23 odpovědí na toto téma

[Goro]

Odpusťte tuto možná blbou otázku, protože vím že to může bejt první a taky třeba 10 zkaženejch a stejně to není ono.

Tedy: Kolik papírů musíte tak průměrně osvítit jedním záběrem, než uděláte ten se kterým jste spokojeni a máte dobrej pocit? Nepočítám proužkové zkoušky, ale klidně se přiznejte i k nim. Já dělám 1-4 výjimečně víc.

Já jsem vždy zaražen, když se dočtu, že je běžné, že to není první zvětšenina. Mě se v poslední době daří míň, kvůli kolísání proudu, ale to opravím a bude to zase doufám vždycky, až na tu 1/5 výjimek ta první. Je fakt, že se občas nedaří, ale když si udělám pár proužků, tak jako finální dělám obvykle jeden papír. Asi 1/5 snímků jde až na podruhý.
Možná je to ale tím, že jsem nenáročnej na výsledek.

[otik]

na deset obrázků vyplácám tak třináct papírů. a to hned při zvětšování, třeba příklad: "kruci, ta je nějaká moc tmavá, zkusím ji udělat trošku světlejší"

[Meriamon]

Já mám spotřebu v průměru asi takovou :

1. papír - zkoušky gradace a času ( někdy ale i dva )
2. papír - někdy finální, ale většinou dělám ještě korekce, nadržování, takže:
3. papír, finále ale někdy ještě korekce a další nadržování, takže
4. papír - absolutní finále ( někdy po něm následuje vzteklé zahození zvětšeniny do koše a za nějaký čas znovu - ale to se stává zřídka, ale stává )

[Gorgi]

Odpusťte tuto možná blbou otázku, protože vím že to může bejt první a taky třeba 10 zkaženejch a stejně to není ono.

Tedy: Kolik papírů musíte tak průměrně osvítit jedním záběrem, než uděláte ten se kterým jste spokojeni a máte dobrej pocit? Nepočítám proužkové zkoušky, ale klidně se přiznejte i k nim. Já dělám 1-4 výjimečně víc.

Já jsem vždy zaražen, když se dočtu, že je běžné, že to není první zvětšenina. Mě se v poslední době daří míň, kvůli kolísání proudu, ale to opravím a bude to zase doufám vždycky, až na tu 1/5 výjimek ta první. Je fakt, že se občas nedaří, ale když si udělám pár proužků, tak jako finální dělám obvykle jeden papír. Asi 1/5 snímků jde až na podruhý.
Možná je to ale tím, že jsem nenáročnej na výsledek.

toz Hynku, u mne je to ruzne...od 1 po 5...zalezi jak je to narocne, zda si pamatuju jaky mi normalne vlastne vychazi expozicni cas a take podle filmu - proste nektere mam vice a mene kryte. Co take nepomaha je pouzivat tvrdsi gradace u MG kde se pak prodluzuji casy a na to fakt odhad nemam. nejvetsi problem mam vseobecne s nalezenim gradace, v tom tapu jak svina, taky jako nasledek pouzivam uz skoro vyhradne pevne gradace - foma normal a special staci skoro na vse, snad ta special je i pouzitelnejsi (a proto jsem ji ja vul nakoupil malo).

PS: prach na nekterych negativech radeji moc neresim - zvlaste takovy Acros je na po...jinde problem nemam

[Pavel_P]

tak já většinou mám finální tak na druhý, max třetí pokus, někdy ale až třeba napopáté, napošesté. I když, často je to navíc třikrát jen kvůli tomu, že zapomenu nadržet, udělat rámeček, zaclonit a podobně :) Až moc často se mi také stává, že udělám zvětšeninu hodně tmavou, nebo hodně světlou, dle toho jakou mám zrovna náladu. A pak druhý den na to koukám a nevěřím, jak se mi to takhle mohlo líbit....

[Pentaxista]

Tedy - pánové! Zírám!
První proužková zkouška.
Druhá - už doladění tak na pět proužkův rozmezí nejbližších "dobrých" z předchozí zkoušky.
Třetí - dva tři kusy papíru najednou v místech nejvyšších a světel a stínů a "střední šedé".
První pokus o finální zvětšeninu - málokdy se podaří, většinou je třeba někde nadržet nebo přiclonit.
Druhý pokus - obvykle vyjde tak v 50-60% případů.
Finální zvětšenina.
Možná je to tím, že v poslední době fotím hlavně v lese a tam jsou kontrasty (většinou) děsivé.
Když je snímek opravdu "rozhozený", začínám ihned (po proužkovce) "home made split gradingem" - tzn. k "optimální expozici" přiřazuji odstupňovanou filtraci. K tomu používám Kaiserův herberk - zkouškový maskovací rámeček s okénky se šíbry. Na jednom papíru 13x18 lze udělat až 10 zkoušek (5 v nejvyšších světlech a 5 ve stínech).
Prostě - nalézt expoziční čas je tak 15% úsilí, zbytek je filtrace.

[armas]

na deset obrázků vyplácám tak třináct papírů. a to hned při zvětšování, třeba příklad: "kruci, ta je nějaká moc tmavá, zkusím ji udělat trošku světlejší"

Mám podobný poměr. Často sem spokojen s prvním kusem už po proužkových zkouškách, ale někdy ještě udělám variantu s jinou dobou osvitu.

[Golfista]

Vemu nůžky, z jednoho papíru udělám 8 kousků na zkoušky. Čas odhadnu podle toho co vidím na desce a osvitnu jeden z ustřižených papírků. Vyvolám, pokud to nesedí s mojí představou, přenastavím čas a jedu další ústřižek...
Většinou po jednom, nebo dvou papírcích mám seřízeno a zvětšuju. Někdy se mi ale stane, že celá fotka vypadá jinak, než její část. V tom případě jedu nové kolo a zase osvit na celý papír. Většinou se pohybuju mezi 1-3ks malých papírků. A pak rovnou osvit na celý papír. Z celých fotek opakuju tak jednu z 5 až 10-ti.

Asi nejsem tak náročný...

[Pavel_P]

Dělám to podobně jako golfista, jen do toho motám i ty proužkovky - nejdřív hrubou proužkovku, pak osvítím celý odstřižek v nejkritičtějším místě a pokud jsem spokojený, dělám celý snímek. Když spokojený nejsem, upravím a osvítím znova na odstřižek. Někdy dám i dva až tři odstřižky najednou, pokud dělám velký papír a scéna je až příliš složitá. Přijde mi to lepší než plýtvat celým papírem.

[RHx]

asi nejvíc záleží na tématu, když je snímek gradačně jednoduchý - rodina někde na zahradě a nepotřebuju kresbu pod tím keřem, tak dělám:
jeden kousek samostatně, podle toho, jak svítí zvětšovák a jak vypadá kontaktní kopie, podle ní dám mg filtr a ten většinou nechávám na zvětšování
výsledkem je něco, většinou s rozdílem do 4 osvitových čísel
druhý kousek je větší, zabírá důležité části obrazu a je položený křížem přes záběr
usuším fénem a prohlídnu
třetí je celý papír zvětšenina, většinou odpovídá záměru
čtvrtý je zvětšenina pro tchýni
to platí tak do formátu 20x30
větší, nebo složitější dělám jako ostatní, proužková zkoužka atd. a tak tři papíry na jednu zvětšeninu

[Pavel_P]

Omluvte odbočku, ale právě mě napadlo - já nerad suším fénem, řve to a vůbec. Co použít leštičku a emulzi dávat nahoru? To by asi mohlo fungovat ne? Leštička se tam válí, nevyužitá....

[Pavel_P]

Myslím samozřejmě sušení proužkovek.

[chemo]

offtopic, ale ja som si v poslednej dobe zvykol susit male skusobne papieriky v mikrovlnke, celkom to funguje

[Karel2Kouril]

Čím větší papír a film, tím je to horší - 18x24 z kina dám po pár zkouškách napoprvý a ostatní fotky z té situace dělám stejně, nebo jen lehce koriguju čas odhadem. Jde to rychle a kvalita je slušná.
Větší papír nebo větší film - s tím se pak víc mažu, když jsem naposled zvětšoval na 30x40 ze svitku, tak jsem zrušil kolem 10 papírů a spokojený jsem nebyl s žádným. Většinou je to ale tak druhá až třetí zvětšenina. Co dělám víc testovacích výřezů, než zvětšuju celou fotku, roste šance, že budu spokojený i s prvním pokusem.

[erbis]

Kdyz jsem ted pripravoval vystavu tak to bylo presene 1.4 papiru 50x40 na jednu pouzitou fotku, rezal jsem z role. Ale padlo k tomu tak 10 papiru 30x40 na prouzkovky. Na druhou stranu u tech mejch zenskejch to neni tak smrtelny co se tyce kontrastu.

jaká výstava?kde?je eště?

[RHfest]

ja nevím jak vy ,ale u mě je úplně jedno jesli jí dělám na poprvé a nebo na popáté .stejně se mi nakonec nelíbí (akorád spotřebuji více papíru).Tak jsem došel k závěru že budu šetřit papírem a budu spokojený hned s první fotkou

[erbis]

jaká výstava?kde?je eště?

Vystava zde

A jo vlastně, ja na to nakonec uplně zapomněl.
To jsem ale debil...to nevim jestli ještě stihnu...moje blbost no

[Thomas]

Predstava 24x30. Realita cca 30 proužkovek a 5ks final . Zítra jdu znova do ni. Mrcha jedna, ta mi dává.
PS: nová prozatimni (stálá) komora, takže většina jde na vrub par. svetlu teplote atd., ke všemu mam ještě bordel v gradaci.

[hedgi]

Vemu nůžky, z jednoho papíru udělám 8 kousků na zkoušky. Čas odhadnu podle toho co vidím na desce a osvitnu jeden z ustřižených papírků. Vyvolám, pokud to nesedí s mojí představou, přenastavím čas a jedu další ústřižek...
Většinou po jednom, nebo dvou papírcích mám seřízeno a zvětšuju. Někdy se mi ale stane, že celá fotka vypadá jinak, než její část. V tom případě jedu nové kolo a zase osvit na celý papír. Většinou se pohybuju mezi 1-3ks malých papírků. A pak rovnou osvit na celý papír. Z celých fotek opakuju tak jednu z 5 až 10-ti.

Asi nejsem tak náročný...

Dělám to přesně jako ty. Řekl bych, že ty postupné zkoušky na nastřihané proužky jsou náročnější na čas a úspornější na papír. V rámci úspory času jsem pak dospěl k následujícímu: např. nafotím 10 fotek na stejném místě stejnou expozicí a tak zkoušku udělám u první fotky a další už rovnou sekám ve velkém. Platí, že jedna z 5 - 10 je blbě, přesně jak si napsal.

[bobrb]

Ted o vikendu jsem delal fotky z jedne svatby (s obcasnym uklidnenim na krajince) a vychazelo mi pro rozmer 13x18 priblizne 2,2 papiru na fotku...

[MICHAL]

Tak já ti to teda povím jak jsem efektivní! 16 snímků na13x18 mám tak na 20papírů a 4h práce+1h negativ +1h příprava+ůklid.To jsou jen náhledy.Když mám kliku tak 1až 2 stojí za zvětšeninu na 30x40 a to zmáknu tak za 2-3h.Pokud tonuju tak+1-2h.Tak že 1-2fotky asi za 25papírů a 8-10h.No nekup to za ty peníze!!!!To mi nikdo nezaplatí a tak je rozdávám a zásadně nepřidělávám!

[LaarsenGranz]

Ahoj.

Radši udělám ještě jednu proužkovku, než zkurvit celý papír. Vetšinou kolik papírů, tolik fotek. Málokdy vyhazuju.