28 odpovědí na toto téma

[krilo]

Ahojte.
Som sa dnes nudil, tak som sa rozhodol, ze zmeriam rovnomernost svetla produkovaneho zvacsovakom pri svieteni na fotopapier. Celkom ma vysledky prekvapili ... a nie velmi prijemne. Tu je link, este dam vysvetlivky a som zvedavy na vas nazor, http://kriloter.com/rovnomernost.xls.
Zvacsovak je opemus 5a, cize kondenzor, skusal som aj s matnicou aj bez. Meral som v piatich bodoch, stred a rohy. Rozmer osvetlenej plochy 25x17 cm. Objektiv el nikkor 2.8/50 zacloneny na 2.8. Skusal som 3 rozne ziarovky, philips softone, waty neviem, kedze som napis odstranil , ale bud 75 alebo 100. Dva kusy tychto ziaroviek s takou zvlastnou bankou, asi viete co myslim, jedna vacsia jedna mensia. A jedna matna ziarovka 150W s gulatou bankou, rozmerovo najvacsia. V ramceku horne antinewton sklo a dole negativny ramcek, cize obdlznikova diera ... Vysledky su v prilozenej tabulke, o rovnomernosti mozem len snivat, najlepsie vychadza ta vacsia softone ziarovka, aj ked stred svieti silnejsie. Zeby to bolo optickym stredom??? A to som si myslel, ze matnica riesi problem s nerovnomernostou ... Este skusim pomerat, ci sa pri vyssom zacloneni rovnomernost zlepsi ... Co na to vravite? Da sa to vobec nejako vyriesit? Otazka je, ci to ma nejaky vyznam, na fotkach som si totizto nevsimol nic. Zbytocna paranoia?

[krilo]

a da sa to nejako vylepsit? alebo to ani nevadi? dnes to este zmeriam pri pracovnej clone ako to bude vyzerat

[Lukas_87]

změř to při f/5,6, nahoru dej tu největší žárofku, co máš (150 w globe s průměrem cca 9 cm jsem měl já ke své plné spokojenosti) a aplikuj matnici.
joa změř to tak, že uděláš jednu zvětšeninu ničeho (tzn. nemít místo negativu nic a nebo tam mít prázdný rovnoměrně šedý políčko) na papír s co nejtvrdší gradací.
čímž si i hezky zkontroluješ, jestli budeš mít po celý ploše rovnoměrný zrno.

[krilo]

oukej, skusim, dik

[Niraj]

Jen pro info: jak a čím jsi to měřil?

[Pentaxista]

krilo:
Naměřené rozdíly jsou u Vás plus-minus-autobus 1/2 clony. To není až tak horké. Resp. je to řešitelné nadržením rohů při zvětšování.
Jak již zaznělo - žárovka s velkou baňkou, mléčnou, matnice, clonění 2 stupně nad nejnižší clonové číslo vyznačené na objektivu.
Lze řešit (pracně, ale "dokonale") vybroušením (matováním) matnice (= kusu skla) šmirglem pod vodou, brouskem (karborund, diamant). Je to a pokus omyl, dlouho to trvá, ale lze dosáhnout zcela rovnoměrného osvětlení. (Pozor! Bude to fungovat pro jeden typ žárovky, možná dokonce i pro jednu jedinou žárovku).
Další možností - tu já ale nemám) je nastříkání rastru na sklo matnice. Tak se třeba řeší rovnoměrnost osvětlení na šaukastlech (prosvětlovacích pultech) - není totiž žárovka, zářivka, které by nasvětlily třeba plochu 30x40 cm zcela rovnoměrně.
(Jeden z mých kolegů, kteří používali jako zdroj automobilovou halogenovou žárovku, to řešil tak, že trpělivě "umazával" střed matnice velm měkkou tužkou a tuhu "rozbabrával" prstem... Má to logiku, ale ve fci jsem to neviděl.)
Při měření na průměrně zvětšováku je třeba dát pozor, abyste se nevypekl jako já (než jsem si to uvědomil):
Měřil jsem Gossen Stalite-m (měří s přesností na 1/10 stopy nebo jako luxmetr) a to nejdříve s polokoulí. V rozích už to ale nejde, polokoule je osvětlována pouze "ze strany obrázku". Změnil jsem na plochý difusor, kterým se měří kontrast. Také špatně - dokud nebyl nakloněn kolmo ke směru dopadajících paprsků (tedy jaksi "nasměrován k objektivu"). Zkoušel jsem i bodové měření (1st) - zde bylo ale nutno měřit ze stejné výšky nad deskou kolmo nad místem měření. To bylo nejpřesnější.
"Bílý" papír nebyl až tak vhodný - švindloval. (Nevím, zda to nemůže být tím, že odráží různé vlnové délky různě... Ale to jenom spekuluji.) Nejlepší byl (kupodivu) kreslící papír z papírnictví, šedý, ten měl odrazivost cca 15% ("nedaleko střední šedé").
Pokud máte miniaturní čidlo luxmetru (je k mání např. pro Sekonic 508), asi to bude nejlepší.

[krilo]

Na meranie som pouzil selenovy plochy clanok, velkost zhruba 1x3 cm. Meral som na nom napatie v mV. Na doske zvacsovaku bol cierny zamat a na nom polozeny meraci clanok, koli odrazom ... Ked tak ale nad tym rozmyslam, je to v podstate normalne, ze stred svieti viac a ku krajom je svetla menej, proste fyzika.

[krilo]

pentaxista: dik za odpoved
Ten clanok je asi 1 mm hruba dosticka, takze myslim, ze aj v rohoch to bude relevantne meranie. Rozmyslam, ze skusim to zamazavanie matnice ceruzkou, ale zas, riesit to potom pre kazdu ziarovku ... no uvidim.
Nerobil som este vacsi format ako 13x18, takze zatial som si moc nevsimol, z eby to vadilo, uvidime pri vacsich formatoch ...

[jenda1250]

Nerobil som este vacsi format ako 13x18, takze zatial som si moc nevsimol, z eby to vadilo, uvidime pri vacsich formatoch ...

Tak víš co udělej? zacloň jak jsi zvyklý s objektivem jaký používáš, prostě všechno jako obvykle včetně zaostření negativu, který potom ale vyndáš, pak nastav kratší čas než obvykle (třeba poloviční) a udělej zkoušku. je potřeba aby ti vyšla asitak střední šedá nebo trochu světlejší. Až najdeš vhodnou expozici, tak odexponuj celý papír (pokud jsi všechno dělal na 13x18, tak na něj, optimální řešení, samo že celý políčko), vyvolej jako obvykle a uvidíš jestli jsou kraje světlejší nebo ne, případně jak moc. zárověň se ukážou případné chyby ve vycentrování. Pokud se ti bude celá plocha zdát všude stejně šedá, dál to neřeš .

[Pavel_P]

Mně by se často hodil opak - aby bylo ke krajům víc světla. Ony ty neznatelně tmavší okaje fotce docela často pomáhají. Nezkoušel jste někdo nějaký centrfiltr pod objektiv? Či případně nějaký jiný způsob? (mimo normálního nadržování samo)

[jenda1250]

Já akorát vyrovnával úbytek světla k okrajům, ale pro tvůj záměr by to mělo být použitelný taky.

těsně nad negativem mám matný sklo, na kterým je položenej pauzák a na něm (mamiaku nečti) vytištěný něco jako centr filtr přesně na míru mejm potřebám. když jsem udělal test, co popisuju výš, tak jsem dostal dokonale rovnoměrnou šedivku .

je to samo domo tuning, takže do normálního zvětšováku by se to muselo nějak vyšpekulovat .

[nojgi]

Když už je tu nakousnuto, dělá někdo s Rodagon WA?

Dnes jsem zkoušel 60mm na 645 a okometricky je to se světlem hrůza. Při kondenzoru pro 6x6 jsem nedostal celé políčko a na 6x9 byly rohy tmavší i bez negativu. Nakonec jsem tedy použil klasiku 105mm a kondenzor pro 6x9. Větší výtah, ale ukočírovat rukama fotografie šla. Při WA by to byl porod.

Měl někdo stejný problém nebo dělám nějakou ptákovinu?

P.S. Vycentrovaný zvětšovák nemám, ale že se to takhle markantně projeví u těchto objektivů jsem nečekal. Jinak objektiv to špatný nebude.

[Lukas_87]

WA skla se zásadně nedoporučuje používat s kondenzorem, jsou primárně určený a fungujou prej korektně jenom u zvětšováku s barevnou hlavou (četl jsem to několikrát na APUGu i photo.net a dalších místech a... no asi na tom něco bude).

[jenda1250]

WA skla se zásadně nedoporučuje používat s kondenzorem, jsou primárně určený a fungujou prej korektně jenom u zvětšováku s barevnou hlavou (četl jsem to několikrát na APUGu i photo.net a dalších místech a... no asi na tom něco bude).

Bohužel potvrzeno z vlastní zkušenosti. Zkoušel jsem jak na MG4 (kupodivu s bar. hlavou, + domácí tuning, takže nevylučuju, že s normánlí color3/ES4 to bude 0K) a na Op5 s kondenzorem a ani v jednom případě jsem nebyl nějak uspokojen. Na MG4 to nepěkně vinětovalo a na Op5 tam rohy nebyly skoro vůbec . Takže nadále používám na 6x4.5 rodagon 80/4; a WA 60/4 čeká v šuplíku až se mi ten problém bude chtít řešit.

[Lukas_87]

Bohužel potvrzeno z vlastní zkušenosti. Zkoušel jsem jak na MG4 (kupodivu s bar. hlavou, + domácí tuning, takže nevylučuju, že s normánlí color3/ES4 to bude 0K) a na Op5 s kondenzorem a ani v jednom případě jsem nebyl nějak uspokojen. Na MG4 to nepěkně vinětovalo a na Op5 tam rohy nebyly skoro vůbec . Takže nadále používám na 6x4.5 rodagon 80/4; a WA 60/4 čeká v šuplíku až se mi ten problém bude chtít řešit.

já teda četl něco v tom smyslu, že WA skla na kondenzoru poskytujou mizernou kresbu v rozích (netušim proč). to s úbytkem světla je pak stejný na kondenzoru i difuzní hlavě.
je to vlastně jediná věc, která mě tak trochu mrzí na tom mym focomatu 1c (polo-kondenzor) - že kdybych potřeboval větší zvětšeniny jak 60 cm na šířku, tak si s apo-compononem hm 4/45 asi tak moc nepomůžu (a biogon-s 5,6/40 je příliš drahej, ačkoli by díky konstrukci měl mít výrazně nižší úbytek světla směrem ke krajům obrazovýho pole).

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, u Rodagonu WA 1:4/80mm v kombinaci se žárovkou a
kondenzorem na Kaiser Modular V /starší verze do formátu 6x7/nic zde
uvedeného nepozoruji. Použitý kondenzor je na formát 6x6 /58x58mm/.
K proměření rovnoměrnosti osvětlení průmětny zvětšováku při výměně
žárovky používám Durst Luxoneg III HS, nebo Ilford IN-1. Ostrost poté
v ploše kontroluji použitím Micro Sight 25x , nebo Peak 2000 - Z.Koana Mod.-I, který spolehlivě zobrazí odchylku do 30° od svislé osy objektivu
zvětšovacího přístroje. Nastavení je dosti pracné, je dobré použít i mezi
skla jemnou tkaninu punčochy, která vizuálně zvýrazní pásma neostré
kresby zejména při okrajích, kde zaostřovací lupa již nestačí. Erik

[nojgi]

Vážení kolegové, u Rodagonu WA 1:4/80mm v kombinaci se žárovkou a
kondenzorem na Kaiser Modular V /starší verze do formátu 6x7/nic zde
uvedeného nepozoruji. Použitý kondenzor je na formát 6x6 /58x58mm/.
K proměření rovnoměrnosti osvětlení průmětny zvětšováku při výměně
žárovky používám Durst Luxoneg III HS, nebo Ilford IN-1. Ostrost poté
v ploše kontroluji použitím Micro Sight 25x , nebo Peak 2000 - Z.Koana Mod.-I, který spolehlivě zobrazí odchylku do 30° od svislé osy objektivu
zvětšovacího přístroje. Nastavení je dosti pracné, je dobré použít i mezi
skla jemnou tkaninu punčochy, která vizuálně zvýrazní pásma neostré
kresby zejména při okrajích, kde zaostřovací lupa již nestačí. Erik

WA 80mm je, ale určeno na 6x9cm. No já si říkal, že na kino 60mm bude skvělé, ale je určeno do 6x6 cm, takže trochu zklamán. Každý den holt není posvíceni.

[Jimmi]

...objektiv el nikkor 2.8/50 zacloneny na 2.8...

Ten objektiv je asi na konofilm, bereš to měření opravdu z plochy kinofilmu?

[krilo]

...objektiv el nikkor 2.8/50 zacloneny na 2.8...

Ten objektiv je asi na konofilm, bereš to měření opravdu z plochy kinofilmu?

ano, cez ramcek na kinofilm

[Vlcak]

Bohužel potvrzeno z vlastní zkušenosti. Zkoušel jsem jak na MG4 (kupodivu s bar. hlavou, + domácí tuning, takže nevylučuju, že s normánlí color3/ES4 to bude 0K) a na Op5 s kondenzorem a ani v jednom případě jsem nebyl nějak uspokojen. Na MG4 to nepěkně vinětovalo a na Op5 tam rohy nebyly skoro vůbec . Takže nadále používám na 6x4.5 rodagon 80/4; a WA 60/4 čeká v šuplíku až se mi ten problém bude chtít řešit.

já teda četl něco v tom smyslu, že WA skla na kondenzoru poskytujou mizernou kresbu v rozích (netušim proč). to s úbytkem světla je pak stejný na kondenzoru i difuzní hlavě.
je to vlastně jediná věc, která mě tak trochu mrzí na tom mym focomatu 1c (polo-kondenzor) - že kdybych potřeboval větší zvětšeniny jak 60 cm na šířku, tak si s apo-compononem hm 4/45 asi tak moc nepomůžu (a biogon-s 5,6/40 je příliš drahej, ačkoli by díky konstrukci měl mít výrazně nižší úbytek světla směrem ke krajům obrazovýho pole).

ja na kino pouzivam Apo Componon HM 2.8/40 - pekne sklicko, a na svejch mizernejch fotkach nejak obzvlast spatnou kresbu v rozich nepozoruju.
Doporucuju.

[krilo]

este ma tak teraz napadlo, niekde som vital o roznych kondenzoroch k roznym ohniskam, ja mam kondenzor len jeden, moze byt, ze je na ine ohnisko? ci co ... to akoze co ine ohnisko to iny kondenzor???

[krilo]

cital, nie vital

[Lukas_87]

ja na kino pouzivam Apo Componon HM 2.8/40 - pekne sklicko, a na svejch mizernejch fotkach nejak obzvlast spatnou kresbu v rozich nepozoruju.
Doporucuju.

jakej máš zvětšovák, mohu-li se zeptat (kondenzor nebo barevná hlava)?

[zajda]

Nastavení je dosti pracné, je dobré použít i mezi
skla jemnou tkaninu punčochy, která vizuálně zvýrazní pásma neostré
kresby zejména při okrajích, kde zaostřovací lupa již nestačí. Erik

to je výborný tip, díky

[Vlcak]

ja na kino pouzivam Apo Componon HM 2.8/40 - pekne sklicko, a na svejch mizernejch fotkach nejak obzvlast spatnou kresbu v rozich nepozoruju.
Doporucuju.

jakej máš zvětšovák, mohu-li se zeptat (kondenzor nebo barevná hlava)?

Kaiser System V, 6x9 - barevna hlava a pod ni je kondenzor.

[Lukas_87]

Vlčáku, díky - dokázal bys odhadem popsat rozměry plochy, jež u té barevné hlavy emituje světlo (no prostě ten spodek no) a pak zhruba vzdálenost té potvory od kondenzoru a vzdálenost kondenzoru od filmu?
abych měl trochu předsatvu o uspořádání, ono mám totiž tušáka, že na tomhle dosti záleží....

mimochodem - ještě k tomu EL-Nikkoru 2.8/50 N - dle většiny testů vycházel jako 50mm objektiv s nejmenší (téměř minimální) vinětací.

[krilo]

Hojte, ako je to teda s tymi kondenzormi? Su rozne kondenzory pre rozne ohniska?

[papo]

Jenom malou poznámku k tomu měření plochou selenovou destičkou: Myslím, že pokud je ta destička v rozích, je potřeba ji trochu nahnout tak, aby na ni paprsky dopadaly kolmo, tak jako když je přímo pod objektivem. Jinak je ta naměřená hodnota ovlivněna faktorem, který je tuším roven kosinu úhlu, kterým se paprsek odchyluje od svislice.
Jistě při expozici papíru paprsky do rohů také dopadají šikmo, ale povrch papíru se pravděpodobně při absorbci světla chová jinak než povrch té selenové destičky. Teď trochu spekuluji, ale možná by se tím dalo vysvětlit to, že na papíru není žádný úbytek vidět a přitom měření úbytek ukazuje.
Fakt je, že měřicí sondy, které jsou napojeny na nějaký časový spínač, mívají článek zapuštěný v malé šachtě a nad ní je sklo s kroužkem a při měření mimo střed se celá sestava musí nahnout tak, aby stín od kroužku a obvod šachty tvořily soustředné kružnice, jinak řečeno, aby světlo dopadalo na článek kolmo.