23 odpovědí na toto téma

[mclusky]

Tak jsem přečetl horem dolem všechny články o míchání vývojek, nakoupil všechny potřebné i nepotřebné chemikálie a teď vlastně nevím, jakou vývojku namíchat. Chtěl bych své negativy odlišit od konfekce ale obávám se, že nemám dost času na to, abych testoval mnoho druhů vývojek a ještě s několika druhy filmů.

S čím budu fotit -
kinofilm - reportáž, momentky, portrét, cvakání
středoformát - bronica 645, snad občas 6x6, v podstatě ty samý účely, semtam zátiší, krajinka

a filmy - asi zvolím HP5 a FP4 jako klasiku, která bude vždycky k dostání

tisknout budu na chamois nebo fomabromy s barevnou hlavou durstu, středoformát s kondenzorem na magnifaxu ..


Mám jen rámcovou představu o požadavcích - aby negativ nebylo nutné přeexponovat proti citlivosti udávané výrobcem (odpadlo mi spousta pyrovod s vyrovnávacími účinky, které bych navíc stejně patrně nevyužil u kinofilmu ani u středoformátu?), aby měly roztoky i chemikálie slušnou trvanlivost (odpadly glycinky), aby byly chemikálie snadno sehnatelné přes tradiční distribuční síť (odpadly prakticky všechny jmenozrnné vývojky) ... a teď babo raď ... čím víc jsem toho přečetl tím víc jsem nejistější... mrzí mne, že jsem nenašel nějaké okaté srovnání odlišných vývojek (míněno pyrovody vs jemnozrnné vs dvou lázňovky vs ostrost budící, nikoliv třeba srovnání pyrovod od bzencaka-ta ktere mu i tak díky!! ...)

Vím, že bych to měl prostě odzkoušet, ale na to asi nemám teď čas a do důchodu ještě daleko, předem díky za každou radu která mě nevykáže do zadních brad

[sjirka]

Jsem v podobný situaci, zkoušel jsem se vydat na cestu testování, ale člověk je pak z toho akorát ještě zblblejší. Chvilku ještě posetrvám u něčeho konvenčnějšího než vlastně zjistim co chci.

[bzencak]

Tak začni s tím nejjednodušším co je. Kodak D 23.
Nebo rovnou s DK 20cítkou.
Ať stou či onou dosáhneš opravdu netuctový negativy.

http://unblinkingeye.com/Articles/DD-23/dd-23.html (a nejen tam...)

Jenomže "dělená" (ona vůbec dělená není) D-23 není normální dvoulázňovka - to je totiž normální D-23 (měkká metolovka) a zásaditá druhá lázeň na dotažení. Klasická dvoulázňovka je Stoecklerka, Diafine, Thorntonovka a podobné. A tam to takhle nefunguje. Kontrast se dá řídit spíš koncentrací obou lázní.

Nechci být šťoura, ale Stoecklerovy a Thorntonovy 2 lázňové vývojky jsou čistě metolové stejně jako ta D-23 - viz > tuna <

Pavle jestli ti můžu doporučit, tak zkus podle Bzenčákova článku "Nejedovatá ultrajemnozrnná negativní vývojka z dostupné chemie!" vývojku DK-20 v dvoulázňové verzi. Já ji namíchal synečkovi, který v ní máchá staré kinofilmy většinou neznámého původu z metráže, které jsem dostal od kamaráda. Jo a exponuje pomoci papírového fotoaparátu Dirkon. Takže velmi nejasná je i expozice. Ale sem tam mu něco vyleze.

Pro tebe nebude problém si postup na pár planfilmech vyladit naprosto přesně, včetně času v prvním roztoku. Stupeň měkosti můžeš odladit také podle toho co rozpustíš v druhém roztoku, viz konec tohohle příspěvku, který říká:
nízký kontrast - borax 9 g / 500 ml
normální konstrast - metaboritan sodný 3.75 g / 500 ml
vysoký konstrast - uhličitan sodný kryst. 6.1 g / 500 mlProstě se toho neboj, vem metol, siřičitan sodný, borax nebo metaboritan sodný... a máš to. Případně se můžeš ještě inspirovat tady.

[sokolvideo]

Páni, ja by som navrhoval Foma FV29 s regenerátorom. Je to vcelku "blbuvzdorná" vývojka, ktorá v litri vývojky a litri regenerátora vyvolá 50 filmov, nie je potrebné žiadne špeciálne skladovanie (u mňa v kúpelni pod umývadlom), vývojka vyvoláva normálne. Mám ju odskúšanú okrem Kodaku
na všetkých filmoch. Ináč je to podľa fomákov nejaký klon Mikrophenu.

[Mellon]

Řešil sem před časem podobný problém (btw. moc pěkný název vlákna ). Výsledkem je, že jsem svý testování omezil na Vitamín C vs. Metol.

Fotím z 80% na kino, a jak jsem zjistil, většina těch charakteristických, nekonfekčních vývojek (glycinky, pyrovody), je charakteristická právě tím, jak se na kino nehodí. Podle námětu a světla teď sahám buď do "škatulky" Vitamín C: Instant Mytol, DS-10, DS-12, nebo Metol: D-76d, Adox MQ Borax, Stoecklerova dvoulázňovka a MPB Koblic.

Vývojky s céčkem mně přijdou takový chladně precizní, kovový, studený. Líbí se mi na náměty á la industriální krajina, stěrkový lom, sychravý počasí, hustá oblačnost a takový to "nesvětlo", nebo fotky co mají vypadat současně, supermarket, parkoviště. Všechno sou to náměty, který fotím s přicloněným objektivem, takže se hodí zvýšení citlivosti a vysoký rozlišení.

Metolovky sou pro mě takový retro vývojky, teplý, měký (nemyslím zrnem), šťavnatý, dřevěný. Mám je rád na lidi, na podvečerní slunce, na fotky s otevřenou clonou a fotky s převahou černé. Někdy to teda vyjde retro až moc. Zvlášť při větším ředění se občas dostaví efekt á la časopisy Dorka, Domov a bytová kultura, Svět motorů.

Doufám, že se mi proces co nejrychleji ustálí jen na dvou až třech vývojkách, jinak se z toho zblázním.

[hypnogen]

D76

btw. supr otázka

[spooky]

ID-11

[hypnogen]

ID-11

to abych se teď smazal, co?

[spooky]

ID-11

to abych se teď smazal, co?

Prečo ?

[kubik]

Jsem pro vyvojku FV3

Prečo ?

Mozna pro toto: D76 = ID11 = FV3

[ToFF]

Tož sem asi jediný zpátečník. Trojjedinou D76 = ID11 = FV3 vůbec nepoužívám.
Dělenou DK-20 (s regenerátorem) zato používám často. Důvody mi už vycitoval Bzenčák. Pak Harweys 777 obvykle na HP5+ a na lidi... to je mňamka, navíc regenerovatelná, vydrží dlouho, nevýhodou je že si ji jen tak někdo nenamíchá. DS-10, když si ji namíchám, škoda že není k ní regenerátor. Pak RAF, GSD-10, Pyro-510, FX-10. Z experimentů s Halcyonem mi to zatím tedy jako Jay DeFehrovi nevypadáva, čekal jsem že to bude podobné 777 a to tedy nemám... zatím. Tím jsem se tak nějak "ustálil"

[nemo2]

kaffenol-c

[kraken]

Za svoji fotografickou dráhu jsem vystřídal řadu vývojek, hromadu jsem si jich míchal. přešel sem od fomáckých vývojek, na R09, rodinal, Id 11 a to jak konfekční tak míchanou přes diafine, dvousloškové věci až nakonec, až sem nakonec skončil u Instant mytolu. Proč, protože mi nejvíce vyhovuje. Zrno tak akorát nesnižuje citlivost filmů, je lehce umíchatelná, docela laciná, je tvárná. Expozicí a vyvolání si krásně reguluju kontrast, prostě vše co potřebuju.

Nicméně přes všechno co jsem nepsal nemůžu říct, že je to ta pravá vývojka či dokonce nejlepší. Nejlepší vývojka je ta, co ti bude co nejlépe vyhovovat. Musíš si prostě najít ideální kombinaci filmu, vývojky a vlastně celého procesu tak, aby jsi dostal z té své kombinace co chceš.

[pepafotograf]

Naprostý souhlas s Krakenem! Kdysi jsem také experimentoval a zkoušel co se dá,nakonec jsem po 30 letech praxe zjistil že mi vyhovuje jedna vývojka a dva druhy filmu! To hlavní směřování vidím-ve tvorbě,né v pokusnictví od rána do večera! Nakonec Dallího se také neptali jakou olejovku nejlépe používat,ale spíš-proč to namaloval tak a tak...tož tak!

[spooky]

Podľa mňa je to prirodzemý vývoj každého temnokomorníka.
najprv prvé nesmelé začiatky s kupovanými vývojkami, potom osmelenie a začatie miešania vlastných. S tým sú spojené nekonečné experimenty. A nakoniec aj tak zistí, že mu vyhovuje 1-2 vývojky a 2-3 filmy a je hotovo. A potom už len tvoriť. A to je asi najťažší krok vývoju.

[babral]

Myslím si, že zcela přesně to vystihli tři předřečníci (Kraken, Pepafotograf a Spooky), ale to je poznání, ke kterému se každý musí prokousat sám. Za sebe bych radil na HP5 a FP4 používat Microphen 1:3 (ostatně - viz douška v záhlaví stránky), ale to je metoda, která vyhovuje mě a nemusí vyhovovat jinému.

[spooky]

A presne o tom to je. Neexistuje univerzálny recept na celý proces. Či už negatívny alebo pozitívny. Každý má svoje obľúbené a zaužívané postupy. Tie si človek proste časom praxe nájde sám a bude sa ich držať. To je proste neodpovedateľná otázka ako keď sa niekto pýta, ktorý foťák na kinofilm si má kúpiť. Tak isto dostane kvantum odpovedí.
Čo fotograf to iný postup. A práve v tom je tá krása.

[Blindman]

"S čím budu fotit -
kinofilm - reportáž, momentky, portrét, cvakání
středoformát - bronica 645, snad občas 6x6, v podstatě ty samý účely, semtam zátiší, krajinka"
"a filmy - asi zvolím HP5 a FP4 jako klasiku, která bude vždycky k dostání"

Bez škodolibosti připomínám fakt, že systém Ilford je laděný systém film-vývojka, nic lepšího než originální lázně neexistuje. Vývojky totiž reagují se speciálními složkami přidanými do filmů již při výrobě. Řeší se tím nejen citlivost ale i rychlost hloubkového vyvolání a tudíž kontrast, rovnoměrnost a šíře exp. rozsahu.

Recepty z dob Agfa Isopanu,Ultrapanu opravdu fungují, ale jenom na monofilmech a filmech kapitalistických výrobců obsahujících poctivý halogenid stříbrný. Týká se to obecně Agfy, Feranie, Efke, Kodaku a ruských filmů asi do r. 1956. Na dvojvrstvých filmech vzniká použitím historických vývojek zvýrazněné zrno horní vrstvy a zhoršuje se hranová ostrost
V socialistické Fotochemě kolem roku 1966 nahradili značnou část stříbra kadmiem , čímž české filmy (a i papíry) ztratily značně schopnosti regulace vyvoláním. Tradice kvality odumřela, další vývoj ve světě nám utekl.
Trvanlivost Ilford vývojek znamená úsporu času i peněz. Nejlepší je používat Microphen a Perceptol. Ilford ID 11 (verze D 76d) je zbytečně drahá a není o nic lepší než vývojky dříve uvedené, jejich účinky přesahují pro všechny typy Ilford systému. Do Porsche je taky nerozumné dávat kradený toluen a ricinový olej!!

[Vladik]

O nahrazovani stribra kadmiem v emulzich jsem jeste neslysel

Slo by, prosim, uvest odkaz na nejaky relevantni zdroj ci podobne?

[Vladik]

Hm, tak jedine, co se mi podarilo tak nejak v rychlosti najit, je zminka, ze kadmium se ve fotoemulzich skutecne pouziva, ale jen kvuli zvyseni citlivosti vrstvy. Nemelo by slouzit jako prima nahrada stribra.

[hidejoshi]

"S čím budu fotit -
kinofilm - reportáž, momentky, portrét, cvakání
středoformát - bronica 645, snad občas 6x6, v podstatě ty samý účely, semtam zátiší, krajinka"
"a filmy - asi zvolím HP5 a FP4 jako klasiku, která bude vždycky k dostání"

Bez škodolibosti připomínám fakt, že systém Ilford je laděný systém film-vývojka, nic lepšího než originální lázně neexistuje. Vývojky totiž reagují se speciálními složkami přidanými do filmů již při výrobě. Řeší se tím nejen citlivost ale i rychlost hloubkového vyvolání a tudíž kontrast, rovnoměrnost a šíře exp. rozsahu.

Recepty z dob Agfa Isopanu,Ultrapanu opravdu fungují, ale jenom na monofilmech a filmech kapitalistických výrobců obsahujících poctivý halogenid stříbrný. Týká se to obecně Agfy, Feranie, Efke, Kodaku a ruských filmů asi do r. 1956. Na dvojvrstvých filmech vzniká použitím historických vývojek zvýrazněné zrno horní vrstvy a zhoršuje se hranová ostrost
V socialistické Fotochemě kolem roku 1966 nahradili značnou část stříbra kadmiem , čímž české filmy (a i papíry) ztratily značně schopnosti regulace vyvoláním. Tradice kvality odumřela, další vývoj ve světě nám utekl.
Trvanlivost Ilford vývojek znamená úsporu času i peněz. Nejlepší je používat Microphen a Perceptol. Ilford ID 11 (verze D 76d) je zbytečně drahá a není o nic lepší než vývojky dříve uvedené, jejich účinky přesahují pro všechny typy Ilford systému. Do Porsche je taky nerozumné dávat kradený toluen a ricinový olej!!

Jenom jestli nás netaháte za fusekli... Jeden čerstvý zájemce z Brna hledá zkušeného školitele.

[dubraro]

To je jasná provokace - jako by od XGASe opsal.
Don't feed the troll !!

[Pentaxista]

Blindman
Vše, co jste napsal, zní tak přesvědčivě a věrohodně, že to u mě vyvolalo erupci jakési "obezřetnosti".
Abych byl správně pochopen... Ani v nejmenším nemám v úmyslu zpochybňovat vyřčené - především proto, že nedisponuji takovým spektrem znalostí (především z oblasti fotochemických technologií). Nemám ani "zákulisní" informace.
ALE!
Díky svému věku (nad hrobem) a celoživotní možnosti dělat amatérskou fotografii (to považuji za nesmírnou výhodu - nikdy jsem nic nemusel), jakož i štědrosti strýce Ericha, který velmi často dělal mecenáše mým téměř šíleným pokusům, měl jsem možnost pracovat s dnes již těžko přehledným množstvím materiálů a zkoušet postupy, které (ve svých dobách) byly "in". Zažil jsem dobu Isopanů, počátků FP4 (bez plus), prapůvodních Kodaků, ORWO ve všech podobách, konfekční i míchané chemie, volání v jedech, kterých se už dnes bojím dotknout i v rukavicích, kopírování i zvětšování na papíry, které (asi) obsahovaly tolik stříbra, že by je dnes asi nikdo nezaplatil... atd.,atd.
ALE!
"Dost fotografů" vytvořilo "dost fotografií které nebudou zapomenuty" na materiálech a s pomocí chemie, "které k sobě vůbec nepatří". Je možné, že Ilford-Ilford tvoří technicky optimální kombinaci. Ti, kteří se vydali touto "doporučenou cestou", jistě nepochybili, ale vystavují se - podle mě - nebezpečí jisté "nesvobody", možná až "konfekce". Standardní materiály+chemie poskytují "standardní" = vymezené až omezené možnosti. Proč mnozí opravdu kreativní fotografové až tolik "nemilují" v čb C41? Nemohou do tohoto procesu zasahovat (nebo jenom omezeně)!
PŘÍKLAD:
Právě dnes jsem nafotil 4 svitky Acros (placaté krystaly, tenkovrstvá emulze) ve světelně komplikovaném prostředí ze žlutým a modrým filtrem, minutovými expozicemi, E.I. 32 a volal ve stocku DS-12 (pullI-II) a s dosti "divokou" kinetikou. Výsledek? Zatím mám jenom negativy, ale když je srovnám s Acrosy, které jsou již v archivu (a je jich požehnaně!), tak TAK HEBKÝ A OSTRÝ negativ tam nenalézám...
No, prosím, a to jsem vlastně udělal všechno proti všemu...


XR-1 : nemohu si pomoci, ale furt se mi tlačí na mysl CG-512. Málo siřičitanu, kombinace vyvolávačů, vyšší teploty, presoak. Ale zase vyšší využití citlivosti...?!
Kromě toho je to "nestandard".