43 odpovědí na toto téma

[prema]

Dobrý večer,rád bych se vás poptal na následující věc.Jestliže dělám ze sixem,v naprosté většině buďto necloním / žeru ten hladký charakter obrazu,nezatížený nějakými pár plechy /,nebo maximálně cloním na 4-5,6.Většina mých věcí je přitom hodně z blízka,mnohdy i se slabým mezikroužkem.K dotazu.Na jedno téma většinou dělám více snímků,jednak kvůli toho "chytit výraz" / portrét/ nebo u sporných světelných situací kvůli expozičním variantám.Vcelku často / svým způsobem s tím už počítám/ ovšem na negativu shledávám velmi mírně chybné zaostření.Prvotřídně zaostřené jsou při takových "clonách" a malých ostřících vzdálenostech tak 4 políčka z negativu.Pohybovou neostrost nebo primárně nepřesné zaostření v hledáčku mohu myslím zcela vyloučit.Na grafice .cz jsem četl vcelku zajímavý postřeh,týkající se rovněž tohoto problému u sixe.Jistý uživatel zde uváděl jako značně častý zdroj těchto problémů film vypouklý od zaváděcího pásu směrem k objektivu.Toto prý eliminoval film formátu 220,který neměl zaváděcí pás po celé délce a značně tento problém eliminoval / film byl přímo na přítlačné destičce.Kdysi si prý tyto filmy,když nebyly k sehnání připravoval slepením dvou 120 filmů,krycí pás nechal jen na začátku a kousek nalepil na konec.Ten jeho článek vypadal vcelku lucidně.Vypadá to sice trochu jako harakiri ,ale kdyby to mohlo výrazně pomoci,nebránil bych se tomu.Máte někdo s takovým postupem zkušenost ? A jestliže ne,jak se chovají při otevřených clonách dražší stroje ? Myslím si totiž,že zrovna tento problém se moc řešit běžnými prostředky nedá.

[jenda1250]

Neodpovím sice moc na otázku, ale aspoń něco. Některé přístroje myslím měly takovou funkci, že byl film přisátej během expozice k přítlačné destičce. Jak, čím, u čeho a s jakým výsledkem to bylo nemám tušení. Závěrka vytvoří při otevření mírný podtlak, který nasaje film do šachty. Nevím ale, jestli by to u 120 svitku bylo vůbec možný kvůli krycímu pásu, ten přisávat netřeba.

S ostrostí, resp. přesným zaostřením budu bojovat asi pořád. Neumím záběry s malou dof a občas (dost často) mě to mrzí.

[prema]

Já zase na malou DOF / u SF obzvláště / dělám ,jak jsem uvedl prakticky furt,a to nejen kvůli DOF vlastní,ale dost právě kvůli tomu charakteru obrazu nezacloněného objektivu.Po té stránce se už nemůžu dočkat toho,jak bude vypadat práce s mým 360/4,5 xenarem / jak jsem zjistil z období mezi 1939-1942/,který má nějakých 22 lamel a díra je kruhová opravdu při jakékoli cloně.Jinak s tím,co píše Dany-myslím,že velikost průhybu není nijak moc stabilní,jinak bych neměl ostré asi nic.Tudíž i ta korekce by obzvláště u toho svitku byla vcelku problematická.Jsem zvědav,jak to bude v tomhle směru s 18x24 planfilmem-předpokládám,že nějaké enormní clonění asi také moc nevyužiji.

[Eda]

Prema: máš už kazety na 18x24? a pokud ano, kdepak jsi je pořídil? Potřebovala bych fidelitky této velikosti (po dřevěných zatím kvůli váze netoužím)...

[Gorgi]

velikost pruhybu by se mohla ridit i tim na kterem policku filmu jses, pri konstrukci posuvu filmu co Six ma...

[sklen]

A co takhle rozštelované zrcadlo?

[prema]

Ne ne,jsem si jistý,že v tom bude mít prsty ten průhyb.Nejvíc bych se přikláněl k tomu,co napsal Gorki + ne zcela stabilní napětí filmu při převíjení-ikdyž převíjím pomalu a pokud možno plynule.O existenci tohoto problému samo už nějakou nemalou dobu vím,spíše mě zaujalo to případné řešení s 220 filmem.A také,jak s tím bojujete u SF vy.Nebo snad všichni cloníte jako bejk ?Jinak stran kazet 18x24,po jetých v téhle velikosti jsem v našich vodách pátrat prakticky přestal-kde nic tu nic,na ebay nějak neumím a nové ? Nejsem Rotschild.Takže- samovýroba-nevidím v tom zase až takový problém.Momentálně dodělávám kolejiště a pak skočím na ně.

[Gorgi]

clonim jak bejk - krajinky. ze...a sklo ma svetelnost 6,3......a navic kazety na Mamiyu Super 23 tenhle problem nejspis ani nemaji, jak se traduje. jak by svitek 220 mohl pomoct si predstavit nedokazu, vic napnuty nebude.

[Pavel_P]

Neodpovím sice moc na otázku, ale aspoń něco. Některé přístroje myslím měly takovou funkci, že byl film přisátej během expozice k přítlačné destičce. Jak, čím, u čeho a s jakým výsledkem to bylo nemám tušení. Závěrka vytvoří při otevření mírný podtlak, který nasaje film do šachty. Nevím ale, jestli by to u 120 svitku bylo vůbec možný kvůli krycímu pásu, ten přisávat netřeba.

S ostrostí, resp. přesným zaostřením budu bojovat asi pořád. Neumím záběry s malou dof a občas (dost často) mě to mrzí.

Hele a měl to vůbec nějaký středoformát? Já vím jen o Contax RTS III, ale o ničem jiném.

[prema]

Ad Gorki: Myslím,že efekt by to mít jakýsi mohlo-zatímco v případě modelu 120 se při natažení napíná krycí pás současně s filmem / jsou to přece jen dvě vlastnostmi rozdílné vrstvy/,tak u toho 220 bez krycího pásu to bude šponovat pouze ten film,čímž by jeho napnelismus mohl být výraznější a stabilnější.

[026200]

Prvořadě bych trošku našponoval plechové pružinky na zadní straně opěrné destičky filmu.
Pokud máte stativ a dvě těla, zaostřete objektiv na jednom z nich a pak, aniž by jste pohnul se zaostřovacím prstencem, dejte objektiv na druhé tělo a zkontrolujte zaostření. Pod zaostřovací matnicí jsou tuším dva šroubky, kterými se šteluje vzdálenost matnice od zrcadla. Ta by měla být od zrcadla ve stejné vzdálenosti jako rovina filmu. Tady bych hledal chybu. Máte ostrý obraz na matnici ale protože je v jiné vzdálenosti než rovina filmu je výsledná fotka mázlá. U krátkých ohnisek to nevadí, ale u Sonaru 180 už je problém.

[sklen]

Prvořadě bych trošku našponoval plechové pružinky na zadní straně opěrné destičky filmu.
Pokud máte stativ a dvě těla, zaostřete objektiv na jednom z nich a pak, aniž by jste pohnul se zaostřovacím prstencem, dejte objektiv na druhé tělo a zkontrolujte zaostření. Pod zaostřovací matnicí jsou tuším dva šroubky, kterými se šteluje vzdálenost matnice od zrcadla. Ta by měla být od zrcadla ve stejné vzdálenosti jako rovina filmu. Tady bych hledal chybu. Máte ostrý obraz na matnici ale protože je v jiné vzdálenosti než rovina filmu je výsledná fotka mázlá. U krátkých ohnisek to nevadí, ale u Sonaru 180 už je problém.

Myslel jsem, že toto se šteluje dorazem zrcátka. Aspoň jsem to takhle pochopil u Škody, když mi kontrolovali ostření u Praktiky. Šrouby pod matnicí se těžko hnou, ale u dorazu zrcátka to bude pravděpodobnější.

[026200]

Prvořadě bych trošku našponoval plechové pružinky na zadní straně opěrné destičky filmu.
Pokud máte stativ a dvě těla, zaostřete objektiv na jednom z nich a pak, aniž by jste pohnul se zaostřovacím prstencem, dejte objektiv na druhé tělo a zkontrolujte zaostření. Pod zaostřovací matnicí jsou tuším dva šroubky, kterými se šteluje vzdálenost matnice od zrcadla. Ta by měla být od zrcadla ve stejné vzdálenosti jako rovina filmu. Tady bych hledal chybu. Máte ostrý obraz na matnici ale protože je v jiné vzdálenosti než rovina filmu je výsledná fotka mázlá. U krátkých ohnisek to nevadí, ale u Sonaru 180 už je problém.

Myslel jsem, že toto se šteluje dorazem zrcátka. Aspoň jsem to takhle pochopil u Škody, když mi kontrolovali ostření u Praktiky. Šrouby pod matnicí se těžko hnou, ale u dorazu zrcátka to bude pravděpodobnější.

To máte pravdu, tak se to dělá ale je podstatně jednodušší štelovat ty šroubky pod matnicí. Stačí na to jeden šroubovák. Nejde o to, že by se šrouby hnuly ale že jsou u každého kusu v jiné výšce. Měl jsem 3 těla a ani u jednoho se zaostření neshodovalo... Vyřešil jsem to obětováním jednoho svitku, který jsem střídavě zakládal do všech těl a podle toho, u kterého těla se zaostření shodovalo, upravil výšku matnice.

[Mamiak]

lacinější středoformáty (a tim six je) sou tim proslavený. u lepších a dražších strojů se to až na výjimky nestává. porovnáte-li si třeba konstrukční řešení roleje a jeho klonů, pochopíte proč. předpínací štěrbinový vedení versus vobyčejný kluzátko na první pohled ukazujou, proč na hesle "nejsem tak bohatej, abych si moh kupovat laciný věci" něco je...

vakuovou (keramickou) desičku měl a podle všeho má akorát contax rts III. aspoň ten muj ho má. nevim kolik to dělá viditelnýho rozdílu, ale v návodu maj takovej graf, ze kterýho jasně vyplývá, že bez tohohle mechanizmezečku může fotit jedině tafey...

výměnný záda sou další kapitola. nemálo kolegů zejména za mořem se podobně jako prema podivilo, když si na svoje superpresky napasovali z ergonomickejch, prostorovejch a jinejch důvodů elegantní malý Ú zádíčka vod graflexu a najednou to nebylo vono - eS prohnutí/vedení zajišťuje kromě jistý kravskosti i zdaleka nejlepší propnutí filmovýho pásu. rozdíl zřejmě neni velikej, ale při kritickejch aplikacích už hraje roli

no a skleněný negativy sou skleněný negativy, že jo

[Pavel K]

Vakuovou přítlačnou destičku měl také Contax 645, ale pouze pro filmy 220, které leží přímo na ní a ne na papírovém krycím pásu.

Průhyb svitkového filmu je na rozdíl od kinofilmu velký problém. Řekl bych, že k němu dochází dosti nepravidelně, ale u takového sixe se do clony 5,6 zpravidla projeví. Teď používám Mamiyu 645 Pro se dvěma kazetami a zatím jsem si žádných problémů s průhybem nevšiml. Ale kdysi jsem už tento typ Mamiyi měl a občas jsem zvlnění registroval, možná vozíky či kazety jsou na to kus od kusu náchylnější, nebo už teď tak dobře nevidím Měl jsem také Rolleiflex 2,8 GX s Planarem 2,8/80 a při troše smůly se v něm film také zvlnil, ale proti sixovi to bylo samozřejmě zanedbatelné.

[prema]

Dík všem za odpovědi.No vidíte,zajímavé je,že při nepřeberných dotazech různých zájemců o SF se u sixe zmiňuje stran závad všechno možné,ale na tohle se obvykle zcela zapomíná.Zkusím fiknout ten zaváděcí pás / rozhodně bych tím neměl nic včetně filmu pokazit a případným nenapravidelným uživatelům této POMSTY dám posléze vědět,jak to dopadlo. Hezký večer.

[Pentaxista]

Vakuová přítlačná deska se kdysi kdesi (Fotoaparat ?) řešila - od SF po VF. Ale to už bylo mimo můj záběr... V pozitivním procesu to znám, jeden večer jsem zvětšoval v komoře, kde byl perforovaný zvětšovací rám (50x60) + vývěva a papír byl opravdu přisát na podložku. Ale i ten kolega, který tohle zařízení měl, se ho zbavil, protože neshledával výnamný rozdíl mezi ním a klasickým (kvalitním) planžetovým rámem.
Určitý vliv může (podle mě) mít i tloušťka filmu a kvalita papírového pásu. Když porovnám třeba Acros (jak film tak pás) třeba s Fomou 100 tak je to opravdu nebe a dudy - nebo spíše jako ubrousek a plech. I při schnutí negativu (č lze hmatem vystopovat znatelný rozdíl.
Další problém může vzniknout i odporem, který klade cívka, z níž se film odvíjí. Samozřejmě nevím, jak je to při zavřených zadních dvířcích kamery, ale když porovnám třeba Six a P67II, tak u toho prvního vlastně cívka neklade žádný odpor při odvíjení, u druhého jde znatelně více ztuha. Představuji si to tak, že převinu film, "tažná cívka" jej napne, ale po ukončení převíjení "povolí" tah a z odvíjecí cívky se může odvinout ještě jakási desetinka mimimetru, která umožní prohnutí... Ideální by byl mechanismus, který by přítlačnou destičku při převíjení vzdálil od okénka vymezujícího formát políčka a po ukončeí převinutí by "novou porci filmu" (pro další záběr) "narazil natvrdo po všech stranách" na okno. Ale nevím, zda existuje foťák, který to dělá...

[prema]

Ad George : Ne,myslím,že s tím matnice opravdu nemá co dělat.Jde o to,že jestliže dělám např. tu expoz. řadu,tak při naprosto stejné poloze sixe i nezměněném zaostření je jedno políčko mírně ostřejší než druhé,přičemž hýbu zásadně časy / clona konstantní/.Vliv kopání zrcadla bych tam také moc nezatahoval,může už jít i o dost bezpečné časy.A celkový pohyb stroje,to už vůbec ne.Už dávno jsem zjistil,že jediný skutečně bezpečný způsob je u výše uvedených podmínek ne stativ / byť NDR dřevák/,ale podepření ve třech bodech / dolní vystouplá kolečka a objektiv/ nejlépe na tuhém stole či něčem podobném,což také používám.Pořád mluvím o té plné díře a velmi malé zaostřované vzdálenosti/ ,u záklaďáku řekněme 0,6-1,2m,kde se pohybuji nejčastěji.Vidím to tak jako např. Pentaxista.

[jkcz]

sice se to nevztahuje na sixe , ale k jedné zajímavosti zmíněné nahoře v textu - vakuovým kazetám. Teď jsem byl vlezený u Kamaráda na stránkách, má tam v technice toto:

Posledním „zlatým hřebem“ mé výbavy se ale staly vlastnoručně vyrobené podtlakové kazety na film 220, které až neuvěřitelně zvedly kvalitu snímků
http://www.horolezec.cz/technika.htm

No to by mě fakt zajímalo, jak jde něco takového doma vyrobit. bez ironie.

[/i]

[Mamiak]

náš místní horolezec je ten samej horolezec - kamarád?

[himself]

Ne, ale je to náš kamarád

[Ladislav Kamarád]

Vydrrrržžžž!
Do měsíce a do dne ty vakuový kazety podrobně odpublikuju na svým webu - zatím nestíhám dělat deset věcí najednou.

kvok.

[Mamiak]

a hele - už. vítej nám, slovutnej kolego

[prema]

Dobrý večer,tak to jsem stejně jako vy na tu home made konstrukci opravdu zvědav.Jak vidno,ani v této uváděné kategorii není problém zřejmě standartně úplně vyřešen. Mezitím se ovšem vrátím na zem a uvedu výsledek mého pokusu se sixem a odstraněným zaváděcím pásem / kromě kousku na začátku,samozřejmě/.Závěr-alespoň u delty 100,na kteréžto silně prošlé jsem pokus uskutečnil tento "zlepšovák" jaksi nefunguje,neboli jinak-tudy cesta nevede.Vyboulené je to furt.

[nojgi]

Prema: máš už kazety na 18x24? a pokud ano, kdepak jsi je pořídil? Potřebovala bych fidelitky této velikosti (po dřevěných zatím kvůli váze netoužím)...

Díval jsem se, že v Adesu má Šeda kazety, které sháníš. Když se s ním domluvíš možná bude mít i použité za přijatelnější cenu.
http://www.ades.cz/novinky.htm

[Eda]

Prema: máš už kazety na 18x24? a pokud ano, kdepak jsi je pořídil? Potřebovala bych fidelitky této velikosti (po dřevěných zatím kvůli váze netoužím)...

Díval jsem se, že v Adesu má Šeda kazety, které sháníš. Když se s ním domluvíš možná bude mít i použité za přijatelnější cenu.
http://www.ades.cz/novinky.htm

JJ děkuji, s panem Šedou jsem už domluvená, že když neseženu nic bazarového, dvě kazetky 18x24 mi podrží na skladu (on sám bazarové nemá). Nové bych brala jen v krajním případě, cena je moc vysoká - přes 7 tis. bez DPH za dvě kazety.
Pan Šeda je můj dvorní dodavatel Mamči 7 a teď už ji filtříků od B+W - moc příjemný pán, dobře se s ním povídá, vloni jsem měla tu čest se s ním osobně seznámit.

[jenda1250]

Dobrý večer,tak to jsem stejně jako vy na tu home made konstrukci opravdu zvědav.Jak vidno,ani v této uváděné kategorii není problém zřejmě standartně úplně vyřešen. Mezitím se ovšem vrátím na zem a uvedu výsledek mého pokusu se sixem a odstraněným zaváděcím pásem / kromě kousku na začátku,samozřejmě/.Závěr-alespoň u delty 100,na kteréžto silně prošlé jsem pokus uskutečnil tento "zlepšovák" jaksi nefunguje,neboli jinak-tudy cesta nevede.Vyboulené je to furt.

Svět potřebuje vědátory, kteří řeknou: "Tudy cesta nevede, přátelé."

[Ladislav Kamarád]

Tak ty vakuové kazety jsou ZDE:
http://www.horolezec...tegory=technika

S pozdravem

L.K.

[jenda1250]

No, jak na to tak koukám, asi se smířím s pořádným cloněním , protože tohle na mě fakt není. kdyby to šlo udělat motorovkou, prosim, ale měřit vzdálenost bajonetu od filmu v setinách milimetru?

Smekám, máte můj obdiv...

[venca]

No můj tedy také! Sice je to pro mě celé trochu sci-fi, ale předpokládám, že kdyby jste to nevyužil, tak by jste něco takového nedělal...

[Goro]

tak já začnu špekulovat jak to udělat na mamče RZ67. Já věděl proč kupuju ty 220 filmy.

[jenda1250]

tak já začnu špekulovat jak to udělat na mamče RZ67. Já věděl proč kupuju ty 220 filmy.

Já si zase můžu rvát vlasy proč jsem jenom před těma dvěma rokama prodával vozejk 220 a nechával si jenom jeden pro 120

[ToFF]

Goro: Hehe, ja si zas vzal motorizované záda na Mamču RB67 a uvažoval kde by mohla mít sexi dírku. Po chvilce jsem to vzdal, jako válcíř stejnak s přesnosti pod 0.2mm pracovat neumím

Ladislav Kamarád: Koukl jsem se taky na úpravu toho scaneru, tedy na to jak je drahý, ho taky mohli udělat pořádně.

Pokud mne paměť neklame a nemíchají se mi hrušky s jabkami a slivovicí, tak jsem viděl v TV dokument, kde jste předváděl zařízení na odfiltrování prachu v temné komoře. Vím, že to vypadalo jako z kosmického vývoje, ale přesto by to přítomné temnokomorníky možná zajímalo. Podělil by jste s pár detaily řešení jak jste na to šel?

Jinak tedy musím obdivně konstatovat, že jste v mých očích pěkný ďábel co se týče nejen těch vlastních uprav.

[hypnogen]

k čemu jsou ty mezikroužky v portrétní fotografii?

vím k čemu je konvertor, ale mezikroužky jsem vždycky chápal jako makro-záležitost.

[RHfest]

Pánové je to trochu mimo ,ale kde kupujete 220 .U nás (v ČR)je to spíše nedostatkové zboží .

R.

[jenda1250]

k čemu jsou ty mezikroužky v portrétní fotografii?

vím k čemu je konvertor, ale mezikroužky jsem vždycky chápal jako makro-záležitost.

Silnější teleobjektivy, u středoformátu obzvlášť, mají velkou minimální zaostřitelnou vzdálenost, takže není možné dosáhnout dostatečného výřezu,
Například skla pro Pentax 645: A 150/3,5 (na kinu ca 90mm) minimální zaostření 1,4m, A 200/4 (asi 125mm) dokonce 2 metry a to je na detailní portrét moc. Se slabým mezikroužkem se u dvoustovky posune rozsah ostření na 3 až 1,5 metru - to je už celkem ideální rozsah. S celou sadou jsem schopen zaostřit dvoustovku na nějakých 40 centimetrů a snímaná plocha je 7x10cm - dobrý tak akorát na motýly, nehledě na ohyzdnost celé soustavy

[Goro]

Pánové je to trochu mimo ,ale kde kupujete 220 .U nás (v ČR)je to spíše nedostatkové zboží .

R.

Na ebay.

[servus]

Rád bych Vás ujistil, že vakuová kazeta, kterou popisuje na svých stránkách Láďa Kamarád funguje zcela nekompromisně. Mám ji skoro rok a již po prvním nafoceném a naskenovaném filmu jsem přestal v krajině používat datastěnu Leaf Aptus 75 o které jsem do té doby byl přesvědčen, že to zvládá lépe než film. Ostrost je přesně kde chci a je naprosto neurvale dokonalá. Pochopil jsem, po této zkušenosti, že jsem od filmu odešel předčasně a rád jsem se k němu vrátil. Zároveň je mi takřka nepochopitelné, že toto nebyla dávno běžná výbava středoformátových aparátů. Stejně jako Láďa i já jsem se několik desítek let trápil s náhodně zvolenou (díky průhybu filmu) rovinou ostrosti u středního formátu. A vystřídal jsem kromě dost exotické Kowy všechny. Nejdéle jsem vydržel u Pentaxu 6x7, protože se mi líbí jak vypadá a u Hasselbladu, protože je s touto kazetou opravdu ostrý jak nic jiného. Focení na film 120 o náhodě úplně v čemkoli a pokud to někteří z nás nevnímají, je to buď proto, že nemají srovnání a nebo dostatečnou rozlišovačku v očičkách. V podstatě existenci filmu 120 vedle výhod 220 filmu už mnoho let moc nechápu. Tím méně rozumím nedostupnosti filmů 220. Celkově mohu říci, že pokud bych tuto kazetu měl k dispozici před dvacetipěti lety, mohl jsem mít dnes podstatně lepší nervy i fotografie. Hezký den. Luboš Servus

[Mamiak]

kolego vítej a díky. zbejvá snad už jenom se zamyslet nad tim, jak kazety ala láďa rozšířit mezi temnou veřejnost. masivní nástup 220 filmu přijde vzápětí jistě sám

takže po chemický sekci... vozvěte se technici, jemný mechanici... no!

[servus]

No, asi bych se obrátil přímo na LK. Nejde to vyrobit bez servisního nádobíčka Hasselbladu. Na výrobě několika stěn se podíleli dva další pánové. Špičkový mechanik a legendární servisák Hasselbladu. Ale jen LK zná celý postup, včetně finálního doladění s konkrétním tělem. Vyvíjel to docela dlouho a kdo zná jeho důkladnost a nároky, může tušit co z toho vyplývá. Vím, že když na tom dělal, uvažoval o výrobě menší prodejní série, by se mu alespoň částečně vrátily nemalé investice do vývoje, ale nevím jak by se k tomu stavěl teď. Vzalo mu to totiž nemálo měsíců času, který mohl věnovat své tvorbě. Což je v jeho případě rozhodně škoda. Přeji hezký večer. Luboš

[LKM]

U Pentacon-Sixu docela výrazně pomůže přetáčet film až těsně před snímkem. Pokud leží několik hodin nebo dnů již přetočený, tak se ve filmovém okénku všelijak prohýbá a kroutí.

[venca]

U Pentacon-Sixu docela výrazně pomůže přetáčet film až těsně před snímkem. Pokud leží několik hodin nebo dnů již přetočený, tak se ve filmovém okénku všelijak prohýbá a kroutí.

což jde ruku v ruce s tím, že ani jeho závěrka nemá ráda, když je dlouho natažená