75 odpovědí na toto téma

[sokolvideo]

Jirko viem, aj ja to občas lúštim, keď niet inej pomoci, hlavne za pomoci detí, ale keď nemusím, tak nemusím a radšej ruky preč

[sokolvideo]

Nakoniec som trochu prebehol internet a urobil som vývojku Agfa 72, je to vlastne koncentrovanejšia verzia Agfy 8 a riedi sa v pomere 1:10, urobil som len 100ml vývojky, na vyskúšanie účinnosti glycinu mi to stačí.
Výsledok? Môj glycin je úplne vťahu, film po "vyvolaní" je úplne čistý.

[ToFF]

Zdravím, síce trochu mimo tému, ale nikde sa nemôžem dopátrať k vyvolávaciemu času Fomy 200 pre DK-20. Exponujem ho na 160ASA, v kino prevedení.
Emulzné číslo: 009915-2. Až ho vyvolám, budem referovať.

Ahoj, T200 vyvolávám v DK-20 5 minut a s kondezorovým zvětšovákem v pohodě na N, nebo Spc papíry. Pro zvětšovák s komorou (difuzní světlo) to bude trochu dýl.

Bohužel mám jen zkušenosti s dělenou DK-20, u T200 mám v poznámkách roztok A - 8 min., roztok B - 4 min.

Přesunuto z jiného vlákna

[Vojta]

Ve svých poznámkách mám k DK-20 napsáno (zdroj kdesi na netu):

Vývojka DK-20 ve čtyřicátých letech nahrazena D-25, v padesátých Microdolem a v šedesátých Microdolem-X.
V dnešní době se její užití nehodí kvůli nízké ostrosti a sklonu k dichroickému závoji.
Popřípadě se doporučuje redukovat množství thiokyanatanu (rhodanidu) na 50% a přídavek 0,25g Polyvinylpyrolidonu.

[mclusky]

Mám možná dost možná přiblblý dotaz. Má smysl užití jemnozrnných vývojek na filmy se střední a vyšší citlivostí (HP5)? Nějak tuším, že filmy vyšších citlivostí mají větší zrno již v základu (HP5 pak konkrétně větší než Trix, nebo filmy s plochými krystaly) - jsou jemnozrnné vývojky cestou nebo zrno jen rozmyjí (jak jsem se dočetl v diskuzi o microphenu)? Samozřejmě počítám s tím, že bych musel film náležitě o tu 1/3 bo 1/2 clony přeexponovat a tím přišel o krapet citlivosti.

[dubraro]

Jemnozrnné vývojky se používají právě na filmy s vyšší citlivostí a ani není potřeba film přexponovávat. Přitom je dále dělíme na vývojky pravé jemnozrnné - jemnozrnně vyvolávající, jako Atomal, DS-10 a nepravé jemnozrnné - zrno rozmývající, jako D-76, Microphen.
Filmy s nižší citlivostí jsou jemnozrnné samy od sebe a používají se pro ně vývojky s vysokou hranovou ostrostí (accutance) jako Rodinal, DS-12.

[Vladik]

Mclusky, otazka je zcela na miste.

Zajimave je, ze ta zalezitost, kterou jsi predlozil, byla vyresena jiz pred druhou svetovou. Ve Fotografickych obzorech je to velmi casto obsirne rozebirano v mnoha clancich (dano nastupem maleho formatu a nutnosti jemnozrnneho vyvolavani kvuli velkemu zvetseni).

Ono prvnim problemem je i samotne definovani "zrnitosti - zrna". Bylo by to na delsi debatu, ale v zakladu je mozne rici, ze "zrnitost" je dana nejvice vlastnostmi filmu a to tak zhruba z 50%. Samotna vyvojka zrnitost ovlivni tak ze 30%. Zbytek jsou dalsi podminky vyvolavani. Zejmena potom mikroretikulace zelatiny dana teplotami nebo spise rozdily teplot lazni, pricemz plati, ze pokud je nasledujici lazen chladnejsi, tak je zrnitost vyssi. Dalsi velky vliv ma rychlost a teplota, pri ktere je film susen. Lepsi je pozvolne, pomale suseni spise chladnym vzduchem.
Dale v FO psali, ze v zakladu (neznali jeste moc vyvijece barevnych vyvojek, ackoli i ty jsou derivat PPD, myslim, ne? ) je jedinym skutecne jemnozrnnym vyvolavacem parafenylendiamin, ktery ale vzdy vyzaduje preexpozici. Sam prakticky nefunguje, ma malou aktivitu, proto se pouziva ve spojeni s jinym vyvolavacem, ktery funguje superaditivne. Zajimave je, ze prave tou preexpozici je dan i vyssi pocet zarodku- poruch pro vyvolavani, tj. je zalozeno na vyssi pocet zrn.
Je taky nutne si uvedomit, ze to, co vidime na negativu, nejsou zrna samotna, ale shluky zrn, kterou jsou ovlivneny podminkami pro jejich shlukovani, zejmena hodnota pH a cas (delka) vyvolavani. Z toho pH taky plyne jine oznaceni pro vyvojky neprave jemnozrnne - vyvojky slabe alkalicke. Ty jsou velmi casto doplneny konskou davkou siricitanu, jehoz cinnost je ovlivnena spise delkou pusobeni, nez primo koncentraci (zjednodusene). A vse jde ruku v ruce. Siricitan rozpousti stribro a uplatnuje se tak castecne fyzikalni vyvolavani (opet zavisle na delce vyvolavani).

Jak uz jsem psal, je to na delsi debatu. Ale v zasade je dulezite vybrat vhodny film, vhodne (presne) exponovat, vyvolavat, co nejkratsi dobu, dodrzovat teploty lazni a susit spise pomalu v chladnem vzduchu. Velmi nachylny na retikulaci je treba Rodinal a to diky pouziti louhu a vysokemu pH, oboji "tyra" zelatinu. Rodinal sam o sobe tak nemusi byt "hrubozrnny", ale je nutne dat pozor na technologicky postup.

[otik]

Focal jsem v létě používal, na fomu 100 a musel jsem hodně přikrmovat, na expozimetru nastavené iso 25. Na kinofilm, subjektivně moc pěkné. Na léto jí zase namíchám. Co mě taky překvapilo je trvanlivost. Používal jsem tedy regenerátor, ale po asi dvaceti filmech stále stejné výsledky. Nedávno jsem jí vylil a možná jsem ani nemusel.

[Nimrod]

tak jsem poprvé zkusil dělenou dk-20 na zkušebním panu f plus (s nedělenou hrozně bojuji, nelezou mi z toho většinou taková světla, jaká bych si představoval). a jako pěkný soudě dle negativu, ale udělalo mi to takovou dost podivnou mapu po celém negativu. jelikož to byl jen zkušební film, po praní jsem ho nemáchal v destilce se smáčedlem. párkrát jsem to už tak udělal a vždycky to bylo ok. no nic, říkám si, vymáchám to teda v destilce se smáčedlem. namotal jsem film zas na cívku a nechal ho se koupat 1/2 hodiny. po vyndání mapa zůstala, ale dala se odstranit, jestli jsem dobře viděl, prostým přejetím prstem. teda nemá někdo ponětí, co to je? přijde mi to snad jako jakýsi zbytek antihalační vrstvy. jsem zvyklý vždycky přednamočit, ale kdesi jsem četl, že u dvoulázňovek to není dobrý nápad, tak jsem nepřednamáčel. překvapilo mi, že vývojka jako taková ani nezměnila barvu. když přednamočím, tečou pak pěkný lsd barvičky... nicméně pana f plus jsem nikdy v dk-20 ani nedělený nezkoušel, tak nemám porovnání, jak se chová (máchám hp5+). a ještě se mi tenhle film válel už asi víc jak rok ve skříni, ale do tý doby byl v mrazáku, tak si myslím, že to nebude mít vliv (volal jsem i asi 3 roky starýho pana f plus v 510pyro a nebyl problém)

[Notorius]

tak jsem poprvé zkusil dělenou dk-20 na zkušebním panu f plus (s nedělenou hrozně bojuji, nelezou mi z toho většinou taková světla, jaká bych si představoval). a jako pěkný soudě dle negativu, ale udělalo mi to takovou dost podivnou mapu po celém negativu. jelikož to byl jen zkušební film, po praní jsem ho nemáchal v destilce se smáčedlem. párkrát jsem to už tak udělal a vždycky to bylo ok. no nic, říkám si, vymáchám to teda v destilce se smáčedlem. namotal jsem film zas na cívku a nechal ho se koupat 1/2 hodiny. po vyndání mapa zůstala, ale dala se odstranit, jestli jsem dobře viděl, prostým přejetím prstem. teda nemá někdo ponětí, co to je? přijde mi to snad jako jakýsi zbytek antihalační vrstvy. jsem zvyklý vždycky přednamočit, ale kdesi jsem četl, že u dvoulázňovek to není dobrý nápad, tak jsem nepřednamáčel. překvapilo mi, že vývojka jako taková ani nezměnila barvu. když přednamočím, tečou pak pěkný lsd barvičky... nicméně pana f plus jsem nikdy v dk-20 ani nedělený nezkoušel, tak nemám porovnání, jak se chová (máchám hp5+). a ještě se mi tenhle film válel už asi víc jak rok ve skříni, ale do tý doby byl v mrazáku, tak si myslím, že to nebude mít vliv (volal jsem i asi 3 roky starýho pana f plus v 510pyro a nebyl problém)

Mohl by to být dichroický závoj, ang. dichroic fog. Dělala mi to nedělená DK-20. Řešení viz příspěvek od Vojty 31 srpen 2011 - 12:56:29.

[Nimrod]

děkuju. já furt přemýšlel, jak to může vypadat... čekal jsem, že to bude něco jako bromidový pruhy. no uvidíme s hp5+, jak si budou rozumět

[Notorius]

děkuju. já furt přemýšlel, jak to může vypadat... čekal jsem, že to bude něco jako bromidový pruhy. no uvidíme s hp5+, jak si budou rozumět

Jestli to je ono, tak by to mělo jít velmi opatrně stáhnout. např. namočenou vatou.

[Notorius]

děkuju. já furt přemýšlel, jak to může vypadat... čekal jsem, že to bude něco jako bromidový pruhy. no uvidíme s hp5+, jak si budou rozumět

Podívej se na druhý příspěvek ve vlákně, kde o tom píše Sokolík.

[Nimrod]

jo, myslím si, že by to jít mělo. děkuju

[Stříbrokaz]

Bromidový pruhy to nebudou, diochorický závoj - no, nevsázel bych na něj. Co jsem dělal s DK-20 (jednolázňovka, regenerovaná), tak mi z ní vypadávalo stříbro, asi teda koloidní. Filtrovat se to moc nedařilo, lepší bylo počkat, až se usadí a slít. Na filmech jsem si ničeho nevšim, ale mám zvyk filmy nakonec smáčedlem protahovat, třeba to opadalo A vývojnici mi definitivně vypucoval až inverzní proces.

 

Btw: když stříbro budete pít, neboco s tim ty cvoci dělaj, nadobro zmodráte.

https://encrypted-tb...NNwOuF_1Z8ikp1A

[Vojta]

Já používal dělenou DK-20 pouze na stovkové filmy a to jednorázově 300 ml pro rotační volání. Rozpuštěné stříbro jsem pak ani nezaregistroval.

Fungovala překrásně.

[Drpetko1]

Pracujem s vyvojkou DK20  s delenou verziou. Používam starý Metol ktorý má špinavo sivú farbu. Vyvolavacie časy pre Foma sú 11-12-13 min cca pre 100-200-400ASA.

 

Naposledy som ale zarobil novú vývojku, s metolom z inej várky, ktorý má takmer bielu farbu oproti toho sivého metolu. Taktiež starý Metol,ale asi ten sivej farby je starśí. Pri hore uvedených časoch, mám oproti predošlej vývojke obrovský skok kontrastu a prepalov.

 

Predpokladam, budem musiet znizit časy cca o 3-4 min pre kazdu citlivost.

 

Stretli ste sa niekto so sivou aj bielou verziou Metolu súčasne, čerstvo zakupený Metol má akú farbu ? Evidujem poriadny rozdiel vo vlastnostiach vyvojky. B-čko roztok pouzivam s Boraxom.

 

Dakujem.

[Pentaxista]

"Čerstvý" metol má barvu bílo-našedlo-světle medovou. Postupem času směřuje k medové s lehkým šedým nádechem. Ale může tomu být i jinak...

Já sám pracuji s metolem cca 25 let starým a před několika lety jsem "dojel" (ze zvědavosti) metol po mém tatíkovi, který ho koupil těsně po druhé světové válce (originál Agfa Leverkusen, sáček jakoby z pergamenového papíru a papírová šroubovací dóza (!!!) ). Vůbec nic mu nebylo! Měl jsem ho asi 80 gramů - asi máte představu, co vývojky z něj bylo uděláno.

Stejně tak tomu bylo i shydrochinonem a rekordmanem byl Rodinal, který vypadal jako mírně zředěný tér, na dně lahvičky "neředěný asfalt" - a normálně pracoval!

Nepochybuji, že se každá chemikálie může "zkazit", ale v tomto případě mi to je jakési čudné...

[Drpetko1]

Zohnal som po starej a už mŕtvej fotografke cca 2kg s označením METOL toho "bieleho" metolu. Konzistencia je taká istá ako ten moj pôvodný šedý starý metol,aj sa sem tam trbliece. Ale ten rozdiel vo vývojke mi je zahadný.

 

V DK20 v delenej verzii aplikujem pôvodný starý šedý metol,výsledky su na Fomapan špičkové,kontrast normálny,proste bomba výsledky.

 

Uvažujem, či náhodou neexistujú verzie metolu výdatnejší a normál to je asi hlúposť,alebo ze sa vyrabaju viacerými spôsobmi a výsledky su preto rozdielne.

 

Či náhodou to nebude v tom, že jeden je PA a druhý čistý...netuším aké su rozdiely vo farbe pri čerstvých Metoloch (PA a čistý)...

[keko]

Mozno sa to tu bude opakovayt ale:

http://centralchem.sk/?IDe=225496

Nepride mi ta cena udesna, skor mi je luto si kupit cele kilo a trpnut nad jeho osudom. /ri dnesnych cenach filmov skusat neoverene chemikalie mi pride ako drahsia cesta. Skusme sa zamysliet: 100g metolu za 11€ pri spotrebe 5 g/l a vytaznosti okolo 5-10 filmov /l je asi 15 az 30 centov nakladov na metol.

Prec s neoverenymi metolmi!

[Drpetko1]

Ten metol ale vyvolava, len kontrast postupil strasne hore.

 

Ten moj starý ORWO Metol, ktorý je šedý, pracuje s normálnym kontrastom pri DK20.

 

Všeobecne, vyvojku  DK20 povazuju za kontrastnu vyvojku. Zrejme s touto bielou formou Metolu.

 

Ja som ale DK20 začal praktizovať s tým starým ORWO metolom,a tam je kontrast nádherný a neagresivny...

 

tak teraz...bud to je niečo iné ako metol (ale to nepredpokladam),zrejme má metol dve obdoby...to je moja uvaha,ale mozno sa mýlim.

 

Každopádne budem testovať na nizsich časoch, co to spraví.

[keko]

No, len aby to bolo metol. Teda cisty metol. A nie namiesana univerzalna vyvojka. Trebars.

[Drpetko1]

No, len aby to bolo metol. Teda cisty metol. A nie namiesana univerzalna vyvojka. Trebars.

Veď to,je to take podivné biele,ale hadam profesionalna fotografka by tam len zo srandy napísala METOL ?...

Skusim tie nizsie časy a uvidime, ked aj v tedy bude kontrast hore,tak to bude nieco ineho...asi do koša patriaceho.

[keko]

Metol nezvykne zvysovat kontrast. Vacsia navazka, vyssia teplota, ci zasaditejsie prostredie vedie k hypoproporcialnemu zvysovaniu denzit.

Je jedna dobra metoda, ako zistit, ci ide o cisty metol. Skus ho pouzit 5-10g/l spolu s asi 50g sirticiatnu sodneho/l. Ak vyvolava pekne, ide o metol. Ak nevyvolava, ide o hydrochinon. Ak vyvolava i tak kontrastne, bude to nejaka kompletna alkalicka vyvojka.

Aj ked mas v garazi kdeakych srobikov, vrtaciek a ztazka pouzitelneho harampadia po dedkovi, na chemiu bez historie tazkeho spolahnutia.

[jirin_ol]

Má zkušenost je podobná jako  u pánů Keka a váženého a ctěného Pentaxisty.  Čistě bílý metol jsem ještě neviděl, resp. si nepamatuji.   I  ten čerstvý,  který jsem získal před pár lety,   v zatěsněném  plechovém  soudku,   uvnitř v zataveném  vakuovaném pytli,   byl  světlounce medový  prášek.   Ty různé "metoly",  stáří  zřejmě  značného, které mi  prošly  rukama  a  spotřebovávám  dodnes,   mají  barvu  od  světle  béžové  až  po  světle šedou s  okrovým odstínem,   ale  fungovaly a fungují   prakticky  stejně,   ať  už  v  negativních (obvykle  D76d,  FX-xx),  tak  pozitivních vývojkách dle různých recepisů.   Pravda,  vesměs  nepoužívám  čistě  metolové  vývojky,   vždy  využívám  superaditivity  s kombinací s jiným vyvolávačem,  ale  nemyslím si,  že se by  popsaná až tak  výrazná změna  kontrastu  se  mohla  ve  stejném receptu  se  stejnou navážkou,  koncentrací  a teplotou jen díky čerstvějšímu metolu mohla  nastat -   pochopitelně,  pokud  ten  původní,  starý metol  nebyl  zoxidovaný, navhlý,  zvětralý  či  skladovaný s přístupem světla,   a  na jeho slabou aktivitu  si  člověk  mohl zvyknout a  přizpůsobit  mu  vyvolávací proces na požadovanou densitu a  kontrast.  Pak  nedotčená aktivita  čerstvého metolu by mohla  znamenat  překvapení.   Ale  tohle  vařím  z  vody,  jen spekuluji.  

 

p.s.   dovolím si ještě jednu  spekulaci:   v DK20 je  celkem  dost  rhodanidu draselného,  dle mého názoru  nepřesnost  v  jeho navážce  by mohla  kontrast  u této vývojky docela podstatně ovlivňovat,   přeci jen  rozpuštění  stříbra  ve slaboučce krytých partiích obrazu  bude  mít  větší  vliv  než  v silněji  krytých.   Stejně je zajímavé,  že   v porůznu publikovaných  receptech na DK20  se udávané množství  thiokyanatanu   liší v  rozmezí  0,77-1g/l  (což  jest  docela hodně!)