Tónování selenem pro archivní účely
#1
Publikováno 17 únor 2008 - 15:41:56
mým záměrem by bylo takové tónování, aby se všechno stříbro v printu přeměnilo na stálé a trvanlivé sloučeniny selenu a aby došlo k co nejmenšímu posunu odstínu - nejlépe, aby byl print po natónování a vyprání taknějak "neutrální". moc z těch fialovo-hnědo-červenejch tónu ještě unesenej nejsem (a navíc jak doáshnout barviček se píše všude). co jsem zatím pochopil, je dobré použít vývojku se studeným tónem na neutrální/studený papír....
má někdo z vás odobní zkušenosti s kombinací určitého selenového toneru a určitého v čr rozumně dostupného papíru (a vývojky)? nejvíce by mne zajímaly kombinace s baryty Foma pevných gradací či MG, případně i Fomatone MG (ale u nich nepředpokládám možnost dosažení neutrálního výsledku). jako pozitivní vývojka je pro mne nejlepší zatím Kodak D-72 (Dektol?), D-163, D-52, D-19, Ilford ID-3, ID-14, GAF 120, apod. - míchám si to sám doma (prostě cokoli na bázi metolu a hydrochinonu, protože nějak neni fenidon.... :/ a po kilovkách si ho kupovat nehodlám).
já vím, je to takové rozvláčné.... děkuji za jakoukoli pomoc!
#2
Publikováno 17 únor 2008 - 17:45:16
#4
Publikováno 18 únor 2008 - 07:39:52
Fomacke papiry - fomabrom pevne gradace i varianty do tech 3minut nemeni ton, jen se prohloubi cern. Pri delsi machani jdou svetle do nepekne ruzove. Delsi casy tedy nedoporucuji.
Fomatony - chamois i 131 leskly macham 1:9, 5 minut. Dava to zajimavy cervenohnedy ton.
Nutne dobre vetrani mistnosti!
#5
Publikováno 18 únor 2008 - 08:39:11
jkcz: díky, zapisuji do poznámek.
jde mi jenom o to, jestli i těch pár minut, za kterých print tak výrazně nemění barvu, stačí k tomu, aby se všechno původní stříbro přeměnilo na stabilní sloučeniny.... což se obávám, že nejde a že by asi bylo vhodné používat nepřímé tónování, čímž, jak jsem pochopil, se nejprve utvoří obraz čistě z jedné skupiny stříbrných solí, a ten následně tónovat tonerem (čímž by možná barvy tónovaného printu nemusely tolik hrát, ne?)...
Goro, kodle, Jarmilo, pomozte!
ale i tak díky, asi nějaký tonér koupím a prubnu tu.... třeba se mi to začne líbit.
#6
Publikováno 18 únor 2008 - 09:19:52
Problemy jsou hlavne ve svetlech, stiny stabilizuje dobre. Neco o tom se da precist tady:
http://www.largeform...permanence.html
A pak je jeste jedna zajimava studie. Je tam dolozeno, ze kodakem (i jinymi) doporucovane redeni 1:20 neni dostatecne pro dosazeni archivni stability. Podle teto studie je vhodne redeni 1:3 po dobu 5 minut. Coz ale uz jednoznacne vede ke zmene tonu. Opet jsou uvadeny problemy ve svetlych partiich fotografii.
http://palimpsest.st...da/ta95_123.pdf
#7
Publikováno 21 květen 2008 - 17:41:24
#8
Publikováno 21 květen 2008 - 20:33:27
a estli tonovat rok stare fotky ? proc ne, stribro je furt stribro, ta reakce ze selenem tam bude podle mna furt.
#9
Publikováno 21 květen 2008 - 20:39:01
nachystam hromadu fotek, co chcu tonovat
namocim to vsecko do vody
pak enom vytahuju jednu fotku za druhu a davam do selenu. je dobre si stopnut cas. nazkusat si na nejakych testovacich papiroch koncentraci a dobu tonovani. chlorbromy idu do cervenohnede, bromy (hlavne teda foma) jak tam nechas dluho (vic jak cca 3 minuty), toz budes met fotku ruzovu. hnus.
bromy tonuju kvuli stabilizaci ale hlavne kvuli prohlubeni cerne. vyzenes tim kontrast este trochu vys
je potreba dobre vetrat - ten amoniak, ve kterem je selen rozpusteni smrdi jak cert. no a o rukavicach ani nemluvim. sice to neni takove svinstvo, jak praskovy selen, ale aj tak.
#10
Publikováno 21 květen 2008 - 20:41:24
#11
Publikováno 22 květen 2008 - 21:29:30
#12
Publikováno 22 květen 2008 - 22:14:37
#13
Publikováno 28 květen 2008 - 09:03:02
vypraný negativ namočil v první fázi do roztoku sirnatanu sodného a poté
jej bez oplachu přenesl do selenového tónovače . Výsledkem byla bohatá
stupnice polotónů . Jak se zmíněná metoda projeví v praxi na současných
plochých filmech jsem doposud nevyzkoušel . Erik
#14
Publikováno 28 květen 2008 - 09:17:07
#15
Publikováno 28 květen 2008 - 11:09:18
je v poslední části pojednání o jednotlivých typech negativních materiálů .
Není mi zcela jasná aktivační ?? lázeň v roztoku sirníku sodného , který je
též součástí selenových tónovačů jako látka v níž se selen rozpouští a zde
vzniká selenosirnatan sodný . Roztok sirníku sodného je sice velmi slabý ,
ale patrně aktivuje emulzi k další reakci v tónovacím procesu , který poté
následuje . Zajímavý je rovněž modro-žlutý postup tónování negativu , jež
využívá berlínskou modř a žluté barvivo / např. tartrazin / . Lázně jsou po
velmi dlouhou dobu využitelné a lze je dlouhodobě skladovat . Zmíněný a
velmi spolehlivý postup byl využíván pro analýzu fotogrammetrických VF
snímků z leteckých kamer a sledovacích záznamových systémů . Tónuje
se po vyprání negativu napřed v modré a následně ve žluté lázni a poté
se negativ suší . Princip je velmi jednoduchý , bez nějaké složité chemie
a výsledky v podání veškerých detailů negativu přímo neuvěřitelné . Erik
0 uživatel(ů) prochází toto téma
0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních