47 odpovědí na toto téma

[Pentaxista]

Vážení kolegové, možná přispívám úplným nesmyslem, ale povšimnul jsem si, že právě tento pojem bývá interpretován "tak tak všelijak". Zvláště ti, kteří se odhodlali měřit jinak, než "matrixem" (obvykle při snaze o zvládnutí zónového systému), mívají problém...
O co jde?
V několika vláknech jsem zaregistroval, že diskutující měli (velmi pravděpodobně) diametrálně odlišnou představu o měření "na stíny".
Jedni mluvili o zamíření expozimetru (nejlépe bodového) na místa nejvyšších stínů (ev. s vědomím, že am chtějí mít kresbu) a podle odečtených hodnot exponovali.
Jiní měřili stejně, ale odečtené hodnoty KORIGOVALI (dle vcelku známých pravidel) a teprve poté exponovali (s vědomím - nebo alespoň tušením - že přiřadili zmíněnou oblast do některé zóny).
Tedy:
Naměřit stíny (ve kterých si přeji kresbu nebo alespoň její náznak) - přiřadit tuto partii do některé zóny (obvykle II až III) - "přepočítat" z hodnot "navržených" expozimetrem expozici - exponovat.
Proč?
Změříme-li (odražené) světlo nejvyšších stínů a bez korekce exponujeme, bude negativ přeexponovaný. Expozimetr totiž neví, že měří "stíny" a stanovuje "optimální expozici" - ovšem pro 18% šedou.

[Luigi]

Samozřejmě souhlas, ale jen bych pro doplnění pro ty, kterým to pregnantně v jedné tučné větě vysvětlil Pentaxista dodávám:
Obvkyle to platí pro exponování BW negativu. Protože pro barevnou inverzi (diák) je lepší přesně opačný postup - tedy exponovat s korekcí podle světel.
Nebudu vysvětlovat celý problém (negativ nesnese podexponování a diák zase přeexpozici), ale v podstatě jde o to, že obvykle neměříme celý rozsah jasů dané scény a následně ještě ty korekce korigujeme dle toho, co tam chceme mít, ale používáme velmi často (i já) tuto zjednodušenou metodu, která je dostačují pokud se nejedná o extrémně nasvícené scény.
Takže největší problém bývá někdy právě vybrat ty nejčernější černé, kde má být ještě kresba a nejbílejší bílé, kde má být kresba. U některých scén je to oříšek a pak odhaduju, o kolik je ta šedočerná šedší než ta černá s kresbou a dám třeba korekci jen -1. Někdy se trefím, někdy ne. Ti co mají v palici Adamse, optimalizovaný celý proces a škálu zoone to zvládají lépe.
Zdařec Luigi

[Vladik]

Nekteri taky maji "zastrileny" system tak, ze "meri na stiny" ale film, ktery je jinak ISO 100, pro ne ma v tom pripade E.I treba 400. Je to vlastne takove prima aplikace korekce na zonu III, jak ji pentaxista zminuje ve svem prispevku.
Pokud vam tedy nekdo nekdy bude tvrdit, ze meri "na stiny", "na svetla" ci jinak, tak je nutne vyzvedet i E.I, ktere pri tom uvazuje, a nejlepe take nasledny zpusob vyvolavani (vyvojka, na jaky kontrast atd.).
U pyro vod je male riziko "odpaleni svetel" prave diky tomu, jak funguji (tvrzeni zelatiny a jeji zabarveni), takze je nutne si expozici ohlidat ty stiny a o svetla se prakticky nemusite starat.

[tricky]

Trochu to možná zamotám , ale - zohledňuje někdo při měření expozice taky světelné podmínky , tedy to aby bylo na výsledku poznat , že bylo foceno ráno , v poledne , večer? Zónový sytém zatím nechápu , snažím se měřít dopadající světlo nějaký střed kalotou. Zatím jakžtakž vychází , no..

[Pentaxista]

Nejsem si jistý tím, co přesně myslíte "světelnými podmínkami"...?!
Můžete ovlivnit jenom kontrast. Charakter nasvětlení scény ("měkké, "tvrdé", ze kterého směru) obvykle změnit nemůžete (snad jenom přisvítit bleskem, odraznou deskou, zaclonit a pod.
Jaké máte v ČB fotografii další možnosti:
- Volba filmu - citlivost a z toho obvykle - ne vždy - plynoucí velikost a charakter zrna, kontrast a též těžko definovatelná vlastnost "charakter filmu" (např. zkušení poznají téměř bezpečně TriX, APX100, PlusX a pod.).
- Snímací objektiv.
- Způsob měření, expozice a "osobních preferencí korekcí" - "podle stínů", "podle světel", "na střed", a pod.
- Použití snímacích filtrů - odfiltrování některých částí světla.
- Použitá vývojka a způsob vyvolání - rapidní, vyrovnávací, tvrdá, měkká... Zachování doporučených podmínek (teplota lázní, pohyb...)
- Zvětšovací objektiv.
- "Druh" světla použitého ke zvětšování - difuzní, "kondenzorové", studené a způsob expozice.
- Zvětšovací papíry.
- Pozitívní vývojka.
- Atd. atd.
Jinými slovy: Pokud víte, jak a co (z výše uvedeného) ovlivňuje výsledný obraz, můžete zhotovit fotografii, na které vcelku bez potíží poznáte, jaké přesně panovaly v okamžiku expozice světelné poměry (typické pro snímání ráno, v poledne, večer, pod mrakem, v poledně za slunce, po setmění, s oparem či prachem ve smogu....).
Ještě jinými slovy: Právě ten zmiňovaný zónový systém Vám umožní "natěsnat" do obrázku extrémní světla a stíny, nebo naopak umožní diferencovat šedou (až po "černou" a "bílou") tak, aby na fotografii nebylo jenom "kalno".
I bez znalosti zónového systému můžete při expozici dost napomoci kvalitě obrazu tím, že použijete pravidlo:
Malý kontrast scény - exponovat méně - vyvolávat déle (minus 1-2 EV, volat o 15-50% déle).
Velký kontrast scény - exponovat více - vyvolávat kratší dobu (plus 1-2 EV, volat o 15-30% kratší dobu).
(Pozn.: Je to tak hrůzostrašně zjednodušené, že by se to ani nemělo psát...)

[pignon]

u me znamena exponovat na stiny to, ze iso nastavuji normalni a snazim se ve scene najit stredni sedou, ale ve stinu, treba tak, ze si sam zastinim treba asfaltovou cestu toz tak

[Jizera-CZ]

Já nevím, doufám, že tady nenapíšu nějakou blbost... ale

když jsem fotil před pár lety Zenitem, neměl jsem ani expozimetr a expozice jsem odhadoval z hlavy, skoro vždy to vyšlo, ani jsem nad tím moc nepřemýšlel. Pak byla pár let dlouhá pauza číslicového focení a teď když jsem se ke klasické fotografii opět vrátil, začínal jsem ze vším takřka odznova.
Mám expozimetr a asi s ním moc neumím měřit, páč co svitek to pes z jiný vsi Tak jsem si prostě řekl, že to budu dělat jako dřív, ale expozimetru mě bylo líto aby zahálel v šuplíku...
Něco málo jsem si přečetl o zónovém systému, měření světel, stínů apod, ale skončil jsem u pochopení, že je jasný počet zón a tam někde je středně šedá...
K věci... pokud někam jdu a chci fotografovat, aniž bych vytahoval expozimetr, tak si okometricky vyhodnotím scénu a najdu si středně šedou, třeba kámen v polostínu u cesty. Ten kámen si pak naměřím expozimetrem a ukáže mě hodnotu středně šedé, na kterou je každý expozimetr kalibrován. Tím mě zbytek scény většinou odpovídá rozsahu zón na pomyslné stupnici od 0 až do 9, s tím, že 5 je naměřená středě šedá (kámen u cesty)....
Pokud chci ovlivňovat kresby ve světlech či stínech, pouze koriguji posunutím své okometrické stupnice na sousedící hodnoty stupnice zón.

Od té doby, co to takto dělám, mě negativy vycházejí naprosto krásně.
Jsem věčný začátečník a studování exponometrie a zónového systému mě do hlavy opravdu moc neleze, tak jsem si to udělal po svém.
Nevím, jestli to není nějaký nesmysl, nebo jsem napsal, něco už jednou napsané, ale mě to vychází.
Prostě vše na fotografované scéně si v hlavě promítnu do černobíla a vidím "ty svoje zóny", podle toho pak exponuji, jen se expozimetrem přesvědčím, jaké hodnoty mám nastavit na té (mnou vybrané) středně šedé.

Toto "promítání" scén v hlavě do černobíla si cvičím každý den, třeba když jdu do práce pěšky a výsledky se mě dostavily. Rozhodně tedy lepší, než když jsem se trápil s expozimetrem a kalotou naháněl kdejaké EV...

Neříkám, že je to nějaký návod pro zkušené, ale nějakému začátečníkovi, jako jsem i já, by to pomoct trochu snad mohlo.
Tož asi tak

[Kramsky]

Quote

..Naměřit stíny.. Proč?

Negativní film je citlivý na podexpozici. Záleží na filmu a jeho vyvolání, ale třeba Foma 100 exponovaná podle "střední šedé" má při podexponování rezervu maximálně 2 EV, vše ostatní se slije v černou bez kresby (křivka je tam poměrně ostře ohnutá), kdežto do přeexpozice je křivka ohnutá jen mírně, takže ve světlech se toho dá zachránit mnohem víc.
Proto má Foma 100 při standardní expozici (na stř. šedou) poměrně charakteristické podání, kde se poměrně rychle ztrácí kresba ve stínech. Z toho plynou rady, pro přeexponování filmů - zvětší se tím dynamický rozsah ve stínech za cenu snížení citlivosti (100 ISO exponovat např. jako 50 ISO a přizpůsobit vyvolání). Některé jiné filmy jsou na tom lépe, protože mají větší rezervu, než se stíny slijí do černé bez kresby.

Proto je třeba u filmu pohlídat to, aby nejtmavší místa, která mají mít ještě kresbu , byly dostatečně exponované, tedy byly nad kolenem křivky. To je, jak jsem psal třeba u Fomy 100 max. 2 EV pod expozicí na "střední šedou", jiné filmy mohou mít rezervu větší.

Další věc je dynamický rozsah při zpracování, protože při přeexponování stínů se taky přeexponovávají světla..

Digitály jsou naopak citlivé na přeexponování. Z principu mají maximální hodnotu, při jejímž překročení se vše skokem slije do bílé bez kresby. Při podexponování se "pouze" zvyšuje šum. Tady se to dobře pozná podle pravé strany histogramu.

[armas]

Quote

Nebudu vysvětlovat celý problém (negativ nesnese podexponování a diák zase přeexpozici)...

Jo, tak to znám a umím používat. Jak je to ale s exponování ČB diáku, konkrétně Fomy R100? Vzhledem k tomu, že se nejprve vyvolává jako negativ a potom se "překlápí do pozitivu" bych řekl, že by se měla exponovat jako ČB negativ. Ale jistý si nejsem. Mohl by mi to někdo upřesnit? Diky.

[sokolvideo]

inverziu je potrebné exponovať na nominálnu citlivosť, a čo možno najpresnejšie, hlavne vtedy, ak sa film posiela vyvolať, ak si ho vyvolávam sám, tak ho môžem exponovať aj na inú citlivosť, len musím mať prispôsobený proces vyvolania

[armas]

sokolvideo: díky za názor. Otázka byla myšlena tak, zda je R100 z hlediska expozice spíše klasická inverze (jako třeba např. Provia) nebo černobílý negativ (třeba Fomapan 100).

[sokolvideo]

Fomapan R100 je klasický inverzný ČB film, teda na rozdiel od negatívu obsahuje tzv. antihalačnú vrstvu, ktorá sa v priebehu vyvolávania v bieliacej lázni odstráni (teda ako napr. Provia)

[armas]

Díky za vysvětlení. Takže R100 exponovat jako běžný diák, tj. hlídat si přeexpozici ve světlech.

[sokolvideo]

áno, presne tak, film má deklarovanú expozičnú pružnosť +-1/4 Din, v skutočnosti je to trošku viac, a preto je potrebné exponovať čo najpresnejšie, a voliť podľa možnosti také motívy, aby tam nebol rozsah expozícií vätší ako plus-minus 3Din, teda rozsah by nemal byť nižší ako 18 din a vyšší ako 24 Din (teda 50-200ASA)

[centos]

Quote

Něco málo jsem si přečetl o zónovém systému, měření světel, stínů apod, ale skončil jsem u pochopení, že je jasný počet zón a tam někde je středně šedá...

Z tvého příkladu bych řekl, že jsi to pochopil dobře, jen místo měření různých částí scény a následného vyhodnocení v té scéně hledáš střední šedou podle oka, díky čemuž to pak stačí změřit jednou a výsledek bude cca stejný.. Je to fikané, snažím se to dělat taky tak

[Pentaxista]

centos
To ano, ale jenom do doby, kdy se nejhlubší stíny a nejvyšší světla při daném zpracování dostanou "mimo znázornitelnou oblast" (= na filmu nebude ve stínech nic, ve světlech bude černá jako bota). Pravda, střední šedá a dvě tři zóny kolem na fotce budou... (asi).

[centos]

V takovém případě bych tomu ale nezabránil ani při použití "standardního" zónové systému, ne? Při změření samostatně světla a stínů by to vykazovalo velikou odchylku.

[Eda]

Quote

V takovém případě bych tomu ale nezabránil ani při použití "standardního" zónové systému, ne? Při změření samostatně světla a stínů by to vykazovalo velikou odchylku.

světla můžeš částečně korigovat pomocí volání (zkrácení času, použitá vývojka...) stíny už ale nedoženeš, pokud jsi je správně nenaexponoval

[hidejoshi]

No a proto když je rozdíl mezi světly a stíny větší než pojme film, tak přeexponuješ myslím o .... teď nevím procent a zkrátíš volání. Tím se dostaneš zpět do rozsahu hodnot které film pojme. Skvěle je to vysvětlené v kodlově článku zde na TK
zde klikni

[centos]

Takže u velmi kontrastních scén si i tak najdu ten středně šedý bod, ale abych z toho pak dostal víc, pootevřu to o .. x clon. Zajímavé, to jsem nevěděl.

[Eda]

Quote

Takže u velmi kontrastních scén si i tak najdu ten středně šedý bod, ale abych z toho pak dostal víc, pootevřu to o .. x clon. Zajímavé, to jsem nevěděl.

no spíš si změříš stíny, u kterých chceš mít ještě kresbu...světla, u kterých chceš mít kresbu, abys věděl rozsah scény, a pak to budeš korigovat
ty ogaro poslůchaj, přečetl sis ten kodlův článek?

[centos]

Jo, četl. Je to složité.. ;)

[Eda]

Quote

Jo, četl. Je to složité..

není to složité
důležité je správně exponovat na stíny...pokud budeš v terénu hledat střední šedou, jenom abys ji našel a exponoval na střední šedou bez ohledu na to, jestli pro tebe objekt se střední šedou je důležitý či nikoliv...tak je to k ničemu ...
jo, pokud je tonálně normální scéna, tak ti bude vycházet standart, ale pokud ne, nebudeš mít nikdy proces vychytaný a tvoje expozice budou de fakto jen o náhodě.

[centos]

jo, pokud je tonálně normální scéna, tak ti bude vycházet standart, ale pokud ne..

Jo tak. To je důležitá věta, díky.

[Jizera-CZ]

Nevím jestli jsem to už nepsal výš, ale tento způsob měření jsem používal pokud opravdu scéna nebyla příliš kontrastní, tudíž mě rozsah té scény film pobral. Samozřejmě je to nutno brát v úvahu i při vyvolávání takto naexponovaného negativu.
Ale opravdu můžu říct, že mě to fungovalo bezvadně - buď nepřerušená souhra náhod, nebo na tom prostě něco bylo
Teď už jsem ale zlenivěl a měřím 3D matrixem na Nikonu

[Machalik]

Ještě jedním způsobem, jak si zajistit prokreslené stíny, je senzitivizovat film preexpozicí. Hodlám to při nejbližší příležitosti zkusit. Na většinu scén na přirozeném světle ale stačí klasický Zone System a umisťovat stíny někam mezi II a III s ohledem na film (negativ na II, diák na III).

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, pokud vlastníte šedou tabulku 18% odrazivosti a vložíte ji
na patřičné místo, která je pro Vás z hlediska měření světla prioritní, není
sebemenší potíž odečíst hodnotu expozice. Uvedená metoda je vhodná pro
statické objekty, které nevykazují větší kontrast fotografovaného objektu,
který převyšuje poměr osvětlení objektu větší, než 1:32. Je použitelná pro
fotografii zátiší na VF, kdy zcela spolehlivě umožní stanovení optimální, pro
danou kombinaci praktické citlivosti film-vývojka zhotovení technicky věrné
kopie skutečné předlohy. S pozdravem "Starý Jezevec" Erik

[centos]

Je mezi vámi někdo, kdo exponuje podle stínů, ale fotí na kinofilm? U VF nebo SF fotografie si to dokážu představit velmi dobře, ale uvažuju, zda to má smysl u MF, kde mi z jednoho filmu vyleze více než 30 snímků. Samozřejmě téměř vždy to znamená, že jsou vyfocené různé scény v různé doby. A zatímco o dobrých výsledcích při např. venkovní fotografii za slunného dne nepochybuju, obávám se, jak by dopadly snímky focené v interiéru bez dostatečného světelného zdroje (při zkrácení vyvolání). Jak to řešíte? Protože za těchto podmínek si myslím, že to moc nemá cenu.

[Pentaxista]

centos:
Ale má to smysl...!
U kinofilmu se exponometrie neliší od SF nebo VF. "Nevýhodou" je jenom délka filmového pásu. Když fotografujete "úsporně" a v nejrůznějších světelných podmínkách, o některé záběry buď příjdete úplně nebo alespoň nebudou nic moc.
Pokud totiž budete exponovat a vyvolávat "normálně" a rozsah scény bude mimo rozmezí (řekněme) 5 clon, budou ty kontrastnější kontrastní příliš - ztratíte buď světla nebo (častěji) stíny.
Jak z toho ven?
Buď si nastříháte metráž - kratší kusy.
Nebo použijete několik filmů a když se podmínky významně změní, stočíte exponovanou část do kazety (a poznamenáte si na kazetu co jste fotil a kolik snímků jste exponoval a též necháte trčet z kazety "jazyk"!!!) a použijete jiný film - třeba "pro menší kontrast". Když to natrénujete (a máte k tomu vhodné tělo kamery), je to vcelku dost výhodné - resp. není to až tak nevýhodné.
Nejčastěji používanou "metodou" bude asi expozice na nižší citlivost a zkrácené volání. Dostanete negativy se sníženým kontrastem a zbytek musíte vybojovat v komoře. Na filmu bude (asi) vše nebo většina toho, co jste fotografoval a pak musíte jenom doladit kontrast.
Úplně ideální je split grading + vykrývání a nadržování.
Z měkkého negativu dostanete po zapracování i tvrdý obraz (samozřejmě ne pérovku), z tvrdého negativu budete dolovat těžko už i "normální" obraz.
Pozn.: O věcech jako je dodatečné ovlivnění kontrastu negativu (na vystřižených políčkách) asi v této situaci uvažovat nebudete - ale i to jde.
Přeji úspěch!

[ToFF]

Dovolím si doplnit Pentaxistu ještě jednou možností. Mít více kinofilmových těl stejného systému nabitými stejnými filmy ale exponovaných a určených ke zpracování rozdílnými způsoby....
Případně ještě, když vím že obdobné podmínky pro focení nenastanou (tak brzy), tak ve tmě otevřu foťák a exponovanou část odstřihnu a vyvolám.

[centos]

Díky za rady. Ještě se vrátím k tomuto:

Nejčastěji používanou "metodou" bude asi expozice na nižší citlivost a zkrácené volání. Dostanete negativy se sníženým kontrastem a zbytek musíte vybojovat v komoře. Na filmu bude (asi) vše nebo většina toho, co jste fotografoval a pak musíte jenom doladit kontrast.

Když bych tedy teoreticky fotil podle stínů exteriéry a na stejný film i ty interiéry, které by potom vylezly zkráceným voláním skoro bez světel, mohl bych je tedy při zvětšování zpátky "vyhonit" nahoru, tedy zvyšovat kontrast? Zatímco exteriérové snímky by to nepotřebovaly. Nebo se toto týká jen případů focení na nižší než nominální citlivost?
Nejlepší volbou mi nicméně vychází namotávání do kazet v menším množství. (Až si to někdy začnu dělat.)

Ještě mě napadá, že jsem se chtěl zeptat, jak se toto řeší při pushi, dejme tomu 400@3200. Samotné delší volání zvyšuje kontrast, přizpůsobujete tomu nějak i exponometrii?

[jenda1250]

Quote

Ještě mě napadá, že jsem se chtěl zeptat, jak se toto řeší při pushi, dejme tomu 400@3200. Samotné delší volání zvyšuje kontrast, přizpůsobujete tomu nějak i exponometrii?

Jsou vpodstatě dvě cesty. Jednou je prosté "navolání" na vyšší citlivost což je jinak řečeno zvýšení kontrastu. Jednoduché ale za cenu prázdných stínů a přepálených světel. Je to o kompromisu, někdy to vyjde, někdy je to horší.

Druhou možností je využití vývojky, která "zvyšuje" citlivost filmu, je jich hned několik, RAF nebo třeba XR-1. Na první je potřeba ne úplně běžná chemie (myslím že mi tu něco chybí), ta druhá je naopak velmi jednoduchá, ale daní je prý ne úplně pěkná tonalita, jestli jsem to dobře pochopil. Tady už je možné ovlivňovat kontrast při volání.

Občas pokukuju po něčem citlivějším, ale ještě jsem se k tomu nedokopal. Není to pro mě zas tak kritické...

A k tý první části:
Pokud se skrátí volání, sníží se i krytí negativu, ale samo o sobě to kresbu do stínů nedostane. To zajistí až mírná přeexpozice, která není pro světla fatální právě kvůli kratšímu volání = na filmu je všechno, ideální pro kontrastnější scény; ploché bez většího kontrastu budou ještě placatější a je potřeba při zvětšování zvýšit adekvátně kontrast multigrade papírama (velká výhoda už vzpomenutý splitgrade) nebo tvrdým papírem.

Takže nejlepší je mít víc těl a nebo se snažit naflákat celej film ve stejným světle (pro mě takřka nemožný).

[Pavel_P]

Centosi promiň, ale už u tvé první otázky bylo znát, že jsi zónovému systému, nebo tomu jak si to kdo nazve vůbec neporozuměl. Další otázky to jen potvrzují. Je tu toho napsáno o celé problematice opravdu hodně, zkus to nejdřív pročíst. Ať se to nemusí řešit stále dokola a lidé kteří ti radí (a já jim za to děkuji) morálně nevyhoří... byla by to škoda :)

[centos]

Četl jsem to všechno mnohokrát, ale kromě toho zatím moc nemám praktické zkušenosti, tak se asi ptám blbě, i když myslím, že už vím, o co jde. :)
Nicméně jendo a Jirinole - díky, přesně toto jsem chtěl slyšet.

[Pavel_P]

Já ti dám omlouvám :) Myslel jsem na vás. Jestli máte nekonečnou energii ke psaní, jen dobře :) Kdybych Centose neznal ještě z jiného webu, nebyl bych tak přísný....

[jenda1250]

Neodpustím si jednu poznámku k označování nedofocených filmů. Vdycky jsem si nebyl jistej, jestli to číslo mnou napsaný je počet exponovaných políček nebo číslo prvního dalšího záběru. Vyřešil jsem to tak, že jsem začal psát dvojci čísel, např. 11-12; kdy 11 je poslední exponované políčko a 12 první čisté. Takže jsem při znovuzkládání už věděl, že musím docvakat minimálně na 12, resp. začínal jsem exponovat až na 13.

[centos]

Názorné info jsem čerpal ještě odtud - Episode 60 :: Zone System, třeba to někomu dalšímu pomůže.
Vybaven snad už všemi teoretickými detaily slibuji, že další mé kroky už povedou k využití v praxi a metodě pokus-omyl..

[ToFF]

Centos: čerpej u nás http://www.temnakomo...=article&sid=26

[Pavel_P]

centos - v jednom vlákně uvádíš - lepší jednou vidět než desetkrát číst. A věz, že lepší jednou zkusit, než desetkrát vidět :) Vezmi foťák, nafoť s ním všechna políčka jednou scénou s různými časy a uvidíš přesně, co to dělá o čem se mluví. Pak ten nejlepší čas vezmi, zase ho použij na celý film a různě to vyvolej. Za to sobotní dopoledné které tímto strávíš budeš mít jasněji, než kdybys přečetl tisíc článků z celého internetu. Vím o čem mluvím. Znal jsem teoretický zónový systém dokonale, v hlavě křivky, všechno. Ale dokud jsem si tohle nevyzkoušel, nebylo to v té hlavě doopravdy. Je to asi to nejdůležitější, co musí každý fotograf udělat ať začíná se vším, nebo se mu jen do ruky dostal nový film...

[centos]

To bude asi rozumné. Leč nemaje zvětšovák, odkládám toto na nový rok, kdy už se snad známí uvolí k prohledání sklepů a různých tajemných zákoutí svých obydlí.

[tricky]

Quote

To bude asi rozumné. Leč nemaje zvětšovák, odkládám toto na nový rok, kdy už se snad známí uvolí k prohledání sklepů a různých tajemných zákoutí svých obydlí.

Vidím, žes z Ostravy. klidně se ozvi na email, můžem spolu někdy pofotit i pozvětšovat..

[Pentaxista]

centos:
Řekněte mi, prosím, čím fotografujete, na jaký film, v čem (a jak) vyvoláváte negativ a jak zpracováváte obrázky v temné komoře?
Z negativu vyčtete málo - pokud nejste opravdu zkušený matador...
Podpořím Jirinola: měřič expozice (lhostejno, zda kamerový nebo externí expozimetr) neví, co měří!!! Zda exteriéry nebo interiéry. V obou případech se snadno dostanete do situace, kdy bude scéna nasvětlena ploše, nebo naopak mimořádně kontrastně...

[centos]

tricky: Ok, beru na vědomí :)

Pentaxista: Minolta X-700. V ostatním nastává problém, neb oblíbený film nemám zatím žádný. Co jsem s tím systémem ale naposledy experimentoval, bylo to na Ilford FP4 Plus. Vyvolával jsem zatím jednou, a to v ID-11 1+3. U této vývojky (a pravděpodobně filmů té značky) chci jako začátečník zůstat. Pošilhávám ještě po Rodinalu, ale do jiných v nejbližších měsících asi nepůjdu a zůstanu u této (těchto).
Obrázky zatím nezpracovávám, nemám kde. Ale shánění vybavení je v průběhu. Jsem zatím vybaven teoretickými znalostmi, v jejichž urovnání mi tato debata velmi pomohla -- pořádná praxe přijde na řadu následně.

[RHx]

fp4 jistě (v)hodnej film pro začátek
ohledně vyvolání bych doporučil zatím se držet pro id11 ředění 1+1
rodinal neuteče i když ho můžeš ve skříni mít poněvadž se nekazí