62 odpovědí na toto téma

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, jaké jsou Vaše praktické poznatky s ostřením objektivů
na hyperfokální vzdálenost, zejména se zaměřením na hranici ostrosti pro
popředí zobrazeného prostoru? Erik

[Stříbrokaz]

Funguje to, jen je potřeba mít na zřeteli velikost finální zvětšeniny. Co se jeví ostré na 13*18 je často na 30*40 rozmazané, nutno zkusit protože nevíme s jakou velikostí rozptylového kroužku počítal výrobce při návrhu stupnice. Dá se to spočítat, ale z hlavy vzoreček nevím.

[tallpe]

Quote

... zejména se zaměřením na hranici ostrosti pro
popředí zobrazeného prostoru? Erik

Moc nerozumím otázce. Pokud se myslí, kde leží hranice ostrosti popředí, tak teoreticky se to dá snadno spočítat a v různých tabulkách pro různé formáty filmu (tzn. různé průměry rozptylového kroužku) se uvádí kromě clonového čísla a zaostřené vzdálenosti taky odpovídající hloubka pole ostrosti (DOF=depth of field) od spodní hranice v metrech (popředí) po nekonečno (= horní hranice). Jinak to pochopitelně nemá smysl.

Praktickou zkušenost, že bych to někdy v reálu měřil pásmem od roviny filmu, nemám. Jedinou opakovanou zkušenost s hyperfokálním ostřením jsem udělal v tom smyslu, že stupnice vzdáleností na objektivu je v některých případech více či méně informativní a pak se vyplatí pro jistotu o jeden stupeň přiclonit, aby "to tam bylo" (pokud nehrozí zhoršení kresby kvůli difrakci).

Protože v reálu je těžké na stupnici objektivu trefit zaostřenou vzdálenost, raději si nastavím značku nekonečna proti značce clonového čísla, které chci použít a na opačné straně clonové stupnice si přečtu, odkud přibližně bude začínat pole ostrosti. Uprostřed mám značku ostření, takže vím, jak daleko mám zaostřeno. Příklad: kino objektiv Pentacon 30/3.5 mm, max. clonové číslo je f/22, já chci clonit na f/16. Nastavím značku nekonečna proti číslu f/16. Červená ryska zaostřené vzdálenosti (v tomto případě = hyperfokální rovina) ukazuje na značku 1,3 m. Na opačné straně clonové stupnice vidím, že f/16 ukazuje mezi značky 0,6 a 0,8 m, odhadem je to asi 0,75 m. Suma sumárum, pokud zaostřím na objekt vzdálený 1,3 m a zacloním na f/16, bude na fotografii ostré všechno od 0,75 m do nekonečna. Tolik praxe.

Ještě mám opakovaný poznatek, že při nasazení některých objektivů na jiné tělo přes redukci už může stupnice vzdáleností na objektivu ukazovat naprosto nesmyslně. Naposledy mi objektiv Pancolar 50/1.8 ukazoval odhadem asi tak 2,7 m přitom zaostřeno bylo cca na 1,5 m. V takovém případě je celá teorie hyperfokálního ostření nepoužitelná, tedy pokud nemůžu fyzicky vyměřit vzdálenost od roviny filmu po hyperfokální rovinu - což ovšem nelze v některých příhodných situacích a u masochisticky založených fotografů vyloučit.

[tallpe]

Quote

Funguje to, jen je potřeba mít na zřeteli velikost finální zvětšeniny. Co se jeví ostré na 13*18 je často na 30*40 rozmazané, nutno zkusit protože nevíme s jakou velikostí rozptylového kroužku počítal výrobce při návrhu stupnice. Dá se to spočítat, ale z hlavy vzoreček nevím.

Tohle by mělo být naopak ošetřeno vzdáleností, ze které pozoruji zvětšeninu nebo ne? Rozptylový kroužek roste s formátem zvětšeniny, protože roste i pozorovací vzdálenost, zatímco nedokonalost zraku je pořád stejná.

Taky jsem měl za to, že pro jednotlivé formáty negativu je velikost rozptylového kroužku chápána jako jakýsi obecný úzus.

Dva anglické teoretické zdroje:
Douglas Kerr
John Lind

Rozptylový kroužek:
film 35 mm - 0,025 mm
film 6x4,5 cm - 0,050 mm
film 6x6 cm - 0,060 mm
...
...
film 8x10 in. - 0,300 mm

Vypadá to složitější než to ve skutečnosti je, hlavně v podání Kerra. Kdysi jsem to studoval, abych věděl, co je DOF a hyperfokální ostření. Nudné čtení, ale stejně mohu doporučit.

[Stříbrokaz]

Že nesedí stupnice, za to může redukce, na ohybu světla čočkama to nic nemění.

[prema]

tallpe píše / odkazuje/ : ...Rozptylový kroužek:
film 35 mm - 0,025 mm
film 6x4,5 cm - 0,050 mm
film 6x6 cm - 0,060 mm
...
...
film 8x10 in. - 0,300 mm

To,že rozptylový kroužek není nějaké dogma je jasné. Stejně tak si pod pojmem "ostrost" představím něco jiného při použití Nikkoru 50 a nebo naopak Prakticaru 50, ikdyž to bude výrobce v obou případech za ostré prohlašovat. Takže je opravdu třeba vyzkoušet, jakou toleranci si daný výrobce při zhotovování stupnice vlastně představuje. Myslím,že někteří výrobci už primárně se zhotovováním větších zvětšenin vůbec nepočítají. Jinak ty uvedené hodnoty rozptylových kroužků mi příjdou dost pofidérní. Nevím např. , proč by zrovna u formátu 6x4,5 měla být jiná hodnota než u 6x6. Stejně tak tolerance 0,3 mm u 8x10 inch mi příjde vzhledem k tomu,že na výsledek koukám z bezprostřední vzdálenosti dost příšerná. Podle těchto údajů by pro kontaktní zvětšeninu z 8x10 měla být vyhovující stejná kvalita / co se rozptylového kroužku týká/ jako pro desetinásobnou zvětšeninu z kina, na kterou se ale opravdu obvykle koukám z odstupu. To mi příjde jako totální nesmysl. Jinak konkrétně u mých pevných Nikkorů jsem pro mé požadavky na kvalitu a pro promítání z dia na 1,2 m s adekvátním pozorovacím odstupem clonil o jednu clonu víc oproti stupnici.

[Stříbrokaz]

Taky jsem měl za to, že pro jednotlivé formáty negativu je velikost rozptylového kroužku chápána jako jakýsi obecný úzus.


Rozptylový kroužek:
film 35 mm - 0,025 mm
film 6x4,5 cm - 0,050 mm
film 6x6 cm - 0,060 mm
...
...
film 8x10 in. - 0,300 mm

Ano, tohle funguje pokud z různých formátů zvětšuješ na jednotnou velikost. Pokud ale použiješ stejné zvětšení (třeba 10krát) bude to z většího formátu ostré míň. Jde o to, dostat rozumně malý kroužek na papír. Kdysi jsem dělal na hyperfokál pokus, vzdálenost se dobře odpočítává na patníkách u silnice a u 30*40 z kinofilmu mi to +1,5 clony proti stupnici (minolta MD)

[tallpe]

Stříbrokaz, prema:
Ano, já počítám, že budu na zvětšeninu z velkého negativu koukat z mnohem větší vzdálenosti než na zvětšeninu z kinofilmu. Jinými slovy, prohlížení kontakt printů z deskáče mě v tu chvíli nenapadlo. Ale pokud si matně vzpomínám, někde v těch textech, co jsem dal jako odkazy, je snad i definováno, pro jaké podmínky takto specifikovaný rozptylový kroužek platí. Četl jsem to tak čtyři roky zpátky a už to znovu louskat nebudu. Zájemce o teorii a její případné rozporování poprosím o samostudium.

Erik Kurach:
K původní otázce. Ano, hyperfokální ostření funguje, ale je třeba zkusit, jak moc přesně mi ukazuje stupnice na objektivu a s případnou chybou počítat. Pokud tu stupnici na objektivu nemám, je to horší ale údajně to praktici řeší tak, že ostří někam do třetiny hloubky obrazového pole a pak přicloní o jednu clonu. U širokoúhlého objektivu a u základního ohniska navíc určitě hraje do karet fakt, že mají velmi krátkou minimální zaostřovací vzdálenost, takže při větším zaclonění bude na kinofilmu ostré opravdu všechno od přední nohy stativu až po obzor. Větší formáty nepoužívám a víc toho o hrátkách s hyperfokálním ostřením fakt nevím.

[prema]

Stříbrokaz píše : Taky jsem měl za to, že pro jednotlivé formáty negativu je velikost rozptylového kroužku chápána jako jakýsi obecný úzus.

Úzus je jedna věc, praktická stránka je věc další . Objektivy některých výrobců / např. zmíněné Prakticary, některé Heliosy,Belary atp./ by přes tyto úzusy vlastně mnohdy ani žádnou hyperfokální vzdálenost neměly umožňovat ,protože takových hodnot rozptylového kroužku ,obzvláště u clon pod 8 mnohdy nedosáhnou ani při přesném ostření. Tak jsem to myslel.

[Stříbrokaz]

Chápu, s tím územ to byla citace. Dokud nebudeme mít definici ostrosti, tak se v debatě nepohnem dál a "zahrabeme se v úsilí".

[zdenab2]

Trošku si přihřeju polívčičku s tím ostřením objektivu.V práci u zoomu na kameře to řěším tak,že na na plnou díru a max.zoom zaostřím předmět,zmenším zoom na minimum a musí být ten předmět pořád ostrý.Jestli ne upravím vzdálenost objektivu od snímače CCD a pokud je vše seřízené,tak sedí i stupnice.Z tohoto sem vycházel,když jsem upravoval redukci EOS/m42.Jelikož tam není možnost tak jak u kamery posunou závit pod objektivem ztenčil jsem redukci a u každého objektivu jsem vystříhl pod objektiv podložku z teflonu.Podložky vychází různé síly,protože např.ruské objektivy bývají jinak zaostřené než japonské.Stupnice vzdálenosti zaostření na objektivech sedí.
U některých konstrukcí objektivů nejsou nutné úpravy redukce a pak dodatečné podložky,ale stačí zredukovat podložky uvnitř objektivu.Takhle je vyroben např.Jupiter9 a jiné objektivy,kdy se hýbe celý objektiv.Každý takový objektiv je ve výrobě "dopodložkován"různýma tloušťkama.tzn malinko se liší.
Co jsem chtěl hlavně napsat.Po této úpravě se dá věřit stupnici objektivu,jak psal tallpe a práce je jednodušší.

[Pentaxista]

Protože ostření na HF vzdálenost používám dosti často a protože (obvykle) potřebuji co možná největší hloubku ostrosti, napsal jsem si (třeba u oblíbeného Hexaru AF a 35/2) na spodní část těla (kousek od závitu pro stativový šroub) tři nejpoužívanější clony (8/11/16) a HF vzdálenosti. Protože jsou (pro kinofilm) spočítány vesměs pro rozptylový kroužek 0,03 a zvětšení na 24x30cm, "přirazím" 1/2 až 1 clonu pro větší a velké zvětšeniny.
V kapse mám zalaminované tabulky velikosti platební karty pro různé formáty a různé objektivy.
Jak u Hexaru AF, tak u Fujicy GSW690III již výrobce uváděl hyperfokální vzdálenosti pro různé clony a vzdálenosti vyznačené na objektivu.
S pásmem neběhám... V jakési akci jsem si koupil u Conrada laserový měřák vzdáleností (asi pro stavebnictví), nastavím kontinuální měření a najdu si před objektivem bod přesně v té vzdálenosti, jakou chci. Na ten zaostřím. Jde to bleskurychle, je to přesné. Doporučuji!

[cuba]

Quote

Tohle by mělo být naopak ošetřeno vzdáleností, ze které pozoruji zvětšeninu nebo ne? Rozptylový kroužek roste s formátem zvětšeniny, protože roste i pozorovací vzdálenost, zatímco nedokonalost zraku je pořád stejná.

je blízko předsedo
rozptylový kroužek je totiž vztažen k vzdálenosti pozorování pozitivní zvětšeniny. Např: 24x30 pozoruji z cca 60cm, avšak tuto zvětšeninu pořídím z kinofilmu tím, že jej zvětším 10x, nebo z 6x9 tím že jej zvětším 4x. Od toho se odvíjí ta konstanta pro formáty negativu uváděná výše.
Rozptylový kroužek však neroste s formátem zvětšeniny, nýbrž je to nezbytně postačující ostrost negativu vzhledem k velikosti zvětšeniny a dané pozorovací vzdálenosti. Velikost zvětšeniny a pozorovací vzdálenost je konstantou.... s velikostí zvětšeniny roste i pozorovací vzdálenost.

ps: zatím co na digitální tisky je zvykem koukat z patnácti centimetrů... na klasické díla malířů pouze s odstupem

[tallpe]

Quote

Quote

Tohle by mělo být naopak ošetřeno vzdáleností, ze které pozoruji zvětšeninu nebo ne? Rozptylový kroužek roste s formátem zvětšeniny, protože roste i pozorovací vzdálenost, zatímco nedokonalost zraku je pořád stejná.

je blízko předsedo
rozptylový kroužek je totiž vztažen k vzdálenosti pozorování pozitivní zvětšeniny. Např: 24x30 pozoruji z cca 60cm, avšak tuto zvětšeninu pořídím z kinofilmu tím, že jej zvětším 10x, nebo z 6x9 tím že jej zvětším 4x. Od toho se odvíjí ta konstanta pro formáty negativu uváděná výše.
Rozptylový kroužek však neroste s formátem zvětšeniny, nýbrž je to nezbytně postačující ostrost negativu vzhledem k velikosti zvětšeniny a dané pozorovací vzdálenosti. Velikost zvětšeniny a pozorovací vzdálenost je konstantou.... s velikostí zvětšeniny roste i pozorovací vzdálenost.

ps: zatím co na digitální tisky je zvykem koukat z patnácti centimetrů... na klasické díla malířů pouze s odstupem

Děkuji za opravu a nezbytné doplnění. Tady jsem se unešen zájmem o téma uťal Chtěl jsem původně napsat nikoliv s formátem zvětšeniny ale s formátem negativu. To už by mohlo být o fous blíž, ne? Za tu mystifikaci se omlouvám.

[prema]

S tím vším se samozřejmě dá souhlasit, jen nějak nevím,kde odkazovaný autor přišel u planfilmu 8x10 inch na tu hodnotu rozptylového kroužku 0,3 mm, jak jsem se prve velmi divil. Kdybych postupoval stejně jako u ostatních formátů filmu a chtěl z něj udělat A4 / tj. cca dvojnásobné zvětšení/ ,dostanu ve finále příšerných 0,6 mm. Jinak osobně se po celkovém prohlédnutí fotografie z patřičného odstupu rád a často koukám i z výrazně větší blízkosti než té předpokládané a nestydím se za to. .Kdybych to nedělal,nemusel bych např. příliš řešit charakter zrna a to já zase jo. Nemusím mít za každých okolností ostrost jako břitva, ale jestliže se o pojmu ostrost bavím, tak hodnocení A4 ze 40 cm pro mě opravdu není žádný standard. Z téhle vzdálenosti se běžně koukám na A3 a pokud chci prohlašovat,že to mám ostré, tak to musí být v naprostém cajku i z této vzdálenosti.

[roper]

Quote

Protože ostření na HF vzdálenost používám dosti často a protože (obvykle) potřebuji co možná největší hloubku ostrosti, napsal jsem si (třeba u oblíbeného Hexaru AF a 35/2) na spodní část těla (kousek od závitu pro stativový šroub) tři nejpoužívanější clony (8/11/16) a HF vzdálenosti. Protože jsou (pro kinofilm) spočítány vesměs pro rozptylový kroužek 0,03 a zvětšení na 24x30cm, "přirazím" 1/2 až 1 clonu pro větší a velké zvětšeniny.
V kapse mám zalaminované tabulky velikosti platební karty pro různé formáty a různé objektivy.
Jak u Hexaru AF, tak u Fujicy GSW690III již výrobce uváděl hyperfokální vzdálenosti pro různé clony a vzdálenosti vyznačené na objektivu.
S pásmem neběhám... V jakési akci jsem si koupil u Conrada laserový měřák vzdáleností (asi pro stavebnictví), nastavím kontinuální měření a najdu si před objektivem bod přesně v té vzdálenosti, jakou chci. Na ten zaostřím. Jde to bleskurychle, je to přesné. Doporučuji!

Tabulky s HF vzdalenostmi s sebou nosim casto, k tomu navic poznamky k jednotlivym objektivum, ktere vyzaduji provest korekce nastaveni clonoveho krouzku proti vyznacene vzdalenosti. Bohuzel casto mam problem vizualne odhadnout dostatecne presne vzdalenost urciteho predmetu pred objektivem. A najednou je to tady laserovy dalkomer od Conrada. Dekuju Pentaxisto!
Ten jejich katalog se mi vali v pracovne na stole. Jen doufam aby to clovek vsechno unesl

[Drevorubec]

Já bezmezně důvěřuji stupnicím na objektivech a zatím se mi to vymstilo jen jednou, a to u stařičkého Kodaku Retina, který ale pravděpodobně měl problém ještě někde jinde. S ostrostí jsem spokojen, Možná proto, že CZJ se prostě věřit může. Možná mám taky nižší nároky než vy. U sovětského sputnika je to horší, ale tam se nedá věřit ničemu, Navíc můj vytoužený rozsah 2m - nekonečno na něm s clonou 22 dosáhnout nejde. Už jsem si zvykl, že musím vždycky něco obětovat.
Jinak se mi docela líbí papírový kalkulátor - software a návod je zde. Jeden jsem si vyrobil právě ke Sputnikovi, abych zjistil, že na něm má smysl používat jen jednu vzdálenost...

[prema]

.... 8x10 inch na tu hodnotu rozptylového kroužku 0,3 mm, jak jsem se prve velmi divil. Kdybych postupoval stejně jako u ostatních formátů filmu a chtěl z něj udělat A4 / tj. cca dvojnásobné zvětšení/ ,dostanu ve finále příšerných 0,6 mm.

Pardon, , s tím dvojnásobným zvětšením jsem se trochu upsal,takové nedopatření se mi stává maximálně 2x za dest let . Ale přesto je ta hodnota pro mne příšerná. Jak už jsem ale psal- rozhodně to není tak,že bych vyžadoval vždy stoprocentní ostrost, to vůbec ne, někdy to může být ke škodě věci,ale když už má někde být a mám to tak nazývat ,tak to musí být pořádně. A ne,abych se na to musel koukat z kdoví jak velké "bezpečné" vzdálenosti . U plachet bych to bral, tam s tím tak nějak podvědomě počítám, ale u formátů do řekněme A 3 rozhodně ne.

[tallpe]

to prema:

Nic nebrání si do programu DOF Master dosadit i jinou hodnotu než 0,3 mm. Tak bych to asi udělal já. Vypočtené hodnoty ve formě grafu nebo nějaké tabulky bych vyzkoušel v praxi a pokud to bude fungovat i na požadovaný formát zvětšeniny a požadovanou pozorovací vzdálenost, tak bych na nějaké 0,3 mm zapoměl. Odkud soudruzi z USA čerpali ta moudra bohužel nevím. Třeba je to jen překlep.

Jako perličku přidám, že jsem se tímhle tématem začal zabývat v době, kdy mi prakticky nic moc platné nebylo. Měl jsem kompaktík ultrazoom s pididigičipem, max. clonové číslo f/8 a ať jsem ostřil a clonil jak chtěl, nikdy nebylo ostré nekonečno. Teď už bych to využít mohl a taky občas měl, ale na place mě to obvykle nenapadne. Budu se muset šířeji zamyslet nad tím, co dělám

[prema]

Tallpe, mi to je jasné že stačí upravit hodnotu v kalkulátoru. Osobně s touto problematikou problém nemám naprosto žádný. Spíše jsem tím vším chtěl napsat asi to, že taková ta filozofie " když odstoupím dost daleko,tak je to super, ikdyž je to ve skutečnosti hnus " je pro mne akceptovatelná pro plakáty,bilboardy a podobné věci, ale v případě menších nebo dokonce malých formátů rozhodně ne. Silně mi to pak připomíná způsob uvažování v digilabech, kde zvětšenina stojí díky děsnému skenu,případně nedostatečnému DPI co se detailů týče za prd ,ale "diky" extrémnímu doostření hran působí z pozorovací vzdálenosti ostře. Ovšem tomu,co je zvyklý na ostrost danou m.j. množstvím detailů v jednotce plochy je z toho mdlo.

[Gorgi]

no, já jsem se vírou v různé stupnice už párkrát celkem dost spálil...takže si o nich myslím své. Pentaxistova laser metoda je fakt asi nejbezpečnější, katalog od Conrada mám také...takže jdu studovat, kolik ta sranda bude stát

PS: ve všech případech spálení se to mohla a nemusela být ona stupnice, člověk dělá chyby...ale u jednoho skla jich je až příliš.

[Pentaxista]

Gorgi: Neunáhlete se! I když "akcím" nerozumím, čas od času lze u Conrada zakoupit zboží za naprosto nepochopitelnou cenu. Já jsem koupil svůj herberk ani ne za třetinu původní ceny (a ta se navíc po skončení "akce" vrátila na původní výši!).
P.S. Nejsem naivní - i na mém přístroji musel pan Conrad vydělat...

[dubraro]

Quote

Protože napsal jsem si (třeba u oblíbeného Hexaru AF a 35/2) na spodní část těla (kousek od závitu pro stativový šroub) tři nejpoužívanější clony (8/11/16) a HF vzdálenosti.

Pro zajímavost - Leica Minilux (kompakt) má možnost nastavit ručně prioritu clony a zaostřenou vzdálenost. Zaostření není plynule, ale je tam 10 pevných vzdáleností na které se dá přepnout. Tyto vzdálenosti jsou zvoleny tak, že jsou to zároveň hyperfokální vzdálenosti pro jednotlivé clony.

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, díky za výborný nápad a inspiraci. Hlavně, abychom při
našich fotolovech nebyli napadeni smečkou střemhlav útočících JAS-39C
Gripen ze stáje vzdušných sil "Zatuchlé Kotliny". Měřit tedy výhradně jen
ve směru horizontálním! A náhradní baterky pro "precizistické jedince" v
počtu menším, než malém do fotograficky aktivního terénu s sebou. Erik

[dubraro]

Quote

V jakési akci jsem si koupil u Conrada laserový měřák vzdáleností (asi pro stavebnictví), nastavím kontinuální měření a najdu si před objektivem bod přesně v té vzdálenosti, jakou chci. Na ten zaostřím. Jde to bleskurychle, je to přesné. Doporučuji!

Skvělý nápad. Jen mně vrtá v hlavě - je to opravdu laserový? Ten by musel i v akci stát pěkných pár tisícovek. Není to ultrazvukový s laserovým zaměřovačem? Takové se dají koupit i za tři stovky.

[Gorgi]

Quote

Quote

V jakési akci jsem si koupil u Conrada laserový měřák vzdáleností (asi pro stavebnictví), nastavím kontinuální měření a najdu si před objektivem bod přesně v té vzdálenosti, jakou chci. Na ten zaostřím. Jde to bleskurychle, je to přesné. Doporučuji!

Skvělý nápad. Jen mně vrtá v hlavě - je to opravdu laserový? Ten by musel i v akci stát pěkných pár tisícovek. Není to ultrazvukový s laserovým zaměřovačem? Takové se dají koupit i za tři stovky.

laserový mají za 2500,- a 3500,-, akusticko-laserové do tisícovky. vypadá to ale jako hračky pro děti - a do terénu adle mého pro naše účely problematicky použitelné.

na akci si asi počkám, teď stejně fotit nemíním, spíš zpracovávat nafocené.

[roper]

Tak u Conrada jsem ted ani nic nenasel, ale mozna jsem jen blbe hledal. Laserove maji napr. tady http://www.rucni-naradi.cz/skil-0530 , nebo drazsi model http://www.rucni-nar...#popis-produktu . Levnejsi ultrazvukovy s navadecim laserovym paprskem http://www.rucni-nar...#popis-produktu , nebo za pakatel stejny system tady http://www.dealextre...ls.dx/sku.27546
http://www.dealextre...ils.dx/sku.2550
Na ty nejdrazsi nemam volne obezivo a ty nejlacinejsi ve mne nevzbuzuji moc duvery. Nehlede na to, ze vypadaji priserne digitalne
Ted me napada, ze se treba daji sehnat podobne veci nekde v armyshopech.

[nojgi]

Nic mi do toho není, ale nepřeháníte to? Stavíme jadernou elektrárnu nebo fotografujeme? Stupnice na objektivu mi odpovídá a komu ne nebo si není jistý, ať si přidá jednu clonku.

[jenda1250]

Quote

Nic mi do toho není, ale nepřeháníte to? Stavíme jadernou elektrárnu nebo fotografujeme? Stupnice na objektivu mi odpovídá a komu ne nebo si není jistý, ať si přidá jednu clonku.

Na VF objektivu žádnou stupnici nemáš...

[nojgi]

Pro VF to máš pravdu, ale zase můžeš clonit až do ... a na velké matnici je přeci jenom něco vidět. Některé VF stroje mají i kalkulátor hloubky ostrosti.

P.S. Ono se tu bavilo i o středním a malém formátu.

P.P.S. Jen jsem si přidal, aby se z fotografování nedělala zbytečně věda.

[Lukas_87]

nojgi, klid.... jako by sis ještě nezvyknul, že tady se přehání všechno (a pro jistotu vždycky)

[Gorgi]

nepřeháněl bych to, pokud bych se párkrát ošklivě nespálil...tím, že jsem věřil nesmyslné stupnici. půl kila a 2tis. navíc přežiju rozhodně lépe než aby mne zase brali všichni čerti nad nedocloněnou fotkou, kdy si přesně pamatuju že nekonečno bylo podle stupnice s přehledem v hloubce ostrosti.

přiznávám, je to až úchylné...ale když mně něco nasere, tak jsem prostě takový.

[Vlcak]

Quote

nepřeháněl bych to, pokud bych se párkrát ošklivě nespálil...tím, že jsem věřil nesmyslné stupnici. půl kila a 2tis. navíc přežiju rozhodně lépe než aby mne zase brali všichni čerti nad nedocloněnou fotkou, kdy si přesně pamatuju že nekonečno bylo podle stupnice s přehledem v hloubce ostrosti.

přiznávám, je to až úchylné...ale když mně něco nasere, tak jsem prostě takový.

panove, a co vase karma ?

[Gorgi]

Quote

Quote

nepřeháněl bych to, pokud bych se párkrát ošklivě nespálil...tím, že jsem věřil nesmyslné stupnici. půl kila a 2tis. navíc přežiju rozhodně lépe než aby mne zase brali všichni čerti nad nedocloněnou fotkou, kdy si přesně pamatuju že nekonečno bylo podle stupnice s přehledem v hloubce ostrosti.

přiznávám, je to až úchylné...ale když mně něco nasere, tak jsem prostě takový.

panove, a co vase karma ?

uctívám každý den temná a široká božstva, klaním se jim a obětuju jim...a tak jsou moje hříchy odpuštěny.

[Vlcak]

Quote

Quote

Quote

nepřeháněl bych to, pokud bych se párkrát ošklivě nespálil...tím, že jsem věřil nesmyslné stupnici. půl kila a 2tis. navíc přežiju rozhodně lépe než aby mne zase brali všichni čerti nad nedocloněnou fotkou, kdy si přesně pamatuju že nekonečno bylo podle stupnice s přehledem v hloubce ostrosti.

přiznávám, je to až úchylné...ale když mně něco nasere, tak jsem prostě takový.

panove, a co vase karma ?

uctívám každý den temná a široká božstva, klaním se jim a obětuju jim...a tak jsou moje hříchy odpuštěny.

myslim ze tohle je vyssi level a budes muset pouzit nejakou novou mantru
Laserovy dalkomer, ja vam fakt nevim , za chvili budete srovnavat hlavu na stativu laserovou vodovahou a kdo vi co jeste...

[Bohousek]

Aniz bych se poustel do debaty o potrebe presneho mereni vzdalenosti (ostatne sam se ridim heslem 'Co nedoostrim, to uclonim'), kazdy pravoverny harmonikar by pro tento ucel mel pouzit podobne zarizeni...

A ne si hrat na StarWars

Bohousek

[Pentaxista]

Bohoušek: Teď jste mě rozesmál...! Za 300 EUR dostanu dva opravdu kvalitní lasery!
S tím "ucloněním" bych si dovolil rovněž nesouhlasit. Já obvykle potřebuji velkou hloubku ostrosti, ale jít přes clonu 16 u SF (netobože kinofilmu) se už (ze známých důvodů) nevyplatí. A mít na fotce nedoostřený metr popředí - to je obvykle zepsutý obrázek.
Samozřejmě záleží na tom, co kdo fotí!

Pro ostatní: Možná jsem to měl napsat - ty ultrazvukové herberky opravdu nejsou (pro náš účel) nejvhodnější! Zkoušel jsem jeden (a byl to takový "chytřejší"), ale v členitém terénu, kde nejsou rovné, dostatečně velké a pokud možno kolmé plochy (vůči vyzařovanému ultrazvuku), se prostě nechytal. Stejnou zkušenost má i Kibish.

[tallpe]

No, já nechci šťourat, konec konců, sám sem tady chytračil, že. Jen si tak říkám, co dělali v podobném případě naši dědové a pradědové, kinofilm neznaje a dar přítele Lasera nemaje. Maximálně tak jednoho až dva učmuče s tím pásmem, pokud vůbec. Sudek by možná smíchy rotoval v hrobě nad naší diskuzí Oni možná naši předkové nebyli tak zmlsaní přehršlí objektivů ve své brašně, krosně, nůši či dvoukoláku, a více než jedno dvě skla nemaje, zjistili brzy, jak ostřit a clonit s tím, co měli i bez exaktních vědeckých metód a výdobytků technické revoluce. A ono to tam stejně bylo. Co myslíte, měl soudruh Ansel Adams laserový zaměřovač? Sestrojil Jan Tleskač létající kolo? Vyhraje volby Losna nebo Mažňák?

[Pavel_P]

Tak zrovna u toho Adamse si myslím, že by ten dar přítele Lasera používal, kdyby jen trochu mohl :)

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, zcela náhodně se mi podařilo zakoupit Leitz FOFER, který
je vybaven velkým kolečkem s údaji o vzdálenostech 1,00-100m. Jednalo
se o černou lakovanou verzi, která při přímém porovnání měří dokonale a
má i vlastní kožené pouzdro. Cena byla vzhledem k vynikajícímu stavu až
neuvěřitelná. Běžně se pohybuje kolem EUR 150,- . Vřele doporučuji! Erik

[roper]

Quote

Tak zrovna u toho Adamse si myslím, že by ten dar přítele Lasera používal, kdyby jen trochu mohl

Jsem podobného názoru co se St. A.A. a podobných klasiků týče a docela mě napadá rouhačská myšlenka, ba přímo kacířská....Na co by asi tito mágové fotografie dnes fotili?
Osobně závidím všem, kterým oči slouží neomylně a odhad neklame a mají vždy ostré přesně to, co chtěli. Já jsem si v tomto ohledu vědom svých rezerv, zvětšujících se úměrně právě s velikostí formátu

[bzencak]

Nevím nad čím furt maturujete? Tohle mi funguje spolehlivě a nic na tom není. http://www.dofmaster...load_chart.html Rozptylový (CoC) kroužek si zvolím podle toho jak moc sem náročnej (paranoidní) na ostrost vzhledem k velikosti zvětšeniny. Co víc o tom kecat? Snad jen, že na VF místo stupnice na objektivu, používám distanční dřívko "hyperfokátko" co vymezuje vzdálenost mezi standartama. Žádnej drahej "laserposer" nepotřebuju!

[nojgi]

Quote

S tím "ucloněním" bych si dovolil rovněž nesouhlasit. Já obvykle potřebuji velkou hloubku ostrosti, ale jít přes clonu 16 u SF (netobože kinofilmu) se už (ze známých důvodů) nevyplatí. A mít na fotce nedoostřený metr popředí - to je obvykle zepsutý obrázek.
Samozřejmě záleží na tom, co kdo fotí!

Známé důvody přoč nepoužívat nejmenší a největší clony jsou, ale buď to chci vyfotografovat a tu clonu 22 použiji nebo prostě zbalím foťák a jdu jinam. Zatím vyfotografovat motiv s ideálně kreslící clonou na několik snímků různě zaostřených a pak celé v PC složit neumím. Laser mi podle mě nepomůže, když jedu na hyperfokal u kina nebo SF. Prostě se buď do hloubky ostrosti s daným objektivem a motivem dostanu nebo holt obětuji neostré popředí nebo pozadí.

K VF, on si Ansel s dalšími puristy nadarmo neříkali F64 .-) Kromě velké clony lze použít Scheimpflugovo pravidlo.

[Pentaxista]

nojgi:
Váš přístup zní docela logicky a pragmaticky... Jenže!!!
V pralese bývá tak "těsno", že se opravdu hraje o ty metry nebo půlmetry a protože "chci něco víc, než rozptylový kroužek 0,03 (kino)", musím obvykle přiclonit. A jak se dá odhadnout např. 1,32m nevím...
Tak si těch 132cm odměřím a doufám, že je pravda to, o čem mluví tabulky.
Přesun na jiné místo? Kolikrát jsem rád, když pro daný motiv najdu jedno alespoň slušné stanoviště!!!

[nojgi]

Vyhrabal jsem knížečku od Josefa Motejla - Volba vzdálenosti, clony a osvitu, vydalo SNTL roku 1960.

Rozptylový kroužek 1/30mm, tedy ten diskutovaný 0,03. Objektiv o ohniskové vzdálenosti 35mm, zaostřeno na 3m, clona 16 a hloubka ostrosti 1,35m až nekonečno. U clony 22 při zaostření na stejnou vzdálenost mám hloubku ostrosti už od 0,94m do nekonečna.

Podle mě, existuje pouze jedno jediné fotogenické stanoviště. Z ostatních úhlů je to také dobré, ale není to úplně ono. Když nemohu vyfotit ze strany které chci, tak prostě zbalím čemodan a jdu dál hledat bez snímku. Třeba je to škoda, nezachovám ani to použitelné, které za chvilku nemusí existovat, ale sám bych už asi podvědomně snímek odflákl s pocitem, že už to vlastně není úplně ono.

Řešení, vzdát se ohniska 35mm a jít u kina do něčeho více širokého, 28mm, 24mm, 20mm. Níž už bych kuli zkreslení nešel. Dostanu se blíže(mohu se pohybovat na menším "nedostupném" prostoru) a mám hloubku ostrosti až kdoví kam.

Ve vašem případě Vám upřímě přístup na exkluzivní lokalitu Mionší závidím, ale moc nechápu volbu kinofilmu. Prostupnost terénu bude určitě hrozná, světlo skoro žádné, ale když se nějaká větší mašinka přinese, dá na stativ, pořádně zacloní, tak už mě dlouhý čas až tak nemůže trápit. Akční fotografie to není, i když vím, že i malý větřík pohrávající si s kapradinou dokáže pozlobit. Minimálně nějaká SF hračka 645, pokud chci něco opravdu super tak sklopka 4x5. Myslím malé a použitelné i v pralese. S kardanem se mi moc nechce běhat ani po Praze, takže obdivuji zdejší nadšence a fotografy se stroji 8x10. Výhoda je, že pak méně zvětšujete než cca 11x u kina pro fotku 30x40cm. Větší formáty jsou znát, ale to určitě dobře víte.

[nojgi]

Quote

Rozptylový kroužek 1/30mm, tedy ten diskutovaný 0,03. Objektiv o ohniskové vzdálenosti 35mm, zaostřeno na 3m, clona 16 a hloubka ostrosti 1,35m až nekonečno. U clony 22 při zaostření na stejnou vzdálenost mám hloubku ostrosti už od 0,94m do nekonečna.

Pardon, u clony 22, platí hloubka ostrosti při zaostření na 2m.

[Pentaxista]

No, a f22 už nechci! End co včíl?
Fotogenické stanoviště je téměř vždy, ale dva metry nad zemí, mezi haluzemi, pod kořeny... atd. Jsem úporný a raději nafotím 100 špatných snímků, než bych opustil "alespoň průměrné stanoviště" - protože holt jiné není.
To se Vám řekne "jít do něčeho širokého"...! Dostat to na políčko zase takový problém není, jenom potom ta perspektiva... Ta 35ka (nebo 75 u 6x7) nebo 24ka (resp. 55 nebo 65) je tak akorát, abych se dostal od fotografovaného motivu dost daleko a současně neposbíral např. prosvítající oblohu. Ty kontrasty se opravdu špatně "řeší".
Kinofilm ZDALEKA není jediný formát, který využívám. Naopak! Nejčastěji 6x7 (P67II), 6x9 (Fuji GSW690III, Bessa) i jiné. Ale když se jde "rekognoskovat", strkám do kapsy Hexar AF nebo Leicu s čistým svědomím, protože jejich objektivy (zvl. Hexaru) + Acros nebo Delta 100 nebo Plus X + některá z dobrých vývojek poskytnou do 30x40 "plnohodnotný obrázek".

[jenda1250]

Nedá mi to abych si nepřisadil . Sice si říkali f/64, ale velmi mmoho fotografií A. A. bylo cloněno na relativně malé clony, vetšinou okolo f/22 Možnost hodně clonit u VF je zase dost ošemetná, protože pro dosažení stejné DOF jako u SF nebo nedej bóže u kina s porovnatelným objektivem je potřeba mnohem větší clona (například kino vs 645 mi vychází as o 1.5 clony, u SF vs VF jsem nezjišťoval ale bude to podobné), takže pokud mi na kinu stačí clona 11, na SF už budu potřebovat 19 a na VF budu muset se skřípěním zubů použít 32. Difrakce funguje všude stejně, stačí se podívat do chytrých tabulek na netu jak klesá ostrost objektivů už při poměrně malém zaclonění. Mám vyzkoušeno že u Anglonu 120 raději 32 nepoužívat, 27 je akceptovatelná a nejlepší je 16 a 22. Super Angulon 90/8 se opět snažím clonit do f/22, protože u f/32 už je patrná stráta ostrosti. Naproti tomu Symmar 150 občas i na f/32 cloním stejně jako 210mm, tam bych se nebál jít i na f/45.

Problém s ostrostí jsem vyřešil následovně - neřeším. Ostřím na hlavní motiv, pokud si to situace žádá nebo umožňuje, naklápím standarty a cloním dle chuti jak chci mít čitelné prostředí, ale nesnažím se za každou cenu proclonit celou scénu, protože vím, že toho stejně nedosáhnu. Jsou situace, kdy mám ostré úplně všechno, ale pak jsou i záběry, kde je ostrý jenom hlavní motiv a pozadí nepatrně neostré. Náklony nejsou všemocné, ba naopak dokáží občas situaci ještě zhoršit (může dojít ve snaze dosáhout co největší hloubky ostrosti o nechtěné rozostření některých částí obrazu, které se na zvětšenině nemile ukážou).

[Pentaxista]

jenda 1250:
VF není moje parketa, ale máme asi podobnou filozofii... (Otázkou zůstává, zda jsme to tak vymysleli, nebo si to situace vynutila... nejspíše mix.)

[nojgi]

Quote

Ale když se jde "rekognoskovat", strkám do kapsy Hexar AF nebo Leicu s čistým svědomím, protože jejich objektivy (zvl. Hexaru) + Acros nebo Delta 100 nebo Plus X + některá z dobrých vývojek poskytnou do 30x40 "plnohodnotný obrázek".

Tak tomu už rozumím. I když jsou zmíněné objektivy na kino špička, přeci jen mi 35mm spíše evokuje reportáž než krajinu. Jinak to neberte jako útok, ale diskuzi. Myslím, že je sen každého z nás udělat knížku a úspěšně vystavovat.

Jenda1250:

Tabulky jsou samozřejmě k vadám objektivu neúprosné, ale jak sám píšete, záleží o jaký objektiv se jedná. Respektive stáří jeho výroby. Charakter a podání se sice jak již bylo zde psáno zhoršuje, ale vady, ostrost a podobné věci jsou v novějších sklech mnohem lépe řešeny. Možná to někdo nazve sterilitou k dokonalosti , ale to je jiné téma.
Sám jsem měl v ruce Summicron 40m v Leice CL a před asférický summicron 35mm. Rozdíl v ostrosti celé scény při ostření na hyperfokal je obrovský. A to jsem si myslel, že se 40mm jít už dál technicky nemohu.

K VF, přenastavení není určitě všemocné, ale ono i záleží v jakých rukou se stroj pohybuje. Jinak opět nic ve zlém. Také se s tím více trápím než dokonale využívám.

Ještě takový dodatek, opravdu na fotce 30x40 vidíte, zda jste použili clonu 2,8, ideálně kreslící u APO skel 4, 5,6, ideálně kresící u normálních skel 8, 11, 16 nebo zmíněnou fuj clonu 22?

Já tedy ne, ale pokud ano, ubere to spičkovému snímku mnoho nebo je důležitější zpracování nad obsahem? Ano, viděl jsem Láďu Kamaráda na Staroměstké radnici a technicky to bylo nepřekonatelné. Jen je skládáno z několika snímků kuli pobrání EV rozsahu scény a možná i různě ostřeno kuli hloubce ostrosti při použití nejépe kreslících clon. Byla to špička a je vidět, že to funguje. Na druhou stranu, kdo z nás dělá tak obrovské plachty.

Zpět k hyperfokálu, souhlasím s tím, že pokud nemohu dokonale proostřit musím si vybrat co bude ostré a co nikoliv. Myslím, že někdy může být výsledek mnohem zajímavější než dokonalá ostrost po celé ploše. Vynikne hlavní motiv.