13 odpovědí na toto téma

[zajda]

přiznám se, tady hluboce tápu. a navíc ještě dávám příklad který se týka spíš inverze, ale třeba právě pro všeobecnost se to hodí sem.
jde mi o to, že mnohokrát bylo zmíněno, že pro dia je lepší malá podexpozice.
je tedy lepší kupříkladu pro velvii 100F nastavit iso 125, nebo iso nechat a hýbat s ev -1/3, nebo 1/2 jaký vlastně tady funguje vztah?
dá se to nějak vyjádřit?
a co na to zrno?
dík

[armas]

když založíš film s ISO 100 a foťáku nastavíš, že ten film je ISO 125, je to zcela ekvivalentní, jako kdyby jsi na foťáku nastavil citlivost ISO 100 a k tomu korekci expozice -1/3EV

[zajda]

aha,- takže platí i dál k iso 100: 160 = -1,7ev , 200 = -2ev

[Karel2Kouril]

Je to prosté. Cheš podexponovat o 1EV, buď nastavíš kompenzaci expozice -1EV, nebo nastavíš citlivost filmu o EV větší, než jakou výrobce tvrdí, že máš nastavit. Nebo nastavíš -0,5EV kompenzaci a citlivost o 0,5EV větší než nominál...
Každopádně s citlivostí si hraju, když chci celý flm exponovat jinak než na nominál. Kompenzace jsou pro řešení konkrétních expozičních situací (například: fotím na sněhu - dám +1EV i víc, protože jinak mi to automat naexponuje na střední šedou a stíny budou v pytli...)

Ten vztah, po kterém toužíš, se dá napsat takhle:

(výsledná kompenzace expozice) = (kompenzace expozice) - (změna ciltivosti)

Změna citlivosti je vyjádřená v EV, když je kladná, znamená to, že nastavuju citlivost vyšší, než jakou film má, neboli:

(změna citlivosti) = log2[(nastavené ISO)/(nominální ISO)]


Nebo taky:

(změna citlivosti) = (nastavené DIN) - (nominální DIN)


log2 je dvojkový logaritmus. (dá se napsat jako: log2[x]=log[x]/log[2]. log je jakýkoli logaritmus, co tvá kalkulačka umí)


A zrno, s ním se asi nic moc nestane. Jen všechno bude míň exponované, takže pokud ten film má jemnější zrno ve stínech, bude to vypadat, jako že zrno je jemnější

[armas]

Osobně preferuji první variantu, tj. ručně upravím citlivost filmu na jinou než nominální hodnotu podle toho, o jaký film se jedná:

- u barevných negativů nastavuji citlivost o 1/3 EV nižší, než je nominální, protože mírně přeexponovaný negativ má jamnější zrno (např. Fuji Superia 200 exponuji jako ISO 160);

- barevné pozitivy exponuji buď na nominální citlivost nebo na větší (např. Fuji Provia 100 exponuji jako ISO 125), protože tím mám posichrované, že nepřepálím světla.

Takže při založení filmu ručně upravím citlivost dle výše uvedeného, čímž si nastavím něco jako "nulovou hranici". Při focení pak ještě používám i korekce expozice, ale to vždy podle konkrétní světelné situace (někdy prostě vidím, že to expozimetr změří blbě, tak mu to dorovnám korekcí). Korekce EV obecně používám jako operativní možnost změny "úrovně" expozice.

[armas]

aha,- takže platí i dál k iso 100: 160 = -1,7ev , 200 = -2ev

Přesně Stále platí reciprocita času, clony a citlivosti. Takže když změníš ISO filmu, odpovídá to určité hodnotě korekce expozice.

[Karel2Kouril]

aha,- takže platí i dál k iso 100: 160 = -1,7ev , 200 = -2ev

Idea je dobrá, ale numericky to ti nějak hapruje

Pro film s nominální citlivostí ISO 100: nastavená citlivost (odpovídající kompenzace), ISO 100 (0EV), ISO 125 (-1/3EV), ISO 160 (-2/3EV), ISO 200 (-1EV) ...

[zajda]

fajn, díky.
já doteď právě vždycky hejbal jen s citlivostí filmu /iso/. tak mě jen zajímalo jak je to s tou krokovou variantou

[zajda]

aha,- takže platí i dál k iso 100: 160 = -1,7ev , 200 = -2ev

Idea je dobrá, ale numericky to ti nějak hapruje

Pro film s nominální citlivostí ISO 100: nastavená citlivost (odpovídající kompenzace), ISO 100 (0EV), ISO 125 (-1/3EV), ISO 160 (-2/3EV), ISO 200 (-1EV) ...

ano, samozřejmě,- to jak to píšeš mě ukazoval canon, na nikonu je na displeji to co jsem psal já.
to tvoje je ale samozřejmě jakoby přesnější z hlediska matiky,- asi
/ ber mě s rezervou, já měl z mat vždycky nejvýš za 3 /

[jenda1250]

Jestli používat korekce expozice nebo změnu citlivosti je otázka osobních preferencí. Na Pentaxu 645 jsem asi nikdy nepoužil korekce expozice a vše jsem řešil prostřednictvím změny citlivosti a to z prostého důvodu: korekce expozice foťák nabízí jenom po 1 EV, kdežto citlivost můžu měnit po 1/3 EV.
Co mám externí exp., používám hlavně manuální režim, kde mi jsou korekce na těle stejně na nic.

[Karel2Kouril]

Jestli používat korekce expozice nebo změnu citlivosti je otázka osobních preferencí. Na Pentaxu 645 jsem asi nikdy nepoužil korekce expozice a vše jsem řešil prostřednictvím změny citlivosti a to z prostého důvodu: korekce expozice foťák nabízí jenom po 1 EV, kdežto citlivost můžu měnit po 1/3 EV.
Co mám externí exp., používám hlavně manuální režim, kde mi jsou korekce na těle stejně na nic.

Honzo, nevím jak Pentax, ale Mamča taky umí nastavit citlivost po 1/3 EV, ale clonu i čas má po 1EV, takže nakonec na nějaké nastavováné expozice s přesností na třetiny stopy můžeš zapomenout, Ne že by mi to někdy vadilo

[armas]

aha,- takže platí i dál k iso 100: 160 = -1,7ev , 200 = -2ev

Idea je dobrá, ale numericky to ti nějak hapruje

Pro film s nominální citlivostí ISO 100: nastavená citlivost (odpovídající kompenzace), ISO 100 (0EV), ISO 125 (-1/3EV), ISO 160 (-2/3EV), ISO 200 (-1EV) ...

Jo, Karel má pravdu. Jsem jelen , mezi ISO 100 a ISO 200 je samozřejmě pouze 1EV

[jenda1250]

Honzo, nevím jak Pentax, ale Mamča taky umí nastavit citlivost po 1/3 EV, ale clonu i čas má po 1EV, takže nakonec na nějaké nastavováné expozice s přesností na třetiny stopy můžeš zapomenout, Ne že by mi to někdy vadilo

Nevím jak Mamča , ale u Pentaxu mám základní 4 režimy (M, Av, Tv a P), takže kromě Manuálu a předvolby času foťák nastavuje expoziční čas plynule (je tam elektronická závěrka), tam jemná korekce má smysl, jen je otázka, co foťák naměřil a jak vyhodnotil, to se v hledáčku dozvím s přesností na celé EV, takže stejně koriguju od voka... Jedinej významnj smysl to má při TTL měření s nasazeným barevným filtrem, korekční hodnoty z PL fungujou velmi dobře.

To máte clonu jenom po celých hodnotách? my po polovičních
Naměřit přesnou expozici je brnkačka, zakopanej pes je vždycky v interpretaci hodnot!

[Pentaxista]

ISO (ASA, DIN, GOST...) jsou normy. (např. Deutsche Industrie Norme) Podle nich výrobce stanovuje za standardních podmínek nominální citlivost materiálu (papíru, filmu...). Říká, jaké černání nastane po zásahu citlivé vrstvy přesě definovaným kvantem světla.
Je dobré si uvědomit, že nominální citlivost nemusí odpovídat "praktické" citlivosti - resp. jejímu praktickému využití. To závisí na mnoha skutečnostech (barva světla, při kterém je snímáno, čas, způsob vyvolání - vývojka).
V praxi to znamená, že třeba při použití některých vývojek a způsobů zpracování nemůžeme chápat Fomu 100 ako film citlivosti 100ASA, ale třeba jenom jako ASA 50.

EV se v praxi používá nejčastěji jako dohodnutý násobek expozice.V praxi to znamená, že např. čtyřnásobné expozice lze dosáhnout (s jistými výhradami) odcloněním o dvě clonová čísla, nebo prodloužením expozičního času o dva "intervaly" (z 1/60sec. na 1/15sec.). Ale také to lze dělat tak, že odcloníme o jednu clonu a prodloužíme o jeden časový interval.
Některé expoziční "automaty" kamer nepracují "po stupních" dohodnutých řad (clon, časů), ale klidně nastaví 1/49sec nebo clonu 6,11 (prosím, to s trochou nadsázky). U těchto systémů by bylo dost problematické provést např. záměrnou korekci změnou clony nebo času (těžký propočet) a zvláště v případě, že by to "odporovalo" naprogramovaným algoritmům kamery (a o těch se nedovíme téměř nikdy nic). Proto kameře (resp. jejímu expozičnímu systému) pouze nařídíme, že chceme expozici zvětšit např. o 1EV, ale zbytek musíme nechat na ní - ona sama rozhodne, zda to provede odcloněním, prodloužením času nebo kombinací obou. Tak to probíhá u P(rogramových).
Je ovšem také možné, že "natvrdo" nastavené "kreativní režimy" se vzepřou a řeknou NEBUDEŠ FOTIT - TOHLE TI NEDOVOLÍM!
Kdyby tedy nebylo možné nastavit na kameře (nebo expozimetru) hodnotu ISO, museli bychom při měření (ať už měřícím systémem kamery nebo externím expozimetrem) zu "naši, praktickou" citlivost zahrnout do výpočtu výsledné expozice.
U systémů, které neumožňují změnu expozice nastavením korekcí, si lze vypomoci změnou nastavení hodnoty ISO. Automat to sice vezme na vědomí, expozici upraví, ale (v P režimu) PODLE SEBE - nelze mu nařídit, že to má udělat změnou clony nebo času. U ostatních režimů přiřadí buď čas k přednastavené cloně, nebo clonu k přednastavenému času.
Re: korekci lze provést (ne ovšem ve všech případech!) jak změnou ISO, tak změnou "korekce EV", stejně jako změnou času nebo clony (v některých reřimech), ale je nanejvýš dobré vědět, jaké důsledky (u toho kterého těla - resp. expozičního systému) to pro výslednou expozici bude mít.

P.S. pro zajímavost: Fascinující je P režim Konicy Hexar AF (jak je to u RF - nevím). KH AF Black, Silver a.j.) je hledáčkový přístroj, který neměří přes objektiv. Nastavíte-li "P"(rogram) režim, můžete nastavit ještě i clonu (resp. interval), ve kterém se chcete pohybovat a také "nejdelší udržitelný čas" (až po 1/8sec - funkce závěrky je tak klidná, že při absenci zrcadla vůbec není problém tento čas udržet "z ruky"!). Po namáčknutí spouště provede aparát jednak zaostření a současně vyhodnotí světelné poměry. Pohybujete-li se ve clonovém intervalu, který obsahuje přednastavenou clonu, přiřadí nejkratší možný čas a exponuje. Tak funguje většina P režimů (kombinace nejvyššího clonového čísla a nejkratšího času). Pokud se do intervalu už nevejdete, začne automatika prodlužovat čas - až po přednastavený nejdelší čas. Nestačí-li to, začne snižovat clonové číslo. Nestačí-li ani toto, dá vám to na vědomí (indikuje v hledáčku), ale nezablokuje systém, fotí dále!
A právě tento aparát používá půlstopové inervaly u clon, třetinové intervaly u časů a korekce (EV) si lze nastavit v rozsahu 2EV po 1/3EV.
Umí ještě preferenci clony a v M režimu umí bodové měření 4st (Leica měří "se zvýrazněným středem") a aby to nebylo dost, tak ještě lze zaostřovat "manuálně" - nastavením zaostřované vzdálenosti pomocí elektroniky (tedy tlačítky). Vejde se do kapsy, filtr má 46mm, pevnou kovovou sluneční clonu, baterky protáhnou 200flmů...
Slovák by řekl: "Bohovská mašinka!"