Fotografický popud
#1
Publikováno 3 February 2009 - 09:38:01
#2
Publikováno 3 February 2009 - 11:07:31
tak takhle daleko jsem se ještě nedostal...Chtěl bych se optat vás, lidí tvořivých, co je u vás prvotním fotografickým popudem při vytvoření předem plánované fotografie. Jde mi o to, co je tím prvotním impulzem pro námět. Zda plná fantazie, či nějaká obrazová zkušenost. Tedy, jestli někde vidíte zajímavou situaci, pózu, náladu a tu se pak snažíte na fotografii zopakovat, dotvořit, prostě předat dál, nebo zda dokážete tuto situaci vytvořit čistě fantazině, tedy tak, aby jste nic z námětu předem ani v náznaku neviděli, aby prostě čistým popudem byly jen a pouze vaše myšlenky.
zatím provozuju pouze tři styly popuzování(a jeden plánuju):
* při focení modelky-řeknu jí co dělat a pak improvizuju z toho co dělá a trochu ji koriguju - popud je že chci vytvořit pěknou fotku z dostupných prostředků
* vezmu si foťák na výlet a tvořím - popud je že chci mít nějakým způsoběm zaznamenané a ztvárněné něco co na tom výletu je
* dostanu téma a nějak se s ním vypořádávám(fotomaraton, tématická výstava) - popudem je výzva se s tím dobře poprat
* obecným popudem je (ač jsem to zatím nerealizoval) ztvárnění nějakého tématu, nebo alegorie na něco
ale jak nad tím přemýšlím, tak si nejsem jist jestli jsem pochopil co tě zajímá. no, tak jsem kdyžtak vykecal neco jiného.
#3
Publikováno 3 February 2009 - 11:20:30
U mě to funguje tak, že tak nějak vím co chci vyfotit, co tím chci říct a v hlavě mám několik "vzorových scén", jenže jak jde život, tak většinou se naskytnou situace jiné. Ale to vůbec nevadí, protože výsledná fotka je často lepší. A lepší právě o ten kus improvizace, když jsem musel přizpůsobit svoje představy realitě. A i to je vlastně to "těžké" a hezké, co nás odlišuje od malířů, kteří si skutečně mohou namalovat to, co mají v hlavě.
#4
Publikováno 3 February 2009 - 12:01:38
#5
Publikováno 3 February 2009 - 12:07:01
„člověk o něco zakopne, pak v tom nějaký čas je, pak to jakoby odezní…“
U mě je to tak, že většinou to zrovna vidím, nebo jsem to někdy dřív viděl a udělám.
Taky tak nejasně tuším co chci a jak by to mělo vypadat a pak se to většinou ne moc úspěšně dělám. Někdy přijde chvíle, že se to potká a trochu povede.
Když si něco úplně vymyslím, jako třeba zátiší, tak je stejně pak trochu jiný. Nesnažím se to úplně nacpat do tý představy. V Benátkách jsem část věcí udělal trochu podle představ a příprav a část vznikla v okamžiku.
#6
Publikováno 3 February 2009 - 12:13:36
Když mám zadané téma banán a já se ho poukouším ztvárnit, jde o onu jinou disciplínu, než když vidím banán na okně v jemném světle, to mě nakopne a jdu si z toho udělat pěkné fotografické zátiší. O to mi tu jde :) Jen si banán prohoď za nějakou emoci, myšlenku, sdělení....
#7
Publikováno 3 February 2009 - 14:00:55
#8
Publikováno 3 February 2009 - 14:07:28
#9
Publikováno 3 February 2009 - 14:30:14
my s fotoklubem pořádáme dvakrát ročně fotomaraton a dycky máme problém s tématem "emotivní banán!" to není špatný nápadnu... semonární práce pro ITF - prohoď banán emocí
#10
Publikováno 3 February 2009 - 14:53:28
Takže u mně je to z části plánování, z části okamžitý popud.
#11
Publikováno 3 February 2009 - 14:58:53
#12
Publikováno 3 February 2009 - 16:33:37
#13
Publikováno 3 February 2009 - 16:51:44
dost casto chodim kolem nekterych mist a rikam si tohle jednou dam, nevim zatim jak ale proste vim ze to chci vyfotit, no a pak ssebou taham fotak, dost casto na nic nebot to nevidim, az to jednou prijde. Kdyz to prijde tak to cvaknu, tak jak si to predstavuju v kontextu te dane situace.
Dost casto o tom moc nepremyslim, mozek sepne, zaverka sepne a je to.
Pak to necham ulezet v negativu, casto se mi stava, ze neco co jsem povazoval za super po case prijde jako blbost, neco jineho se mi libi vice nez drive. A pak to zvetsim
#14
Publikováno 3 February 2009 - 17:08:20
#15
Publikováno 3 February 2009 - 17:20:56
...jak moc jsme odlišní od malířů, nebo dokonce básníků. Jestli nejsme pouzí zachytávači obrazů. A proto se ptám zde, jak to vnímáte vy, jak vytváříte skladbu fotografie. Zda mezi vámi existují lidé, kteří umí až tak svobodně tvořit. Dle mého je to velmi důležité téma, dotýká se samé podstaty tvorby.
Nejsme v ničem odlišní! Máme svobodu dělat své fotky jak chceme (cítíme, představujeme si) a je toho jen málo co ve fotografii opravdu nejde udělat. Fixace na existující tvary (umělé či živé) je jen dobrovolné omezení formy. Lépe: souznění s ní!
Něco jako: napíšu báseň, no jo to je moc lehké, napíšu jich víc a rovnou to budou sonety.
Všechny prvky v obraze jsou nějakým způsobem manipulovatelné a kompozičně se s nima dá běhat semo tamo, dají se osvětlit, zahalit tmou, překrýt, rozostřit .. V krajině můžš porazit strom nebo zbourat barák, když ti nesedí v kompozici... Můžš doexponovat jiná oblaka, postavy, no co je komu libo! Nebo taky vybělit? Vyretušovat?..
Pavle, právě si na to kápl. Nemůže tímto z tebe být už nikdy pouhý zachytávač. Právě si pojedl ze stromu poznání... Můžeš v obraze úplně vše co ti na mysl přinese ta čůza inšpiráácija!
#16
Publikováno 3 February 2009 - 18:25:35
Otiku, jak jsi psal s tou dívkou jak se směje - za příklad bych ti spíš dal třeba to, jak jsem se jednou vracel pozdě do postele a viděl tam svou ženu a ty křivky těla, světla, stínu vytvářely tak krásný obraz, že jsem zůstal jen strnule dívat. Někdy to může být jen pozice ruky, těla, židle co já vím. Prostě věc kterou vidíš a najednou máš silný pocit, že to je to ono, to je ta krása kterou bys měl zvěčnit....
#17
Publikováno 3 February 2009 - 18:49:15
#18
Publikováno 3 February 2009 - 18:58:41
Přece kdekdo tam asi chce dostat „něco navíc“. Kdekdo chce aby to mělo nějakej smysl.
Já jsem si todle kdysi srovnal. Učím se řemeslo. Přidávám tomu „vrstvy“ a sem tam, zdá se, tam snad něco navíc dostanu. Jsem velmi netalentovanej a malůvky z dětství mi to dokonale potvrdily, ale to cejtění a nějaký um se postupně vylepšit dají. Za to to stojí!
Mi za to taky stojí „pouze“ dokumentovat Prahu, když jí lidi víc a víc kazej.
#19
Publikováno 3 February 2009 - 19:53:11
Co se kresby tyce, je to zase vcelku vystizne. Ja jsem driv take trochu kreslil, myslim, ze to ani nebylo marne, ale popravde, vzdy to bylo spis obkreslovani, nez to abych opravdu tvoril...
A ted na zaver do ziveho. Jednou nekdy nekdo nerkl, ze umeni by mel delat jen ten, ktery ma svetu co rict. A tak si obcas rikam, mam ja vubec co rict? Fotit kvuli tomu neprestanu, ale myslet na to take ne...
#20
Publikováno 3 February 2009 - 19:55:54
#21
Publikováno 3 February 2009 - 20:10:53
Kazdopadne o tomto toto tema byt nemelo. Mel to byt prosty (ac pro me dulezity) pruzkum, jen mozna vic k zamysleni nez obvykle "mam to fotit trixem, nebo na hp5?" ))
Pavle, rozhodně trixem
#22
Publikováno 3 February 2009 - 20:37:00
#23
Publikováno 3 February 2009 - 21:38:25
ne trixem, ale dvojočkou na trix
tak, tak, takovej je kánon! a s rodinalem navrch, bo kdo to dělá jinak, nejni žádnej umělec přece
#24
Publikováno 3 February 2009 - 22:01:36
Von je chudák na začátku prvého opravdovského tvořivého tranzu a vy čuňata se mu enem pošlkebujete. Šak on sám Stvořitel vám zakalí ty vaše dvouočky a vymočí sa vám do teho vašeho rodinálku. Zúžení vašich širáků sa budete bát přiznat i mezi vama samotnýma širosamospasitelama.
#25 Snek
Publikováno 3 February 2009 - 22:06:23
Jak šel život, postupně jsem se vybouřil, uklidnil, na podněty začal reagovat klidněji a ... veškerá inspirace, popud ... jako by se začal vytrácet.
K té úvaze o srovnání malířů, fotografů, taky myslím, že mezi náma není rozdíl. Pamatuju si na jedno nádherný podzimní odpoledne s mojí ženou na zahradě před chalupou, kdy jsme se každej svejma výrazovejma prostředkama (manželka štětcem, já foťákem) pokoušeli ztvárnit nádhernej javor. Bylo takový nádherný měkký, intezivní světlo, v takovejch teplejch barvách. Dodnes si vybavim pocit z toho okamžiku. Jsem přesvědčenej, že jsme se nesnažili zachytit realitu, ale obraz tý reality jak jsme ji vnímali, akorát jsme k tomu každej použili jinej nástroj, jinou techniku...
Nevím, jestli jsem odpověděl k tématu, nebo jestli jsem ujel někam trochu jinam, ale tak nějak jsem cejtil potřebu tohle napsat...
#26
Publikováno 3 February 2009 - 22:29:36
No chlááápííí!
Von je chudák na začátku prvého opravdovského tvořivého tranzu a vy čuňata se mu enem pošlkebujete. Šak on sám Stvořitel vám zakalí ty vaše dvouočky a vymočí sa vám do teho vašeho rodinálku. Zúžení vašich širáků sa budete bát přiznat i mezi vama samotnýma širosamospasitelama.
Bzenčáku, vo pošklebování nemůže bejt řeči, to fakt neměl a nemá nikdo v oumyslu. My jsme zkrátka jen taková chasa rozverná tady v tom Hradci no
#27
Publikováno 3 February 2009 - 22:29:38
P.S. Pavle, ber to tak, že jsme jen amatéři a fotíme pro radost. Někdy chrlíme nápady, vznikají vynikající snímky a někdy se nedaří, ale tak to asi má být. Já bych osobně potřeboval někoho, kdo mě bude kopat do zadku a tahat dopředu, proto třeba ty nápady s fotografickou školou. Někdy je dobré vykolejit a uvědomit si, že jsou i jiné snímky než ty mé a bohužel musím uznat, že i mnohem lepší kvality. Takhle jsem se zastavil, prohlédl archiv, uvědomil si co asi fotím a mám zase spoustu práce na dokončení několika témat. Bez ohledu na to jaké mety dosáhnu tak fotografování mě baví a to je asi ta hlavní věc proč to dělat dál.
#28
Publikováno 3 February 2009 - 23:11:00
#29
Publikováno 3 February 2009 - 23:44:33
Toš Blekošu, totkáj na moravě sme asi o kúsek vychechtanější. To byl fór voe! Toš u vás v čehách bez smjlošů už ani čuřině nerozumíte. Ale vy sa stejnako vymluvíte na EU. Šak to známe.
Tož to já jsem to samolitr pobral že de vo čurinu, ale vim já esi to poberou i vostatní co to čtou? Tak jsem to radší uved na pravýho míru žejo. A jinak, že za to může EU to je snad jasný, vo tom žádná.
#30
Publikováno 3 February 2009 - 23:47:42
Hezký večer
Luboš
#31
Publikováno 4 February 2009 - 00:07:23
…...vevnitř usedám ve starém, roztrhaném a trochu navlhlém křesle, kde kdysi seděla osoba, kterou neznám, osoba, která již dnes zřejmě nežije, v tomto křesla sedávala a dívala se stejným oknem na tento svět…. dívám se na umyvadlo ve kterém si omývala tvář a ruce popraskané po celodenní dřině … postel, kde tento člověk večer uléhal, kde se mu hlavou mihotaly střepy myšlenek, starostí i zoufalství života…..do staré, z části otevřené skříně stojící vedle okna, ukládala neurčitá lidská bytost svůj oděv na ramínka, které nyní již zejí prázdnotou a jen v koutku, v niterném nesvětle rohu skříně, dívá se na mě zahalena ve zbytcích šatů rozežraných moly, přes dráty zavřených víček malá, rozbitá panenka….
To byla třeba jedna z mých inspirací příteli Pavle, od tohoto se třeba u mě začala odvíjet jedna část fotografického příběhu…. Nijak jinak to popsat nedokážu a lépe to už asi nezvládnu….
#32
Publikováno 4 February 2009 - 00:34:22
V centru Prahy se dá nafotit naprosto cokoli. Většinou si téma opakuju jako mantru a pak kolem něčeho jdu a koutkem oka něco zachytím, zašrotuje to a ejhle, myšlenka se našla... No a pak už to jenom nafotit, brnkačka
Nejlepší volné fotky jsem vždycky dělal (a dělám), když jsem ve stresu, otrávenej, naštvanej, utahanej, nebaví mě svět - to pak jsem schopnej nafotit i sérii, na kterou se můžu podívat bez znechucení i za rok
A snad úplně nejlepší věci dělám v časovým presu - fotil jsem Temelín (trochu jsem se tam vetřel) a dostal jsem na celou elektrárnu tři hodiny. K smíchu. A vono to přesto klaplo... Pak jsem fotil pražský kolektory v rámci nějaký normální novinářský prezentace, lidí jak psů, tady fotograf, támhle moderatizátorka, tady maník s kamerou (a to všechno krát dvacet) - a stejně jsem se tam někam protáhnul a udělal jsem pár kousků, který jednak nikdo jinej nemá, a pod který se s chutí podepíšu (mimochodem mi snad tenhle tejden vyjde o Kolektorech článek na Paladixu, tak tam pár vobrázků bude). Celá návštěva podzemí trvala asi hodinu.
Mám za to, že když se snažím fotky vymejšlet, jde to, ale dá to děsnou práci a ne vždycky to klapne, i když je pravda, že mě to hodně baví. Když mám nějakej stres, kde není na přemejšlení čas (v jiném oboru bych to nazval "pocitovou střelbou"), prostě podvědomí pracuje a funguje to dost dobře.
Takže buď téma a dřít na něm, nebo naopak, absolutně na volno a bez velkýho přemejšlení, ono to podvědomí už má zafixovaný i nějaký kompoziční pravidla a hrubky nedělá tak často - i když občas mi to teda připomíná známou Cimrmanovu školu hry v šachy "Nemysli a táhni". To je výhoda nás neortodoxních, protože na tohle je digitál tak skoro ideální (i když teda na kino jsem to dělal taky, jen to stálo o něco víc, s Mamčou 645 se k tomu rád vrátím).
No nic, asi jsem se taky potřeboval vykecat, protože odpověď na původní otázku v tom asi není...
Jo a pro případný rejpaly - tohle píšu z temný komory, chemie nalitá v mísách a akorát teď jdu dělat nějaký ty pohlednice na 40x30 (na Prahu Fotografickou, půjdete do toho z TK taky někdo?), on nejen digitálem živ je člověk
#33
Publikováno 4 February 2009 - 00:35:57
#34
Publikováno 4 February 2009 - 07:43:12
#35
Publikováno 4 February 2009 - 09:14:38
#36
Publikováno 4 February 2009 - 13:47:58
snaha o pochopení mistrovství kýče
Mám dlouhý vedení. Jakého kýče?
#37
Publikováno 4 February 2009 - 15:10:11
snaha o pochopení mistrovství kýče
ano
#38
Publikováno 4 February 2009 - 15:56:16
#39
Publikováno 4 February 2009 - 19:27:02
#40
Publikováno 15 March 2009 - 19:52:23
Když jsem měl velké nutkání využít volný čas k focení postupoval jsem takto. Do mp3 přehrávače jsem nahrál dětmi doporučenou hudbu kapely Nightwish. Při poslechu této hudby mé kroky logicky směřovaly na jediné místo, kam se dá při poslechu této hudby zajít, to jest na hřbitov. Na hřbitově jsem si vzpomněl na předvolební heslo jedné politické strany, totiž že učiní z našeho města:" město ve kterém stojí za to žít" a pak jsem nafotil ročníkovou práci. Náhrobky německých, židovských, francouzských a bezejmenných občanů, kteří svůj život spojili s mým městem sice ve spojení s motem : "Město ve kterém stojí za to žít", působí jako vtip ale přesně tak to bylo.co je u vás prvotním fotografickým popudem při vytvoření předem plánované fotografie.
#41
Publikováno 15 March 2009 - 21:50:33
Nightwish na krchov? na to by byly úplně jiné kapely. Nightwishe do lesa nebo ještě lépe na zasněžené pláně nebo usyhající loukuKdyž jsem měl velké nutkání využít volný čas k focení postupoval jsem takto. Do mp3 přehrávače jsem nahrál dětmi doporučenou hudbu kapely Nightwish. Při poslechu této hudby mé kroky logicky směřovaly na jediné místo, kam se dá při poslechu této hudby zajít, to jest na hřbitov. Na hřbitově jsem si vzpomněl na předvolební heslo jedné politické strany, totiž že učiní z našeho města:" město ve kterém stojí za to žít" a pak jsem nafotil ročníkovou práci. Náhrobky německých, židovských, francouzských a bezejmenných občanů, kteří svůj život spojili s mým městem sice ve spojení s motem : "Město ve kterém stojí za to žít", působí jako vtip ale přesně tak to bylo.co je u vás prvotním fotografickým popudem při vytvoření předem plánované fotografie.
#42
Publikováno 15 March 2009 - 22:57:43
#43
Publikováno 16 March 2009 - 00:19:27
#44
Publikováno 16 March 2009 - 11:16:39
ano, většina mých lepších záběrů ze života vznikla skorojakobynáhodou
i když náhody vlastně nejsou
#45
Publikováno 16 March 2009 - 11:22:48
#46
Publikováno 16 March 2009 - 15:28:44
Ja mam takovy mensi problem, ty nejlepsi fotky vznikaji mnohdy nejakou nahodou...proste clovek se snazi to vymyslet dobre, udelat to poradne a pak stejne nejlip vyjde fotka, kterou clovek praskne jen tak. Takze uz radsi nepremyslim, jenom se divam...treba posledne jsem fotil s externim bleskem odpalovanym pres kabel z boku...nastavil jsem si vsechny hodnoty manualne, protoze automatika se nechytala. Mirne prirozene svetlo na dosvetleni, hlavni zablesk pres destnik..vsechno nastavene...tri, dva, jedna, cvak! A blesk se neodpalil, zato vznikl skvely lowkey... A to je jen jeden pripad z mnoha. No neni to k nastvani?
Když to těžce vymyšlené příliš nevychází a to !náhodné! naopak ano, tak možná to neznamená, že by to druhé šlo samo bez toho prvního. Možná to první je únavná příprava na ten vrcholný výkon.
#47
Publikováno 16 March 2009 - 19:29:05
#48
Publikováno 16 March 2009 - 20:04:31
Ja mam takovy mensi problem, ty nejlepsi fotky vznikaji mnohdy nejakou nahodou...proste clovek se snazi to vymyslet dobre, udelat to poradne a pak stejne nejlip vyjde fotka, kterou clovek praskne jen tak. Takze uz radsi nepremyslim, jenom se divam...treba posledne jsem fotil s externim bleskem odpalovanym pres kabel z boku...nastavil jsem si vsechny hodnoty manualne, protoze automatika se nechytala. Mirne prirozene svetlo na dosvetleni, hlavni zablesk pres destnik..vsechno nastavene...tri, dva, jedna, cvak! A blesk se neodpalil, zato vznikl skvely lowkey... A to je jen jeden pripad z mnoha. No neni to k nastvani?
Když to těžce vymyšlené příliš nevychází a to !náhodné! naopak ano, tak možná to neznamená, že by to druhé šlo samo bez toho prvního. Možná to první je únavná příprava na ten vrcholný výkon.
Ano, ano, to je celkem dobře ověřená věc - člověk se potí, nejde to, tráví hodiny a hodiny. A pak najednou cvak - a je to tam. Prostě se všechno spojí ve správnou chvíli. Ta příprava je ale (skoro)vždy nutná. A neplatí to jen o focení.
#49
Publikováno 16 March 2009 - 20:48:14
#50
Publikováno 16 March 2009 - 23:38:25
Můj fotografický poud je jasný. Tématem je krajina protože se mi líbí. Fotím, protože neumím malovat
0 uživatel(ů) prochází toto téma
0 členů, 0 návětěvníků, 0 anonymních