Nepovažovat za bernou minci, ale dávám k dobru, co jsem se dočetl za ty roky:
1. K šednutí papírů (i po úplném zpracování) může dojít tím, že jsou
staré nebo špatně uložené (teplo, chemie, záření).
2. Jsou
nasvětlené - jakýsi preflashing:
a)
"bezpečné osvětlení" temné komory (v tomto případě "nebezpečné") = špatná vlnová délka světla. (Pozn.: nyní dělám na papíry Tetenal MG RC dovezené z Polska a je na nich napsáno
výslovně, že chtějí červený filtr. A dodatek: "ne zelený, ne jantarový, ne hnědý OC!!!"
![:)](http://www.temnakomora.cz/public/style_emoticons/default/cool.png)
příliš
silné osvětlení při správném filtru (lampa blízko papíru, silná žárovka)
c)
parazitní světlo buď aladinky nebo zvětšováku (starším plechovým lampám se časem rozpadne sametka-těsnění, "moderní" plastové netěsní a priori, profukování světla např. u Magnifaxu 4 je pověstné...)
d)
špatně zatemněná komorae)
světlé oblečení, od kterého se světlo při expozici odrazí
f) velmi
krátká a intenzívní expozice, kdy se světlo dopadající na papír odrazí a "problikne" po celé komoře - a "vrátí se zpět na papír".
g)
bílá podložka pod papírem ve zvětšovacím rámu (je-li expozice intenzívní, "prosvítí" fotopapír a odrazí se zpět do emulze). Zkoušel jsem to a může to dát (při "řídkém" negativu, krátké expozici a bez nebo s malou filtrací) až půl clony!
3.
Špatně nakalibrovaný proces expozice (filtr 2 je opravdu něco jiného u Foma Variant, Agfa MCP, Adox MCP, Ilford Multigrade IV RC De Luxe, Ilford Xpress, Rollei Vintage, Tetenal TT SW Vario PE a další - a vše je jinak i u lesklého matného a pod. povrchu.
Zde mám vlastní zkušenost: při f-stop printingu opravdu stačí 1/12 stopy a ve světlech už se něco děje!!! (Ve stínech to lze rozeznat také, ale o dost obtížněji.)
4.
Bělost podložky hraje rovněž velmi významnou roli. U vyloženě bílých papírů lze "zatažení" identifikovat ještě před doschnutím.
5. Charakter - "tón" obrazu se také podílí na tomto nepříjemném jevu. Např.
"teplé papíry" umí téměř to, co chameleon.
6. Vyhodnocení zkoušky je prováděno před ukončením procesu - tzn. na mokrém nebo nedosušeném papíru. Pomůže povrchové osušení + fén nebo mikrovlnka.
7.
Vyhodnocení zkoušky je prováděno ve špatném - "nepříslušném" světle. Domnívám se, že toto je velmi častá příčina "zatahování". Málokdo má v komoře takové světlo, při jakém bude fotografie prohlížena "na zdi". (Pozn.: V práci se s tím potýkám už 36 let! Operační světlo abnormálně silné a cca 5000 K, panel nad pracovním polem 6000 K a silné ale "dokonale" rozptýlené světlo, zářivky na stropě "teple bílé", "studené světlo" na brýlích cca 6000 K, ale svítí studeně "jako na pitevně". Čas od času vezmu fotku nebo zkoušku a prohlédnu v různém světle. Kresba ve stínech zmizí ve slabším a žlutějším světle - u "bílého" a silného světla vyleze skoro vše, ale světla na fotografii se velmi špatně diferencují.
Úplně nejlépe je fotku prohlížet na přirozeném denním světle. Ovšem, kdo má tuto možnost, když téměř všichni ponocujeme...
8. Nepočítáme se
změnami schopnosti vidění (schopností, resp. neschopností oka přizpůsobit se "dramatickým změnám" světelných poměrů) v průběhu zvětšování. Tma nebo sporé osvětlení barevným světlem, zaostřování a kompozice v prudkém odraženém světle zcela jiné barvy, opět změna - volání potmě nebo v barevném světle, vyhodnocení v (relativně) silném světle (reativně různobarevných) žárovek, zářivek, denního nebo směsného světla. A tak pořád dokola. K tomu únava očí a u mnohých z nás ještě vlastní vady zraku.
9.
Vývojky, které "umí" mraky polotónů, ale "jedním z polotónů je i zašednutí". Dovolím si kacířskou myšlenku: GD-L mnozí z nás používají proto, že je "tvrdá" (tzn. nevyvolá tak bohatou stupnici šedé) a nevyvolá právě "to šedé" a navíc dorve navrdo černou. I jiné vývojky umí černou, ale v okamžiku, kdy "se černá na fotce dostaví", je zbytek už beznadějně zašedlý. Důvodů může být hodně, ale často to bývá špatně exponovaným - nebo špatně vyvolaným negativem - nebo špatně exponovaným pozitivem - nebo špatně zvolenou filtrací.
(Při změně filtrace se při změně expozičního času současně mění rychlost a intenzita tmavnutí emulze papíru. Proto: ze všeho nejdříve stanov expozici (na světla) a teprve poté se zabývej kontrastem - neboli stupněm tmavnutí ve stínech !!! Pochopitelně, při změně kontrastu je třeba změnit expozici, ale to při vědomí, že změny tmavnutí ve světlech jsou minimální až "žádné"!!!)
10.
Vyčerpaná nebo znečištěná vývojka.
11.
"Kontrola" černání při vyvolávání - to souvisí s bodem 2. Asi není nutné volat v naprosté tmě, ale čím méně světla (byť bezpečného), tím lépe.
12.
Špatné přerušení (to ale dělá spíše fleky).
13.
Špatné (nedostatečné) ustálení - krátký "pobyt" papíru v ustalovači a bez pohybu (to je podle mě důležité), vyčerpaný ustalovač.
A nakonec:
Dle mé zkušenosti všechny papíry "zatahují"! Pokud ale "vychytáme" výše uvedené možnosti poškození obrazu, stačí stáhnout expozici o 1/12 až 1/6 stopy.