15 odpovědí na toto téma

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, fotografuji pro to, abych mohl přemýšlet. Jednak se tím
ujišťuji o cestě, kterou jsem od té doby stačil urazit, jednak se mi vrací i
mé tehdejší pocity.... Slouží mi jako varování i povzbuzení, abych znovu
probudil to, co mě pohánělo k alespoň trochu slušnému výsledku.... Erik

[Enthropy]

Mám to podobně. Ale ještě k tomu je to samotné dělání pro mě ideální pohon mozku k přemýšlení. Nikde jinde se mi nerozjímá o všem možném líp, než nad miskama, ve kterých se rodí obrázky.

[Karel Prskavec]

Pro mě je to především rozjímání v přírodě.
Karel Prskavec

[LaarsenGranz]

To je zajímavý.

Já foťák neměl v ruce už asi rok, a popravdě ani nevím, zda-li ještě chci.

[spooky]

To je sranda, ja práve fotografujem aby som nemusel premýšlať.
Vo fotokomore je taký úžasný kľud a práve vtedy úplne vypínam a nepremýšľam, len si to ticho a červené svetlo vychutnávam.

[Leo]

Zdravím, u mě je to obdobné. Když fotím, nebo vyvolávám, tak se ocitám v jiném světě pln očekávání nadějí a hlavně v mém světě, který mám rád. Je to prostě nádherné!

[spooky]

Zdravím, u mě je to obdobné. Když fotím, nebo vyvolávám, tak se ocitám v jiném světě pln očekávání nadějí a hlavně v mém světě, který mám rád. Je to prostě nádherné!

Presne tak. Je to akoby môj súkromný svet. Žiadne stresy, rozmýšľanie a každodený zhon.
Práca vo fotokomore je lepšia ako antidepresívum.

[Jaro]

Zdravím, u mě je to obdobné. Když fotím, nebo vyvolávám, tak se ocitám v jiném světě pln očekávání nadějí a hlavně v mém světě, který mám rád. Je to prostě nádherné!

Naprostý souhlas - díky kolego za formulaci!
Jen bych připojil, že mám kromě výše psaného i pocit tvoření a radosti z tvoření... Povznášející očekávání a naději, že... bude něco úplně jiného, originálního....

[Szarlej]

Musím se přiznat, já o fotografii přemýšlím, když nefotím. To pak jde snadno.Když fotím nebo dávám fotku na papír, jsem jinde. Ono hlavně jde u mne o to, že u každý fotky si říkám:" Jak ty, jezevec, kyseláč, bručiksicht, okoralá duše je schopná v něčem vidět krásu a co víc: máš potřebu ji zachytit a předat dál. To je můj osobní zázrak fotografie. S fotoaparátem v ruce se dívám. Vidím jinak a bez dechu si to užívám.

[Enthropy]

Musím se přiznat, já o fotografii přemýšlím, když nefotím.

A kdo říká, že se při focení a nad miskama musí přemýšlet o focení?

Focení je většinou to poslední, co se mi honí v hlavě. Při focení prostě jenom vstřebávám dění okolo, vznáším se někde nad ním, vzsekávám si z něho zajímavé kousky a k těm pak moje tělo dopajdá a zavře je do té srandovní cvakající krabičky, co má v prackách.

A v komoře? Mozek po první hodině přepne tělo na autopilota a začne filosofovat o nesmrtelnosti chrousta, o zítřejším obědě, o olezlé psem posrané kytce před domem, ... Prostě se čistí. A ráno se pak s úžasem dívám, co se stalo, když se ty duševní průjmy smíchaly s informací z negativu a připlácly na papír - bývá to zajímavé zkoumání, když si ještě pamatuju, co se mi honilo hlavou a jak scéna vypadala, když jsem ji fotil.

Focení je prostě palivo pro duši.

[Szarlej]

@Enthropy: Autopilot, to je přesný. Ono to prostě samo plyne a já to můžu maximálně tak pozorovat. Jo, miluju to, jen to nevidím jako myšlení. Nicméně, to už by bylo zbytečné slovíčkaření

[chemikk]

Tak to ja chodim a hledam podivny veci a zakouti. Cim vetsi dekadence tim lepsi pocit z toho mam. A kdyz to najdu, tak to cvaknu a protoze to za nic nestoji, takze se pak ceka na lepsi svetelny pocasi

[ryunin]

Je to možná trochu off topic, ale jedna věc, která přemýšlení před a po focení změnila v mým životě je to, jak se koukám na filmy, a to i na takový dost komerční věci - když mě film - příběh - moc nezajímá, koukám na to jako na projekci barevných nebo černobílých fotografií a koukám, že kameraman tam řešil věci, který jsem si myslel, že jsem objevil, nebo vyřešil věci, který jsem nikdy vyřešit nedokázal atd. Prostě fotografie a její praxe mi úžasně obohatila svět filmu, kterej je pro mě dnes napůl výtvarnej, fotografickej zážitek a napůl filozofie toho příběhu. A film je pro mě taky velmi názornou učebnicí fotografie - učebnice o světlě, kompozici, hloubce ostrosti atd.

[achernar]

Je to možná trochu off topic, ale jedna věc, která přemýšlení před a po focení změnila v mým životě je to, jak se koukám na filmy, a to i na takový dost komerční věci - když mě film - příběh - moc nezajímá, koukám na to jako na projekci barevných nebo černobílých fotografií a koukám, že kameraman tam řešil věci, který jsem si myslel, že jsem objevil, nebo vyřešil věci, který jsem nikdy vyřešit nedokázal atd. Prostě fotografie a její praxe mi úžasně obohatila svět filmu, kterej je pro mě dnes napůl výtvarnej, fotografickej zážitek a napůl filozofie toho příběhu. A film je pro mě taky velmi názornou učebnicí fotografie - učebnice o světlě, kompozici, hloubce ostrosti atd.

A to si vzdycky rikam, co by ti spickovi kameramani dokazali, kdyby mohli fotit na vysku a ne jen na sirku.

[dubraro]

A v komoře? Mozek po první hodině přepne tělo na autopilota a začne filosofovat o nesmrtelnosti chrousta...

Nemáš ty v té lékárně přístup k nějakým zajímavým látkám?

[Enthropy]

A v komoře? Mozek po první hodině přepne tělo na autopilota a začne filosofovat o nesmrtelnosti chrousta...

Nemáš ty v té lékárně přístup k nějakým zajímavým látkám?

Mám, ale nevyužívám