21 odpovědí na toto téma

[zajda]

chtěl bych se zeptat zkušených,
- je možné, že poté, co udělám proužkovku a a´t vyjde cokoli / doba osvitu, gradace/ - prostě výsledek se kterým jsem spokojen.*proužkovku jemně vyfenuju a nechám ji válet na parapetu*
pak ho aplikuju na finální zvětšeninu i s příp. nadržením - *cokoli*.
po vyprání s hrůzou sleduji, jak to na tom skle v průběhu vysychání tmavne...a tmavne... -je to asi o těch 10% jak avizuju v nadpisu.
ještě jsem si tak nějak nezvyk s tím počítat, je to normální?
- u pokusu o první barytový high-key je to docela frustrující.
možná je to v papírech ? - zatím používám fomabrom matt varianty.

nenašel jsem vhodný link v té záplavě okolo barytů, za což se omlouvám

[Mamiak]

vono tu vlhkost tim fénovánim totiž nevyženeš vouplně, vona tam trocha ještě zvostane a to může bejt taky vono. to máš jako z vlasama z vrchu to zprudka pofoukáš, máš pocit, že ti horkem vypadaj z hlavy a když to horko přejde, tak zjistíš, že máš vlastně porád mokrou hlavu...

no a druhá věc je, že ta kinetika máchání proužkový zkoušky a celýho papíru taky bejvá vobyčejně rozdílná a to nemluvim vo bubnovejch procesorech typu jobo... to je kolikrát i vo celou clonu

holt mrchy docházej, ale pečlivym vysušenim by to asi mělo bejt kontrolovatelný

[zajda]

takže je to o čase?
- no dobrý, ale vydržíš to kupříkladu do druhýho dne - aby sis řek: jó, tak tohle je akorát, možná bych při tý cloně 11- 2 vteřiny přidal. *myslím že prdlačku*
ale vidíš to taky?
to mě zajímá

[Mamiak]

bych řek, že spíš vo vodě

[Mamiak]

prostě, buďto pořádně dosušit a nebo navodhadovat - tohle by chtělo ještě trochu, ale necham to, vono to dojde. a vono dojde

[jkcz]

Chce to s tím dry-down efektem počítat a svítit krapet míň. Sušení proužkovek dělám v jediném případě - testy negativů/vývojek. Pak se mi nechce čekat, tak to šupnu do mikrovlnky.

[Karel2Kouril]

Taky s tím bojuju, proužkovka kolikrát vypadá, že černá je nedotažená a na zvětšenině pak mám slitý stíny. Světla se většinou chovají způsobněji, ikdyž taky - občas na zkoušce něco nevidím a na fotce to pak je, což se odhaduje ještě hůř.
Jinak mi přijde nesmysl čekat s proužkovkou do dalšího dne - v síti kolísá napětí takže platnost proužkovky je tak do první odběrové špičky... Spíš ta mikrovlnka nezní špatně, akorát to nějak utajit před mou moudřejší polovičkou

[Karel2Kouril]

Díky Dany, máš, abych tak řekl, dost trefný postřehy. To s tím kolísavým napětím jsi byl taky ty, že?
Jinak, ještě než zvětšuju, tak si ozkouším nějaký důležitý výřez se stejným postupem, jako pak celkovou zvětšeninu, takže sčítací chyba u hodin by měla být +- pokrytá, stejně ty hodiny ale otestuju...

[Vladik]

Hlavni pricinu bych u Vas videl v dry-down efektu, pokud posuzujete mokry pozitiv (cokoli jineho nez absolutne suchy). Doporucuje se (obecne) ubrat z casu zkousky 10 az 15 %. Ja osobne to resim pomoci mikrovlnky. Suche je to behem chvilky, jen si pohrajte s vykonem trouby nebo vse peclive behem suseni sledujte...... aby se Vam zkouska nepripekla Samozrejme jinym problemem muze byt rozdilne machani ve vyvojce atd. Prece jenom obvykle je to mensi kus papiru a clovek ma tendenci tim kvedlat jinak. Potom si jeste davejte pozor, jestli delate zkousku na stejnou sarzi papiru. U Fomy jsem se s tim trapil, nez jsem zacal dusledne pouzivat na zkousky vylozene ten samy papir. U Agfy to problem nebyl, ach jo...

[otik]

...s tímhle problémy nemám, myslím že dany to osvětlil.

[zajda]

zkus si v prvni rade vzit svoje hodiny a podivat se jestli 3s*10 pri prouzkovce je 30s pri finalnim osvitu ono to ne vzdy uplne sedi a tech 10% bych hadal na takovy ty stary plastovy hodiny od meopty nebo kdo to delal. Starej Frydlantskej praktik rika ze u nekterych papiru je rozdil ve sviceni 3sx10 a 30s v kusu, (ja to nepozoroval) tvrdi ze treba Forte ten nejtezsi mat je na tohle zrovna haklivej.

já asi opravdu dělám něco špatně, já totiž zásadně proužkovku dělám při stejných vteřinách jako finální osvit.
s tím přepočtem jsem se totiž už kolikrát seknul, takže jedu radši takhle pomalu.někdy i dvakrát, abych si třeba procvičil příp. nakrytí

[otik]

...ještě by jsi mohl vyzkoušet lesklý varianty, třeba to bude lepčí. maj jinej odstín, ale jsou furt lesklý.

[zajda]

evidentně sem v tý komoře dlouho nebyl, je to zase tady.
- návrat ke strarejm papirum a je to tady
ted tu sedim a papíry tiše tmavnou a tmavnou, kurvy jedny a já blbec.no nadávat si můžu akorát sám, tak sem se těšil až sem to uspěchal.
klid, dejchat, a někdy znova...

[David]

evidentně sem v tý komoře dlouho nebyl, je to zase tady.
- návrat ke strarejm papirum a je to tady
ted tu sedim a papíry tiše tmavnou a tmavnou, kurvy jedny a já blbec.no nadávat si můžu akorát sám, tak sem se těšil až sem to uspěchal.
klid, dejchat, a někdy znova...

Tak je vytonuj dohněda...byl by jsi dostat stíny zpět.

[zajda]

přiznám se že mě to napadlo, ale zkusim to do červena mam tu jeden kupferrrot toner tušim vod vladika - aspon se vokáže co to udělá

[Pentaxista]

Nepovažovat za bernou minci, ale dávám k dobru, co jsem se dočetl za ty roky:
1. K šednutí papírů (i po úplném zpracování) může dojít tím, že jsou staré nebo špatně uložené (teplo, chemie, záření).
2. Jsou nasvětlené - jakýsi preflashing:
a) "bezpečné osvětlení" temné komory (v tomto případě "nebezpečné") = špatná vlnová délka světla. (Pozn.: nyní dělám na papíry Tetenal MG RC dovezené z Polska a je na nich napsáno výslovně, že chtějí červený filtr. A dodatek: "ne zelený, ne jantarový, ne hnědý OC!!!"
příliš silné osvětlení při správném filtru (lampa blízko papíru, silná žárovka)
c) parazitní světlo buď aladinky nebo zvětšováku (starším plechovým lampám se časem rozpadne sametka-těsnění, "moderní" plastové netěsní a priori, profukování světla např. u Magnifaxu 4 je pověstné...)
d) špatně zatemněná komora
e) světlé oblečení, od kterého se světlo při expozici odrazí
f) velmi krátká a intenzívní expozice, kdy se světlo dopadající na papír odrazí a "problikne" po celé komoře - a "vrátí se zpět na papír".
g) bílá podložka pod papírem ve zvětšovacím rámu (je-li expozice intenzívní, "prosvítí" fotopapír a odrazí se zpět do emulze). Zkoušel jsem to a může to dát (při "řídkém" negativu, krátké expozici a bez nebo s malou filtrací) až půl clony!
3. Špatně nakalibrovaný proces expozice (filtr 2 je opravdu něco jiného u Foma Variant, Agfa MCP, Adox MCP, Ilford Multigrade IV RC De Luxe, Ilford Xpress, Rollei Vintage, Tetenal TT SW Vario PE a další - a vše je jinak i u lesklého matného a pod. povrchu.
Zde mám vlastní zkušenost: při f-stop printingu opravdu stačí 1/12 stopy a ve světlech už se něco děje!!! (Ve stínech to lze rozeznat také, ale o dost obtížněji.)
4. Bělost podložky hraje rovněž velmi významnou roli. U vyloženě bílých papírů lze "zatažení" identifikovat ještě před doschnutím.
5. Charakter - "tón" obrazu se také podílí na tomto nepříjemném jevu. Např. "teplé papíry" umí téměř to, co chameleon.
6. Vyhodnocení zkoušky je prováděno před ukončením procesu - tzn. na mokrém nebo nedosušeném papíru. Pomůže povrchové osušení + fén nebo mikrovlnka.
7. Vyhodnocení zkoušky je prováděno ve špatném - "nepříslušném" světle. Domnívám se, že toto je velmi častá příčina "zatahování". Málokdo má v komoře takové světlo, při jakém bude fotografie prohlížena "na zdi". (Pozn.: V práci se s tím potýkám už 36 let! Operační světlo abnormálně silné a cca 5000 K, panel nad pracovním polem 6000 K a silné ale "dokonale" rozptýlené světlo, zářivky na stropě "teple bílé", "studené světlo" na brýlích cca 6000 K, ale svítí studeně "jako na pitevně". Čas od času vezmu fotku nebo zkoušku a prohlédnu v různém světle. Kresba ve stínech zmizí ve slabším a žlutějším světle - u "bílého" a silného světla vyleze skoro vše, ale světla na fotografii se velmi špatně diferencují.
Úplně nejlépe je fotku prohlížet na přirozeném denním světle. Ovšem, kdo má tuto možnost, když téměř všichni ponocujeme...
8. Nepočítáme se změnami schopnosti vidění (schopností, resp. neschopností oka přizpůsobit se "dramatickým změnám" světelných poměrů) v průběhu zvětšování. Tma nebo sporé osvětlení barevným světlem, zaostřování a kompozice v prudkém odraženém světle zcela jiné barvy, opět změna - volání potmě nebo v barevném světle, vyhodnocení v (relativně) silném světle (reativně různobarevných) žárovek, zářivek, denního nebo směsného světla. A tak pořád dokola. K tomu únava očí a u mnohých z nás ještě vlastní vady zraku.
9. Vývojky, které "umí" mraky polotónů, ale "jedním z polotónů je i zašednutí".
Dovolím si kacířskou myšlenku: GD-L mnozí z nás používají proto, že je "tvrdá" (tzn. nevyvolá tak bohatou stupnici šedé) a nevyvolá právě "to šedé" a navíc dorve navrdo černou. I jiné vývojky umí černou, ale v okamžiku, kdy "se černá na fotce dostaví", je zbytek už beznadějně zašedlý. Důvodů může být hodně, ale často to bývá špatně exponovaným - nebo špatně vyvolaným negativem - nebo špatně exponovaným pozitivem - nebo špatně zvolenou filtrací.
(Při změně filtrace se při změně expozičního času současně mění rychlost a intenzita tmavnutí emulze papíru. Proto: ze všeho nejdříve stanov expozici (na světla) a teprve poté se zabývej kontrastem - neboli stupněm tmavnutí ve stínech !!! Pochopitelně, při změně kontrastu je třeba změnit expozici, ale to při vědomí, že změny tmavnutí ve světlech jsou minimální až "žádné"!!!)
10. Vyčerpaná nebo znečištěná vývojka.
11. "Kontrola" černání při vyvolávání - to souvisí s bodem 2. Asi není nutné volat v naprosté tmě, ale čím méně světla (byť bezpečného), tím lépe.
12. Špatné přerušení (to ale dělá spíše fleky).
13. Špatné (nedostatečné) ustálení - krátký "pobyt" papíru v ustalovači a bez pohybu (to je podle mě důležité), vyčerpaný ustalovač.
A nakonec:
Dle mé zkušenosti všechny papíry "zatahují"! Pokud ale "vychytáme" výše uvedené možnosti poškození obrazu, stačí stáhnout expozici o 1/12 až 1/6 stopy.

[David]

Teda vážený pane Pentaxisto,
to už je slušný článeček. Vytisknu si jej. Díky vám za něj.

[zajda]

zdravím a moc děkuju za vyčerpávající výklad.
našel jsem v tom několik bodů, při kterých mohlo dojít k výše zmíněnému jevu.
váš příspěvek tak jako už několikátý vytisknu a nalepím na stěnu komory kde jsou i ostatní, abych si zbytečně nekazil v budoucnu papíry tak jako i svoje nervy.
díky moc
ondra

[Pentaxista]

Ještě jsem našel v německé literatuře jednu možnost "zatahování":
Je-li vývojka příliš koncentrovaná, teplá, pohyb energický, je-li složení vývojky takové, že snadno proniká do emulze a "útočí" na krystaly halogenidu stříbra, její pH to usnadňuje, atd. začnou se vyvolávat i částice nezasažené světlem. To se odehrává vždycky, ale jaksi "odloženě" - až po delší době pobytu ve vývojce, když už je obraz vyvolaný.
Pomoc? Asi problematická, ale:
"Nemořit" fotky ve vývojce příliš dlouho, přerušit, rychle do čerstvého ustalovače - a v něm POHYBOVAT - dobře ustálit a POŘÁDNĚ vyprat. Ale to známe.

[Blindman]

ad: /já asi opravdu dělám něco špatně, já totiž zásadně proužkovku dělám při stejných vteřinách jako finální osvit.
s tím přepočtem jsem se totiž už kolikrát seknul, takže jedu radši takhle pomalu.někdy i dvakrát, abych si třeba procvičil příp. nakryt/

Ahoj

přečetl jsem všechny odpovědi na Tvůj problém. Tvému popisu poněkud nerozumím, lze mít vicero výkladů.
Možná je zakopaný pes ve způsobu jakým děláš proužkovou zkoušku. Můžeš ji dostatečně přesně popsat? Uveď čas v sec.na jednotlivé proužky a kolik asi celkem jich děláš, Jak dlouho Ti asi celkově trvá než naexponuješ tu proužkovku a kolikrát je tento čas delší než následná expozice fin. zvětšeniny?
Posuzuješ zkoušku za mokra nebo vysušenou?
Nechej na papíře stejné šarže vedle vyvol. misky ležet minci po dobu 4 minut a pak vyvolej.
Jakou žárovku máš ve zvětšováku? Opálovou, fotožárovku nebo halogenku v proj. hlavě? Mají různý náběh do plné svítivosti po zapnutí, tedy jakoby svítí plně kratší dobu při proužkovce než potom při součtu těchto dob při konečné expozici, tam je pak doba plného výkonu žárovky logicky účinnější.
Na závěr: pokud jsi proužkovky ještě nevyhodil, stříkni je nitrolakem nebo lakem na vlasy. Budeš překvapen, kolik kresby ve stínech se opět objeví. Kdybys znal fotoplátno, tam byl efekt ještě výraznější. Prostě u matných povrchů se závoj musí pečlivě hlídat, někdy jsem jej stahoval Farmerovým zeslabovačem.

dejte vědět!

Jiří

[Pentaxista]

Blindman
Tak dlouho jsem hledal, až jsem se prokopal... m.j. k vlasnímu příspěvku
V proužkovce to nebude, tu dělám Analyser-em Pro od RH Designs, který umožňuje "sedmistupňovou" proužkovku (ale i jiné!), kde ve středu proužku je "přístrojem navržená optimální expozice" a pod a nad ní po 3 proužky v nastaveném kroku (od 1/12 do 1/2 stopy).
Vyhodnocuji zpracované a suché.
V poslední době se nejvíce kloním k té "německé teorii" (o černání zrn i v místech nezasažených světlem). Z toho jaksi logicky plyne, že největší nežádoucí změny jsou nakonec vidět v extrémech (nejhlubší stíny, nejvyšší světla) - slité stíny, šednoucí světla.
"Putování stříbra v emulzi"? No, teoreticky asi ano, ale prakticky dost málo uvěřitelné... (více či méně nabobtnalá emulze a pod.).
Difusní světlo zvětšováku? Budu muset aktivovat kondenzor...
Zkusím ještě jednu věc: všechny roztoky - kromě prací vody !!! - mám naprosto stejně temperované. Že by v tom něco mohlo vězet? (Neskutečně zrnité negativy lze dostat praním v "ledové" vodě - jak se to běžně dělalo v komunálech...)