. Od té doby to tak také dělám a je to poznat. Přidávám ale jen cca 15-30 sekund. To, co je psáno v druhém odstavci citace vypadá ještě zajímavěji, díky za radu.

Ještě jsem přemýšlel, že za efektem, co jsem popisoval, může být pomalé působení glycinu. To by pak znamenalo, že při kratším volání nejsou jeho vlastnosti využity a delší volání by mělo být samozřejmostí. Ale toto je mé první setkání s pozitivní glycinovou vývojkou, tak jen hádám.

[dodoxbb]

Čítal som nejaké knižky o pánoch z nedávnej minulosti a v podstate fotili na kadečo... Myslím, že podstata bude asi skôr v tom spracovaní a expozícii. Teraz čítam spomienky na Sudka, kde jeden jeho priateľ popisuje, ako Sudkovi policajti zobrali negatívy a považovali ho za špióna. Dali to vyvolať miestnemu fotografovi, použil štandardný spôsob a na nich takmer nič nebolo... Boli tým pokazené a Sudka to dosť naštvalo... Takže tam niekde bude pes zakopaný. V spôsobe expozície a vyvolania... Sudek exponoval až mnohominútové časy. Jan Reich vraj používal okrem iného aj Fomapan 100 a aké má z neho fotky. Škoda, neviem sa viac dozvedieť o jeho postupoch...  Inak používam momentálne Reichov recept na negatívnu vývojku, čo som našiel tu kdesi na temnej a zatiaľ mi to pripadá, že sa to k tomu podaniu najviac blíži. Ešte sa mi páči PyrocatHD, ale ten zatiaľ nemám tak "osedlaný". No čo, ideme skúšať ďalej. Určite stojí za pokus to znižovanie teploty a predlžovanie doby volania a split-grading. Aj keď ten oni nemali, vtedy to ešte neexistovalo. Ale ak to pomôže, tak čo - nie som purista, dôležitý je výsledok ...  

[mahonny]

To je skvělý

[Notorius]

Nechcete se držet původního tématu a nemíchat pozitiv s negativem? Zajímavá diskuse, ale je to tady "jeden o koze a druhý o voze."

[Anadred]

 

Možná se pletu, ale staří praktici (a po nich já ) po uplynutí "ideální doby volání (pozitivu)" ještě přidali něco na "dotažení světel" nebo "dosycení obrazu".
...
Stojí za vyzkoušení: vyvolat "standardně" a poté přenést zvětšeninu (bez oplachu) do misky s ředěnou vývojkou. V ní ponechat bez pohybu po stejnou dobu jako při "prvním vyvolávání". Je dobré misku přikrýt např. kartonem, který zabrání zasažení i "bezpečným světlem". Možná se Vám to bude líbit. (U zvětšenin, kde mi obzvlášť záleží na "přebohaté" tonalitě, používám pro první volání GD-L 1+4 nebo 1+5, pro "dotažení" tutéž vývojku v ředění 1+10 až 1+15.)

Strávil jsem o víkendu nějaký čas zkoušením postupu, o kterém píše pan Pentaxista. Chci se s Vámi, trochu neuspořádaně, podělit o mé osobní dosavadní závěry.

- Následovné volání v silně zředěné vývojce bych přirovnal k mikroposuvu při ostření. Tam si nejdříve nahrubo zaostříme a potom to doladíme kolečkem mikroposuvu. V případě vyvolávání papíru vidím podobný efekt, tedy jemného doladění tonality, na jehož trefení máme více času.

- Efekt je největší ve stínech, čím výše do šedé a světel jdeme, tím jsou změny menší, až prakticky žádné (ano, to není překvapivé). Umožňuje to nicméně lepší oddělení tónů v podstatě celé škále. A fotky jsou „šťavnatější“.

- Osobně tento postup shledávám užitečným u standardně pracujících vydatných vývojek. Tam se mi stávalo, že černá byla černá. Ale bohužel i tam, kde být nemusela, kdybych zvolil zcela přesně čas osvitu a vyvolávání. Ale ta hranice je asi pro mne příliš tenká, respektive její dosažení velmi časově náročné. Svádí mně to k závěru, že když je ne zcela přesně trefím (při „standardní“ koncentraci vývojky a její teploty), tento způsob to dokáže napravit. Nemyslím tím nějaké fatální pochybení, jde o jemné doladění, u osvitu cca ¼ clony a méně. Ale řekl bych, že přináší z hlediska výsledné fotografie i něco navíc.

- U dodatečného volání při užití měkké vývojky (jen jedné) jsem nepřišel na způsob, který by přinesl něco extra. Vždy to vedlo buď k příliš nekontrastní fotce, nebo k zašedlým světlům. Dále si myslím, že to je zbytečný postup u mnou nyní zkoumané vývojky Ansco 130, kterou řadím do vývojek „pomalých“. U delších vyvolávacích časů „už to tam je“. Zatím jsem tedy, i krkolomnými změnami časů volání a expozic, k lepšímu výsledku než jedním delším (4,5-7 minut) voláním nedošel.

Staří praktici však ke svým postupům docházeli po desítky let, a tak si nedělám iluze, že já jsem podstatu problému odhalil během pár dnů. Trochu jsem se poučil, ale je to takové neurovnané a kdoví, zda relevantní. Ocením zkušenosti zkušenějších. Díky.

[Pentaxista]

Pokud máte problém se světly, pak jednoznačně preflashing. Zkuste, možná budete překvapen.

(A tak si lze hrát až do úplného zblbnutí... )

[Anadred]

 

Pokud máte problém se světly, pak jednoznačně preflashing. Zkuste, možná budete překvapen.
(A tak si lze hrát až do úplného zblbnutí... )

Možná to tak vyznělo ("...čím výše do šedé a světel jdeme, tím jsou změny menší, až prakticky žádné."), ale já mívám problém opačný. Proto mně tak těší čistá světla.

[chemikk]

jo ten pre-flashing by možná mohl vyřešit můj problém s Fomabrom N111. Když jsem srovnával normální Fomabrom N111 s Ilfobrom Galerie FB "3", tak při zachování stejných stínu a byl Fomabrom N111 ve světlech vyžraný. Vyřešil jsem to Fomatone MG (filtrace 3), ten dal nachlup stejnou kresbu jen je teplý.

[Vojta]

Pro korekci doby vyvolávání v závislosti na teplotě jsem používal křivku od Ilforda. Přišlo mi divné, že příliš neřeší typ vývojky, tak jsem se podíval na Kodak. Nenašel jsem, bohužel, PDFko pro Microdol-X, ale zaujaly mě údaje pro D76.

Převedl jsem časy na procenta a přijde mi to zajímavé viz. tabulka.

 

[Vojta]

Zapomněl jsem připojit.

Přiložený soubor (y)

•  D76 teplota a čas.jpg   14,97K   0 Počet stažení

[Ctvrtek]

Já se od začátku řídím tímhle (většinou) a spokojenost.

Přiložený soubor (y)

•  Přepočet teploty vývojky na čas.pdf   13,19K   59 Počet stažení

[duuri]

Já se od začátku řídím tímhle (většinou) a spokojenost.

na vsetky vyvjoky ?

[keko]

Na vsetky filmy?

Na rozne filmy v roznych vyvojkach pri roznych riedeniach?

 

Ale ked nie je kde zatat, dobre posluzi ako vychodiskovy bod.

[Vojta]

To mě právě zajímalo, že metolové vývojky a metol-hydrochinonové by měli mít odlišné koeficienty a u Ilforda to moc neřeší.

Proto mě překvapil rozdíl u Kodaku TriX mezi stockem a 1+1. Proto mě zajímala čísla pro Microdol-X, jehož PDF jsem nenašel.

Zato jsem se podíval na data pro PX125 a tam jsou rozdíly zanedbatelné:

Přiložený soubor (y)

•  PX 125.jpg   29,56K   1 Počet stažení

[Ctvrtek]

duuri:

Donedávné doby byla moje voda č.1 HC-110. Teď dělám hlavně v Perceptolu. Ze začátku jsem dělal Tri-X, HP5, teď panF a FP4 a rozdílu jsem si nevšiml.