Uvedl jsem tu nedávno rádobychytrý příspěvek o tom, jak uchovávám nezafixované pozitivy Polaroid 55 a 665 v temnu krabice, čímž se vyhýbám natření povrchu pozitivu přiloženými houbičkami, napuštěnými fixačním činidlem. To vytváří jednak lesk fotografie, která vypadá na první pohled jinak, pro mne hůř než pozitivy nezafixované, jednak se nelze vyvarovat minibublinkám, přesahům po jednotlivých tazích plochou houbičkou, tzn. vrstvením fixačního...řekněme "laku" a dalším artefaktům, které jsou patrné pouhým okem a také při skenování fotografií.
Nevěnoval jsem pozitivům velký zájem už proto, že oba filmy zachovávají negativ, zvětšitelný klasickým procesem. Pozitivy uchovávám jaksi bokem, něky, nerad, ale přece, je daruji svým modelům.
Prohrabal jsem se krabicemi znovu a musím konstatovat, že nezafixované fotografie prostě dál pracují, vyvíjejí se. Jak to vypadá? Prostá odpověď: Světlé plochy zbělají, vytratí se původní kresba ve světlech. Nic, o co by člověk stál.
Nevím, co mne vedlo k takové pyšné domněnce, kterou ještě šířím dál, že fixovat není nutné. Je. Chcete-li u těchto a jistě jiných profi filmů zachovat původní kresbu, fixovat musíte. Čiňte tak nicméně s rozmyslem, to znamená opatrně, nepřetahujte jednotlivé tahy, aby se nevrstvily, nenatírejte fotky jako dveře emailem, nejprve dolů, pak zleva doprava, zkrátka, jedna vrstva po celé ploše, konec. Houbičky, které jsou součástí balení filmů, měŇte, jedno natření a šup s ní do koše. Nevystačíte myslím s jednou houbičkou na jeden pozitiv, ale 1 houbička na 2 fotky asi ano.
Ještě poznámka k tomu, co se stane, když provedete fixaxi ne hned, ale po určité době:
Jednak chytnou některá místa na pozitivu nahnědlý odstín. To by mohl být i chtěný efekt, alespoň pro mne. Zafixováním hnědnutí končí.
Zajímavé je, že u zcela vybledlých fotek dosáhnete úporným fixováním ("Přece to tam bylo.....":-) skutečně vystoupení kresby. Ta je, záleží to dle mého na tmavosti původní fotky, viditelná lépe ze strany. Nicméně, tahle kresba je již "vytažitelná" skenováním.
Takže, fixuji, fixujete, fixujeme...
Pokud by měl někdo zájem podělit se o zkušenosti s profi filmy Polaroid, zejména filmy 55 a 665 (uchovatelný negativ) a filmy formátu 8x10" (nejvíce mám Polaroid Type 809), kontaktujte mne prosím na e-mailu fotostepanek@gmail.com.
Pracuji na webu s tématikou Polaroid: konverze starých přístrojů na současný formát (instantní i neinstantní, planfilmy, packfilmy, svitky), fórum atd. Pokud byste mne někdo chtěl podpořit, budu rád za každou instantní energii, která přijde zvenčí.
S Ivanem Malým jsme vymysleli pozdrav "Světlu vstříc".
Já jsem teď vymyslel polaroiďácký pozdrav:
"Dobré instantní!"
Takže vám všem přeji "DOBRÉ INSTANTNÍ!"
ráno, dopoledne, odpoledne, dobrý instantní večer, dobrou instantní noc, no a...dobrý instantní sexuální život!
Mějte se krásně instantně.
Štěpánek
fotostepanek@gmail.com
http://www.flickr.com/fotodeviant Fixace pozitivu s časovou prodlevou. Hnědnutí v rozích. Nevylučuji, že rohy nebyly zafixovány ve stejný čas jako zbytek snímku. Celkově byl tento snímek podexponovaný.
Polaroid 665

Párty u mne. Přítomné fotografy, Taťánu Ferkovou, kolegu, jehož jméno mi teď vypadlo (promiň.....) a Zuzku z Brna, mou přítelkyni (chybíš mi, Zuzko), jsem přinutil, aby se postavili před objektiv stejně jako k tomu nutí s takovou samozřejmostí své modely. Mysleli, že si dělám legraci a "duchařili", jak vidno.
Jen taková legrácka, žádný vážný záměr, kompozice prachbídná, modelové se flákají, i když Zuzka (vpravo) vypadá jako Virginie Woolfová. Fotografii by snad bylo možné použít do nějaké knihy o telekinezi a jiných parapsychologických jevech (Poltergeist:--)
Postižení mejí před sebou kostky z dřevotřísky, natřené na bílo. Právě ty se časem zcela vyšisovaly, stejně jako bílé nebo skoro bílé látky, jediný oděv, který měli povolený.
Polaroid Type 55 (planfilm, ISO 50)