Přejít na obsah


Fotka

Regenerace závojujících a omylem osvětlených materiálů


  • Pokud chcete vložit odpověď, přihlašte se
1 odpovědí na toto téma

#1 Bret3

Bret3

    Dost toho nakecá

  • Registrovaní
  • PipPip
  • 971 příspěvků(y)
  • LocationPraha/Brno
Reputace: 7

Publikováno 29 April 2010 - 17:19:22

Vzhledem k tomu, že se opět objevil dotaz na regenerační metodu ing. Koblice pro zpracování starých závojujících nebo omylem osvětlených materiálů, rozhodl jsem se sem nějak sepsat vše, co o dané problematice tvrdí literatura, kterou vlastním. Sám se chystám tuto metodu v nejbližší době použít na "archivní" Neobromy a "archeologické vykopávky" zn. Mimosa :), takže veškeré informace nemám zatím přímo ověřeny a budu rád, sejde-li se v tomto vlákně časem dostatek zkušeností s různými materiály.

Regenerace dle Koblice
Zásobní roztok:
manganistan draselný....5 g
kyselý síran sodný.....30 g
doplnit vodou do.....1000 ml

Zásobní roztok vydrží v uzavřené lahvi až rok.
Pro práci se ředí v poměru 1:20 (v uzavřené lahvi vydrží až několik hodin). Při práci se roztok rychle vyčerpá, což se pozná nejlépe podle změny barvy na červenavou. Pracujeme při bezpečném osvětlení. Roztok nalijeme do čisté misky, vložíme regenerovaný materiál a kolébáme 2-4 minuty tak, aby se nezachytily bublinky. Papíry bereme jen pinzetami nebo v rukavicích.
Papír by měl během této fáze nasáknout a zvláčnět (týká se samozřejmě barytů). Poté papíry minutu oplachujeme v čisté vodě a následně vložíme do 1% lázně krystalovaného siřičitanu sodného, kde ho necháme 1-2 minuty.
Zpracováváme-li papír do zásoby, vypíráme ho dále ve vodě asi 3x po 5 minutách vyměňované. Papíry lze použít buď přímo po povrchovém osušení - mokrý papír se "přilepí" na sklo a můžeme zvětšovat. Nebo lze papír sušit potmě volně či v leštičce. Citlivost takto regenerovného materiálu klesne asi na 1/4 a vydrží až rok.

Tolik dle Koblice. Regeneraci popisuje ještě L. Křivánek a Macek s Paspou, leč mezi předpisy jsou rozdíly:

- Koblic uvádí, že nedochází ke změně gradace a nejvyššího zčernání, zatímco Křivánek upozorňuje na pokles gradace i nejvyšších zčernání. Macek a Paspa taktně mlčí.
- Macek a Paspa doporučují rozpouštet manganistan ve 100 ml teplé vody a pak smíchat s vodou, ve které je již rozpuštěný kyselý síran sodný (správněji hydrogensíran) do 1000 ml. Stejně jako Křivánek uvádějí možnost okyselit oxidační lázeň místo hydrogensíranem sodným koncentrovanou kyselinou sírovou. Dle Macka a Paspy 5 ml do zásobního roztoku, dle Křivánka 10 ml. Hydrogensíran se používá pro snažší manipulaci s krystalickou látkou než s kapalinou kys. sírové, z hlediska funkce by rozdíl být neměl-účelem je lázeň okyselit.
- A teď pro mě největší nejasnost. Koblic uvádí jako čisticí lázeň 1% roztok krystalovaného siřičitanu sodného, Macek a Paspa 2% roztok bezvodého siřičitanu sodného a Křivánek uvádí, že v roztoku kyselého siřičitanu sodného (bez uvedení koncentrace). Pokud mě moje vědomosti neklamou, odpovídaly by si 1% roztok bezvodého a 2% krystalovaného siřičitanu sodného. A pak je tu ten kyselý u Křivánka. Při použití manganistanových zeslabovačů se mě dostupné receptáře shodují na nutnosti odstranění zabarvení v lázni pyrosiřičitanu(disiřičitanu) sodného n. draselného, koncentrace poněkud kolísají až k 10% roztoku. Podle toho by měla čistící lázeň být z pyrosiřičitanu. Že tato lázeň funguje po použití manganistanového zeslabovače (byť neokyseleného) na hotové zvětšeniny ověřeno mám. Pro úplnost ještě uvedu, že Kulhánek uvádí ve svém receptáři nahraditelnost 1g pyrosiřičitanu sodného 1,2g bezv. siřičitanu sodného+0,47g konc.kyseliny sírové. Vzhledem k obsahu kys.sírové v regenerační lázni by možná mohla zafungovat právě tato náhrada při použití siřičitanové čisticí lázně. Nejsem chemik a pokud do tohoto někdo vnese více jasna, budu celkem rád. Ten rozdíl v koncentracích asi nebude tak kritický, jako případná nevhodná záměna chemikálií.
- A jen jako formální poznámku doplním, že Macek s Paspou upozorňují, že regenerační recept je již z roku 1914 od Burnetta.

Na čem se shodují všichni je to, že postup je nevhodný pro negativní materiály, protože ztráty citlivosti jsou značné a navíc dochází ke značné či úplné ztrátě citlivosti k barvám. Z tohoto pohledu se jeví jako problematické regenerovat i papíry s proměnnou gradací - pravděpodobně
tak získáme papíry s pevnou gradací odpovídající gradaci bez použití filtrace (či dokonce měkčí, dáme-li na Křivánka).
  • 1

#2 resolut

resolut

    Dost toho nakecá

  • Registrovaní
  • PipPip
  • 796 příspěvků(y)
Reputace: 292

Publikováno 1 January 2013 - 10:53:54

Nějaké nové poznatky? Už jste někdo regeneraci zkoušel?
  • 0




0 uživatel(ů) prochází toto téma

0 členů, 0 návětěvníků, 0 anonymních