6 odpovědí na toto téma

[Pentaxista]

Kolegové! Když jsem přerovnával svůj (zabordelařený) archiv, vykoukl na mě testovací negativy a poznámky k nim. Tak dlouho jsem o nich přemýšlel, až se mi to pomotalo v hlavě... Zkuste mi prosím pomoci!
Na svitky jsem nafotil (v "expozičních řadách" -2EV, -1,5EV, -1EV, -0,5EV, "optimální" expozice na nominální ISO, +0,5EV, +1EV, +1,5EV, +2EV) 3 tabule umístěné vedle sebe (černá sametová tapeta, šedá tabulka, "ultrabílý" papír. Měřeno Starlitem (s přesností na 1/10 stopy), porovnáno dopadající a odražené světlo na šedé tabulce, zaznamenány hodnoty na černé, šedé, bílé. Exponováno 75kou na P67II, voláno "standardně" doporučenou dobu v IM 1+1.
Stejným Starlitem jsem pak měřil (1stupňovým boďákem) proti homogennímu světlu 5500stK na prosvětlovacím pultu. Předpokládal jsem, že rozdíly mezi černou, šedou, bílou (tedy kontrast) musí být (při určité expozici) stejné, jako "v reálu".
Nebyly u Acrosu a PanF+, jinak ano.
Co vy na to?

[Mamiak]

vysvětlit to sice exaktně nedokážu, ale zároveň se tomu zrovna u těhlech dvou filmů vůbec nedivim - sou jiný - holt pro krotitele extra
emulzí

P.S. jedinej "jinej" film, kterej mě svoji robustností a současnou vysokou kvalitou příjemně překvapil už na první pokusy, byl a je rolej r3

[Karel2Kouril]

Nevím, jestli vám dobře rozumím s tím "stejné jako v reálu". Jako že když byla šedá o tři clony světlejší než samet, tak na negativu čekáte, že obraz sametu bude o tři clony světlejší než obraz šedé? To pak vlastně chcete vyvolávat na dost vysoký kontrast - na gamma=1. Normální vyvoláni je někde kolem gamma=0.5, možná trochu víc, jestli se nepletu. Takže co se v reálu lišilo o tři clony, by na negativu mělo být asi clonu a půl od sebe...

[Pentaxista]

Karel2Kouril:
Nenapadá Vás nějaká "matematická závislost"?
No, výsledky byly zajímavé... U některých filmů se kontrast s přeexpozicí skoro neměnil, u některých to bylo při podexpozici, většina filmů "reagovala" tak, jak by se dalo předpokládat.
Ještě mě napadlo, že zvětšenina by měla "odpovídat reálu"... Co myslíte?
P.S. Vyvolával jsem podle "návodu" výrobce filmu "na .65" Ale zmíněné 2 filmy se chovaly jinak, než ostatní. Jsem z toho jelen šestnásterák...

[Karel2Kouril]

Karel2Kouril:
Nenapadá Vás nějaká "matematická závislost"?
No, výsledky byly zajímavé... U některých filmů se kontrast s přeexpozicí skoro neměnil, u některých to bylo při podexpozici, většina filmů "reagovala" tak, jak by se dalo předpokládat.
Ještě mě napadlo, že zvětšenina by měla "odpovídat reálu"... Co myslíte?
P.S. Vyvolával jsem podle "návodu" výrobce filmu "na .65" Ale zmíněné 2 filmy se chovaly jinak, než ostatní. Jsem z toho jelen šestnásterák...

Matematická závislost toho, co myslím, je křivka černání daného materiálu při daném vyvolání - v technických listech k filmu se na osách udává dekadický logaritmus expozice a densita filmu (což je zas dekadický logaritmus poměru dopadlého a prošlého světla, jestli se nepletu) - rozdíl 1 v těch logaritmech opovídá zhruba třem EV (o trochu víc, je to dvojkový logaritmus desítky).
Ta "používaná" část charakteristiky je prakticky rovná (tedy densita = konstanta + gamma*log expozice) - její sklon je to gamma, odpovídá to kontrastu filmu. Díky té rovnosti vám pak kontrast vychází v určitém intervalu expozic zhruba stejně. Jak je pod- nebo pře-expozice už moc velká, měl by vám kontrast klesnout (skutečná křivka černání je taková esovitá - k vidění třeba v Atameho článku - na krajích její sklon klesá).

Jinak, co se týče toho, proč gamma je menší jak jedna, idkyž zvětšenina by měla připomínat originál (tedy mít gamma kolem 1) - zatímco filmy jsou spíš nekontrastní (gamma <1) tak papíry jsou kontrastní hodně (gamma >1) takže proces jako celek může mít gamma kolem 1 - "celkový" kontrast (celkové gamma) je dané součinem gamm filmu a papíru. Navíc podmínka na to, že kontrast fotky by měl odpovídat kontrastu scény (tedy že celkové gamma by mělo být 1) je myslím docela volná - celý zónový systém mi přijde jako návod, jak ji porušovat Navíc, kolikrát to ani jinak nejde - maximální densita papírů je tuším kolem 2, to znamená, že rozdíl mezi bílou a černou na zvětšenině je něco kolem šesti clon. Kolikrát ale člověk zvětšuje scénu, která měla větší jasový rozsah.

Proč se ty dva filmy chovaly jinak, to nevím, ale možné je, že návod holt nebyl úplně dobře.

[Pentaxista]

Karel2Kouril
Děkuji za pokus o vysvětlení... Nějak se s tím pokusím poprat (umím podrátovat polámané čelisti, ale za těch 35 let se mi už maturitní matematika vykouřila z hlavy )
Poslední odstaveček - to je asi ono! Tyhle dva filmy se obligatorně chovají do jisté míry nepředvídatelně udělám-li cokoliv jiného, než je doporučeno. Zvláště Acros je film, který se pokouším zvládnout v podstatě od doby, co se objevil na trhu. Kamarádíme se, ale je to potvora poťouchlá!!!

[papo]

Možná trochu od věci, ale v těch rozhovorech s Anselem Adamsem, na které tady dal odkaz před pár dny Dany, Ansel Adams říká zajímavou věc: Žádná z mých fotek neodpovídá přesně realitě (tedy pokud jsem to dobře slyšel). Asi je to právě o porušování této shody pomocí zónového systému (jak poznamenává výše Karel) na základě představy o výsledném působení fotografie.