17 odpovědí na toto téma

[Pentaxista]

Dnes se mi podařilo zmastit vývojku dle mých představ:
- jednoduchá
- levná
- "rychlá" (aby volání netrvalo více než 10 minut při 20stC)
- tekutý koncentrát
- jemnozrnná (až ultra- )
- "normální" kontrast
- pokud možno "akutantní" (hranová ostrost)
- "dlouhá" - s velkým množstvím polotónů
- vhodná pro málo i vysoce citlivé filmy jak "klasika" s kubickými krystaly, tak "novomódní" s plochými krystaly
A asi se to podařilo!
Teď bude následovat (otravné) "ladění" pro různé filmy.
Nechápu ale jednu věc:
Jak může jeden vyvolávač ve vývojce pracovat rychleji (a energičtěji), než dva vyvolávače, které za jiných okolností tvoří jednoznačně účinnou superaditivní směs? Navíc je vývojka mocně pufrovaná a množství vyvolávačů je poměrně velmi malé....
Možná mi nedochází nějaká banalita, ale volat HP5+ ve vývojkách se sólo vyvolávači cca 6-8 minut a ve vývojce se silnou superaditivní směsí kolem 10 minut k dosažení stejného (podobného) kontrastu a krytí, to je nad mé síly.
Nemáte někdo nějaké vysvětlení?

[nojgi]

Až prozradíte recept dá se odpovědět. Metol jako sólo vyvolávač na HP5 exponovanou nominálně a výše(800, 1600..atd) to určitě nebude.

( Vitamín C jsem nějak po pár pokusech (např. E-76) opustil. Nebylo to špatné, ale nějak to nebylo ono. )

Nebojte neukradnu Know-how. Za sebe mám vyzkoušeno a toho se nepustím, i kdyby mi nabízeli 100x lepší vývojky.

Superaditiva více využívají citlivost materiálu. Kombinace vyvolávačů bývají v určitém poměru. Jak moc ovlivňují různé kombinace tonalitu netuším. Pér oko jsem u standardně používaných věcí nikdy nepoznal. Maximálně bylo zrno rozmité nebo ostré. Tonalitu kromě pyrovývojek mi nejvíce ovlivnil film. Delta 400 je úžasná. Pokud máte rád nižší citlivosti Across 100 je též skvělý film.

Ještě k původní otázce. Nejen poměr vyvolávačů, ale i naředění rozhoduje. Hp5 (400) ID11 1+3 20min a Microphen 1+3 23 minut. To jde také proti logice. U stock to je jiná káva - zvláště neopan. viz datasheet http://www.ilfordpho...21612182416.pdf

Přeji dobré světlo a gratuluji k finální vývojce.

[Pentaxista]

V mnoha receptech na vývojky jsou kombinovány dva vyvolávače. Ty se „podporují“ tak, že společně pracují (vyvolávají) rychleji a stabilněji, než kdyby byly použity samotné. Tento fenomen se nazývá superaditivita. Kombinace více než dvou vyvolávačů jsou neobvyklé, protože tím nedochází ke zvýšení „výkonnosti“ směsi. Koncentrace (vyvolávače) ovlivňuje rychlost vyvolávání v tom smyslu – čím vyšší koncentrace vyvolávače (ev. superaditivní směsi), tím rychlejší vyvolávání.
Jinak řečeno:
Dejme tomu, že existují dva vyvolávače, které za určtých (stejných) podmínek (např. pH, ostatní složky vyvolávací směsi) vyvolávají: vyvolávač "A" - intenzitou "10", vyvolávač "B" - intenzitou "15". Dalo by se očekávat, že ve směsi 1:1 budou vyvolávat intenzitou "25", ale ono je to ve skutečnosti např. "60" !!!
Jiný příklad: do dobře pufrované vývojky (jejíž pH není příliš náchylné ke změně), která obsahuje 3g nějakého běžného vyvolávače (např. metolu), přidáte 2g jiného vyvolávače (např. hydrochinonu), který nedokáže významně změnit pH. S trochou nadsázky by směs měla pracovat daleko intenzívněji, než první vývojka.
V mém případě (jiné vyvolávače, poměry...) nepracuje - naopak - při volání za stených podmínek (čas, teplota, kinetika...) vývojka se superaditivní směsí pracuje pomaleji, méně kryje, atd.
Toto jsem měl na mysli.

[nojgi]

Teorii známe oba.

1) Máte vývojku opravdu pufrovanou? Když s něčím zahýbu bude se držet stejné PH? Nejen přidáním náhodně něčeho, ale i samotným vyvoláváním vznikají zplodiny, které s PH mohou zatočit.

2) Používáte vyvolávače, které reagují při stejném PH? Pyrokatechin v kyselém prostředí (bez zásady) nic moc dělat nebude, zatímco metolu to bude celkem fuk.

3) superaditivita nejlépe funguje tuším jen v nějakém určitém poměru.

4) Jak moc vývojku ředíte? Nejen koncentrace, vyčerpání, ale životnost ve slabém roztoku může hrát svou roli.

Asi více poradí Zdeněk Tomášek, Fotografické Chemikálie, Merkur, 1982 nebo knihy od Ing. Přemysla Koblice - Zpracování vadného materiálu, Bezret a podobné. Více méně je úvod stejný. Výborný receptář je Paspa - Macek

[Lukas_87]

můžete prosím uvést použitý pufrovací systém, vyvolávač č. 1 (s nímž to jede rychle) a vyvolávač č. 2 (jehož přidáním se rychlost vyvolávání zpomalí)?
bez toho se ničeho kloudného nedobereme.

poznamenám, že v česky psané literatuře nenajdete nic, co by šlo teoreticky tak moc do hloubky. no, spíše mám dokonce pocit, že ty české knihy jsou vesměs velmi povrchní... za zmínku stojí:
Jacobson&Jacobson: Developing,
Mees / Mees&James: The Theory of the Photographic Process,
Haist: Modern Photographic Processes,
LFA Mason: Photographic Processing Chemistry.

mám bohužel pouze tu první jmenovanou, jež se tématu superaditivity nevěnuje dostatečně do hloubky.

[nojgi]

Již malé změny mohou změnit vlastnosti viz D-76, D-76 s náhradou metolu za fenidon a např. D-76d s pufrem borax-kyselina boritá.

[nojgi]

můžete prosím uvést použitý pufrovací systém, vyvolávač č. 1 (s nímž to jede rychle) a vyvolávač č. 2 (jehož přidáním se rychlost vyvolávání zpomalí)?
bez toho se ničeho kloudného nedobereme.

Mám stejný pocit, že bez recepisu můžeme teoretizovat, ale kloudné odpovědi na konkrétní problém se nedobereme.

[Enthropy]

V mnoha receptech na vývojky jsou kombinovány dva vyvolávače. Ty se „podporují“ tak, že společně pracují (vyvolávají) rychleji a stabilněji, než kdyby byly použity samotné. Tento fenomen se nazývá superaditivita. Kombinace více než dvou vyvolávačů jsou neobvyklé, protože tím nedochází ke zvýšení „výkonnosti“ směsi. Koncentrace (vyvolávače) ovlivňuje rychlost vyvolávání v tom smyslu – čím vyšší koncentrace vyvolávače (ev. superaditivní směsi), tím rychlejší vyvolávání.
Jinak řečeno:
Dejme tomu, že existují dva vyvolávače, které za určtých (stejných) podmínek (např. pH, ostatní složky vyvolávací směsi) vyvolávají: vyvolávač "A" - intenzitou "10", vyvolávač "B" - intenzitou "15". Dalo by se očekávat, že ve směsi 1:1 budou vyvolávat intenzitou "25", ale ono je to ve skutečnosti např. "60" !!!
Jiný příklad: do dobře pufrované vývojky (jejíž pH není příliš náchylné ke změně), která obsahuje 3g nějakého běžného vyvolávače (např. metolu), přidáte 2g jiného vyvolávače (např. hydrochinonu), který nedokáže významně změnit pH. S trochou nadsázky by směs měla pracovat daleko intenzívněji, než první vývojka.
V mém případě (jiné vyvolávače, poměry...) nepracuje - naopak - při volání za stených podmínek (čas, teplota, kinetika...) vývojka se superaditivní směsí pracuje pomaleji, méně kryje, atd.
Toto jsem měl na mysli.

Já bych hledal čerta v té pufrační směsi. S reakční kinetikou dokážou dělat hokej sloučeniny boru. Pokud jsou tam navíc nějaké vícesytné alkoholy (glycerol, propylenglykol, cukry, ...), bude to ještě větší zábava, protože s nimi například kyselina boritá nadšeně dělá všemožné pochybné sloučeniny (jakožto lékař určitě vzpomenete na příklad kyseliny glycerolborité (no jo, farmaceuti a korektní názvosloví nejdou dohromady) vznikající v Járischově roztoku), jejichž chování vůči běžným vyvolávačům nikdo z mě známých autorů nemapoval. Je klidně možné, že se tyto nijak nepodepíšou na fungování jednoho vyvíječe, ale při setkání s kombinací dojde k nějakému šikovnému zabránění jejich vzájemných interakcí, nebo dokonce k vyvázání jejich části do čert ví jaké neaktivní, nebo prostě jen velké (což bude omezovat difuzi do emulze) sloučeniny.

Pokud mě napadlo něco, co jste už vyloučil, tak se omlouvám za opakování samozřejmého.

[Pentaxista]

Kolegové, děkuji za názory - téměř určitě z toho bude něco pravda.
Zvl. Enthropy mi nasadil broučka do hlavičky...
Zatím budu svině - recept nezveřejním do doby, než bude jasné, že vývojka "nekolabuje" či nedělá něco nežádoucího. Momentálně (už asi rok) mám tak málo času, že na koníčka zbývá skoro nic a své hokusy pokusy konám převážně v době, kdy bych měl dělat něco úplně jiného Jenže - nedá mi to...
Měl jsem na mysli spíše obecnou úvahu o superaditivitě:
- roztok s dobrým a výkonným pufrem, který nedokáže ani jeden ani druhý vyvolávač podstatně "nabourat"
- jeden i druhý vyvolávač v tomto pufru dobře fungují
- nedochází (asi) k "prosté reakci" vyvolávačů mezi sebou za vzniku jiné (definovatelné) látky s jinými vlastnostmi. (Zjednodušeně např. kyselina - zásada = sůl, nebo "metol + fenidon = 'metolát fenidonatý')
- po smísení obou vyvolávačů ve vývojce tato pracuje znatelně pomaleji, než vývojky obsahující pouze jeden z vyvolávačů (?!)
- vzniklý obraz vykazuje vlastnosti každého z vyvolávačů !!! (Př.: zrno u HP5+ je u "mé vývojky" natolik významně menší - a samozřejmě "jiné" - že je lze srovnávat s filmy cca 50-100 ASA a současně je velmi ostré a hrana je jako u samurajského meče! Tedy - zatím pod mikroskopem. "Rozhodnou" papírové zvětšeniny.)

- je možné, aby vyvolávače v jednom roztoku "pracovaly samostatně" a třeba "se jenom vzájemně brzdily"?

No, třeba bude všechno jinak - zažil jsem to už mockrát Ale kdyby to vyšlo...! Hohohóóó ! Hlavně obě nohy na zemi a nebrat nic moc vážně

[nojgi]

Pokud je vše nastaveno jak má tak nevidím důvod, proč by se vyvolávače - metol/ hydrochinon, fenidon/ hydrochinon, metol/pyrokatechin...atd měli vzájemně brzdit.

Co mi z nějakého důvodu nefungovalo byla tahle věc.
http://www.jackspcs.com/mytol.htm

P.S. FX-4 - Metol, fenidon, hydrochinon a jede to jak po másle. Při pročítání receptářů některé vypadají jako reklama na vyvolávače. Např. "supermicros" - orthofenylendiamin, hydrochinon, metol. Nikdy jsem neměl důvod vyzkoušet, ale předpokládám, že funguje.

[kraken]

Velmi zajímavé téma!!!

Sice nevím o čem se to bavíte, ale moc dobře sa to čte

[sokolvideo]

nojgi napísal
Co mi z nějakého důvodu nefungovalo byla tahle věc.
http://www.jackspcs.com/mytol.htm

pokiaľ viem, a všade to bolo pripomínané, tak fenidon sám ako vývojka nevyvoláva, len v spojení s hydrochinonom alebo inou vyvolávacou látkou

[ploci]

On tam je spolu s askorbanem sodným. Nemluvě o tom, že tato všude uváděná věc je nepravdivá - viz POTU.

[nojgi]

nojgi napísal
Co mi z nějakého důvodu nefungovalo byla tahle věc.
http://www.jackspcs.com/mytol.htm

pokiaľ viem, a všade to bolo pripomínané, tak fenidon sám ako vývojka nevyvoláva, len v spojení s hydrochinonom alebo inou vyvolávacou látkou

Ano, to je pravda, ale tady máme aditivum s Vit-C. Je tam sice askorban, ale aditivita by měla fungovat. Vit. C ve vývojkách nahrazuje hydrochinon.

[nojgi]

On tam je spolu s askorbanem sodným. Nemluvě o tom, že tato všude uváděná věc je nepravdivá - viz POTU.

Uvedené stránce jackspcs už též nevěřím. Koukám, že i u FX-4 má chybu. Tedy nedůvěřovat, ale prověřovat.

[sokolvideo]

neviem, s vitamínom C vo vývojkách nemám skúsenosti, takže sorry, nevedel som, že vitanín C tu pôsobí ako vyvolávacia látka

[Pentaxista]

Přátelé! Katastrofa (dílčí)!!!
"Moje" vývojka pěkně funguje, produkuje opravdu nádherné negativy, ale zrno je "nehezké"... Achichouvej!!!
Jak to zrnko vypadá?
Když porovnám s DS-12 (v poslední době jsem používal pro kino - zvl. Acros, PX125 a HP5+ - téměř výhradně), pak je jemnější, ostré, ale v některých partiích (především ve "střední šedi" ?!?!) z neznámého důvodu vznikne "hrouda(y)" a to působí hodně nehezky. Do formátu 18x24 to téměř nelze zargistrovat, ale už u 30x40 třeštíte oči. A když si zvětšíte 300x, tak to doslova bije do očí. Proč? Nevím...
Spekulovat lze o čemkoliv: mně napadá třeba nedostatečná produkce "brzdících produktů" v sousedství zrn (resp. shluků určité velikosti a nějakých mně neznámých vlastností), nebo naopak vznik jakéhosi "katalyzátoru" v některých místech, nebo nevhodné pH, nějaká nedobrota kolem isoelektrického bodu želatiny a ... no, jsou to jenom nápady a pindy.
Z čeho jsem vývojku sestavil? Metol, PPDA, Vit. C atd. Je zajímavé, že velmi podobná vývojka - ovšem s OPDA, se kterou jsem si hrál před několika lety, tohle nedělala - ale nebyla tak "úchvatná".
Tož tak... Není každý den posvícení...
P.S. Všichni VELMI zkušení temnokomorníci na negativy zírali a tvrdili, že z toho MUSÍ být excelentní fotky. Ukázalo se, že hodnotit něco z negativu jest (většinou) šalba.

[Lukas_87]

vitamin C, no...