16 odpovědí na toto téma

[RHx]

chystám se nyní zkoušet, pro mě nové, kombinace film-vývojka
jaký doporučujete postup?
kino bych vždycky střihl asi tak na 3-4 kusy, namotal do použitý cívky a vyfotil několik záběrů - nebo film vyfotím celej a stříhat budu až v komoře

je lepší takovou nudli vyvolat v misce, nebo ji dát do tanku s tím, že se bude výsledek při použití celého kinofilmu stejně lišit a tímto způsobem se získá stejně jen orientační výsledek?
ev. je li zde nějaká praktická rada k testování kinofilmů tímhle způsobem

[jkcz]

jestli chceš dosáhnout co nejkonzistentnějších výsledků testů, tak musíš co nejvíc standardizovat celý postup. tedy v žádném případě nekombinovat vyvolávání ve vývojnici a v misce. zkoušky dělej ve vývojnici, stejně jako voláš naostro.

[Honza]

Film bych naexponoval celý při stále stejných světelných podmínkách třeba i jen jedním záběrem, aby bylo co porovnávat.

[RHx]

myslel jsem tak vždycky na pětizáběrovou serii v různým prostředí, jde o nalezení základního volacího času (ale žádný zone system) a až v druhé linii konečné porovnání výsledku v různých vývojkách
za týden tak tři podobný pokusy
použít hodlám reportážní přístroj s přesnou automatikou, resp. měřením odraženého světla

[Golfista]

Radime, dělám to v podstatě taky tak. Film nafotím celý, nebo půlku. Vyndám ho ve tmě z foťáku a dám do tanku. Někdy tu půlku rozdělím ještě na další dvě a mám z jednoho filmu 4 zkoušky volání. Ale určite v tanku a naprosto stejně jako by si dělal normálně celý film.
Můžeš taky namotat do prázdné kazety část filmu.
Rychlejší je naflákat celý film a stříhat kousky na vyvolání.

[hypnogen]

je fajn, že někdo bude dělat tuto špinavou práci.. doufám, že pak své experimentální výsledky zveřejníš.

[kodl]

Radime, dělám to v podstatě taky tak. Film nafotím celý, nebo půlku. Vyndám ho ve tmě z foťáku a dám do tanku. Někdy tu půlku rozdělím ještě na další dvě a mám z jednoho filmu 4 zkoušky volání. Ale určite v tanku a naprosto stejně jako by si dělal normálně celý film.
Můžeš taky namotat do prázdné kazety část filmu.
Rychlejší je naflákat celý film a stříhat kousky na vyvolání.

Pokud vyvolam jen cast filmu tak se vyvojka vycerpa mene nez pokud macham cely film. To znamena, ze takto nalezeny cas bude spolehlive fungovat jen pro vyvolani stejne dlouhe casti filmu.

[Golfista]

Radime, dělám to v podstatě taky tak. Film nafotím celý, nebo půlku. Vyndám ho ve tmě z foťáku a dám do tanku. Někdy tu půlku rozdělím ještě na další dvě a mám z jednoho filmu 4 zkoušky volání. Ale určite v tanku a naprosto stejně jako by si dělal normálně celý film.
Můžeš taky namotat do prázdné kazety část filmu.
Rychlejší je naflákat celý film a stříhat kousky na vyvolání.

Pokud vyvolam jen cast filmu tak se vyvojka vycerpa mene nez pokud macham cely film. To znamena, ze takto nalezeny cas bude spolehlive fungovat jen pro vyvolani stejne dlouhe casti filmu.

I když použiju pokaždé novou vývojku? Je tak znát?

[kodl]

Mvano:
Kdysi jsme s kolegou zkouseli vyvolat 1/3 filmu a celej film (oba exponovany cely, stejna scena a svetlo, stejne expozice - mereno jednim externim expozimetrem na dopadajici svetlo) v cerstve vyvojce, test byl s ID-11 1+1, delalo nam to rozdil skoro 3/4 stopy ve svetlech pri stejnym case. To je, myslim si, pomerne dost.

[jenda1250]

Tak to je síla! Budu na to myslet

[Golfista]

To mě teda překvapuje. Volám běžně v PMK a na tohle, jsem fakt nemyslel.

[hypnogen]

teoreticky:
na celem kinofilmu se vyvojka vycerpe jen o 10% sve ucinnosti.
(viz. navody (vc. ID11))
tz. vysledna odchylka "casti filmu" bude v intervalu 0-10% casu (ktery se pak bude muset k vyslednemu casi pricist) kdyz bych mel jit do uplne presnosti, tak kdyz 36 snimku vycerpa o 10%, pak cca 4 snimky 1% (pak bude treba k vyslednemu casu pricist +9%)

v praxi dela 10% neco pod minutu (pri casech konvencniho vyvolavani 7-9 min) ...myslim, ze tahle odchylka neni az tak zrakem zaznamenatelna (takovou chybu muzu vytvorit pri pomalejsim vylivani vyvojky z tanku klidne)

[Golfista]

U té ID-11 to chápu. Taky jsem to tak dělal, připočítaval jenom procenta k dalšímu času. Podle toho jak byl předešlý film dlouhý.

[kodl]

U té ID-11 to chápu. Taky jsem to tak dělal, připočítaval jenom procenta k dalšímu času. Podle toho jak byl předešlý film dlouhý.

Mate-li na mysli problem ID11/D-76 s aktivaci hydrochinonu, tak ten u tohoto testu nehrozil. Pouzili jsme verzi hydrochinon nepopuzivajici.

[Pentaxista]

"Vyčerpanost vývojky" neznamená, že se pouze "spotřeboval vyvolávač". Lepší výraz pro stav vývojky po vyvolání filmu by možná byl "změna vyvolávací charakteristiky vyplývající ze stupně změn původního složení". Tyto změny - dle mého soudu - v žádném případě nejsou "lineární". Reakční produkty totiž zásadním způsobem mění charakter vývojky! A množství reakčních produktů a jejich účinek na další vyvolávaný film není přímo úměrné ploše vyvolaného filmu.
Jinak řečeno: Vyvoláváte-li ve stocku opakovaně (byť s prodlužováním času dle návodu výrobce), pokaždé vyvoláváte v jiné vývojce. Vyvoláváte-li pokaždé jinou plochu filmu, lze již velmi obtížně odhadnout, jak přesně se bude výojka chovat.
Výrobci "nastavují" vývojky tak, aby změny po vyvolání druhého a dalších filmů byly co možná nejméně znatelné - ale (všimněte si!) v žádném návodu k použití není napsáno, že další film je vyvolán přesně stejně, jako ten předchozí.
Proto se používají jednorázové vývojky a aby i v nich byly zaručeny standardní výsledky, mluví se vždy o CELÉM filmu.
P.S. Starou známou praxí rutinérů ještě před pár lety bylo přidání "polévkové lžíce" staré (použité) vývojky do nově namíchané.

[RHx]

četl jsem předchozí příspěvky a myslím, že ten problém u mě nenastane
selským rozumem - exponuju a vyvolám kousek filmu, prohlédnu výsledek - dnes už poznám - pře, pod expzice, pře, pod voláno
čas ponechám, nebo upravím
příště budu volat celý film a ke zjištěnému výsledku z toho kousku "kousek" času přidám
jistě se nebude jednat o práci ze stativu, ale reportážní a tam je kolikrát možná chyba při expozici dost velká, když se nejedná o stabilní světelné podmínky
jinou situaci má krajinář, tam když chce každou zamýšlenou zónu na negativ umístit, zkoušení musí věnovat více času a mateiálu
ještě mě něco napadlo, ale to napíšu zvlášť

[hypnogen]

trvám na tom, že ty chemické změny, ač nejsou určitě zcela lineární, pořád budou při rozumném použití v řádu několika procent.. a to je prostě zanedbatelné. btw. ilford má např. svoji tabulku pro závislost času na teplotě .. a taky je to tam naznačeno lineárně (a přitom při jiné teplotě reakce se zreagovanou částí vývojky pracují jinak rychle).. takže co už.

celý film taky znamená co asi? celý 36snímkový, 24snímkový nebo dokonce 12ti?

nakonec. lépe udělat experiment s ne úplně přesným výstupem a film "naostro" pak pokazit jen lehce a čas pak podle toho doladit, než liqidovat celé role kinofilmu, který je dneska už tak dost drahý.