68 odpovědí na toto téma

[jenda1250]

Je potřeba taky nezapomíat na to, že většina filmů na IR citlivá není, obvykle citlivost strmně klesá za cca 600nm a končí okolo 650nm. Výjimku tvoří obvykle citlivější filmy jako Delta 400 nebo Provia 400X. Doporučuju třeba porovnat spektrální charakteristiku v datasheetech pro Provia 100F vs 400X, reps. Delta 100 a Delta 400. Prodlouženou ciltivost má pak ještě třeba Foma 400 a samozřejmě filmy k tomu určené, takže SFX nebo Rollei 400S...

 

Takže propustnost IR záření by samo o sobě vliv mít nemělo protože film na to citlivý stejně není. Vliv může mít hraniční oblast kde citlivost sice strmně padá ale ještě není nulová a naopak propustnost filtru by mohla ve stejném úseku už stoupat.

Důležitý to je ale v případě např focení Slunce, kdy při delším ohnisku a foto ND filtru dostaneme do oka slušnou dávku IR záření skr rozšířenou zorničku protože viditelné světlo je odfiltrováno. Speciální filtry pro pozorování/focení Slunce jsou vyráběné jinou technologií - je to kovová vrstvička na nosném médiu, obvykle folie a mělo by to blokovat všechno záření. Dá se snadno sehnat Baader Planetarium folie formátu A4, stojí asi 600Kč a nabastlit to na objektiv. Myslím že existuje ve dvou hustotách, 3.8 (foto) a 5.0 (i vizuál). Na běžnou fotografii jsem to nezkoušel, ale mohl bych zkusit udělat porovnání s Hoya ND400x, ND500x a ND64x.

 

Píšu to sem hlavně proto že se blíží zatmnění Slunce tak aby nám temnokomorníci neoslepli .

 

např zde:

 

http://www.astroshop...ab_bar_0_select

 

kupoval jsem si to samý v www.Supra-dalekohledy.cz za oněch 600Kč (snad nekecám), ale teď to tam nevidím.

[jirin_ol]

myslíš tyto folie?  zajímavá myšlenka....

http://www.supra-dal...cni-3-4541.html

http://www.supra-dal...cni-3-4542.html

http://www.supra-dal....5m-3-4544.html

[jenda1250]

to je ono, neumím hledat .

[JirkaM]

Jak funguje ten filtr LPR (Light Polution Reducer) proti světelnému znečištění (viz jejich bazar)?

[Stříbrokaz]

LPR filtru se taky říká sodíkový - chytá spektrální čáry sodíkových výbojek z veřejnýho osvětlení.

[jenda1250]

tady máš propustnost jednoho takového filtru:

 

http://nimax-img.de/...n-in-%-is-p.jpg

 

zelený čáry jsou důležité vlnové dély (okolo 500nm  - modrozelená - kyslík OIII, 656nm - tmavě červená - vodík, H-alfa) a ty oranžový je znečištění, takže sodík a rtuť, spadat by do té nepropustné zóny měl i airglow (rozptyl světla v atmosféře).

 

Když si porovnáš grafy různých filtrů tak všechny vypadají dost podobně, liší se v ostrosti ohraničení, některé ořezávají o trochu víc z jedně nebo druhé strany. Co je ale důležité tak nepropouští celé viditelné spektrum, takže dochází k barevnému posunu u objektů kde jsme schopni posoudit barevnou věrnost. Jsou ale určený pro pozorování/snímání objektů které vidět nejsou, resp. vidět jsou ale bez barev takže nějaká barevná věrnost je otázka vkusu.

 

A nakonec velikost těch filtrů je obvykle udávaná v palcích, takže 1.25" je cca 31mm průměr, pak je 2" (závit 48mm) a pak možná i větší (2.5", 3") ale ty budou asi vzácnější a pěkně mastňácký. Jsou i bez obroučky, obvykle kruhové s průměrem něco málo přes 50mm, 50,8mm například. To by mohlo jít vložit do 49 nebo 52mm obroučky. Jsou i čtvercové.

[LaarsenGranz]

Na zatmění už mám nachystanou třináctku svářečský sklo.

[hurvinek]

A uz jste nekdy vyzkouseli odpalit zaverku pres slunecni bryle,to je teprv mekota obrazek I proti slunku,hezky probarveny.

[Karfik]

Jen tak z vlastní zkušenosti. Nekupovat levné ND filtry z Číny, je to šmejd. Minimálně když už šetřit, tak Vffoto:

http://www.vffoto.co...e-typu/nd-filtr

Dostupné a slušné. A nebo pak ideálně Hoya, BaW a obdobné kvalitní. Dají se koupit i z druhé ruky.

Podobně to platí i pro IR filtry.

[LaarsenGranz]

Ale jináč ND filtry mě taky lákají. Přesně od té doby co jsem se namlsal Michaela Kenny a jeho dlouhých expozic. Jenže na PSix mám pět skel a samozřejmě každý s jiným průměrem. Takže jedině ten zasouvací systém. Cokin je otřesnej a LEE jsou cenově...poněkud jinde. Přemýšlím co s tím.

[Anadred]

ND filtr o průměru největšího skla a k tomu redukce na menší závity. Tak máš jeden filtr + několik redukcí a pokryješ tím všechna skla.

[Honza]

Ale jináč ND filtry mě taky lákají. Přesně od té doby co jsem se namlsal Michaela Kenny a jeho dlouhých expozic. Jenže na PSix mám pět skel a samozřejmě každý s jiným průměrem. Takže jedině ten zasouvací systém. Cokin je otřesnej a LEE jsou cenově...poněkud jinde. Přemýšlím co s tím.

Systém Cokin jsem měl, ale hodně rychle jsem se ho zbavil. Filtry kupuji pro průměr největšího objektivu a zbytek řeším pomocí redukčních kroužků což je v mém případě 67/58mm a 58/49mm a tím můžu použít filtr podle potřeby na všechny moje objektivy.

[jenda1250]

taky se snažím to tak řešit, nicméně to pak může občas vypadat komicky když na objektivu se závitem 39mm mám nasazený filtr 77mm . Vpodstatě se mi to ještě nestalo, ale ta možnost existuje (redukce na to mám).

[Honza]

Někdy to možná vypadá trochu divně, ale jiné "ekonomické" řešení v podstatě není. Objektivy pro Pentax 645N mám se závitem 67 a 58 mm a pro kinofilm mám 67, 58 a 49 mm. Pomocí dvou redukcí můžu kombinovat filtr s jakýmkoliv objektivem. 

[kapros1]

Ať to vypadá jak chce komicky, je to dobré řešení, které šetří peníze. Jediná vada, která přichází v úvahu je nemožnost použití odpovídající sluneční clony pro daný menší průměr objektivu.

Taky používám redukci. Stačí mě jen jedna protože ostatní průměry používaných objektivů, krom toho širokáče, už jsou stejné.

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, s dlouhým časovým odstupem se objevil zajímavý článek, v němž je zmiňován účinek silného neutrálního šedého filtru v souvislosti s krajinářskou fotografií. Jeho autor Jan Karbusický zmiňuje šedý filtr v souvislostech zachycení pohybu v dílčích a nestatických prvcích obrazové kompozice s použitím šedého neutrálního filtru ND110, s nímž se dostává k exposičním časům 25 sec s důrazem na limity historické fotografické techniky a souvisejících dobových fotomateriálů. Zároveň zmiňuje zde již diskutovaný účin na oblast zobrazování polotónů u klasických stříbrocitlivých materiálů. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[Vojta]

Ještě mě teď napadlo: Kodak uvádí úpravu vyvolávání pro expozice poznamenané sch. jevem.

Konkrétně Plus-X 125.

 

čas naměřený / čas + sch / úprava času vyvolávání

 

1/1000           none      +10%

   1 sec.         2 sec.     -10%

 10 sec.        50 sec.     -20%

100 sec.    1200 sec.     -30%

 

Z toho snad vyplývá, že tam kde se projevuje schwarzschild, tam narůstá kontrast (u extra rychlých časů zase klesá).

Otázkou je, jak je na tom Acros mezi 1 sec. až 2 min., kde se sch. neprojevuje prodloužením expozice, ale mohl by se i tak měnit kontrast.

[Nimrod]

podle mě se u dlouhých časů zvyšuje kontrast díky tomu, že stíny už potřebují upravit čas, kdežto světla ne. pak jsou stíny tmavší a světla světlejší, než bychom mnohdy chtěli (pokud upravujeme čas na střední šedou). tudíž pokud u acrosu funguje do dvou minut reciprocita, tak by se neměl měnit ani kontrast

[Nimrod]

abych to ještě trošku upřesnil. je třeba kompenzovat, pokud míra osvětlení spadne pod nějakou mez. ve stínech ta mez přijde dřív než ve světlech. a jelikož kompenzace není lineární, ale progresivní, rozdíl mezi světlama a stínama se při dlouhých časech, kdy již nefunguje reciprocita, zvyšuje. alespoň tak si to představuji