9 odpovědí na toto téma

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, přístroje velkého formátu jsou přímo předurčeny svou
variabilitou nastavení k zachycení těch nejjemnějších detailů a tonality,
s jakou se setkáváme u zátiší. Obrazové pojetí zátiší se vine jako nit v
celé historii fotografie, mění se dekorace, zobrazené objekty, osvětlení,
ale přes všechny zmíněné okolnosti zůstává zátiší svými možnostmi tak
trochu opomíjeným, ale ve své podstatě svrchovaně obtížným tématem
oddělující pouhý technický snímek od fotografie, vyjadřující tvůrčí obraz
jejího autora. Pojďme se navzájem podělit o Vaše zkušenosti s výběrem
námětů, dekorací, fotografovaných objektů, Vámi preferovaného druhu
osvětlení, pomůcek a cíleného užití fotografického zátiší třeba k výzdobě interiérů Vašich domovů. Erik

[tomas.kontakt]

zdravím kolego, jako fotograf nemající ve svých možnostech VF aparáty, velmi rád si, k tomuto mně blízkému tématu, pročtu rady a zkušenosti.
Jistě se ve fotografii zátiší uplatné nejen VF kamery, ale i SF jež používám..

[prema]

Erik Kurach píše : Vážení kolegové, přístroje velkého formátu jsou přímo předurčeny svou variabilitou nastavení k zachycení těch nejjemnějších detailů a tonality, s jakou se setkáváme u zátiší.

Od doby ,co již tak omezenou plochu mého bytu dále zmenšuje přítomnost VF mašiny a několika blbinek k ní mám s jejím výstupem v souvislosti se zátišími ( pokusy o ně) stálý problém s přílišnou dokonalostí podání. Když jsem nějaká zátiší zrealizoval na SF a 400 ISO filmy a nazvětšoval na 40x40, tak charakter, který byl dotvořen jemným zrnem mě velmi uspokojoval. To co leze z VF a mých skel / tessar 210, xenar 360/ je na můj vkus v případě zátiší příliš dokonalé, realistické, až se mi to nelíbí. Dlouhodobě proto zkouším všelijaké prasoxy na způsob vřazování lehce mastných ( třeba selektivně) filtrů , zapraseného skla mezi objektiv a objekt, vřazování nejobyčejnějších dioptrických předsádek +1,+2 D atp. Přirozeně prasoxující sklo bohužel nemám. Někdy se zadaří a vzniknou zajímavé jevy a změna charakteru dodá scéně na kapku výtvarnějším a tajuplnějším dojmu. Ale obecně je pro mne zátiší s VF neuvěřitelný oříšek, a to nejen pro výše uvedený problém, ale také , v případě zátiší nějakým způsobem vytvořeného a stylizovaného , aby to všechno nebyla nějaká umělotina, křeč. Všem, kteří tímto tématem nějak opovrhují a dívají se na něj z patra bych přál, aby si to vyzkoušeli a vytvořili něco opravdu k světu. Zlatý dokument, kde se mnohdy vhodné situace nabídnou hotové a samy .

[Sokolík.]

Zvládnutí technické stránky je bohužel jen první krok a i ten trvá celá léta,jak všichni víme. Pro mne osobně to byl docela šok,asi dvanáct let jsem piloval techniku,abych si pak uvědomil,že to celé je na nic,pokud nebudu vědět například to,kde nalést vhodné náměty,s patřičnou patinou,které si přímo říkají o zachycení. Je třeba míti cit pro nalezení správného úhlu,správné kompozice,popřípadě být vybaven určitým citem,při komponování prvků a jejich pozorování,co s nimi světlo provádí.
Prostě,bez námětu,to jest jeho nalezení,se jaksi ani neuprdnu a fantazie jsou mi na nic...A to platí i u určitých rekvizit,ze kterých se některá zátiší dají sestavit.
Ostatně kolegové - jak se stavíte k možnosti, komponováním aktivně vstupovat do takzvaných "nalezených zátiších" ? Jsou na to poslední dobou dost rozdílné názory,někteří autoři to striktně odsuzují,já si spíš myslím,že by fotograf měl mít stejné právo na svobudu při tomto procesu,jako např. malíři při komponování svého obrazu. Tedy,co vy na to ?

[nojgi]

Eriku, držím palce s tímto tématem, ale obávám se, že s takovouhle věcí zde neuspějeme. Ono to chce hodně šiřoký přehled od malířství až po současnou fotografii.

Z čeho se můžu zbláznit a nedá mi spát jsou zátišíčka Luďka Vojtěchovského. Přistoupil k tomu jinak, protože poskládáním pod zvětšovákem se nemusí držet reality a věnovat se jen svému vidění.

http://www.ludekvojtechovsky.com/

Jinak na temné asi není nikdo, kdo by neznal Reicha. On měl také moc krásné věci ad těch reálných až po abstrakci. Něco málo nového je ve čtverečku. Snad ještě někdo vydá nějakou jeho tématickou knihu.

Jinak mám rád samozřejmě Sudka, Jaroslava Rosslera, Eugena Wiškovského..atd. Létavice od Kysely je taky fajn. Je toho moc a malířštví musím teprve probádat.

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, nalezené/á/ zátiší, objet trouvé, found object, found art
je mnohdy chápáno ve zcela odlišných souvislostech, spíše jako nalezený
snímek čehokoli, co upoutalo fotografovu pozornost a co nějak nalezl. Je
velikým omylem komerčního fotografického pohledu nahlížet na nalezená
zátiší tímto způsobem. V mistrovských fotografiích Emily Medkové, Viléma
Reichmanna můžeme spatřit udivující náměty, nahlížející "pod povrch věcí
zdánlivě všedních" , které jsou pohledem fotografa transformovány zcela
realisticky do imaginárních zjevení, přicházejících s přesvědčivostí v jiné,
důkladně vizuálně zachycené reality. Svrchovaně analytický pohled, jímž
fotograf dokáže najít a zobrazit podobné náměty, považuji za vyjímečné umění, jakého je v dnešní, povrchními obrazy přesycené době, schopen
jen velmi úzký okruh autorů - mistrů fotografického vidění. Erik

[nojgi]

Děkuji za připomenutí Reichmana a Medkové.

[Blekentvajt]

..... aby to všechno nebyla nějaká umělotina, křeč. Všem, kteří tímto tématem nějak opovrhují a dívají se na něj z patra bych přál, aby si to vyzkoušeli a vytvořili něco opravdu k světu. Zlatý dokument, kde se mnohdy vhodné situace nabídnou hotové a samy .

Naprostý souhlas. I při fotograování v plenéru má člověk kolikrát problém rozhodnout se právě pro tenhle úhel pohledu, tuhle ohniskovou vzdálenost, tuhle hloubku ostrosti atd. tak, aby výsledek odpovídal záměru. Oproti od zátiší má však jednu z nekonečně mnoha proměnných fixní, neb nelze (většinou) překomponovat snímané objekty - posunout kostelní věž, vyměnit kravín v pozadí za nádraží atp. žeano. U zatíší jest volitelnou proměnnou naprosto vše, od světla až po ten "kravín". Jednu zřejmou výhodu zátiší ale (alespoň pro mne) má a to je jeho abych tak řekl "časová dostupnost" a nezávislost na vnějších okolnostech. Lze si s tím po večerech hrát bez ohledu na to jestli nakonec něco vyfotíte, ponivadž v tom následující večer lze snadno pokračovat. Začal jsem nedávno se zátiším opět trochu koketýrovat, ale povětšinou jenom šteluji a na stisk drátěnky kolikrát ani nedojde

Nojgi> ten Vojtěchovský je pěknej, připomíná mi to Rösslera, kterýho žeru, ale jako argtradista tíhnu spíše k holandskému monochromnímu banketu

[kelfik]

Já raději zátiší nearanžované a vůbec nemusí být jen v ineriéru.Krásné zátiší se dá najít všude kolem nás,ale ne všichni ho hned vidí.

[MR]

snaha oddělit pouhý technický snímek od fotografie, vyjadřující tvůrčí obraz autora, je mi blízká, její realizace je ovšem obecně zřejmě nesnadná, zvláště, pokud má jít o tzv. čistou fotografii, ve které je vše na negativu, navíc bez multiexpozice, v poslední době se mi kromě Jana Raby proto líbí Ivan Pinkava, jeho zátiší mě inspirují velice