30 odpovědí na toto téma

[Pentaxista]

Kolegyně a kolegové! (Je fajn, že už to mohu napsat takto a obojí v plurálu)
Dnes sem narval do Pentaxu K2 Neopan 400 a chtěl porovnat kresebnost 2 objektivů: K55/1,8 a FA50/1,4.
Scéna byla "homogenně nasvětlená", pod mrakem, měřil jsem s preferencí clony, čas "dopočítal" ve středově vyváženém měření automat těla.
A teď podivnost: Když byla nasazená 55/1,8 - naměřil jsem při cloně 2 čas 1/350, když byla nasazená 50/1,4, naměřil jsem při stejné cloně 1/500. A tak to bylo furt... 3 snímky (bracketing 1/2 EV) starší objektiv - delší časy, novější objektiv - kratší časy.
Nemohla to být náhoda, protože jsem polovinu filmu nafotil v posloupnosti: 3 snímky při cloně 2 pětapadesátkou, 3 snímky při cloně 2 padesátkou, 3 snímky při cloně 4 pětapadesátkou, 3 snímky padesátkou, 3x při cloně 8 55kou, 3x při f8 50kou. Druhá plovina filmu stejně jako od počátku.
Vymrznul jsem na balkóně jako pes, vyměnil jsem několikrát objektivy.
První polovinu filmu jsem vyvolal "metodou WSI" ("with sugar interruption" ), druhou polovinu "normálně" (výsledky obou postupů alespoň lupou dám do vlákna "Kdo má chřipku, ať si hraje!"
Hledám vysvětlení proč pětapadesátka "propouštěla" při stejných clonách méně světla...???
Vím, že má menší úhel záběru, ale měřená oblast byla v obou případech stejná - dokonce s rezervou. Doma, zatepla, jsem to zkusil ještě jednou - s bodovým měřením proti zdroji světla (prosvětlovací pult) - a bylo to totéž.
Nenapadá vás někoho vysvětlení?

[Fabius]

Vysvětlení mě takhle narychlo napadají dvě:
1. 55/1,8 je starší a má horší antireflexní vrstvy. A protože udaná světelnost souvisí s geometrií optiky a ne s množstvím propouštěného světla, vzniká rozdíl díky větším ztrátám na optických rozhraních sklo/vzduch než u novějšího objektivu.
2. Výrobce u jednoho z objektivů prostě maličko "kecá".

[Pentaxista]

Vysvětlení 2 mi připadá pravděpodobnější, vysvětlení 1 sofistikovanější, a ještě mě napadlo, zda správně funguje "ťapka simulace clony" (kdysi jsem věděl, jak se to jmenuje správně...).
No, na filmech to lze sotva poznat... ale stejně - nevědomost drtí. Třeba se ozve někdo, komu to je naprosto jasné

[Lukas_87]

já bych tipnul, že se tu sešly 2 faktory
1. počet skel v objektivu (každé sklo si něco veme, a to nejenom antireflekční vrstvy - referenci doporučuji hledat v knize Nová škola fotografie - H. Windisch)
2. možná nelineární reakce matnice - viz. například http://kenrockwell.c...cus-screens.htm

[Goro]

Já bych řekl,že to lze očekávat. Pokud by jste fotil na barvu, možná by jste zjistil i to, že jeden dělá teplé a druhý studené barvy. (objektivy neznám)

Clona je velikost té díry uprostřed, a některými skly může procházet o trochu méně světla než jinými.
Kdoví jak moc ochuzují o světlo moderní zoomy se 16ti skly. Ostatně který digitálista měří světlo externě, aby mu to mohlo vadit, že?

[Pavel_P]

Mno, IMHO je úplně jedno, kolik má objektiv skel a zda má čočky uvnitř natřený načerno a v jaký fázi je měsíc. Výrobce s tím vším samozřejmě počítá a objektivovou clonu koriguje, však jinak by každé ohnisko házelo jiné časy, že? Onen "problém" je prostě způsobený mechanickými nepřesnostmi buď už z výroby špatným výpočtem, či špatným mech. nastavením, nebo nějakou nehodou při používání. Musíte si uvědomit, že přenos clony obstarává tenký kus plechu nebo co má Pentax a že i milimetrová tolerance už zanáší obrovskou chybu v informaci o nastavené cloně. Tož, jestli je ta chyba konstatní, stačí packu přihnout a budeš mít oba objektivy stejně....

[nojgi]

Nic podivného na tom nevidím. Časy 1/350 a 1/500 při stejné cloně, odpovídají světelnosti objektivů 1/1.8 a 1/1.4. Výhoda je hezká, ale ty ceny objektivů jsou astronomické, nemyslím jen 50mm ohnisko. Navíc jsou i větší a méně skladné a přiznejme si, že pokud opravdu nefotíme v extrémních světelných podmínkách takovou světelnost člověk nevyužije.

[Karel2Kouril]

No, divný to je - když zacloním dva objektivy třeba na f/4 měl bych dostat stejné expoziční časy pro oba dva, bez ohledu na jejich světelnosti. Osobně bych problém viděl v té paciče - jak psal Pavel.

Taky by stálo za to podívat se, jaké časy s těmi objektivy vycházejí na plnou díru - rozdíl by měl být ty 2/3EV (stejně, jako je oficiální rozdíl světelností), pokud ne, tak alespoň jedna z těch světelností není uvedená dobře.

[sklen]

Přikláněl bych se k mechanice. Jsou tam dva prvky a to snímač clonového kroužku a nastavení clony u FA to vlastně ještě může být v režimu A převod nastavení clony z těla. Všude mohou být nepřesnosti.

Pentaxista nepopsal přesně způsob zjišťování rozdílu měření resp. vlastní expozice na film. Na plnou díru, kdy (snad) nejsou ve hře výše popsané machanické prvky by měl být rozdíl 2/3 EV (rozdíl světelností). To byl měl změřit foťák. Po naexponování se změřeným časem by měla být políčka stejně krytá. Je-li tomu tak, tak by to vyloučilo výše popisované optické prapodivnosti. Tento pokus je platný v případě, že už jen vlastním nasazením objektivů nedojde k posunu ovládací páčky clony a snímače clonového kroužku a samozřejmě v případě, že lamely clony jsou v klidovém stavu úplně otevřené.

Je-li předcházející pokus v pořádku lze pokročit. Po zaclonění se může objevit nepřesnost v převodu ve snímači clonového kroužku. Tj, foťák si může myslet o poloze clonového kroužku něco trochu jiného než je skutečnost a při měření (při otevřené cloně) může ukázat něco jiného. To by ukázalo na nepřesnost tohoto převodu.

Dále se nechá udělat pokus v manuálním režimu, kdy se nastaví napevno čas a clona a výsledkem by pak měl být stejně krytý. Jestliže tomu tak není, tak by to vypadalo na rozdíl ve skutečné otvoru lamel clony.

Také by byl zajímavý pokus, změřit expozici v při pracovní cloně. Nevím jestli to jde u foťáku s tlačítkem DOF. V tomto případě by se projevil opět rozdíl ve vlastním otvoru lamel clony, neboť snímač polohy clonového kroužku by měl být mimo hru.

Jak vyzkoušet přesnost převodu u FA se clonou v A poloze mě nenapadá.

[Pentaxista]

Pánové, děkuji za snahu pomoci...
Domnívám se, že zakopaný pes bude právě u té "ťapky" pro simulaci při měření při otevřené cloně.
Jen co mi bude o 0,5% lépe, budu pokračovat ve výzkumu. Momentálně myslím spíš na rakev

[Roberto]

a porovnat s jiným manualem nemužete ? např M verzí? I když by to tím být nemělo vim, že mě zas dělalo kejkle měření na Mz5n s manualnim objektivem vs. AF, na oba bylo zapnuto středově zvýrazněné měření...

[Lukas_87]

H. Windisch: Nová škola fotografie; str. 167

Světelné ztráty v objektivu
Ačkoli se tak běžně nevyjadřujeme, není zcela správné ztotožňovat relativní otvor a světelnost. Žádný objektiv nemá totiž takovou světelnost, kterou by teoreticky měl mít. Čím větší je počet čoček, z nichž se objektiv skládá, tím větší je i světelná ztráta jednak pohlcování (absorpcí) ve skle samém, jednak odrazy (reflexy) na zrcadlících plochách. Ze zkoušek provedených A. Klughardtem uvedeme tyto příklady:
Typ objektivu - počet čoček - počet zrcadlících ploch - ztráta světla (%)
Meniskus - 1 - 2 - 9%
Periskop - 2 - 4 - 20%
Tessar 1:4,5 - 4 - 6 - 30%
Tessar 1:3,5 - 4 - 6 - 33%
Tessar 1:2.8 - 4 - 6 - 35%
Ernostar 1:2 - 9 - 8 - 48%


co z toho plyne si samozřejmě už domyslíte sami. pokud k měření dochází při otevřené cloně, považuji vliv nepřesnosti nastavení clonového kroužku za irelevantní, neb by při otevřené cloně měl být "na doraz".

přeji mnoho neztraceného světla

[Roberto]

K 55/1.8........6 elements in 5 groups
FA 50/1.4......7 elements in 6 groups

[Thomas]

H. Windisch: Nová škola fotografie; str. 167

Světelné ztráty v objektivu
Ačkoli se tak běžně nevyjadřujeme, není zcela správné ztotožňovat relativní otvor a světelnost. Žádný objektiv nemá totiž takovou světelnost, kterou by teoreticky měl mít. Čím větší je počet čoček, z nichž se objektiv skládá, tím větší je i světelná ztráta jednak pohlcování (absorpcí) ve skle samém, jednak odrazy (reflexy) na zrcadlících plochách. Ze zkoušek provedených A. Klughardtem uvedeme tyto příklady:
Typ objektivu - počet čoček - počet zrcadlících ploch - ztráta světla (%)
Meniskus - 1 - 2 - 9%
Periskop - 2 - 4 - 20%
Tessar 1:4,5 - 4 - 6 - 30%
Tessar 1:3,5 - 4 - 6 - 33%
Tessar 1:2.8 - 4 - 6 - 35%
Ernostar 1:2 - 9 - 8 - 48%


co z toho plyne si samozřejmě už domyslíte sami. pokud k měření dochází při otevřené cloně, považuji vliv nepřesnosti nastavení clonového kroužku za irelevantní, neb by při otevřené cloně měl být "na doraz".

přeji mnoho neztraceného světla

Asi jsem to nepochopil , ale pokud je to TTL tak meri za obj. tzn. cas a clona by se nemela menit. Prikladam se k spatnemu prenosu obj->telo. Mam obj. stare 3ks Prakticar i novy Canon L 2ks tel a kdyz merim sedou tab. tak dojdu ke stejnemu vysledku.

[Karel2Kouril]

H. Windisch: Nová škola fotografie; str. 167

Světelné ztráty v objektivu
Ačkoli se tak běžně nevyjadřujeme, není zcela správné ztotožňovat relativní otvor a světelnost. Žádný objektiv nemá totiž takovou světelnost, kterou by teoreticky měl mít. Čím větší je počet čoček, z nichž se objektiv skládá, tím větší je i světelná ztráta jednak pohlcování (absorpcí) ve skle samém, jednak odrazy (reflexy) na zrcadlících plochách. Ze zkoušek provedených A. Klughardtem uvedeme tyto příklady:
Typ objektivu - počet čoček - počet zrcadlících ploch - ztráta světla (%)
Meniskus - 1 - 2 - 9%
Periskop - 2 - 4 - 20%
Tessar 1:4,5 - 4 - 6 - 30%
Tessar 1:3,5 - 4 - 6 - 33%
Tessar 1:2.8 - 4 - 6 - 35%
Ernostar 1:2 - 9 - 8 - 48%


co z toho plyne si samozřejmě už domyslíte sami. pokud k měření dochází při otevřené cloně, považuji vliv nepřesnosti nastavení clonového kroužku za irelevantní, neb by při otevřené cloně měl být "na doraz".

přeji mnoho neztraceného světla

Světelný ztráty v objektivu nejsou zajímavý. Je to TTl měření - co projde, to se měří (takže všechny ztráty už jsou "započtené", stejně jako vliv případného filtru) - problém je, že když chci fotit při jiném nastavení clony, než s jakým měřím, musí se expozice přepočítat. Jako vstup pro ten přepočet slouží právě poloha oné pacičky přenosu clony - ta říká tělu o kolik clon ubude světla při expozici (kdy bude zavřená clona) oproti stavu při měření (které probíhá "na plnou díru"). No a když je pacička vyhlá, tak její poloha neodpovídá přesně pracovní cloně a problém je na světe - nastavím na objektivu f/8, tělo si myslí, že se chystám fotit třeba na f/11 a dopočte špatný čas.

[Pentaxista]

Lukas_87: A v tom jsou ta vejce!
Předpokládám (nebo se mýlím?), že výrobce nastavuje pozici clonového kroužku s čísly, potažmo pozici clonových lamel vymezujících clonový otvor, tak, aby např. clona 4 odpovídala prostupu daného množství světla - lhostejno na kterém objektivu to je.
Kdyby tomu tak nebylo, nebylo by vlastně možné použít externí měření, neboť by nebylo známo, "které číslo na clonovém kroužku nastavit proti rysce", že?! Totéž samozřejmě s časem...
Jednodušší je to např. u TTL měření (nebo jiných systémů), protože tam buď automatika nastaví kombinaci clona/čas dle naprogramovaného algoritmu, nebo nastaví čas k přednastavené cloně, nebo nastaví clonu dle přednastaveného času. V takovém případě je procedura závislá na tom, co naměří čidlo - tedy změří světlo prošlé objektivem. Pak je vcelku buřt, co je napsáno na clonovém kroužku nebo na voliči časů, protože "drobné odchylky" srovná automaticky elektronika přístroje.
Tož tak!

[nojgi]

Mezi časy 1/350 a 1/500 zas takový rozdíl není. Ruční expozimetr pokud není opravdu bodový tak také ukazuje přibližnou hodnotu expozice a ne zcela přesnou. Navíc i ten bodový ze všeho dělá středně šedou, tedy opět možnost korekce s časem nebo clonou. Podobná věc se mi už stala a to v porovnání se zoomen se světelností 3,5 a pevným ohniskem se světelností 2,8. Také jsem byl při cloně 4 se světelnějším na 1/125 oproti zoomu 1/60. vyvolané negativy jsou v pořádku oba. Ono asi opravdu větší průměr a jiná konstrukce má něco do sebe.

[Pentaxista]

nojgi: ano, ano, máte pravdu...
Ale stejně mi to pije krev, protože sem přeměřoval Gossenem Starlite, který umí 1st bodové měření s přesností na 1/10 stopy.
Holt, maximalismus asi není na místě...

[Marek]

Lukasovy cisla plati jen pro skla bez antireflexnich vrstev.

Jinak cisla na krouzku (F-stop) se skutecne pocitaji podle velikosti otvoru clony...naproti tomu T-stop pocita i se ztratou svetla. Ale T-stop uz s prichodem antireflexnich vrstev ztratila vyznam a uvadi se uz snad jen na filmovych (ve vyznamu pohyblivych obrazku) sklech.

http://en.wikipedia..../T-stop#T-stops

Takze pricinu bych videl spis v tom prenosu clony do tela, mozna i v horsich AR vrstvach toho starsiho skla, ale to se pozna podle toho, jak bude exponovany ten film

[Lukas_87]

Lukasovy cisla plati jen pro skla bez antireflexnich vrstev.

Jinak cisla na krouzku (F-stop) se skutecne pocitaji podle velikosti otvoru clony...naproti tomu T-stop pocita i se ztratou svetla. Ale T-stop uz s prichodem antireflexnich vrstev ztratila vyznam a uvadi se uz snad jen na filmovych (ve vyznamu pohyblivych obrazku) sklech.

http://en.wikipedia..../T-stop#T-stops

Takze pricinu bych videl spis v tom prenosu clony do tela, mozna i v horsich AR vrstvach toho starsiho skla, ale to se pozna podle toho, jak bude exponovany ten film

příčinu budeme hledat v přenosu clony, když se měří TTL při otevřené cloně? ale pane kolego....

[Lukas_87]

jinak dnes jsem si dovolil zkusit to samé.... na stativ jsem dal F90x, bodové měření, u všech skel nastavil f/4. zkusil jsem to s:
AF 28/2.8,
AF 35/2.0,
AF 50/1.4,
AF 105/2.8 Micro,
všechny zaostřené na nekonečno.

výsledek? čas 1/60 na f/4 pro všechny skla....

škoda, že nemám nějaké výrazně starší sklo pro referenci. buď jsou tyhle moderní potvory dobře seštelovaný, a nebo mi kecá interní TTL expozimetr (měření se vždy provádí při otevřené cloně). začíná mi ta celá záležitost vrtat hlavou, předpokládal jsem totiž, že čas naměřený s AF 50/1.4 bude jiný (jak by ostatně odpovídalo tomu, jaké mám s ním expoziční obtíže na digitálu)....

[nlc]

Možná teď budu kecat blbosti, ale matně si vzpomínám, že Pentax objektivy typu M a K popužívaly jinou charakteristiku přenosu clony, než typy A, FA. U tech prvních byla velikost otvoru clony lineárně úměrná posunu ovládací páky clony, kdežto u typů A a FA je thle charakteristika nelineární (?). Ale třeba si to pletu ......

[jenda1250]

Možná teď budu kecat blbosti, ale matně si vzpomínám, že Pentax objektivy typu M a K popužívaly jinou charakteristiku přenosu clony, než typy A, FA. U tech prvních byla velikost otvoru clony lineárně úměrná posunu ovládací páky clony, kdežto u typů A a FA je thle charakteristika nelineární (?). Ale třeba si to pletu ......

Na tom něco bude, právě jsem to kontroloval na M 200/4, M 135/3,5 vs FA 28-70/4 a ještě vs M II 28/2,8 (zakuklený A objektiv), výsledek následující:
přenosová páčka se u M skel pohybuje kývavým pohybem, výrazně hrubší krok z odcloněno, směrem k f/22 se krok zmenšuje, u FA a M II je posun skutečně lineární, u FA se páčka posunuje, u M II se ještě kývá, jeden roh je ale zaoblený (M skla mají hranatou). Jestli jaký to má vliv netuším, postřeh je to ale zajimavej

[Roberto]

pravě proto jsem doporučoval porovnat ještě s jiným manualem, nejlepe M verzí, pokud by se chovali oba stejně , je něco jineho na FA...

[sklen]

Možná teď budu kecat blbosti, ale matně si vzpomínám, že Pentax objektivy typu M a K popužívaly jinou charakteristiku přenosu clony, než typy A, FA. U tech prvních byla velikost otvoru clony lineárně úměrná posunu ovládací páky clony, kdežto u typů A a FA je thle charakteristika nelineární (?). Ale třeba si to pletu ......

Mám za to, že jsem to také někde četl, ale nemůžu to najít. Každopádně je to úplně jedno, protože M a K objektivy nemohou mít řízenou velikost otvoru clony z těla. Tělo je může buď plně odclonit nebo zaclonit na hodnotu danou clonovým kroužkem. Chyba ve skutečném nastavení clonového otvoru, ale nemá žádný vliv na měření při otevřené cloně, může ale způsobit chybu expozice filmu.
Je ale otázka, jak vlastně foťáky měří. Při namáčknutí je jasné, že musí měřit při otevřené cloně. Jak je to ale při vlastní expozici? Převezmou se naměřené hodnoty z měření při otevřené cloně anebo foťák zacloní, změří expozici a případně ještě zkoriguje čas? Mám zato, že nějaké foťáky to umí minimálně u dlouhých časů. Nevím ale jestli se jedná o Pentaxy a už vůbec o jaké typy by mělo jít. Nevíte to někdo?
Při měření při pracovní cloně by vlastně nikdy nemělo dojít k chybné expozici ani měření dané odchylkami v konstrukci objektivu.

[Marek]

příčinu budeme hledat v přenosu clony, když se měří TTL při otevřené cloně? ale pane kolego....

Jasne. Pokud ma telo spatnou informaci o tom, o kolik se pri expozici zacloni, tezko muze udelat spravnou korekci oproti mnozstvi svetla, ktere tam vnika pri otevrene clone. Nebo mi neco unika?

Jak je to ale při vlastní expozici? Převezmou se naměřené hodnoty z měření při otevřené cloně anebo foťák zacloní, změří expozici a případně ještě zkoriguje čas? Mám zato, že nějaké foťáky to umí minimálně u dlouhých časů. Nevím ale jestli se jedná o Pentaxy a už vůbec o jaké typy by mělo jít. Nevíte to někdo?

Tohle delaly nektere Olympusy OM (myslim OM-2, nejsem si jist ktere dalsi) - viz treba: http://www.paladix.c...-a-om-2-sp.html

Jakmile se po stisknutí spouště odklopí zrcátko, převezmou funkci světlocitlivých čidel 2 modré křemíkové diody SBC (jsou umístěny vpravo a vlevo od zrcadla). Měření těmito diodami nemá žádné zpoždění, a proto může reagovat i na změny osvětlení v době, kdy je závěrka otevřená, a měřit světlo odrážející se od citlivé vrstvy filmu. Laicky řečeno, měření je schopno zavřít závěrku dřív, než uplyne původně změřený čas, změní-li se světelné podmínky (např. když při nočním fotografování projede auto s rozsvícenými světly apod.)

[Lukas_87]

"Nebo mi neco unika?"

nevím.... ale pokud TTL expozimetr naměří se sklem 1:1,4, že má scéna třeba 5 EV, pak bude vědět, jaká má být expozice na f/2. pokud naměří se sklem 1:1,8 taky 5 EV (ale prakticky naměří, že na něj dopadne o 2/3 EV míň světla, pze ten objektiv má menší světelnost), pak určí expozici pro f/2 úplně stejně, jako v předchozím případě, proto by se hodnoty neměly lišit. vnitřní expozimetr totiž při měření opravdu nezkouší pohybovat páčkou ani nic jiného, jenom změří, co vleze dovnitř. ty naměřené hodnoty pro f/2 by se měly lišit jen v přpadě, že jeden z těch dvou objektivů propouští méně světla, než odpovídá jeho světelnosti.
o tom tu celou dobu, ve stručnosti, bojujeme....

[Marek]

"Nebo mi neco unika?"

nevím.... ale pokud TTL expozimetr naměří se sklem 1:1,4, že má scéna třeba 5 EV, pak bude vědět, jaká má být expozice na f/2. pokud naměří se sklem 1:1,8 taky 5 EV (ale prakticky naměří, že na něj dopadne o 2/3 EV míň světla, pze ten objektiv má menší světelnost), pak určí expozici pro f/2 úplně stejně, jako v předchozím případě, proto by se hodnoty neměly lišit. vnitřní expozimetr totiž při měření opravdu nezkouší pohybovat páčkou ani nic jiného, jenom změří, co vleze dovnitř. ty naměřené hodnoty pro f/2 by se měly lišit jen v přpadě, že jeden z těch dvou objektivů propouští méně světla, než odpovídá jeho světelnosti.
o tom tu celou dobu, ve stručnosti, bojujeme....

A jak se telo dozvi, jaka clona bude nastavena pri skutecne expozici a tedy o kolik ma casy korigovat oproti odclonenemu stavu v kterem meri? Nejak telepaticky? Prave tohle totiz zajistuje ten prenos clony a pokud to nefunguje spravne, telo sice nameri spravne svetlo, ale zkoriguje ho na spatnou hodnotu

[Lukas_87]

Marek: nevím, jak to má vymyšlený Pentax, ale alespoň u Nikonu nic podobného nikdy nastat nemůže. každopádně pokud bude pohyb páčky s clonou nelineární a bude se u obou objektivů rozcházet, pak v tom může být zakopán pes.... asi bych to musel vidět no

[Marek]

Marek: nevím, jak to má vymyšlený Pentax, ale alespoň u Nikonu nic podobného nikdy nastat nemůže. každopádně pokud bude pohyb páčky s clonou nelineární a bude se u obou objektivů rozcházet, pak v tom může být zakopán pes.... asi bych to musel vidět no

Nikon to mel vyresene vicemene stejne - viz treba: http://www.zi.ku.dk/...n/photo/mcr.htm

[sklen]

Marek: nevím, jak to má vymyšlený Pentax, ale alespoň u Nikonu nic podobného nikdy nastat nemůže. každopádně pokud bude pohyb páčky s clonou nelineární a bude se u obou objektivů rozcházet, pak v tom může být zakopán pes.... asi bych to musel vidět no

Mechanické vazby mezi objektivem a tělem jsou dvě. Jedna přenáší nastavení polohy clonového kroužku do těla, aby vědělo jaká je nastavená clona a o kolik má tedy zkorigovat neměřenou expozici. Zde nemůže nastat nelinearita, protože pacička, která informaci do těla přenáší je spojena pevně s clonovým kroužkem (resp. mohla by to být systematická chyba v návrhu mechaniky nebo špatné rozestupy aretovaných poloh clonového kroužku. Nemůže to být ale závada vzniklá používáním nebo rozsštelováním čehokoli). Mohla by nastat chyba v ofsetu (posunutí jedním nebo druhým směrem), která by způsobila konstatní chybu v měření. Nikon neznám, ale mám zato, že to má řešeno naprosto stejným způsobem, převod je ale vně bajonetu (F70 má, F80 nemá a proto neumí měřit se starými skly). Jestli se pletu, prosím nekamenovat.

Druhý převod, je ovládání clonového otvoru z těla. Objektivy K a M neumožňují tělu nastavit velikost clonového otvoru. Je-li páčka neaktivní, objektiv je zacloněn podle nastavení clonového kroužku. Při stlačení páčky se clona plně otevře. Tělo ovládá páčku až nadoraz, takže lineární nebo jiný matematický vztah mezi vychýlením páčky a velikosti clonového otvoru není důležitý. Důležíté je to u objektivů řady A a výše, kdy tělo může nastavovat i velikost clonového otvoru (clonový kroužek v poloze A). V tomto případě by se chyba v linearitě (nebo v jiné fukci - nevím jak je to řešeno) samozřejmě projevila. Tedy pochopiltelně jen v poloze A clonového kroužku.

Asi to lze shrnout tak, že je-li rozdíl v měření na pevnou díru (přičemž ale musí být jisté, že pacička clonového kroužku nepohne se snímačem v bajonetu a lamely clony jsou opravdu plně otevřeny) lze předpokládat nedodržení světelnosti objektivu výrobcem nebo případně najaké další prapodivné věci popisované výše. Je-li tento případ v pořádku a nesedí měření při nastavení clonového kroužku na nějakou hodnotu, je chyba ve vzájemné poloze clonového kroužku a přenášecí pacičky. Tato chyba by měla být konstantní. Jestliže i toto měření sedí a je chyba ve vlastní expozici filmu, mohla by být chyba v přenosu ovládání clony z těla (třeba ohnutá páčka na objektivu). To by se u řady K a M mělo projevit, tak že by se clona buď plně neotevřela (to by ale neprošel test v prvním bodě) anebo naopak nezavřela a pak by docházelo od určité clony ke zvyšující se přeexpozici. U A řady v nastavení A by při mohlo docházet k různým chybám expozice filmu podle druhu chyby převodu. To vše za předpokladu, že foťák měří při otevřeném objektivu a při vlastní expozici je už měření vypnuto.